Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

USA New York
USA USA
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Zahraniční obchod země

 

Hodnota zahraniční obchodu USA se podílí na hodnotě HDP zhruba 25%, což je mnohem méně než u většiny evropských států. USA jsou největším světovým vývozcem i dovozcem (hodnota zboží a služeb dohromady). USA jsou zároveň 3. největším vývozcem zboží po Číně a Německu a největším světovým dovozcem zboží. Výsadní postavení mezi obchodními partnery USA zaujímají Kanada, Čína a Mexiko.

USA vykazují dlouhodobě deficit obchodní bilance.  

Podle Národní exportní iniciativy prezidenta Obamy z roku 2010 patří mezi prioritní exportní trhy pro USA 6 následujících zemí: Indie, Vietnam, Turecko, Saúdská Arábie, Kolumbie a Jižní Afrika.

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

 mil.USD

2009

2010

2011

2012

2013

Vývoz

1578,2

1844,5

2112,9

2210,6

2271,4

zboží

1069,5

1288,8

1495,9

1561,2

1589,7 

služby

508,7

555,7

617

649,3

681,7 

Dovoz

1961,8

2343,9

2669,7

2745,2

2746,2 

zboží

1580

1939

2240

2302,7

2293,6 

služby

381,8

404,9

429,7

442,5

452,7 

Bilance

-383,6

-499,4

-556,8

-534,7

-474,9 

zboží

-510,5

-650,2

-744,1

-741,5

-703,9 

služby

126,9

150,8

187,3

206,8

229 

www.census.gov 

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největším obchodním partnerem USA v roce 2011 (i v roce 2012) je Kanada. Hodnota vzájemného obchodu dosáhla za loňský rok 604,2 mld. USD.

K dalším významným obchodním partnerům patřily následující země s hodnotou vzájemného obchodu v závorce:

  • Čína (506 mld. USD)
  • Mexiko (465 mld. USD)
  • Japonsko (199 mld. USD)
  • Německo (149 mld. USD)
  • Velká Británie (109 mld. USD)
  • Jižní Korea (103 mld. USD) 
  • Brazílie (74 mld. USD)
  • Francie (69 mld. USD)
  • Taiwan (68 mld. USD)

Největší exportní trh pro americké zboží byla Kanada (282 mld. USD). Následovaly Mexiko (198 mld. USD), Čína (105 mld.) Japonsko (68 mld. USD), Velká Británie, Německo, Jižní Korea, Nizozemsko, Brazílie a Hong Kong.

Největší importní trh představovala Čína (412 mld. USD). Následovaly Kanada (322 mld. USD), Mexiko (268 mld. USD), Japonsko (132 mld. USD), Německo, Jižní Korea, Velká Británie, Venezuela, Taiwan a Francie.

Největší obchodní deficit měly USA s Čínou (295 mld. USD). Následovaly Mexiko (70 mld. USD), Japonsko (64 mld. USD), Německo (50 mld. USD), Kanada, Venezuela, Itálie, Indie, Taiwan, Jižní Korea.

Největší přebytek obchodní bilance měly USA s Hong Kongem (33 mld. USD). Následovaly Nizozemsko (19 mld. USD), Austrálie (17 mld. USD), Belgie (12 mld. USD), Singapur , Brazílie, Argetina, Velká Británie, Lucembursko a JAR.

6.3. Komoditní struktura

Hlavní položky amerického exportu v roce 2012 (včetně hodnoty exportu, mili. USD)

 

2011

2012

Plynový olej

52 804

60 161

Ropné produkty (kromě pl. oleje)

54 239

56 973

Farmaceutické přípravky

45 469

47 913

Průmyslové stroje

45 244

46 128

Civilní letadla

33 352

45 267

Polovodiče

43 775

42 087

Telekomunikační vybavení

35 848

38 282

Elektrické přístroje

35 119

38 171

Zlato

33 228

36 308

Organické chemikálie

39 393

35 634

Plasty

36 026

35 241

Lékařská zařízení

32 041

33 632

Počítačové příslušenství

31 567

32 319

Průmyslové motory

28 103

30 142

Chemikálie

28 783

29 541

Motory civilních letadel

26 348

27 597

Měřící, testovací a kontrolní přístroje

23 743

24 899

Průmyslové vybavení

22 985

23 666

Součásti civilních letadel

20 473

21 254

Zdroj: BEA

Hlavní položky amerického importu  v roce 2012 (včetně hodnoty importu, mil. USD)

 

2011

2012

Ropa

331 616

312 800

Farmaceutické přípravky

91 878

87 095

Vybavení domácnosti

77 681

81 284

Počítače

64 902

65 757

Počítačové příslušenství

54 795

56 484

Telekomunikační vybavení

48 462

52 794

Ropné produkty (kromě pl. oleje)

50 788

50 326

Průmyslové stroje

44 945

47 977

Bavlněný textil

50 382

47 440

Plynový olej

46 943

45 591

Elektrické přístroje

41 539

42 826

Polovodiče

37 941

40 302

Oblečení a textil

36 956

39 378

Hračky

31 960

33 457

Televizní přístroje a jejich příslušenství

33 485

32 845

Lékařská zařízení

30 413

31 556

Průmyslové vybavení

26 545

28 152

Nábytek

23 623

25 612

Organické chemikálie

25 419

24 783

Zdroj: BEA

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Podmínky pro dovoz zboží a služeb do Spojených států se liší pro státy s udělenou a bez udělené doložky nejvyšších výhod, označované jako normální obchodní vztahy (NTR – Normal Trade Relations) a státy zařazené do programu GSP (jako formu pomoci rozvojovým a transformujícím se ekonomikám) poskytují USA celní preference GSP (Generalized System of Preferences), které umožňují dovoz zboží s nulovým tarifem. Nové členské země EU včetně ČR byly ke dni 1. 5. 2004 z režimu GSP vyňaty. Jinak jsou USA z hlediska dovozních podmínek relativně liberální zemí. Konkrétní dovozní režim s danou zemí závisí na šíři obchodních vztahů a její příslušnosti k mezinárodním obchodním organizacím. USA poskytují výsadu NTR členským zemím GATT a WTO automaticky. Příkladem slouží Čína, která se stala v roce 2004 členem WTO a je již druhou jednotlivou zemí (po Kanadě) ve vývozu i v objemu vzájemného obchodu s USA.

Dovozní režim USA se řídí zákonem „Tariff Act of 1930", který stanoví obecné podmínky zahraničního obchodu a pravidla výpočtu cla. Vedle tohoto zákona je v platnosti řada dalších dílčích zákonů, které dovoz některých druhů zboží výrazně komplikují. Jsou přitom používány jak tarifní (zavádění sankčních cel, antidumping apod.) tak netarifní (např. opatření na anotaci a certifikaci potravin v důsledku zákona Bioterrorism Act 2002) překážky obchodu. Od roku 2003 začaly platit předpisy pro hlášení příchodu zásilky ze zahraničí americké celní správě předem - v letecké, námořní kontejnerové a kamionové dopravě. Kontejnerové zásilky mohou být vybrány na bezpečnostní prohlídku. Podle zákona z roku 2007 by do pěti let měly být před vstupem do amerických přístavů prohlédnuty rentgenem všechny kontejnery se zbožím. Zákon o antidumpingu, známý jako Byrdův dodatek, byl počátkem roku 2006 s účinnosti od 1. 10. 2007 zrušen.

Mezi položky s poměrně jednoduchým dovozním režimem, nezatížené ochranným clem, patří široký sortiment spotřebního zboží a některých průmyslových zařízení: domácí potřeby a spotřebiče (s výjimkou těch, které vydávají záření), umělecké předměty, štětce, příbory, umělé květiny, šperky, perly a drahé kameny, umělé kožešiny, sklo a skleněné výrobky, kožené zboží a kůže, osvětlení, zavazadla, ruční nářadí a obráběcí stroje, základní kovy, hudební nástroje, optické výrobky, papír a papírové výrobky, plasty a výrobky z plastu, guma a gumové výrobky, sportovní zboží, nerosty a výrobky z kamene, kachle a keramika, deštníky a tapety.

Z důvodu bezpečnostního nebo zdravotního rizika některé druhy zboží naopak patří do skupiny výrobků, jejichž uvedení na trh podléhá atestaci, certifikaci, a jehož dovoz komplikují dovozní předpisy při relativně vysoké celní sazbě. Jedná se např. o léky, radioaktivní materiály, zbraně, vojenskou techniku a materiály dvojího použití, alkoholické nápoje, mléčné výrobky, drůbež a vejce, maso a masné výrobky, hračky, živá zvířata, textil a oděvy, motorová vozidla, letadla a letecké komponenty, hotové jídlo a polotovary, zdroje záření a radiové vysílače, hnojiva, barvy a příbuzné výrobky, výbušniny, trhaviny apod.

Doklady

Doklady, které musí být předloženy americkým celním úřadům U.S. Customs Service na místě stanoveném ředitelem příslušného celního úřadu, zpravidla do pěti pracovních dnů od data dodávky zboží do amerického přístavu nebo vnitrozemského celního skladu, jsou stanoveny odstavcem 19 CFR 142.3 Sborníku federálních předpisů (Code of Federal Regulations). Jedná se o:

obchodní faktury nebo pro-forma faktury, obsahující

  • podrobný popis zboží včetně osmimístné celní klasifikace podle Harmonizovaného celního sazebníku
  • názvy jednotlivých položek
  • označení jednotlivých částí zásilky
  • množství zboží a hmotnost
  • ceny, náklady spojené se zásilkou (obaly, slevy, rabaty)
  • původ zboží
  • místo určení
  • jména kupujících, prodávajících a přepravců atd.

balicí listy

letecký nákladní list, konosement či jiný důkaz o vlastnictví zboží

vstupní celní prohlášení

  • Tzv. Entry Manifest, Customs Form 7533 nebo žádost a zvláštní povolení k okamžité dodávce (tzv. Special Permit for Immediate Delivery, Customs Form 346) 1 nebo další formuláře požadované místně příslušným ředitelem celního úřadu je zapotřebí předložit předtím než zboží dorazí.

další dokumenty nutné k propuštění zboží do oběhu podle druhu produktu

Veškeré údaje musí být psány strojem nebo vyjety z počítače, nikoliv ručně. Po splnění všech požadavků propustí celní správa zboží na území USA, dovozce vyplní dovozní formulář č. 7501 a zaplatí povinné celní poplatky během následujících deseti pracovních dnů.

Cla

Clo se vypočítává z ceny zboží, nákladů na balení, honoráře, provize a příjmů z dalšího prodeje nebo nakládání se zbožím. Přeprava, montáž a technická pomoc se do výpočtu cel nezahrnuje. Průměrné celní zatížení činí asi 4,5 % a je každým rokem dle ujednání Uruguayského kola GATT snižováno.

Ostatní předpisy

V USA existuje několik zákonů, které upravují povinnost dovozce označit zboží neamerického původu. Doporučuje se tedy, aby dovozce kontaktoval zkušeného právníka nebo celního brokera, který mu pomůže orientovat se ve způsobech označení země původu, doplní jaké další údaje by měly být na zboží či kontejnerech uvedeny a upozorní ho na případné výjimky a odchylky u jednotlivých druhů zboží. Při překročení určitého množství dovozu je zprostředkování dovozu brokerem povinné. Podrobný popis celního režimu, dovozních podmínek a dalších požadavků při dovozu zboží do USA je k dispozici na internetových stránkách americké celní správy U.S. Customs Service (11.4).

Je třeba upozornit na velmi přísný dovozní režim u zbraní a vojenského materiálu, který se týká také dočasného dovozu nebo tranzitu přes americké území např. v přepravě do zemí jižní Ameriky. U.S. Customs Service ve všech případech kromě obvyklé vývozní licence země původu a dovozní licence země určení požaduje také dočasnou dovozní licenci, která opravňuje ke vstupu zboží na území USA a jeho zpětné uvolnění. Dočasná dovozní licence na formuláři DSP 61 může být udělena Ministerstvem zahraničí USA (Office of Defense Trade Controls) pouze v USA registrovanému obchodníku se zbraněmi. Doporučujeme proto před realizací vývozu ověřit, zda dopravce vlastní licenci USA k obchodu se zbraněmi a má dostatečné zkušenosti v přepravě vojenského materiálu. Nejlepším řešením u zásilek do třetích zemí je přeprava s vynecháním přístavů USA.

Samostatnou kapitolou jsou předpisy Food and Drug Administration, tedy federální agentury pro potraviny a léky (FDA). FDA nyní realizuje největší změnu v kontrole potravin v USA za posledních 70 let, které mají za cíl zvýšit ochranu spotřebitele. FSMA, Food Safety Modernization Act, se implementuje od roku 2012 a postupně mění povinnosti pěstitelů, zpracovatelů a dovozců potravin, včetně přepravy potravin a nápojů. Zavádění nových principů je rozloženo na několik let a firmám z potravinářského oboru se doporučuje se průběžně informovat o posledním stavu měnící se legislativy.

6.5. Ochrana domácího trhu

Hlavními vládními organizacemi, které se zabývají ochranou domácího trhu nebo zájmů amerických společností v zahraničí, jsou:

  • U.S. Department of Commerce (Ministerstvo obchodu) navrhuje základní principy domácí obchodní politiky včetně programu GSP, řídí antidumpingová šetření
  • Office the U.S. Trade Representative (Úřad obchodního představitele) s působností v oblasti práv duševního vlastnictví, překážek obchodu a vyjednávání ve WTO
  • U.S. International Trade Commission se podílí na řešení obchodních sporů, zejména v oblasti antidumpingu a dodržování amerických zákonů a technických předpisů ze strany zahraničních dovozců a prodejců
  • U.S. FDA (U.S. Food and Drug Adminisstration) vydává nové předpisy a kontroluje nezávadnost potravin, nápojů a léčiv dovážených do USA.

Hlavní formy ochrany trhu USA zahrnují bariéry zavedené z důvodu národní bezpečnosti nebo celní a netarifní překážky sloužící k ochraně domácího odvětví. Zákaz dovozu z hlediska národní bezpečnosti lze vyhlásit na základě petice amerických podniků podaných podle odstavce 232 Zákona o rozvoji obchodu „Trade Development Act of 1962". Ochranná opatření mohou být schválena na dobu neurčitou. Ministerstvo obchodu USA posuzuje dopad dovozu na národní bezpečnost. I když smyslem je chránit národní bezpečnost USA, nikoliv ekonomické zájmy jednotlivých firem, může být při obratném postupu i ekonomický zájem vyložen jako zájem národní bezpečnosti. Opatření z titulu národní bezpečnosti, zavedená a platná od roku 2003, zavádí dodatečný screening v kontejnerové přepravě a povinnou registraci dovozce, certifikaci původu potravinářského zboží a jeho povinnou notifikaci před vstupem na území USA. Příkladem ochranářských opatření je pravidelné, četné a důsledné uplatňování antidumpingových řízení a zavádění dodatečných cel, která na základě šetření ITC o poškozování domácích výrobců zahraniční konkurencí vyhlašuje prezident.

Státní zakázky financované z federálních nebo státních prostředků se řídí zákonem o preferenci amerického dodavatele BAA (Buy American Act) ale taky GPA (General Procurement Agreement) – mnohostrannou dohodou WTO. Zákon BAA má více méně diskriminační charakter při výběru dodavatele zboží nebo služby, hlavního dodavatele v případě projektů infrastruktury. U těchto projektů současně omezuje podíl dovozových materiálů a komponentů. Preference amerického zboží je kromě jednotného federálního předpisu zakotvena také v paralelní státní legislativě. Podstatou státní legislativy je zvýhodnění dodávek od místních firem nebo použití některých místně vyráběných materiálů, jejichž výroba je ve státě významná. V oblasti dodávek do zbrojního průmyslu je účast v tendru umožněna zemím, která mají s USA podepsané reciproční Memoranda o porozumění. ČR stejně jako ostatní státy NATO (kromě Islandu) tuto Dohodu mají. Veřejné zakázky federálních orgánů je možno najít na www.fedbizopps.gov. Jednotná databáze všech veřejných tendrů na Internetu ovšem prakticky neexistuje. U nákupů pro dodávky v rámci zahraniční pomoci je vyžadováno, aby minimálně 75% nákladu se plavilo na lodi s americkou vlajkou.

GPA implementovaly USA základě zákona o obchodních dohodách (The Trade Agreements Act 1979) dne 1. 1. 1996. GPA umožňuje smluvním zemím přístup k americkým veřejným zakázkám určených federálních institucí a amerických států, které GPA akceptovaly (v současnosti 37 amerických států). Na základě GPA je pro federální nebo státní zakázky udělována výjimka z omezení nákupu amerického zboží nebo služeb (BAA). Rozsah vládních zakázek v USA je odhadován na 200 mld. USD ročně. Příslušnou institucí pro GPA je úřad vládního zmocněnce pro obchod (Office of the U.S. Trade Representative). Po vstupu do EU patří k dohodě GPA i ČR. U veřejných zakázek jsou navíc uplatňovány některé místní, státní omezující předpisy jako preference malých a středních podniků, zaměstnávání handicapovaných osob, využívání vězeňské práce, apod. Všechny tyto předpisy komplikují přístup k veřejným zakázkám, resp. vylučují zahraniční dodavatele z veřejných zakázek. Velmi přísnými pravidly nákupu včetně nevojenských materiálů se řídí americké ministerstvo obrany. Tato pravidla prakticky vylučují uplatnění zahraničních, tedy i českých dodavatelů.

Některé celní sazby zůstávají na relativně vysoké úrovni - např. dovoz textilu, konfekce, obuvi a hotelového porcelánu je zatížen clem až do výše 40 %. Pro dovoz ořechů je trh v podstatě uzavřen z důvodu aplikace celní sazby nad 100 %.

USA uplatňují jako formu politického nástroje extrateritoriální obchodní sankce, což negativně ovlivňuje obchodní vztahy mezi třetími zeměmi a může vést k obtížně řešitelným sporům. Příkladem snahy USA uplatňovat své zákony v mezinárodním měřítku jsou ekonomické sankční zákony (např. Cuban Democracy Act) a tzv. ekologické zákony (jako např. Marine Mammal Protection Act). V poslední době také např. sankce na obchodování s Ruskem, kdy Bureau of Industry and Security, část ministerstva obchodu USA, zastavilo vydávání licencí na prodej nebo re-export některých výrobků a součástek ruským firmám. 

6.6. Zóny volného obchodu

Ve Spojených státech je zřízeno celkem 250 zón volného obchodu (FTZ – Foreign Trade Zone), přičemž v každém z 50-ti amerických států je alespoň jedna. FTZ zřizuje Výbor pro FTZ při Ministerstvu obchodu (U.S. Department of Commerce - International Trade Administration) vydáním licence. Předsedou výboru je ministr (Secretary of Commerce). FTZ jsou zřizovány s cílem podporovat obchod a exportní výkonnost domácích, zejména lokálních firem. Zboží procházející FTZ je osvobozeno od cla a dovozních kvót v případě, že je po úpravě nebo zpracování reexportováno, nebo je platba cla odložena do doby, než je zboží po úpravě a zpracování uvolněno na americký trh. Zboží je také v některých státech osvobozeno od skladovacích daní. V roce 2005 pracovalo v amerických FTZ cca 300 000 lidí, prošlo jimi zboží za 300 miliard a vyvezlo se zboží za cca 20 miliard dolarů. Podrobné informace o amerických FTZ jsou na adrese: http://ia.ita.doc.gov/ftzpage/.


.