Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

USA New York
USA USA
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

 

7.1. Smluvní základna

Z celkového počtu 56 bilaterálních smluv je v platnosti 19 smluvních dokumentů upravujících hospodářskou a obchodní spolupráci mezi ČR a USA nebo do této oblasti zasahujících.

V souvislosti se vstupem do EU byla ČR nucena ukončit platnost bilaterálních hospodářských dohod, týkajících se obchodních vztahů, vnitřního trhu a spolupráce při mírovém využívání jaderné energie, neboť kompetence v této oblasti má výlučně EK.

Ekonomicky nosnými jsou v současnosti následující smlouvy a dohody:

  • Dohoda o vzájemné podpoře a ochraně investic (Washington 22.10.1991, v platnosti od 19.12.1992)
  • Smlouva o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmů a majetku (Washington 16.9.1993, v platnosti od 23.12.1993)
  • Dohoda o vzájemné pomoci mezi celními správami (Praha 7.5.1991, v platnosti od 1.7.1994)
  • Dohoda o letecké dopravě (Praha 10.9.1996, v platnosti od 10.9.1996)
  • Dodatkový protokol mezi ČR a USA k Dohodě o vzájemné podpoře a ochraně investic (Brusel 10.12.2003, výměna ratifikačních listin 10.8.2004)
  • Dohoda mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem obrany USA o výměně informací v oblasti výzkumu a vývoje. Dohoda vstoupila v platnost dnem podpisu 22.2.2008.
  • Smlouva o sociálním zabezpečení mezi ČR a USA (podepsána dne 7.9.2007 v Praze, v platnosti od 1.1.2009)
  • Dohoda mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem obrany USA. (Bylo dokončeno jednání o textu dohody, předpokládá se, že bude podepsána v dubnu t. r.)

V souvislosti s bilaterální Dohodou o podpoře a ochraně investic (DPOI) pokračují jednání o případné renegociaci, s cílem odstranit jednostrannou nevyváženost vzájemné česko-americké ochrany investic, zejména vyloučením nepřímých investic a přijetím nového mechanismu řešení sporů. Americká strana akceptovala pokračování bilaterálních jednání jako přijatelnější alternativu k jednostrannému vypovězení dohody ze strany ČR. Na konci roku 2011 a na jaře loňského roku proběhly ve Washingtonu, DC a v Praze celkem 4 kola technických expertních jednání.

Vstupem do EU k 1.5.2004 došlo v obchodním režimu mezi ČR a USA k výrazným změnám. ČR byla vyloučena z režimu GSP ("Generalised System of Preferences" - všeobecný systém celních preferencí), stala se účastníkem dohody GPA ("Government Procurement Agreement" - vládní zakázky), převzala jednotný celní tarif EU (vliv na dovoz), vztahují se na ní sankční obchodně-politická opatření ve vztazích EU-USA. Z hlediska vzájemných vztahů se tak namísto systému GSP jedná o tzv. "Permanent Normal Trade Relations" - PNTR).

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

USA patří k tradičním a významným obchodním partnerům ČR. USA jsou 13. největším obchodním partnerem a 13. největším exportním trhem pro ČR. Zároveň jsou USA také 12. největším importním trhem. Na celkovém zahraničním obchodu ČR se podílejí zhruba dvěma procenty

Vzájemný obchod ČR-USA (česká statistiky, v mil. USD) 

 

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Vývoz ČR

2366,8

2540,1

1806,0

2320,8

3156,9

3160,1

Dovoz ČR

2669,5

2926,6

2200,1

2797,9

2958,1

2961,1

Obrat

5036,3

5466,7

4006,1

5118,6

6115,0

6121,3

Bilance

-332,7

-386,5

-394,1

-477,1

198,8

199,0

Vzájemný obchod ČR-USA (americká statistika, v mil. USD) 

 

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Vývoz ČR

2430,6

2568,7

1933,0

2462,0

3344,0

3926,0

Dovoz ČR

1262,3

1378,4

969,6

1416,0

1681,0

1829,0

Obrat

3692,9

3947,1

2902,6

3878,0

5025,0

5755,0

Bilance

1168,2

1190,3

963,4

1046,0

1663,0

2097,0

Vzájemný obchod ČR-USA (kombinovaná statistika, v mil. USD) 

 

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Vývoz ČR

2430,6

2568,7

1933,0

2462,0

3344,0

3926,0

Dovoz ČR

2669,5

2926,6

2200,1

2797,9

2958,1

2961,1

Obrat

5100,1

3947,1

2902,6

5259,9

6302,1

6887,1

Bilance

-238,9

-357,9

-267,1

-335,9

385,9

964,9

Zdroj: MPaO ČR, BEA, DoC, vlastní výpočty

Komentář statistických rozdílů: Rozdíly mezi českou a americkou statistikou jsou způsobeny vykazováním reexportů a časovými posuny. Reexporty se projevují v českém dovozu přes evropské konsignační sklady amerických firem (především v Nizozemsku). Z tohoto důvodu je používána v hodnocení skutečné výše obchodu kombinovaná metoda, používající data z dvou různých zdrojů. Kombinovaná statistika dává objektivnější pohled na vzájemnou obchodní výměnu, protože zahrnuje dovozy zboží podle země původu, což eliminuje vliv reexportů přes třetí země. Statistický rozdíl v dovozu není specifikem ČR, je patrný u statistik řady dalších zemí.

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

Vývoz do USA v roce 2012 (v tis. USD)

Název zboží

Stat. hodnota

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n.

479 163

Železo a ocel

418 912

Stroje a zařízení k výrobě energie

373 441

Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n.

309 960

Různé výrobky, j.n.

225 469

Silniční vozidla

200 478

Výrobky z pryže, j.n.

171 335

Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu

167 499

Léčiva a farmaceutické výrobky

163 396

Odborné, vědecké a řídící přístroje a zařízení, j.n.

153 292

Ostatní dopravní a přepravní prostředky

126 673

Kovové výrobky, j.n.

120 581

Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat

96 112

Zařízení pro telekomunikace a záznam a reprodukci zvuku

68 763

Výrobky z nekovových nerostů, j.n.

55 616

Ostatní

452 655

Mezi známé české vývozce do USA patří tyto firmy: Moravia Steel Třinec, Ispat Nová Huť Ostrava, Mitas,Aero Vodochody, GE Aviation Czech, AVX Lanškroun, Aliachem, Sellier & Bellot Vlašim, Meopta Přerov, ČZ Uherský Brod, Mitas, Plzeňský Prazdroj, Budvar, Petrof Hradec Králové, Sklo Bohemia, Preciosa, Moser, Linet Želevčice, Arrow International CR, Inekon.

Dovoz z USA v roce 2012 (v tis. USD) 

Název zboží

Stat. hodnota

Ostatní dopravní a přepravní prostředky

365 554

Odborné, vědecké a řídící přístroje a zařízení, j.n.

267 842

Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n.

232 366

Léčiva a farmaceutické výrobky

196 912

Různé výrobky (spotřební zboží)

195 836

Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n.

194 486

Stroje a zařízení k výrobě energie

187 484

Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat

182 827

Silniční vozidla

177 216

Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu

165 531

Zařízení pro telekomunikace a záznam a reprodukci zvuku

108 756

Kovové výrobky (železářský a stavební průmysl)

104 524

Chemické prostředky a výrobky, j.n.

71 187

Vláknina a sběrový papír

55 226

Anorganické chemikálie

49 378

Ostatní

582 937

Zdroj: Tabulky MPaO ČR, ČSÚ

 

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

USA jsou nejen druhým největším dovozcem, ale zároveň i třetím největším světovým vývozcem. USA jsou nejen největším vývozcem, ale i největším světovým dovozcem. Americký trh má vysokou absorpční schopnost ve všech komoditách, včetně průmyslového strojního zařízení, průmyslových materiálů a komponentů, dopravních prostředků a jejich součástí, spotřebního zboží a potravinářských specialit. Vzhledem k rozsahu amerického trhu, síle americké ekonomiky a objemu dovozu, lze považovat za potenciální oblasti pro vývoz všechny sektory včetně trhu spotřebního zboží. Za perspektivní obory, představující největší obchodní příležitosti v USA, jsou považovány:

  • informační technologie, software
  • biotechnologie
  • zdravotnická technika, lékařská zařízení /medical devices/
  • mikroelektronika a zejména polovodiče
  • letadla, zejména lehká, a jejich součásti /vrtule,motory/
  • energetika (výstavba nových elektráren v příštích 20 letech, výstavba nových distribučních sítí v délce cca 420 tis. km východ-západ, renovace elektráren na tuhá paliva, renovace jaderných elektráren)
  • vojenský průmysl
  • automobilový průmysl (subdodávky pro americké automobilky za předpokladu cenově kvalitativně konkurenceschopné nabídky)
  • zabezpečovací a bezpečnostní technika
  • hromadná veřejná doprava (příměstská lehká vlaková doprava, tramvaje, nákladní doprava)
  • průmyslová zařízení (všechna průmyslová odvětví, zejména strojírenství, chemický průmysl, potravinářství)
  • potravinářské speciality
  • výrobní kooperace, výroba na zakázku pro americké firmy.

U tradičních výrobků jako je domácenské stolní a užitkové sklo, křišťálové lustry, skleněná bižuterie, bižuterní polotovary, nábytek, pivo, potravinářské speciality, hudební nástroje a hračky si vývoz udržuje stabilní objemy bez významnějších přírůstků. České produkty v těchto oborech, ale i v dalších tradičních oborech, jako je strojírenství, dodávky pro železnice, mají v USA stále dobrý zvuk a americké firmy zde tak příležitostně vyhledávají i nové partnery pro obchodní spolupráci. Vývoz textilu, oděvů a obuvi je z důvodu nižší poptávky a vysoké konkurence, zejména čínské, problematický.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Rozhodující část českého exportu do USA tvoří vnitro-firemní obchod nadnárodních firem a zakázková práce pro velké americké firmy (např. GE Aviation, Sikorski Hellicopters, IKEA, John Deere/Bosch, AVX, Continental, Honeywell, Ingersoll Rand, Ford/Visteon, Black & Decker, Eastman Chemical, SAB/Miller, Lego, Bobcat a dalších).

Na vývozu do USA se významně podílejí také pobočky českých firem v USA (např. Mitas Tires North America, Inc., Linet Americas, Inc., Miller Brewing Co., CZ - USA, Inc., Bead & Trim, Inc., Mavel Americas, Inc., CZ-USA, Inc., Amati USA, Inc., Moser USA, LLC., Preciosa International, Inc., Sellier & Bellot, Walter America, Trustfin USA a další). 

Důležitou a dynamicky se rozvíjející oblastí vzájemné spolupráce na firemní úrovni je oblast informačních technologií. Ve velkém počtu jsou v USA zakládány pobočky českých softwarových firem, které díky velikosti a atraktivitě místního trhu (a kvalitě svých produktů) získávají velice zajímavé a bonitní zakázky. K nejdůležitějším takovým firmám patří Javlin, Inc., Socialbakers, Y Soft Americas, Inc., OKsystem, Corinth, Glogster, Tapmates a další.

USA jsou 9. největším přímým zahraničním investorem v ČR a podílejí se zhruba 5% na celkových přímých zahraničních investicích (PZI). Hodnota amerických PZI v ČR dosáhla ke konci roku 2011 hodnoty 4,57 mld. USD. Celková hodnota PZI v ČR dosáhla ve srovnatelném období 91,56 mld. USD. 

Americké PZI v oblasti výroby směřovaly především do následujících oborů:

· Automobilový průmysl: TRW, Johnson Controls, Visteon, Delphi, Dura Automotive Systems, Tenneco, ArwinMeritor, Hayes Lemmerz, Lear, Timken, Federal Mogul

· Elektronický a elektrotechnický průmysl: Eaton, Tyco Electronics, ON Semiconductor, Lear

· Potravinářství: Kraft Foods, Sara Lee, PepsiCo., Mars

· Letecký průmysl: GE Aviation, Honeywell

· Strojírenství: Otis, Ingersoll Rand, Chart Industries, Briggs Straton, Parker Hannifin

· Spotřební zboží: Philip Morris, Kimberly Clark, Procter & Gamble, Larson Juhl, MeadWestvaco

· Léčiva a lékařské nástroje: Baxter, IVAX, Arrow International

· Chemický průmysl: Eastman Chemical

· Sklářský průmysl: Owens-Illinois, Pittsburgh Corning

· Energetika: NRG Energy, Cinergy Corp.

Americké PZI v oblasti vývoje, výzkumu a služeb směřovaly především do následujících oborů:

· Vývojová, výzkumná a technologická centra: Honeywell, Rockwell Automation, Sun

Microsystems, Freescale Semiconductor, ON Semiconductor, Meopta USA, Mayo Clinic, Baxter

· Centra služeb na podporu obchodu, IT služeb: ExxonMobil, Johnson & Johnson, Motorola, IBM, Microsoft, Accenture

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

Ekonomické úseky ZÚ Washington, New York registrují v průběhu roku několik desítek seriózních dotazů (v roce 2012 přes 50) na možnosti dovozu strojního zařízení, průmyslových materiálů, spotřebního zboží a možnosti výrobní kooperace s čs. podniky. Poptávky jsou vyřizovány přímo na ekonomických úsecích ZÚ a GK a ve spolupráci s agenturou CzechTrade Chicago a jsou publikovány na webových stránkách ZÚ (www.mzv.cz/washington) a v dalších médiích (např. Oficiální portál ČR pro podnikání a export www.businessinfo.cz). Poptávky jsou následně předávány do ČR, na SPaD, HK ČR popřípadě na jiný oborový nebo odvětvový svaz či asociaci.

U amerických dovozců stále převládají dotazy na tradiční spotřební zboží (sklo, skleněné korálky, bižuterie, hračky) a dále na chemické polotovary, průmyslové stroje a zařízení a jejich součásti, hutnické produkty, elektrotechnické výrobky, potravinářské zboží, nábytek, zdravotnický sortiment a jiné zboží. V posledních letech se zvýšily poptávky po spolupráci v oblasti znalostní ekonomiky - věda, výzkum inovace, dále outsourcing, v oblasti výrobní spolupráce, především v oblasti strojírenství a průmyslu plastických hmot. V tomto ohledu pomáhá i Ekonomický a obchodní dialog uzavřený mezi ČR a USA v prosinci roku 2010 a následné akce a vzájemná spolupráce v oblasti civilní jaderné energetiky, vědě a výzkumu, inovacích (Inovační konference v Praze v březnu 2012, následné České technologické dny v Chicagu a v Milwaukee) a nově spolupráce v oblasti obranného, bezpečnostního a záchranářského průmyslu.

Vzhledem k rozšířenému využívání internetu v USA se ovšem celková četnost poptávek snižuje, protože řadu informací či kontaktů si potencionální zákazníci jsou schopni zjistit samy přímo v ČR nebo prostřednictvím Adresáře exportérů agentury CzechTrade (http://exporters.czechtrade.cz/cskatalog-firem/). Vliv na četnost dotazů měla současně i hospodářská a ekonomická krize v USA a ve světě.

V minulých letech je stále závažným problémem pro řadu menších a středně velkých českých výrobců a vývozců rozkolísaný směnný kurz dolaru a koruny, popř. dolaru a eura. Američtí dovozci (bez zastoupení či amerického zprostředkovatele nelze do USA dovážet přímo) velmi často nechtějí chápat aspekt směnného kursu a odmítají cenové navýšení z důvodu kursových změn, čímž přenášejí důsledky slabé domácí měny na zahraničního dodavatele. V případě současného trendu oslabování evropských měn vůči americkému dolaru se však do určité výhody mohou naopak dostávat evropští vývozci. V případě posilování kurzu je zde potom příležitost na relativně výhodnější nákupy surovin, vstupů a technologií z USA.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

ČR Spojeným státům nikdy rozvojovou pomoc neposkytovala a v roce 2012 to platilo i obráceně, stejně jako v několika letech předchozích.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Proniknutí českých firem na americký trh službami je poměrně obtížné, avšak možné (jak dokazují aktivity firem z některých zemí EU naší velikosti - Nizozemí, Dánska, Belgie). Tzv. „profesionální služby" jsou zde velice významnou oblastí, zaměstnávající téměř 11 mil. pracovníků a zahrnující poradenství, účetnictví, právní služby, architektonické práce, inženýring, design, vzdělávací služby. Oblast profesních služeb v USA představuje trh o velikosti téměř 500 mld. Narůstající houšť amerických vládních předpisů a zákonů vyžaduje profesionální přístup. Po účetních aférách mnohých společností a následných opatřeních známých pod souhrnným názvem „Sabannes-Oxley Act" stoupla cena auditorských prací až o 60 %. V této oblasti ale nelze očekávat průnik neamerických firem. Konzultantské firmy expandují pozvolna a umírněně, zhruba 2% ročně a podobný vývoj se očekává i v budoucnosti, ale ani zde nelze nalézt velký prostor pro firmy z ČR, nebývá však zvláštností, že v těchto firmách v USA pracují právníci a ekonomové ze zahraničí, včetně ČR. Naopak americké poradenské firmy působí na území ČR v hojné míře a těší se vesměs velice dobré pověsti, která ceny jejich služeb významně zvyšuje. Na celkovém objemu obchodní výměny mezi USA a ČR se služby podílejí asi jednou pětinou.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Viz kapitola 8.2


.