Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

USA New York
USA USA
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Očekávaný vývoj v teritoriu

 

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Spojené státy americké jsou největší ekonomikou světa s HDP přes 15 bil. USD. USA jsou rovněž nejsilnější ekonomikou co do kupní síly a zemí s nejvíce inovacemi a průmyslovými patenty. Předpověď růstu americké ekonomiky pro rok 2013 podle Fedu se pohybuje kolem 2,5 % až 3 % (3.5 % v roce 2014). Americká ekonomika již oficálně není v recesi, nicméně nadále přetrvávají obavy a určité negativní prognózy ekonomů  především, co se týče výše především nezaměstnanosti USA a situace na realitním trhu. Vliv na ekonomiku bude nepochybně mít současná situace sekvestru a finanční a fiskální krize v eurozóně.

Problémem celé americké společnosti i domácí ekonomiky však i v letošním roce nadále zůstává poměrně vysoká míra nezaměstnanosti (7,7 %), vysoká míra deficitu federálního rozpočtu, vážné fiskální problémy jednotlivých států Unie a rostoucí veřejné zadlužení. Ekonomické předpovědi uvádí, že nezaměstnanost by měla v letošním roce klesnout na úroveň 7,4 %.

Za jistý odraz skutečného vývoje ekonomiky lze v USA mj. považovat i poměrně kladný vývoj burzovních indexů v loňském roce (burzovní index „Dow Jones Industrial Average“ - DJI se pohyboval kolem 13 tis. bodů).

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Rok 2012 byl v USA ve znamení prezidentských voleb, které se konaly v listopadu 2012. Veškeré aktivity administrativy a republikánských kandidátů se věnovaly debatám o citlivých politických i ekonomických tématech. USA poprvé ve své historii v roce 2011 zaznamenala snížení svého ratingu z prestižních "AAA" na "AA-" a potýká se s dopady sekvestru.

Poslední den v roce se podařilo uzavřít dohodu o tzv. "fiskálním útesu", dohoda řeší problémy jen částečně. Situace ve Washingtonu ukazuje, že současná politikcá elita není schopna dosáhnout zásadních kompromisů. Ve snaze podpořit ekonomický růst prezident Obama představil Kongresu vpředvolebním roce (v září roku 2011) tzv. „American Jobs Act“, fiskální stimulus, který by měl nastartovat ekonomický růst a snížit nezaměstnanost. Celkové náklady na všechna opatření v balíku mají dosáhnout 447 mld. USD, z čehož zhruba 245 mld. USD zahrnuje snížení daňové zátěže, 140 mld. USD zvýšení výdajů především na infrastrukturu a 62 mld. USD prodloužení podpory v nezaměstnanosti. Největší podíl z celého balíku připadá na snížení daně z příjmů pro zaměstnance a snížení daňových odvodů pro zaměstnavatele s důrazem na malé a střední podniky a firmy, které poskytnou práci dlouhodobě nezaměstnaným a znevýhodněným skupinám obyvatel.

Téměř polovinu celkového amerického obchodního deficitu tvoří obchod s Čínou. Zákonodárci ze států tzv. „Manufacturing Belt“ (Ohio, Pennsylvania, Indiana, Michigan), kde bylo zrušeno hodně pracovních míst ve výrobním sektoru jejich přesunem do Asie (především do Číny), opakovaně přichází s iniciativami, které by měly zavést určitá odvetná opatření na dovoz některého zboží ze zemí, které trvale manipulují s kursem své měny s cílem zlevnit export na americký trh a zdražit dovoz amerického zboží. Nový návrh zákona „Currency Exchange Rate Oversight Reform Act 2011“, který by měl řešit tuto problematiku, byl schválen v Senátu , avšak k jeho platnosti chybí schválení ve Sněmovně reprezentantů, které je za současného rozložení politických sil značně nepravděpodobné.

Na ekonomiku USA má pozitivní vliv uzavření dohody o volném obchodu (FTA) s Kolumbií, Panamou a Jižní Koreou (byly po pětiletých vyjednáváních v říjnu 2011 ratifikovány v Kongresu). Pro USA znamenají tyto smlouvy největší obchodní dohodu od roku 1992, kdy s Kanadou a Mexikem podepsaly Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA).

Důležitou prioritou administrativy, vedle reformy systému zdravotního pojištění  zůstává ochrana majitelů špatných hypoték před vystěhováním, zásadní reforma dohledu nad finančními trhy. Jde o změny způsobu regulace celé řady finančních společností, počínaje největšími bankami, přes makléřské firmy a pojišťovny, až po hypoteční banky a zprostředkovatele.  

Deficit rozpočtu ve fiskálním roce 2011 (1.10.2011 - 30.9.2012) dosáhl 1100 mld. USD (7 % HDP), což představuje o 1.6 % lepší výsledek za minulý fiskální rok. Vládní dluh se k 31.12.2012 pohyboval na úrovni 104,7 % HDP (nominálně 16432.7 mld. USD). Za posledních 5 let se vládní dluh zvýšil o téměř 60 %, což je velmi varovný vývoj.

V USA je již od roku 1917 zákonem stanoven limit na výši federálního dluhu. Zatímco první limit byl tehdy určen ve výši 11,5 mld. USD, dle v současné době platného zákona je maximální federální zadlužení stanoveno na 16,69 bil. USD. Od roku 1962 byl zákonný limit zvýšen již 75x, z toho 11x od roku 2001. Na první pohled se tedy zdá, že limit příliš neplní svůj účel, tj. nedokáže zabránit nárůstu dluhu, neboť v případě potřeby ho Kongres vždy navýší. V roce 2011 však byla situace jiná. Jednání o navýšení limitu se vedla do poslední chvíle a hrozilo, že vláda se ocitne v situaci, kdy nebude schopna financovat své výdaje a fakticky tak zbankrotuje. Agentura Standard and Poors v reakci na rozpočtový problém USA v létě 2011 snížila úvěrový rating USA.  

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Každý zájemce o vývoz českého zboží a služeb do USA si musí být vědom, že jako největší trh na světě jsou USA vzorem pro firmy z celého světa ("... if you can sell in the US, you can sell anywhere..."). Firmy na zdejším trhu jsou vystaveny obrovskému konkurenčnímu tlaku, především odavatelským cenám. Stabilní právní rámec a smysl pro dodržování pravidel atraktivitu amerického trhu ještě zvyšují.

Český vývoz do USA lze stimulovat zejména získáváním stále většího podílu aktivit amerických firem v celé škále domácího (hospodářství, zejména ve zpracovatelském průmyslu, včetně vědecko-výzkumné základny. Velkým stimulem exportu z ČR do USA je tedy začleňování českého průmyslu do globální ekonomiky a mezinárodních dodavatelských řetězců a vyhledávání perspektivních průmyslových kooperačních vazeb. Tento typ obchodování se již také výraznou měrou podílí na vzájemném obchodu a u našeho vývotu dosahuje kolem 70% z celkového objemu.

Jako nový a velmi zajímavý obor se pro český export jeví oblast obranného, bezpečnostního a záchranářského průmyslu. Loni v dubnu byla v Bruselu podepsána Dohoda o vzájemném pořizování materiálu a služeb v oblasti obrany mezi ČR a USA (Reciprocal Defense Procurement Agreement). ČR se stala 22. zemí, která může dodávat americké armádě za velmi výhodných podmínek, jde o oboustrannou dohodu.

Americké firmy stále hledají cesty ke zvýšení zisku a stále uvažují o svých aktivitách v zahraničí.  Žádný dodavatel relativně jednodušších výrobků nebo dílů by si neměl být jistý automatickou jistotou obnovení obchodních kontraktů, právě především díky neustálé konkurenci ostatních firem z celého světa na trhu. Vývozci do USA proto musí neustále hledat nové možnosti a spíše než samotné výrobky nabízet řešení a technickou expertízu, která je odliší od konkurence. Přestože je nanejvýš perspektivní, nevyužitá zatím zůstává spolupráce s americkými firmami na třetích trzích, i když jsou naše firmy na to již technicky připraveny.

V době ekonomické krize a problémů se zajištěním financování podnikání stojí za zvážení také nabídka úvěrů a jiných finančních produktů.  Americký finanční trh je nejrozvinutější na světě a investoři stále hledají nové příležitosti.

Vzhledem k vyhlášeným prioritám americké administrativy prezidenta Obamy a celkové náladě společnosti lze jako velice perspektivní odvětví označit veškeré aktivity v oblasti využívání obnovitelných zdrojů energie a zvyšování efektivity využívání energie a paliv. Dále pak veškeré aktivity směřující ke zvýšení ochrany klimatu. Nový impulz rozvoje je znatelný u rozvoje systémů veřejné dopravy v amerických městech. Stále častěji se objevují projekty na obnovu tramvajové dopravy. Tyto projekty však narážejí na deficity veřejných rozpočtů. Dlouhodobě perspektivní oblastí je zdravotní péče a péče o seniory. Samozřejmě infrastrukturní projekty napříč celými Spojenými státy nabízejí mnoho příležitostí, jako zahraniční firmy bez trvalé americké přítomnosti a právní subjektivity je však téměř nereálné se o tyto zakázky ucházet. U těchto projektů mohou navíc zahraniční subjekty narazit na administrativní překážky v podobě preferencí Buy America/n.


.