Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

USA New York
USA USA
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

 

Rozsáhlý trh USA je standardním prostředím pro podnikání, obchod a investice, opírá se o dobře propracovaný právní rámec a zavedené zvyklosti v jednání mezi obchodními partnery. Obchodní smlouvy se řídí většinou jednotným obchodním zákonem, ale pro některé obory mohou platit zvláštní federální nebo státní předpisy. Stejně tak se některých obchodních ujednání může dotknout antimonopolní zákon. Podle poznatků ekonomických diplomatů působících v USA, volí české firmy většinou podobný postup jako např. obchodní společnosti evropské (SRN, Francie, Rakousko), či firmy z Asie. Hlavní zásadou obchodního vztahu je poctivost, „fair play", slušné jednání, vstřícnost, respekt a čestnost. Následující informace jsou zaměřeny na některé odlišné podmínky podnikání v USA v porovnání s praxí v ČR.

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Americké státní orgány (celnice, berní úřad aj.) při dovozu zboží vždy zajímá, kdo je importérem. Ten jediný je zodpovědný za správnost a v případě problémů je také tím jediným subjektem, se kterým budou U.S. úřady jednat. Importér musí být firma se sídlem v USA („importer of record“). Dovozové zboží je na trhu distribuováno prostřednictvím velkoobchodních obchodních zástupců či distributorů. Těmi mohou být jak americké soukromé nebo právnické osoby, tak i zahraniční, tj. i české subjekty zaregistrované v USA. Distributor nebo prodejce je jednotlivec nebo firma, která nakupuje za účelem dalšího prodeje na určitém vymezeném území, buď v celých USA nebo pouze v některém státě, nebo státech, a to svým vlastním jménem a na vlastní účet pravidelným a soustavným způsobem. Regionální rozsah prodeje je základním faktorem rozsahu cíleného obratu ve vývozu daného zboží. České firmy by se měly orientovat spíše na zákazníky se širší, pokud možno celonárodní distribucí. Zde je ovšem třeba upozornit, že u velkých firem s celonárodní distribucí a širokou nabídkou hrozí, že se jejich manažeři budou věnovat hlavně již zaběhlým značkám na úkor novinek s nejistým komerčním úspěchem (platí hlavně u rychloobrátkového zboží jako alkohol, potraviny, dárkové předměty,…).

Obchodní zástupce („Sales Agent") je jednotlivec nebo firma, která získává objednávky na zboží od dodavatele v určitém teritoriu (celé nebo část území USA) na provizní bázi v závislosti na dosaženém objemu prodeje. Provize („Commission") podléhá celním poplatkům, a musí být tudíž zahrnuta do celní a prodejní ceny daného zboží. Vlastní obchodní transakce je realizována přímo mezi dodavatelem a zákazníkem. Prodejní reprezentant („Sales Rep") je formou nevýhradního zprostředkovatele. Činnost bývá obvykle velmi omezeně stanovena.

Prodej z konsignačního skladu je další možností prodeje zboží v USA. Konsignační sklad je obvykle zřizován u výhradního prodejního zástupce v USA. Zboží zůstává ve vlastnictví dodavatele (vývozce) až do doby, než místní zákazník odebere zboží a zaplatí kupní cenu. Dodavatel je povinen předkládat finanční rozvahu o svém konsignačním skladu. Při přípravě distribuční smlouvy s americkým subjektem by české firmy měly v každém případě využít služeb amerických právníků a pečlivě specifikovat především následující oblasti:

Smluvní teritorium a exkluzivita, omezení

Český dodavatel může ustanovit jednoho výhradního distributora svého výrobku pro celé území USA nebo může uzavřít několik smluv o výhradní distribuci pro různá teritoria (státy) v USA. Pokud smlouva zakazuje výhradnímu distributorovi pro určitou oblast USA prodávat zboží mimo vymezené teritorium, existuje určité riziko, že tento zákaz může porušit americké zákony o hospodářské soutěži („Antitrust Laws“). Dalším problémem z pohledu tohoto zákona může být snaha českého dodavatele stanovit distributorovi prodejní ceny. Každé smluvní omezení může v podstatě porušit americké zákony o hospodářské soutěži.

Evropské firmy se občas potýkají s problémy u zboží, které původně nemělo směřovat do USA (ale např. do Mexika). Když se zahraniční dealer rozhodne, že část nakoupeného zboží dodá do USA a nenahlásí to české firmy, hrozí např. u potravin zadržení zásilky a označení výrobce za nespolehlivou firmu, jejíž příští zásilky budou při dovozu do USA podrobeny velice přísnému zkoumání. Dodávky potravin do USA se musejí hlásit předem. Při obchodování s Mexikem nebo Kanadou je dobré do smlouvy s partnerem zahrnout zákaz prodeje zboží do USA bez souhlasu výrobce.

Časové omezení smlouvy

Zkušenosti ukazují, že zahraniční dodavatel většinou požaduje relativně krátkodobou smlouvu (obvykle na 1 až 3 roky) a možnost ukončení smlouvy z řady specifických důvodů na základě krátkodobé výpovědní lhůty. Americký distributor bude mít většinou zájem o dlouhodobější smlouvu. Časové omezení smlouvy by mělo být rovněž pečlivě zváženo.

Minimální prodejní množství

U exkluzivní zastupitelské smlouvy se doporučuje stanovení minimálního množství odběru a doložky o zaplacení určitého množství zboží ve stanovené době.

Odpovědnost za výrobek („Product Liability“)

Vzhledem k přísné ochraně spotřebitele v USA často končící soudními spory se doporučuje přenést odpovědnost za výrobek pokud možno na americký subjekt. Tady je na místě maximální opatrnost a precizní formulace. Jsou známy případy, kdy americká pojišťovna v případě škodné události sice vyplatila pojistku ve prospěch poškozeného, okamžitě poté ale začala vyplacenou částku vymáhat po evropském dodavateli, často úspěšně. Nelze propadnout dojmu, že obdržením platby za zboží od amerického smluvního partnera zodpovědnosti českého dodavatele končí.

Nekonkurenční doložka („Non-Competition Clause“)

Distribuční smlouva by měla zahrnovat nekonkurenční doložku, dle které výhradní americký distributor nesmí distribuovat zboží konkurenční povahy.

Žádné závazky po ukončení kontraktu

Smlouva by měla obsahovat ustanovení, že v případě ukončení smlouvy americký distributor nemůže nárokovat žádné finanční odškodnění, ušlý zisk, proplacení výdajů za vytvoření distribuční sítě apod.

Obchodní značka („Trade Mark“, „Brand Name“)

U známých značek (piana Petrof, značky piva nebo jiného alkoholu, sportovní zboží aj.) se jedná o jednu z nejdůležitějších věcí. Česká firma musí sama, za své peníze a na svoji zodpovědnost zaregistrovat svoji značku u United States Patent and Trademark Office (www.uspto.gov). V žádném případě se nedoporučuje tuto práci nechávat na americkém subjektu, který bude zároveň zástupcem české firmy na území USA. Speciální pozornost je třeba věnovat tzv. generickému označení místa původu (GIs – Geographic Indications) (plzeňské pivo, olomoucké syrečky), kde se evropský a americký systém ochrany značně liší, většinou v neprospěch evropského (tradičního) výrobce. Nejčastěji se tyto problémy objevují u potravin a alkoholických nápojů.

Doložka o arbitráži

Smlouva musí obsahovat ustanovení o arbitrážním řízení podle pravidel Americké arbitrážní asociace („American Arbitration Association“ – „AAA“, www.adr.org). Místem arbitráže se doporučuje stanovit snadno dostupné větší město, ležící v blízkosti sídla partnera, kde sídlí i „AAA“. Smlouvu je možno rovněž řídit obchodním právem ČR nebo právem některého státu USA. Např. právní systém státu New York je dobře rozvinutý, propracovaný a rozumně upřednostňuje dodavatele zboží před distributorem. České firmy by neměly mít obavu z konání arbitráže na území USA, soudy rozhodují nestranně bez ohledu na to odkud jsou firmy které řeší obchodní spor. Důležité upozornění: americké soudy velice pečlivě dodržují formální procedury řešení sporů a nelze očekávat shovívavost, pokud česká firma nedodá potřebné podklady nebo nesplní nějaké národy soudu či soudce.

Obchodní smlouvy v USA jsou většinou velmi dokonalé a propracované. Jejich dokonalost by měla ochraňovat obě strany.

Z hlediska dodavatele je důležité specifikovat např. tyto prvky:

· výši provize, základ pro její výpočet a mechanismus vyplácení provize

· jednání zástupce (vlastním jménem nebo jménem zastupovaného)

· vztah zástupce a zastupovaného (vyloučení zaměstnaneckého vztahu)

V USA neexistují vzorové smlouvy o distribuci či obchodním zastoupení. Každá smlouva je upravována dle konkrétních specifických podmínek. Návrh smlouvy by měl být vypracován americkým právníkem, nebo např. americkou právní kanceláří v Praze. Písemná smlouva je důležitá, neboť:

- z původní smlouvy o nevýhradním prodeji či obchodním zastoupení se v průběhu vzájemných vztahů může stát smlouva výhradní;

· zastupovanému může vzniknout povinnost hradit škodu nebo poskytnout jiné odškodnění v případě ukončení neformální, ústní dohody;

· bez písemné smlouvy není zpravidla možné získat jistotu o plnění v případě prodeje na úvěr (např. do 30 či 60 i více dnů), který je v USA velmi běžný;

· bez písemné smlouvy není možné dát případně spor k rozhodnutí arbitráži.

Mnoho zahraničních firem vstupuje v USA do distributorských či zastupitelských vztahů, aniž by měly dostatečné vědomosti o svých amerických partnerech. Bez znalosti bonity partnera mohou být výsledky někdy problematické.

Doporučuje se hlavně se zajistit:

· doklady o existenci firmy včetně struktury vlastnických podílů, statutárních orgánů a členství v těchto orgánech a kapitálové poměry;

· bankovní reference;

· reference včetně seznamu firem a výrobních oborů, které budoucí partner zastupoval či zastupuje;

· zatíženost aktiv existujícími zárukami (např. hypotékami, leasingem), úvěry, dluhy.

Základní informace o amerických firmách je možno najít přímo na firemní internetové stránce. Informace o bonitě lze obstarat za úplatu prostřednictvím amerického právního zástupce, bank nebo specializovaných firem např. Dun & Bradstreet („D&B“, www.dnb.com/us). Informace o místních firmách v jednotlivých státech je možno získat od regionálních a místních obchodních komor, kterých je v USA tisíce. Veškeré kontaktní adresy obchodních komor v jednotlivých státech a regionech je možné najít na jejich domovských stránkách, které jsou dostupné pomocí internetových vyhledávačů (www.yahoo.com, www.google.com, www.excite.com, www.lycos.com).
Dalším zdrojem informací jsou průmyslová sdružení a různé profesní asociace, kterých je v USA přibližně 8.000. Kompletní seznam amerických asociací obsahuje mnoho publikací typu „Yellow Book" a „Leadership Directories" (www.leadershipdirectories.com). Účast firmy v oborových sdruženích nebo na odborných veletrzích a konferencích je také dobrým indikátorem serióznosti firmy. Hodně firem v USA provozuje tzv. Corporate Social Responsibility, účastní se společenského života v místě svého podnikání, podporuje charitativní akce – všechny tyto znaky jsou pozitivním signálem, že je firma skutečně seriózním partnerem.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil

Imigrační politika se stala jedním ze žhavých politických témat, pravidelně se objevuje v politických diskuzích a jako volební téma. Nicméně za posledních několik let nedošlo na federální úrovni k žádnému většímu posunu, o to pečlivěji je třeba sledovat legislativu jednotlivých států USA. Hlavně státy na jihu Spojených států v poslední době přikročily ke zpřísnění svého boje s nelegální imigrací (Texas, Arizona,…). V USA existuje mnoho konzultantských a právních kanceláří, které se úzce specializují na imigrační a komerční právo. Poplatky za jejich právní pomoc jsou poměrně vysoké. Kontakt na tyto firmy je k dispozici na internetových stránkách zastupitelských úřadů, které působí v USA (např. www.mzv.cz/ny).

Některé internetové stránky, vztahující se k této problematice:

· American Association of Immigration Lawyers (www.aila.org)

· American Bar Association (www.americanbar.org)

· Legal Information Institute (www.law.cornell.edu)

· Nezávislá informační stránka pro přistěhovalce (www.foreignborn.com)

Češka Irena Juras má v Arizoně právní kancelář která poskytuje i imigrační služby -www.juraslaw.com

· Slovenka Bohunka Goldstein se imigračními otázkami zabývá v New Yorku - bohunka.goldstein@att.net

Čeští občané mohou v USA dočasně pracovat jako zaměstnanci významných investorských firem nebo jako fyzické osoby, které investují v USA, profesionální experti (např. architekti, lékaři, inženýři, právníci, profesoři, sportovci a trenéři), zaměstnanci amerických firem ze zahraničí, kteří jsou dočasně transferováni k mateřské firmě nebo za účelem zaškolení (blíže viz kapitola 1.13. Víza). S ohledem na rostoucí počet Čechů a českých firem, které investují v USA je na místě zdůraznit nutnost mít v pořádku všechny formality, spojené s např. byť jen krátkodobým výjezdem českého zaměstnance na americkou pobočku za účelem provedení konkrétní práce (účast na projektu, zaškolení místního personálu aj.). 

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Americké právní předpisy o obchodních společnostech jsou poměrně liberální. Kromě federálního rámce o povinnostech a právech jednotlivých druhů společností neexistuje v USA jednotná úprava obchodních společností. Jednotlivé státy mají vlastní zákony o obchodních společnostech. Zakládá se tedy nikoliv americká společnost, ale společnost dle daného státu Unie. Proces založení firmy v USA má dvě roviny: vlastní založení společnosti a imigrační statut zahraničních osob bez trvalého bydliště v USA, kteří budou ve firmě na území USA působit a kteří nemají statut rezidenta či nejsou občany USA. Jelikož se jedná o spojitý a poměrně administrativně náročný proces, je nezbytné k těmto cílům využít služeb místních právníků, kteří se specializují na komerční a imigrační právo. Náklady se pohybují v řádu tisíců dolarů. Většina zahraničních firem volí formu obchodní společnosti „Limited Liability Company" (LLC.), která zhruba odpovídá české společnosti s ručeným omezeným.

V USA je možno zvolit jednu z následujících variant pro založení společnosti (reprezentace):

„Sole Proprietorship“ (výhradní vlastník)

Jedná se o nejjednodušší formu podnikání, kdy vlastníkem je podnikatel - jednotlivec. Kromě obchodního jména, tato forma nevyžaduje žádné formality, jedná se o tzv. „Small Business“ (malé podnikání). Majitel je osobně plně zodpovědný za případné dluhy či ztráty firmy. Zisky z podnikání jsou zdaněny přímo majiteli. Zřejmou nevýhodou je neomezená zodpovědnost za finanční ztráty včetně hrozby ztráty osobního majetku vlastníka. Výhodou je jednoduchost a nižší náklady na podnikání protože na tento typ společností se vztahuje méně formálních povinností než na jiné typy společností.

„Partnership“ (sdružení, partnerství)

Společně podniká dva a více obchodních partnerů, kdy každý ze společníků je zodpovědný za dluhy a závazky. Doporučuje se mít písemnou dohodu o právech a povinnostech jednotlivých partnerů (zakládací listinu a stanovy společnosti). „Partnership“ je právnická osoba, která může již např. vlastnit nemovitosti. Každý z partnerů podléhá federální i státní dani (ne vlastní firma). Existují tři formy:

„General Partnership“, „Limited Partnership“ a „Limited Liability Partnership“.

· „General Partnership“ (obecné sdružení) – společníci plně (neomezeně) odpovídají za partnerské dluhy a závazky, nevyžaduje se písemná smlouva, i když je vždy lepší ji mít. Partneři zodpovídají za firmu i její zaměstnance. Firma dělá daňové přiznání ale daně neplatí, protože zisky se přesouvají na majitele a stávají se součástí jeho osobního příjmu který se daní;

· „Limited Partnership“ (LP, omezené sdružení) – jedná se o sdružení, kde společníci (partneři) se dělí na „General Partners“ (firmu kapitálově kontrolují a mají neomezenou odpovědnost) a na „Limited Partners“ (neřídí společnost, jsou odpovědni pouze do výše svého kapitálového vkladu). K registraci je nutno doložit písemnou smlouvu, vyžaduje se rovněž doklad o založení firmy, tzv. „Certificate of Limited Partnership“, který registruje a vydává příslušný stát;

· „Limited Lialibility Partnership“ – LLP, zodpovědnost  některých (nebo všech, záleží na jurisdikci státu založení) partnerů je omezená. Jedná se o poměrně novou formu společností, do zákona Uniform Partnership Act byla tato možnost doplněna v roce 1996. Zodpovědnost zapojených partnerů se skutečně liší stát od státu, ve státech jako např. Kalifornie nebo Nevada se takto mohou sdružovat pouze poskytovatelé služeb jako účetní, právníci nebo realitní makléři;

· některé americké státy ještě umožňují kombinaci LP a LLP a zakládají se Limited Liability Limited Partnership…

„Corporation – Inc.“ (korporace)

Jedná se o právnickou osobu, která může být založena dle zákonů jednoho z 50 států USA, může být zřízena bez časového omezení, může vydávat převoditelné akcie, akcionářům skýtá výhodu omezeného ručení, je používána k obchodním účelům jakéhokoliv druhu a rozsahu, je podobná struktuře naší akciové společnosti (hlavní orgány společnosti jsou valná hromada, představenstvo, dozorčí rada). Korporace musí mít své stanovy („Articles of Incorporation“), doklad (“Certifikation of Incorporation“) o založení společnosti vydává Úřad státního tajemníka - „Office of the Secretary of the State“ v příslušném státě, vlastní vyplnění dokumentů a zálohy na daně obvykle vyžadují při registraci společnosti náklady kolem 1.000 USD.

Dělí se na S corporation a C corporation. Firma se rozhoduje, jestli bude platit daně jako právní subjekt, v tom případě se jedná o typ C. Pokud majitelé rozhodnou že firma daně platit nebude („flow-through entity“) a příjmy zdaní jako příjmy jednotlivců, může se rozhodnout pro typ S. V USA je většina firem typu C.

„Limited Liability Company – LLC.“ (společnost s ručením omezeným)

Tato forma se hojně využívá pro zastoupení cizích firem v USA (obdoba německého GmBH, nebo české spol. s r. o.). Zřízení společnosti trvá ve většině států poměrně krátce, zhruba 7 – 14 dnů a existence společnosti začíná momentem, kdy její zřizovací listina („Certificate of Incorporation“) je zaregistrována na Úřadě státního sekretáře daného státu („Office of the Secretary of the State“). Dalším dokladem, vyžadovaným v USA k registraci společnosti, jsou stanovy společnosti („Articles of Organization“), jež upravují vnitřní organizaci a záležitosti společnosti. Stanovy jsou neveřejným dokumentem na rozdíl od zřizovací listiny, která je veřejným dokumentem. Společnost typu LLC. umožňuje společníkům ručit za závazky společnosti jen do výše svého kapitálového podílu. Zřizovatel společnosti by si měl připravit 2 – 3 možná jména budoucí společnosti a nechat je svým právním zástupcem ověřit, zda jsou v daném státě registrace volná, tj. zda je již někdo nepoužívá. Majitelům firmy se říká „members“ a mohou to být jednotlivé fyzické i právnické osoby, jejich počet není nijak omezen.

„Joint Venture – JV“ (společný podnik)

Společný podnik může založit dvě a více osob, jedná se o firmu, založenou za účelem specifického podnikatelského záměru. Poté, co jsou cíle JV splněny, společnost obvykle zaniká. V mnoha státech JV není navíc uznáván jako právnická osoba.

Státem sídla společnosti nemusí být a často ani není stát, ve kterém má firma hlavní kancelář nebo centrum podnikání. Výběr se často redukuje na dvě varianty:

a) Vytvoření společnosti ve státě Delaware

Obchodní společnost založená podle práva státu Delaware nabízí významné výhody ve srovnání s ostatními státy. Náklady na založení firmy patří k nejnižším v USA (114 USD pro společnost typu „Inc.“ a 90 USD pro „LLC.“). Není stanovena minimální hranice kapitálu nutná pro založení „Inc.“, firma nemusí mít v tomto státě bankovní účet, fyzické osoby neplatí daň z nemovitosti, ani spotřební daně. V současné době je ve státě Delaware zaregistrováno více než půl miliónu společností, včetně 60% nejúspěšnějších amerických firem registrovaných ve „Fortune 500“. Polovina z těchto firem je kótovaná na burze NYSE v New Yorku (www.nyse.com). Společnost typu „LLC.“ jako jediný typ společností skýtá možnost nepodléhat U.S. federálnímu daňovému systému, i když je firma zaregistrována v USA. Minimální počet jednatelů je jeden. Firma musí mít alespoň dva společníky. Nejsou povoleny akcie na doručitele, pouze akcie na jméno. Vyžaduje se registrovaný agent se sídlem v Delaware, avšak není požadováno daňové přiznání, pokud firma podniká mimo USA a nepředkládají se žádné účetní výkazy, pouze výroční zpráva.

Minimální roční poplatek státu je 100 USD. Založení firmy ve státě Delaware nabízí mnohé firmy, např. společnost CorpAmerica, Inc. (www.corpamerica.com).

b) Vytvoření společnosti podle práva toho státu USA, kde bude hlavní kancelář a kde se předpokládá hlavní obchodní činnost

Jen málo států USA specifikuje ve svých zákonech o zakládání společností minimální výši placeného kapitálu. Rovněž požadavky určující minimální kapitál společnosti (jež jsou v některých státech uzákoněny), nejsou nikterak přísné. Znamená to, že český zakladatel americké společnosti bude moci určit výši kapitálu nově zakládané společnosti jen se zřetelem na komerční aspekty. Podílem na majetku podniku jsou potom akcie na jméno. Akcie na doručitele se v USA nepoužívají. Zahraniční firma, která chce podnikat nebo investovat v USA, musí brát v potaz dvě základní věci: legislativu daného státu, kde hodlá pobočku založit a federální legislativní předpisy, které se na podnikání vztahují a s ním souvisí (např. daňové záležitosti, dovozní licence, hygienická a technická povolení, atd.). V mnoha státech Unie platí, že firma musí platit dvojí daň z příjmu. V jednotlivých státech je výše daně rozdílná. V průměru činí daň ze mzdy jako podíl na nákladech na pracovní sílu 31%. Z toho tvoří daň z příjmu asi 18%, sociální pojištění asi 6% a zdravotní pojištění zhruba 7% z vlastní výplaty, což je poměrně méně než v zemích EU.

Při registraci obchodní společnosti je třeba si zajistit:

· federální daňové číslo („Federal Tax Identification Number“, informace podá americký berní úřad - IRS, který spadá pod Ministerstvo financí USA („Department of Treasury – Internal Revenue Service“, www.irs.gov)

· číslo sociálního pojištění („Social Security Number“, www.ssa.gov)

· registraci případné obchodní známky informaci, zda je třeba požádat o státní (lokální) povolení (licenci) k podnikání nebo prodeji, např. na alkohol, vojenský materiál, starožitnosti, exportní licence, informace podává zpravidla státní „Department of Consumer Affairs“ (v New Yorku na webové stránce www.nyc.gov) nebo některých z úřadů typu „Trade and Commerce Agency", případně některá z místních obchodních komor

· základní pojištění majetku a zaměstnaných osob

· je vhodné a doporučuje se, aby ve firmě byl i americký partner, který se dokonale vyzná v teritoriu a zná danou komoditu, se kterou hodlá česká společnost obchodovat.

Vytvoření společnosti ve většině států USA obvykle trvá 2–14 dnů od okamžiku, kdy americký právní zástupce dostal klientův požadavek. Právní zástupce musí pro ustavení společnosti připravit zpravidla dva doklady – zřizovací listinu a stanovy společnosti. Zřizovací listina v rozsahu 3–7 stránek obsahuje poměrně stručnou informaci (jméno společnosti, předmět podnikání, maximální počet akcií, které smí vydat apod.). Jedná se o veřejný dokument. Neobsahuje údaje o struktuře akcionářů, počtu akcií v jejich držení, výši kapitálových vkladů, jména a adresy členů správní rady ani osob oprávněných jednat jménem společnosti apod. Stanovy jsou dosti rozsáhlé interní předpisy (asi 30 stran) a upravují vnitřní organizaci a záležitosti společnosti a jsou neveřejným dokumentem. Je-li společnost kontrolována nebo zcela v rukou českého zakladatele, je možno tyto stanovy i po jejich přijetí poměrně snadno měnit. Společnost začíná existovat momentem, kdy její zřizovací listina („Certificate of Incorporation") bude zaregistrována na Úřadě státního tajemníka daného státu.

Existuje více možností zvolit si typ společnosti podle předmětu podnikání a záměru zakladatelů než je uvedeno výše. Mezi dalšími možnostmi jsou např. tzv. Nevada Corporation (výhodné při nebezpečí nepřátelského převzetí firmy nebo jako ochrana manažerů proti žalobám za kroky firmy – tzv. „piercing the corporate veil“), Massachusetts Business Trust nebo Delaware Statutory Trust, jejich volba je však vhodná jen ve speciálních případech, které většinou nejsou spojeny s mezinárodním obchodem nebo investicemi.

Velvyslanectví a generální konzuláty ČR v USA jsou v kontaktu s některými právníky, kteří se na zakládání nebo správu firem zahraničních majitelů specializují. I když je rozhodnutí o najmutí právníka vždy zodpovědností české společnosti, je možné si na tyto právníky vyžádat reference z minulé spolupráce.

Ve státech Nevada a Kalifornie nabízí zakládání firem společnosti Shipito/Eastbiz Corporation, 2972 Columbia Street, Torrance, CA 90503, tel.: 310-808-4121, e-mail: john@shipito.com, www.shipito.com, kontakt: Jan (John) Vanhara.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)

V USA je velmi náročný a vysoce rozvinutý trh z hlediska účinné propagace a marketingu. Pro české vývozce je základním cílem vyhledání nejvhodnějších dovozců a distributorů. Pro úvodní propagaci za účelem vyhledání svého obchodního partnera je vhodné se zaměřit na odborné mezinárodní veletrhy a výstavy, komerční výstavy a konference, vlastní firemní prezentace při akvizičních cestách, publikační činnost a případně inzerci v odborném tisku.

Náklady na reklamní kampaň při prodeji spotřebního zboří jsou v USA enormně vysoké a jsou v řádech několika miliónů USD. Plnohodnotná reklamní akce cílená na konečného spotřebitele je tak velmi nákladnou záležitostí. Tuto součást marketingu na trhu je proto vhodné a nutné přenechat americkým subjektům.

Formy propagace a reklamy

Tisk

Obchodní časopisy, oborové magazíny a technické publikace jsou zvláště užitečnou a dostupnou formou pro propagaci průmyslových zařízení, strojů a materiálů. V USA existuje velké množství odborných časopisů dle jednotlivých specializovaných oborů. V těchto časopisech lze inzerovat za relativně výhodných podmínek v řádech tisíců USD. Inzerci v hlavních denících ve Wall Street Journal, New York Times, Los Angeles Times, Washington Post, USA Today apod. využívají pouze velké americké a nadnárodní společnosti, banky, pojišťovny, telekomunikační firmy apod. Náklady na inzerci jsou velmi vysoké. Náklady na menší inzerát v New York Times (www.nytimes.com) stojí kolem 5 tis. USD.

Televizní reklama

Je využívána velkými výrobci spotřebního zboží, obchodními domy, telekomunikačními společnostmi a firmami poskytujícími finanční služby. V USA existují celonárodní televizní společnosti (ABC, NBC, CBS, FOX, CNN) a mnoho lokálních televizních stanic. U národních stanic dosahuje pokrytí asi 20 miliónů domácností. Lokálních stanic je téměř2000 ajejich rozsah záleží na velikosti. Např. 30 sekund televizního reklamního vysílání stojí od 5 do 50 tisíc USD. U místních stanic se ceny pohybují do 10 tisíc USD za tuto dobu. Při finále amerického fotbalu „Super Bowl" v lednu však ceny rostou až do extrémních částek a několikasekundové reklamní spoty stojí miliony dolarů.

Poštovní letáková reklama

Rozšířenou formou je poštovní letáková forma reklamy, tzv. „Direct Mailing", která je velmi efektivní, pokud je správně a cíleně zaměřená.

Komerční výstavy a konference

Z hlediska obchodních zájmů našich firem je vhodná účast na odborných komerčních výstavách a veletrzích, i když náklady na účast jsou relativně dosti vysoké (nájem, výstavba expozice, dopravní služby apod.). Pronájem základního výstavního stánku o rozměru 10 m2 stojí 2–5 tis. USD. Významnými městy mezinárodních veletrhů jsou Chicago, New York, Las Vegas, Dallas, Houston, Los Angeles, Atlanta, Boston.

 Internet

Propagace pomocí vlastních stránek nebo využitím reklamního prostoru na internetu je nejrychleji se rozvíjejícím reklamním prostředkem. S rozvojem elektronického obchodování byl přitom překonán původní význam internetu jako informačního zdroje. Existence vlastní firemní internetové stránky v anglickém jazyce je prakticky základním předpokladem existence firmy v USA nebo při obchodování s USA. Častou praxí českých firem je vytvoření anglické části webu jako jedné z několika jazykových mutací na doméně .cz. Firmy, které s USA obchodují hodně nebo tady investují, by měly zvážit založení webu s doménou .com, která by primárně sloužila pro americký trh (nebo jako celosvětová stránka společnosti). Perfektní angličtina s použitím ustálených odborných termínů se předpokládá.

Telemarketing

Rozšířená forma propagace při prodeji spotřebního zboží a nejrůznějších zejména telekomunikačních či bankovně – finančních služeb.

Informace o dostupných formách marketingu v USA je možné získat od některé z četných reklamních a PR agentur.

Linkedin aj. komunikační sítě

V USA je běžné, že vedoucí představitelé firem blogují, umisťují aktuální informace na Twitter a mají aktualizovaný profesionální profil na Linkedin. Všechny tyto kanály slouží k udržování vztahů s investory, klienty nebo tzv. stakeholdery. Čeští manažeři by měli mít vždy aktualizovaný alespoň osobní profil na Linkedin, který Američané využijí při přípravě na jednání s českou firmou.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů

V USA působí nejvíce právních kanceláří a právníků v přepočtu na počet obyvatel na světě. Je zde také nejvíce právních sporů a žalob, které se mnohdy mohou zdát až paradoxní a nemožné. Součástí americké obchodní a podnikatelské praxe je vedení nebo hrozba právních sporů mezi obchodními partnery soudní cestou. Vymáhání vlastního cíle na základě pohrůžky soudním sporem je součástí strategie firem. Americké firmy mnohdy využijí a dovedou jednání k vlastnímu prospěchu jen díky strachu cizinců ze soudních sporů na základě mimosoudního vyrovnání. Většina obchodních sporů není nakonec vyřešena soudem či arbitráží, ale stranami sporu krátce po zahájení soudního řízení na základě vlastní dohody.

Možnosti, jak potenciální rizika soudního sporu omezovat, jsou:

  • konzultace současných i budoucích plánů s americkým právníkem;
  • vypracování obchodní smlouvy americkým právníkem.

Při podpisu obchodní smlouvy je důležité se seznámit s řadou ustanovení „pod čarou“ (psaných malými a většinou drobnými písmeny) a rozumět jejich významu. Americké smlouvy patří k nejdůslednějším a detailně nejpropracovanějším na světě a reflektují situace, na které česká strana v úvodním jednání mnohdy vůbec ani nepomyslí.

Náklady na právní zastoupení jsou velmi vysoké, ale jedná se o efektivně vynaložené prostředky, které se při podnikání či investování v USA jistě mnohonásobně vyplatí.

U menších obchodních transakcí řada cizích firem nepodepisuje s americkým obchodním partnerem vůbec žádnou smlouvu. Minimálně je třeba sjednat prodejní smlouvu, zahrnující Všeobecné prodejní podmínky, tzv. „General Terms of Sale" („GTS") včetně stanovení právního řádu a arbitrážní doložky. Všeobecná ustanovení smlouvy mohou navíc obsahovat výši penále při opožděné platbě, ustanovení, že výdaje za arbitrážní řízení hradí dlužník apod.

Soudní řízení je v USA velmi drahé a zdlouhavé. Pokud není ve smlouvě výslovně uvedeno, že cizí strana má nárok na proplacení soudních výloh od americké strany v případě vítězství, americký zákon toto všeobecně neumožňuje. Američtí právní zástupci u soudu mají tendenci soudní řízení neúměrně protahovat. Američtí právníci nemají většinou zájem řešit soudní spory o menší částky, tj. do 75 tis. USD, protože soudní výlohy jsou značné.

Kromě zásadních sporů se doporučuje řešit obchodní spory formou arbitráže, která je v USA nejlepším způsobem řešení běžných obchodních sporů. Výsledek arbitráže je právně vymahatelný v obou zemích. Arbitrážní řízení je rychlejší a podstatně levnější.

Instituce „Better Business Bureau" (BBB, www.bbb.org) eviduje základní informace o bonitě, či různých zákaznických stížnostech na americké společnosti. Firmy mohou podávat stížnosti na nekalé praktiky. Záznam v BBB může být určitým vodítkem při navazování obchodních vztahů s danou firmou v USA.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek

Veřejné zakázky jsou všechny nákupy nebo projekty, které jsou financovány z federálních nebo státních prostředků. Veřejné zakázky vypisují v USA federální vláda a agentury na státní, regionální i lokální úrovni. Pravidla pro vypisování veřejných zakázek se mohou u různých agentur a jednotlivých států lišit. Obecně platí, že na státní zakázky nad hodnotu 25 tis. USD je nutno zpravidla vypsat výběrové řízení. Rozsah vládních zakázek v USA je odhadován na 200 miliard dolarů ročně.

Vstupem České Republiky do EU se ČR stala účastníkem dohody WTO o veřejných zakázkách GPA (Government Procurement Agreement). USA tak ČR přiznaly stejné podmínky v přístupu k americkým veřejným zakázkám, určených federálních institucí a států, jako všem smluvním stranám WTO. Na základě GPA je pro federální nebo státní zakázky udělována výjimka z omezení nákupů amerického zboží nebo služeb („Buy American Act"). GPA platí v 37 státech USA (některé státy se k němu nepřipojily) a nezahrnuje všechny odvětví hospodářství, např. není zahrnuta perspektivní oblast veřejné dopravy. V některých státech USA je tak problém vynutit si dodržování pravidel, ke kterým se Spojené státy zavázaly na mezinárodní úrovni. GPA se vztahuje na zakázky v objemu nad 175 tis. USD.

Zájemci o účast ve veřejných zakázkách však postupují vždy podobným způsobem:

· registrace u příslušné agentury jako dodavatel zboží či služeb

· posouzení žádosti a zařazení uchazeče na seznam potenciálních dodavatelů

· agentura zasílá potenciálním dodavatelům žádost o předložení nabídky („Request for Proposal“ – RFP)

· agentura vyhodnotí zaslané nabídky, vybere vítěze a uzavře s ním kontrakt

Pro zahraniční firmy je mnohdy poměrně velmi obtížné se v USA účastnit výběrových řízení. V USA je aplikován zákon „Buy American Act“ (BAA) z roku 1933, který velmi silně upřednostňuje domácí dodavatele a výrobce, čímž je omezen přístup zahraničních subjektů k mnohým veřejným zakázkám. Zákon není aplikován pouze v případě, že cena zahraničního zboží představuje 60% nejlevnější nabídky místního dodavatele za předpokladu stejné kvality a splnění stanovených podmínek kontraktu. Zákon doplňují v mnoha případech další státní a lokální předpisy, prakticky vylučující dodávku ze zahraničí (požadavek místního materiálu, požadavek obsahu místní vězeňské práce, preference středních nebo malých podniků, preference národnostních menšin, původního obyvatelstva apod.). U řady zakázek je

nutná registrace nebo předkvalifikace („Qualified Supplier"), předložení místních referencí apod.

Zahraničním firmám způsobují problémy také požadavky na obsah místního původu („Local Content“), která je někdy součástí tendrových požadavků např. u zboží s vysokým podílem železa nebo oceli apod. Tyto požadavky prakticky vyloučí všechny potenciální zájemce, kteří nepocházejí z USA nebo blíže vymezeného území (většinou daného US státu).

V současné době křehkého růstu ekonomiky existuje silný tlak na podporu všeho domácího –národního, prioritou Obamovy administrativy je růst pracovních příležitostí. O to je účast ve vládních výběrových řízeních ještě složitější.

Českým firmám z oblasti obranného, bezpečnostního a záchranářského průmyslu se díky podpisu Memoranda o vzájemném pořizování materiálu a služeb v oblasti obrany mezi USA a ČR („Reciprocal Defense Procurement Memorandum of Understanding“) v roce 2012 otevřely značné možnosti účastnit se veřejných státních zakázek a dodávek pro jednotlivé složky americké administrativy. Česká republika se tak stala 22. zemí světa, která má možnost využívat status přímých dodávek vládě USA. Jedná se o velmi významný krok k dalšímu rozvoji vzájemných hospodářských vztahů a o nové exportní příležitosti s velkou přidanou hodnotou.

Informace o veřejných zakázkách lze najít na těchto adresách:

· www.ustr.gov („USTR - U.S. Trade Representative")

· www.fbo.gov („Federal Business Opportunities“)

· www.bidnet.com („Bidnet.com“)

· www.onvia.com  - Bid Line

· https://vsc.gsa.gov  („Vendor Support Center“)

· www.governmentbids.com  („Government Bid Source“)

· www.bidmain.com („Business to Goverment Market“)

· www.govliquidation.com („Government Liquidation“)

8.7. Problémy a rizika místního trhu

Ohromná rozsáhlost a nepřehlednost amerického trhu, společně s mnohdy komplikovanými zákony a předpisy patří k hlavním problémům trhu USA. USA se ale i tak trvale umisťují na předních místech většiny mezinárodních srovnání ohledně dobrých podmínek pro podnikání. Rizika tak většinou neplynou z podnikání přímo v USA ale z rozdílů mezi českými a americkými právními i obecnými zvyklostmi, na které je potřeba se předem připravit. Pro úvodní fázi lze doporučit využití služeb místních marketingových konzultačních firem, které posoudí vhodnost daného výrobku pro americký trh, případně doporučí jeho modifikace a potenciální odběratele.

Důležitým faktorem je splnění podmínek pro celní řízení včetně označení zboží („Marking and Labelling“), především u potravin a nápojů nebo potenciálně nebezpečného zboží (výbušniny aj.). Je důležité ověřit si podmínky pro vstup zboží do USA včetně technických a zbožových standardů. USA věnují velkou pozornost ochraně duševního vlastnictví a obchodních známek.

Jako na každém trhu jsou určitým rizikem platby za zboží. U velkých amerických firem jsou tato rizika minimální, horší situace je u menších a středních firem. Sídlo firmy v USA není stoprocentní zárukou platební schopnosti.

Firmy nesmí zapomínat, že kromě federální úrovně je množství právních předpisů tvořeno na úrovni jednotlivých států a třeba v oblasti pracovního práva stále více rozhodují lokální administrativy o konkrétních povinnostech, které firmy a zaměstnavatelé musí splnit. Hodně se státní legislativy liší též v ekologických nebo energetických předpisech.

Pozornost je třeba věnovat také takovým dodávkám, které vyžadují dodatečnou montáž na místě, např. na veřejném prostranství (městský mobiliář, reklamní panely, umělecká díla apod). Veřejný prostor regulují místní orgány a většinou mají přísné nároky na kvalifikaci pracovníků, kteří na nich smějí něco instalovat. 

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Pro Spojené státy je dodržování práv duševního vlastnictví ve všech ohledech velmi důležité a tvoří rovněž důležitou část náhledu, jakým je na obchodní vztahy s příslušnou zemí nahlíženo. Podle Ministerstva obchodu USA představuje podnikání, založené na duševním vlastnictví, jako např. software, biotechnologie nebo zábavný průmysl, největší samostatný americký průmyslový sektor. Podle amerických statistik zcizováním duševního vlastnictví přichází americké subjekty o 250 miliard dolarů ročně a trh práce potenciálně až o stovky tisíc pracovních míst. Světová celní organizace a Interpol odhadují, že ročně se objem obchodu s nelegálním zbožím blíží k hodnotě 1 bil. dolarů.

S rozvojem Internetu a rostoucího objemu elektronicky prováděné ekonomické aktivity (fily, hudba aj.) se pozornost amerických firem i státních orgánů více zaměřuje na tuto oblast. Americká vláda i firmy investují velké prostředky do ochrany duševního vlastnictví a jsou připraveny zasáhnout prakticky po celém světě, přímo nebo prostřednictvím místních najatých organizací.

Spojené státy v posledních letech ustupují od represivního charakteru vynucování práv duševního vlastnictví v různých zemích a více se orientují na bilaterální pomoc a spolupráci v dané věci. Např. na základě tzv. "Nové iniciativy" Ministerstva obchodu USA se administrativa již několik let snaží o častější schůzky s odborníky na duševní vlastnictví v „klíčových" zemích včetně Brazílie, Číny, Indie a Ruska, vznikl nový školící program pro malé americké podniky, jak chránit práva svého duševní vlastnictví, a Globální akademie duševního vlastnictví (Global Intelectual Property Academy), která poskytuje vzdělávací programy pro cizí vládní úředníky v globálních otázkách duševního vlastnictví.

Úřad nejvyššího obchodního představitele USA (USTR) také každoročně zveřejňuje výroční zprávu, hodnotící stav ochrany práv duševního vlastnictví ve světě – tzv. „Special 301 Report on Intellectual Property Rights“ (IPR). Tato zpráva obsahuje seznamy zemí, které podle názoru USA na svém území nedostatečně zajišťují ochranu práv duševního vlastnictví, rozdělených do několika skupin podle míry „provinění“.

Česká republika figurovala v letech 2008 – 2009 na „Watch List USTR“, tedy mezi zeměmi které nevěnují ochraně duševního vlastnictví dostatečnou pozornost (jako hlavní problém byl uveden masivní prodej nelegálních hudebních a filmových nosičů a výrobků padělaných značek na českých příhraničních tržištích se SRN a Rakouskem). V roce 2010 byla ČR z Watch Listu vyřazena díky pozitivnímu posunu při provádění kontrol na příhraničích tržištích, velmi pozitivně byla také hodnocena úprava českého trestního zákoníku, zavádějící nepodmíněné tresty odnětí svobody za porušování práv k duševnímu vlastnictví v rozmezí od 2 do 8 let. Na tento Watch List nebyla ČR již z uvedených důvodů v následujících letech zařazena, což platilo i pro rok 2013.

Mezi nejostřeji sledované země z hlediska porušování autorských práv naopak aktuálně patří následující země: Ukrajina, Čína, Indie, Pákistán, Rusko, Thajsko, Venezuela. Silně je sledovaný vývoj v zemích jako Bělorusko, Brazílii, Egypt, Filipíny, Jamajku, Kanadu, Kolumbii, Mexiko, Rumunsko, Turecko nebo Vietnam.

S růstem mezinárodních operací českých firem se samozřejmě množí i otázky ochrany českého duševního vlastnictví v USA. Existuje několik případů, kdy se americké firmy, pomocí komplikovaných smluv, pokusily získat práva na značku nebo duševní vlastnictví, původem z ČR. Každá česká firma, která v USA hodlá dlouhodobě podnikat a produkuje výrobky s vysokou přidanou hodnotou, by měla ochranu duševního vlastnictví zahrnout do své strategie pro USA a vyčlenit na ni adekvátní peníze ve svém rozpočtu.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Standardní a zároveň bezpečnou platební podmínkou z pohledu českého vývozce je neodvolatelný akreditiv nebo dokumentární inkaso (platba proti dokumentům). Zahraniční vývozci prodávají do USA zboží rovněž na úvěr s dobou splatnosti 30-60 dní od převzetí zásilky, někdy i na delší dobu. Akreditiv a úvěr jsou základní formy platby ze strany amerických podniků. Americký dovozce většinou nesouhlasí s platbou neodvolatelným akreditivem. Prodej na úvěr je nejčastější formou prodeje.

Zjistit finanční situaci amerického dovozce lze prostřednictvím právních kanceláří pomocí tzv. „UCC Search“ („Uniform Commercial Code Search“) – kontroly registru, zda vůči americkému dovozci již nějaký věřitel neuplatňuje zástavní nárok na aktiva, která nabízí jako zástavu v případě nezaplacení české firmě (tzv. „Security Interest"). U.C.C. působí v jednotlivých státech v Úřadu státního sekretáře. Pokud tomu tak není, česká firma by měla podepsat s americkým dovozcem tzv. „Security Agreement" – smlouvu o zajištění určitých současných či budoucích aktiv („Assets") dovozce. „Security Agreement" může být součástí distribuční smlouvy nebo součástí dříve zmíněných „General Terms of Agreement" (GTS) přizpůsobených americkému právu. Příprava „Security Agreement" není složitá a je poměrně laciná.

Jako „Security Interest" může sloužit vlastní zboží dodané dovozci, tržby za prodané zboží, pohotovostní akreditiv („Standby Letter of Credit"), bankovní záruka, osobní či firemní záruka, bankovní účet amerického dovozce. České firmy se v USA setkávají s neplacením za odebrané zboží. Zapojení amerického pojišťovacího makléře pro pojištění pohledávky české firmy je vhodné zvažovat u větších případů, tady se podmínky velice liší a nelze podat jednotnou informaci o detailech  takovéto ochrany.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

V USA se konají stovky komerčních výstavních a veletržních akcí, z nichž řada má pouze lokální nebo regionální charakter. Existují však i velké mezinárodní výstavy a veletrhy, které mají celoamerický význam a současně patří k nejdůležitějším výstavním akcím na světě vůbec (např. BIO, APTA, American Toy Fair, Oshkosh Air Venture a mnoho dalších). Tyto akce jsou navštěvovány špičkovými světovými odborníky z daných oborů.

Z hlediska českého vývozu patří k nejzajímavějším výstavám a veletrhům v USA následující akce uvedené v tabulce. Mnohé z těchto veletrhů rovněž byly navrženy ekonomickým úsekem ZÚ Washington k oficiální účasti ČR v předcházejících letech. Tyto obory představují z hlediska českého vývozu do USA růstový potenciál. Jedná se o výstavy a veletrhy, které mají celonárodní americký charakter, účastní se jich rovněž zahraniční vystavovatelé.

Mezi nejvýznamnější výstavní města v USA patří New York, Chicago, Las Vegas, Atlanta, San Francisco, Orlando a Boston.

Nejzajímavější výstavy a veletrhy v USA


BIO International Convention 2014

Nomenklatura: Biotechnologie

Místo: San Diego Convention Center, San Diego, California

Termín: 23.6.–26.6.2014

Organizátor: Exhibits Team, 1201 Maryland Avenue, SW Suite 900, Washington DC 20024

Tel: +1 202-312-9264

Fax:+1 202-488-0993

E-mail: exhibit@bio.org

Web: http://convention.bio.org/

IMTS Chicago 2014 (International Manufacturing Technology Show)

Nomenklatura: Obráběcí a tvářecí stroje, strojírenství, inženýrství

Místo: McCormick Place, Chicago, Illinois

Termín: 8.9.–13.9.2014 (koná se jednou za 2 roky)

Organizátor: Association of Manufacturing Technology - AMT, 7901 Westpark Drive, McLean, Virginia

22102-4206

Tel: +1 703-893-2900

Fax: +1 703-893-1151

E-mail: amt@mfgtech.org

Web: www.mfgtech.org

Kontakt: Ms. Desiree Blessing

WESTEC 2015

Nomenklatura: Obráběcí a tvářecí stroje, strojírenství, inženýrství

Místo: Los Angeles/Anaheim Convention Center, Los Angeles

Termín: 15.9.–17.9.2015 (koná se jednou za 2 roky)

Organizátor: Society of Manufacturing Engineers - SME, One SME Drive, Dearborn, Michigan 48121

Tel: +1 313-271-1500

Fax: +1 313-271-2861

E-mail: expo@sme.org
Web: www.sme.org

APTA Expo 2014 (International Public Transport Show)

Nomenklatura: Veřejná, městská doprava

Místo: Houston, Texas

Termín: 13.10.–15.10.2014 (koná se jednou za 3 roky)

Organizátor: American Public Transportation Association – APTA, National Trade Productions, 313 South

Patrick Street, Alexandria, Virginia 22314

Tel: +1 703-683-8500

Fax: +1 703-836-4486

E-mail: jhoff@ntpshow.com

Web: www.apta.com, www.ntpshow.com

Kontakt: Ms. Jennifer Hoff, Show Director

AUSA (Association of the United States Army)

Nomenklatura: armádní technika a dodávky

Místo: Walter E. Washington Convention Center, Washington

Termín: 13.10.-15.10.2014

Organizátor: Association of the United States Army, 2425 Wilson Blvd., Arlington, VA 22201

Tel.: +1 703-841-4300

Web: www.ausa.org

INTEROP 2015

Nomenklatura: IT

Místo: Mandalay Bay Resort and Casino, Las Vegas, Nevada

Termín: 3.5.–7.5.2015 (koná se 2x ročně, v Las Vegas a v New Yorku)

Organizátor: Interop, C/O TechWeb LLC, 600 Harrison Street, San Francisco, CA 94107-1243,

Tel: +1 415-947-6000

Registrace: +1-800-745-6493

Web: www.interop.com/lasvegas

 

IWF 2014 (International Woodworking Machinery & Furniture Supply Fair - USA)

Nomenklatura: Dřevoobráběcí stroje, nábytek

Místo: Georgia World Trade Convention Center, Georgia

Termín: 20.8.–23.8.2014 (koná se jednou za 2 roky)

Organizátor: The International Woodworking Fair 3520 Piedmont Rd., NE, Suite 350, Atlanta, Georgia

30305

Tel: +1 404.693.8333

Fax: +1 404-693-8350

E-mail: iwf@iwfatlanta.com
Web: www.iwfatlanta.com

 

NBAA 2013 (National Business Aviation Association Annual Meeting and Convention)

Nomenklatura: Letecká technika

Místo: Las Vegas Convention Center, Nevada

Termín: 22.10.–24.10.2013 (koná se každoročně)

Organizátor: National Business Aviation Association, Inc., 1200 Eighteenth Street NW, Suite 400,

Washington, DC 20036-2527

Tel: +1 202-783-9000

Fax: +1 202-862-5552

E-mail: info@nbaa.org

Web: www.nbaa.org

American International Toy Fair 2015

Nomenklatura: Hračky

Místo: Jacob K. Javits Convention Center, New York, New York

Termín: 14.2.–17.2.2015 (koná se každoročně)

Organizátor: American International Toy Fair, A TIA Event, 1115 Broadway, Suite 400New York, New York

10010

Tel: +1 212.675.1141

Fax: +1 212.645.324

E-mail: 6toyfairs@toy-tia.org

Web: www.toyfairny.com

Oshkosh AirVenture 2014

Nomenklatura: Malá sportovní letadla

Místo: EAA Aviation Center, 3000 Poberezny Road, Oshkosh, WI 54902

Termín: 28.7.–3.8.2014 (koná se každoročně)

Organizátor: EAA - Experimental Aircraft Association, 3000 Poberezny Road, Oshkosh, WI 54902

Tel: +1 920-426-4800
Fax: +1 920-426-6761

E-mail: convention@eaa.org

Web: www.airventure.org

ICFF 2014 (International Contemporary Furniture Fair)

Nomenklatura: Nábytek, Bytový design

Místo: Jacob K. Javits Convention Center, New York, New York

Termín: 17.5.–20.5.2014 (koná se každoročně)

Organizátor: George Little Management, LLC., 10 Bank Street, White Plains, New York 10606

Tel: +1 914.421.3206

Fax: +1 914.948.6180

E-mail: webgenie@glmshows.com

Web: www.glmshows.com, www.icff.com

WINDPOWER Conference & Exhibition 2014

Nomenklatura: Energetika – technologie pro větrnou energii

Místo: Mandalay Bay Resort and Casino, Las Vegas, Nevada

Termín: 5.5.–8.5.2014

Organizátor: American Wind Energy Association, 1501 MStreet, Suite 1000, Washington, DC 20005

Tel: +1 202.383.2500

Fax: +1 202.383.2505

E-mail: windmail@awea.org

Web: www.windpowerexpo.org

NRA SHOW 2014

Nomenklatura: Produkty pro hotelnictví, restaurátorství, gastronomie

Místo: McCormick Place, Chicago, IL

Termín: 17.5.–20.5.2014

Organizátor: National Restaurant Association (NRA), 1200 17th Street, Washington, DC 20036

Tel: +1 202.331.5900

Fax: +1 202.331.2429

E-mail: mheftman@restaurant.org

Web: www.restaurant.org/show

International Home + Housewares Show® 2015

Nomenklatura: Domácí potřeby, bytové doplňky a vybavení

Místo: McCormick Place, Chicago, IL

Termín: 7.3.–10.3 2015

Organizátor: International Housewares Association (IHA), 6400 Shafer Court, Suite 650, Rosemont, IL

60018.

Tel: +1 847.692.0161 (kontakt: Mr. Derek Miller)

E-mail: dmiller@housewares.org

Web: www.housewares.org

NYIGF 2015 (New York International Gift Fair)

Nomenklatura: Dárkové předměty, bižuterie, sklo, ozdobné předměty, doplňky

Místo: Jacob K. Javits Convention Center, New York, New York

Termín: 31.1.–4.2.2015

Organizátor: George Little Management, LLC., 10 Bank Street, White Plains, New York 10606

Tel: +1 914.421.3272

Fax: +1 914.948.6180, +1 914.948.6194

E-mail: customerrelations@glmshows.com

Web: www.nyigf.com, www.glmshows.com

Kontakt.: Mr. Jeff Little, Show Manager

XChange Americas 2014

Nomenklatura: ICT služby

Místo: JW Marriott, San Antonio, Texas

Termín: 17.8. – 19.8.2014 (koná se každoročně v různých místech)

Organizátor: Everything/UBM Channel, Box 9078, New York, NY 10087-9078
Tel: +1 603.898.1234

Web: www.xchange-events.com

NAMM 2015

Nomenklatura: Hudební nástroje

Místo: Anaheim Convention Center, Anaheim

Termín: 22.1.–25.1.2015 (koná se každoročně)

Organizátor: NAMM Headquarters, 5790 Armada Drive, Carlsbad, CA 92008

Tel: +1 760.438.8001

Fax: +1 438.7327
Web: www.namm.org

Konání výstav a veletrhů v USA nebo v jiných zemích je možno zjistit na následujících internetových stránkách:


.