Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

USA New York
USA USA
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

USA - historie krajanů v USA

 

Podle statistických údajů, vycházejících z posledního sčítání lidu ve Spojených státech v r. 1990, se nyní k českému původu hlásí 1,3 mil. osob a k československému původu přes 300.000 osob. Tím se USA řadí na první místo jako země s největší českou komunitou v zahraničí.

Počty krajanů | Historie | Významní krajané


Historie přistěhovalectví

Přistěhovalectví Čechů do USA začalo již v 17. století, kdy byl zaznamenán první Čech usazený na americké půdě - Augustin Heřman v roce 1633. V roce 1738 se do USA přistěhovala skupina 300 příslušníků církve Moravských bratří, kteří zde zanechali hlubokou kulturní stopu. Hlavní vlna masového vystěhovalectví do USA začíná po roce 1848. Do zámoří odcházela především politická emigrace. Až do 70. let minulého století tvořili Češi 70 % veškeré emigrace z Rakouska-Uherska. Stěhovali se za půdou do oblastí Středozápadu, ale i do továren velkých měst.

V období první republiky bylo přistěhovalectví z ČSR omezeno přísnou kvótou. Do zahraničí odcházeli tehdy především obyvatelé ze Slovenska a Podkarpatské Rusi. V době nacistické okupace našla v USA útočiště většina politických emigrantů z Evropy. Emigrace z ČR do USA v období komunistického režimu čítala celkem přibližně 150.000 osob.


Současná situace

Podle statistických údajů, vycházejících z posledního sčítání lidu ve Spojených státech v r. 1990, se nyní k českému původu hlásí 1,3 mil. osob a k československému původu přes 300.000 osob. Tím se USA řadí na první místo jako země s největší českou komunitou v zahraničí.

V USA je česká menšina na 25. místě v pořadí menšin podle počtu. Největší komunity jsou soustředěny ve velkých městských aglomeracích - Chicago, New York, Los Angeles, Washington, dvojměstí St. Paul/Minneapolis, dále pak ve státech Texas, Illinois, Kalifornie, Wisconsin, Minnesota a Nebraska, kde se vyskytuje i větší počet (původně ryze) českých farmářských komunit. V Nebrasce tvoří osoby českého původu nejpočetnější etnickou komunitu ve vztahu k celkové populaci státu (6,2%).

Údaje získané při sčítání lidu vycházejí z vyjádření dotazovaných osob o jejich původu ( ancestry), ke kterému mají nejblíže a hlásí se k němu, bez ohledu na délku pobytu v USA a počet generací. Celkové počty tedy zahrnují jak osoby narozené na území ČR, tak osoby, jejichž předkové žijí v USA po několik generací. Většina z těchto 1,3 - 1,6 miliónů lidí neovládá český jazyk. Přesto se ve velké většině hlásí ke svým předkům a tradicím.

Značná část krajanů se sdružuje v krajanských spolcích, mnozí z nich jsou členy několika spolků zároveň. Vzhledem ke své nejednotnosti mají spolky většinou pouze lokální význam a existuje jen několik organizací, jejichž pobočky jsou rozšířeny ve více státech USA a jejichž činnost přesahuje úzký rámec členské základny. Většina menších lokálních spolků a organizací je zaměřena na jednu konkrétní činnost.


Krajanské organizace

Hlavním znakem krajanských organizací v USA je jejich roztříštěnost. V současné době existuje kolem 166 větších či menších spolků a organizací. Organizace vznikaly z jednotlivých emigračních vln, kdy noví přistěhovalci zakládali vlastní organizace a odmítali se začlenit do již existujících krajanských struktur, ať už z důvodů odlišných zájmů nebo politické a ideologické orientace.

Organizace a spolky se rovněž různě překrývají a bývají personálně propojené. Někteří zvlášť aktivní jedinci jsou členy vedení většího počtu různě zaměřených organizací. Existují spolky s pouze lokálním dosahem, ale existují i organizace s celoamerickou působností a s mnoha pobočkami v jednotlivých státech a městech. Historie českého sebeorganizování v Americe je také historií různých pokusů o vytvoření celoamerické střechové organizace, která by sdružila dohromady jednotlivé lokální a zájmové organizace a spolky. Nutno podotknout, že Češi - na rozdíl třeba od Poláků - byli v těchto pokusech většinou málo úspěšní. Čestnou výjimkou jsou některá krátká, ale přelomová období (obě světové války), kdy tuto úlohu úspěšně plnila Československá národní rada americká ( Czechoslovak National Council of America).

Za nejvýznamnější spolky s působností celoamerickou nebo téměř celoamerickou můžeme považovat následující tři organizace:

Československá národní rada americká (ČSNRA - Czechoslovak National Council of America). Vznikla na sklonku 1. sv. války v r. 1918 jako ústřední odbojová organizace, stejnou roli úspěšně plnila i v době 2. odboje, později její význam poklesl, byla však zastřešující organizací pro desítky spolků různé velikosti s členskou základnou kolem 250.000 krajanů. Faktický vliv ústředí na jednotlivé spolky je ovšem velmi omezený. Hlavní sídlo bylo v Chicagu, posledními představiteli byli Jan Richard a tajemnice Olga Kovářová. ČSNRA měla 16 místních poboček v různých státech USA, vydává česky a slovensky měsíčník Věstník ČSNRA a anglicky The American Bulletin. ČSNRA byla v r. 1992 v souvislosti se změnou státoprávního uspořádání ČSFR iniciátorem proklamace k ústavním činitelům ČR, v níž protestovala proti dělení republiky na dva státy, proto také setrvává na svém dosavadním statutu společného sdružení Čechů a Slováků. K této proklamaci se připojila i Rada svobodného Československa a Společnost pro vědy a umění. K určitému obratu došlo v letech následujících po rozdělení státu, kdy se na základě politického vývoje na Slovensku někteří krajané (přestože byli slovenského původu) přiklonili zcela k České republice. Takovým případem byl např. Andrew Valuchek. ČSNRA podpořila úsilí ČR o vstup do NATO, uspořádala velkou vzpomínkovou akci k říjnu 1918 a i její spolupráci s ambasádou lze hodnotit jako sice příležitostnou, ale velmi dobrou. ČSNRA ukončila činnost k 28.10.2003. Definitivní ukončení bylo potvrzeno posledním sjezemde ČSNRA v květnu 2004 v Chicagu.

Rada svobodného Československa (Council of Free Czechoslovakia) - změnila v souvislosti s rozdělením ČSFR na dva samostatné státy svůj název od 30.1.93 na Radu vzájemnosti Čechů a Slováků (Czech and Slovak Solidarity Council). Je to početně malá, ale politicky významná organizace. Její členové velmi pozorně sledují současné politické dění v ČR, jsou publicisticky činní v krajanském tisku (zejména prof. M. Povolný), rozhlasovém vysílání atd. Pracují v úzké součinnosti s ČSNRA a SVU, někteří aktivně napomáhají rozvoji vztahů mezi ČR a USA a spolupracují s ambasádou.

Americký fond pro obnovu Československa (American Fund for Czechoslovak Recovery - AFCR), původně fond pro uprchlíky z Československa - tzv. American Fund for Czechoslovak Refugees (AFCR). Organizace sídlí v New Yorku, prezidentem je Vojtěch Jeřábek. Tento spolek hospodaří se značným fondem (ve výši cca 1,7 mil.USD), převzatým z fondu pro uprchlíky. Vzhledem k tomu, že prostředky byly určeny pro Československo, zůstávají dnes (po rozdělení státu) prakticky nevyužity (ojediněle podpora českých studentů). Uvažuje se o rozdělení finančních prostředků mezi ČR a SR a zřízení stipendijního fondu.

Organizace American Friends of the Czech Republic (Američtí přátelé České republiky - AFoCR) byla založena v roce 1995 za účelem podpory a prosazování českých zájmů v USA. Je neziskovou organizací s celoamerickou působností. Má 200 členů, převážně amerických občanů českého původu. Mezi poradci a čestnými členy je řada významných osobností jako H.Kissinger, Z.Brzezinski, M.Forman, M.Navrátilová, astronauti J.Lovell a E.Cernan, nositel Nobelovy ceny T.Cech, držitelka Oscara herečka Sissy Spacek, bývalý vrchní velitel Spojeneckých sil v Evropě generál W.Clark a další. Kromě toho je organizace podporována významnými podnikatelskými a nadačními subjekty jako McDonell-Douglas nebo Charless Mott Foundation. Od roku 2002 je prezidentem AFoCR podnikatel Phillip M. Kasik. Hlavním cílem AFoCR je informovat americké představitele, důležité organizace, obchodní kruhy a média o cílech a aspiracích České republiky a jejího lidu, jakož i posilovat česko-americké vztahy v nejdůležitějších oblastech.
Z hlediska prosazování českých zájmů se jedná o jedinou organizaci svého druhu v Americe. Svými aktivitami se snaží vyplnit vakuum, které mezi česko-americkými organizacemi v USA existuje a fungovat jako skupina prezentující české zájmy, jejímž hlavním cílem v minulosti bylo podpořit integraci ČR do NATO. Dnes se soustřeďuje na pomoc při rozvoji demokratického právního systému v ČR a na rozšíření vzájemných obchodních a kulturních vztahů. Pro svoji činnost AFoCR postupně získává podporu dalších česko-amerických krajanských spolků.
Zakladatelem společnosti je Robert W.Doubek, který má bohaté organizační zkušenosti se získáváním financí a realizováním různých projektů. K dalším nejaktivnějším členům AFoCR patří několik vlivných osob s právnickým vzděláním, jako např. bývalý předseda Milton Cerny (v roce 2002 obdržel od prezidenta V. Havla státní vyznamenání), známý odborník na neziskové organizace, nebo poradce AFoCR zesnulý JUDr.Vladimír Kabeš, významný exilový pracovník a rovněž nositel státního vyznamenání.
Během pracovní návštěvy presidenta V. Havla v USA v září roku 2000 udělila AFoCR Madeleine K. Albrightové, bývalé ministryni zahraničních věcí USA, Cenu za mezinárodní spravedlnost a lidská práva (Civil Society Vision Award). Čestným spolupředsedou slavnostní večeře, kterou při této příležitosti AFoCR pořádala v New Yorku, byl tehdejší americký prezident William J. Clinton. Od roku 2000 AFoCR spolu s naším zastupitelským úřadem ve Washingtonu a ve spolupráci s prestižním Woodrow Wilson Institute každoročně pořádá tzv. Czech and Slovak Lecture Series, na kterých v minulosti vystoupili známý politolog a teolog Michael Novak (2000) a Madeleine K. Albrightová (2001). AFoCR byla i hlavním zajišťovatelem projektu postavení pomníku T.G. Masaryka ve Washingtonu, DC. Díky ní se podařilo v mimořádně krátké době získat pro projekt souhlas obou komor Kongresu USA a v součinnosti s ostatními krajanskými spolky zajistit značné finanční prostředky. Odhalení pomníku - symbolu přátelství mezi lidem ČR a USA - dne 19. září 2001 v samotném centru Washingtonu představovalo zcela ojedinělou akci, jakou krajanská komunita v USA nepamatuje přinejmenším od doby odhalení jiného památníku TGM v Chicagu počátkem padesátých let. Slavnostního aktu se osobně zúčastnil prezident V. Havel a řada významných hostů z řad americké a krajanské veřejnosti.
Organizace vydává každé dva měsíce v nákladu 1.200 výtisků bulletin American Friends of the Czech Republic Newsletter a má kvalitně zpracovanou a průběžně aktualizovanou webovou stránku na adrese: www.afocr.org.
Zcela výjimečné postavení v USA zaujímá Národní české a slovenské muzeum a knihovna v Cedar Rapids, stát Iowa (The National Czech and Slovak Museum and Library - NCSML ). Původně bylo založeno v roce 1974, později byla v hodnotě 2,6 mil. USD (zhruba polovinu věnovali krajané) vystavěna nová budova, která byla oficiálně dedikována 21. října 1995 za účasti prezidentů W.J. Clintona, M. Kováče a V. Havla. Jedná se o naše jediné tzv. národní muzeum na půdě USA a - pokud je nám známo - v celém světě. Hlavní činnost NCSML se orientuje na uchování českých a slovenských památek 19. a 20. století, jak byly nashromážděny z darů mnoha přistěhovalců. Vedle stálých sbírek (např v r. 1999 otevřená výstava "Homelands: The Story of the Czech and Slovak People", sbírka českých lidových krojů, která je vůbec nejrozsáhlejší v USA, a několika tisíc dalších artefaktů dokumentujících jednak život ve staré vlasti a jednak osudy přistěhovalců v USA) je součástí muzea i poměrně velká knihovna (přes 10.000 svazků), archiv a badatelna, jejichž účelem je vytvořit centrum pro česká a slovenská studia pro širší, především americkou veřejnost. K muzeu patří i tzv. Přistěhovalecký dům (Immigrant Home), což je nedávno rekonstruovaná původní stavba českých přistěhovalců. Pozitivní je skutečnost, že v posledních letech muzeum začalo klást stále větší důraz i na prezentaci současného českého výtvarného a hudebního umění a na seznamování americké veřejnosti se současnou realitou obou zemí. ČR je zde prezentována nejen jako země s bohatými kulturními tradicemi, ale jako moderní a technologicky vyspělá země, která si zaslouží pozornosti amerických obchodních a politických kruhů. S velkým ohlasem se např. setkala výstava "Czech Technology In Motion", prezentovaná v roce 2000, která dokumentovala vysokou technologickou úroveň meziválečného Československa.
NCSML rovněž pravidelně pořádá vzdělávací programy, jako např. večery s českou literaturou a poezií, přednášky o ČR a SR, vystoupení našich umělců, besedy na aktuální témata a rovněž od roku 2000 každoročně pořádá jednu z největších konferencí v USA věnovanou nejen historii a kultuře ČR a SR, ale i současnému postavení obou republik ("Czech and Slovak 20th Century in Retrospect"). V roce 2000 NCSML zahájilo vydávání vlastního svého časopisu Slovo, který vychází 1x ročně a bývá monotematicky zaměřen na některé ze závažných témat české a slovenské historie a současnosti.
Na rozdíl od většiny krajanských muzeí a knihoven spolkového charakteru je NCSML institucí profesionální. Profesionalita se odráží jak v systematické akviziční činnosti (sběr archivního a knižního materiálu), tak zejména ve výstavnictví a v pořadech, kterými muzeum doprovází své hlavní aktivity. NCSML úspěšně prezentuje ČR v USA nejen rozsahem svých aktivit, ale především jejich kvalitou a dosahem u americké veřejnosti. Věhlas muzea přiměl např. i Madeleine K. Albrightovou k její překvapivé návštěvě v listopadu 1999, kdy nečekaně změnila svůj oficiální program a nařídila návštěvu muzea. Muzeum narychlo uspořádalo setkání s místními farmáři a diskusi o současných problémech amerického zemědělství. Úspěchy, kterých NCSML v posledních letech dosáhlo, jsou úzce spjaty s osobou jeho bývalého ředitele Daniela Baldwina, který mj. osobně podpořil i vstup ČR do NATO a podobné aktivity se snažil vyvíjet i ve prospěch Slovenské republiky. Na jeho práci úspěšně navázala nová ředitelka Gail Naughton, která vedení muzea převzala v roce 2002. Při velké povodni v roce 2008, která muzeum značně poškodila, bylo z prostředků vlády ČR uvolněno 10 mil. jako peněžní dar na jeho opravu.
Specifické postavení mezi krajanskými organizacemi v USA zaujímá nadnárodní Společnost pro vědy a umění (SVU ), založená v r.1956, sdružující ve svých řadách kolem 2.000 významných čs. vědců různých oborů, univerzitních pedagogů, ekonomů, kulturních pracovníků a umělců. Nemá stálou kancelář, hl. sídlo je vždy na adrese úřadujícího předsedy. Má pobočky v několika státech USA i v Evropě vyvíjející samostatnou, na ústředí často nezávislou činnost (ne všechny spolupracují s ústředím), od roku 1992 existuje pobočka i v České republice. Organizace pořádá vědecké semináře a přednášky, každoročně výroční konferenci a každé dva roky kongres, vyvíjí i vlastní publikační činnost (měsíční Zprávy SVU a periodický sborník Kosmas). V r. 1998 obdržela od Ministerstva zahraničních věcí ČR grant ve výši USD 16.000 na projekt záchrany českého kulturního dědictví v USA.


Krajanský tisk

Redakce dvou největších česko-amerických novin sídlí v New Yorku. Americké listy jsou nezávislý čtrnáctideník, který svůj původ odvozuje od starých New Yorských Listů. Uveřejňuje články česky a slovensky píšících autorů. Všeobecně je považován za nejčtenější krajanské periodikum v Severní Americe. Šéfredaktorem je Petr Bísek. Poslední tištěné číslo vyšlo v červenci 2010. Redakce zvažuje vydávání listu v elektronické podobě. Jeho největším konkurentem jsou Československé noviny, které mají podobnou orientaci, ale užší záběr a k ČR jsou kritičtější. Šéfredaktorem je Jan Krondl.


Krajané v New Yorku

New York byl vždy jedním z tradičních sídel české komunity na východním pobřeží. Avšak trvale se zde usazovala jen menší část přistěhovalců, většina z nich nacházela nový domov dál na západě a New York fungoval více jako přestupní stanice. Trvalé osídlení se soustředilo do oblasti New York City, zejména do východního Manhattanu a Astorie v Queensu. Od osmdesátých let se Češi usazovali ve východní části Upper Manhattanu mezi 61. a 75. ulicí. Vlastní budovu si tu pořídil Sokol (zal. v N.Y. již 1867), bylo tu postaveno několik kostelů. V roce 1878 se v Brooklynu oženil T.G.Masaryk s Američankou Charlotte Garrigue. V roce 1897 byla nákladem českých spolků postavena velká Národní budova. Po roce 1910 se Češi začali usazovat v Astorii v Queensu, kde Český dobročinný spolek vystavěl vlastní budovu. V roce 1910 žilo v New Yorku cca 40.000 Čechů. V současné době se sice k českému původu ve státě hlásí cca 78.000 lidí, ale jen asi 2.500 z nich je nějakým způsobem aktivních, přičemž jde spíše o jednotlivce než o silné organizace.

New York je spojen s pobytem mnoha významných českých umělců. V letech 1892-95 zde učil a skládal Antonín Dvořák, později zde působili např. Bohuslav Martinů, Rafael Kubelík, Rudolf Firkušný a Jiří Voskovec. Po roce 1948 se New York stal jedním z center čs. politického exilu. Ústřední postavou byl Ján Papánek, v letech 1947-48 velvyslanec ČSR v OSN a později zakladatel Rady svobodného Československa a American Fund for Czechoslovak Refugees. Za jeho činnost mu V.Havel v roce 1991 udělil Řád T.G.Masaryka.

Ve městě je aktivní pobočka Sokol New York, která má na 71. ulici vlastní budovu ( Sokol Hall). Starostkou je Norma Zabka, starostou celého Východního distriktu Vladislav Slavík. V New Yorku má rovněž sídlo Orel v zahraničí (předsedou je Oldřich Holubář).

V New Yorku působí pobočka Společnosti pro vědy a umění, v jejímž čele stojí prof. slavistiky na New York University Milan Fryščák. Sídlí zde také American Fund for Czechoslovak Relief, Inc. (v jeho vedení jsou Vojtěch Jeřábek a Jan Hird Pokorný). Z nově ustavených organizací má na Manhattanu sídlo The Foundation for a Civil Society (prezidentka Wendy Luers).

Zastřešující organizace pro místní česko-americké spolky v New Yorku již neexistuje. Určitou výjimkou je Bohemian Benevolent and Literary Association (BBLA), sdružení spolků založené roku 1891 za účelem správy Národní budovy na Manhattanu.

Bohemian National Hall (Národní budova) je čtyřpodlažní dům nacházející se na východní 73. ulici. Budova byla postavena v roce 1897 a stala se centrem krajanského života uprostřed tehdy převážně české čtvrti (mj. v ní promluvil T.G. Masaryk). Měla tehdy dvě divadelní scény, školu, knihovnu s čítárnou, klub, restauraci a bar. Po roce 1948 byla využívána k přechodnému ubytování uprchlíků z Československa. Po válce česká čtvrť postupně zanikala, budova se začala vyprazdňovat a chátrala. V současné době je ve velmi špatném technickém stavu - lze využívat pouze část jednoho podlaží a její provoz je ztrátový. Dne 1.9.1999 vláda ČR přijala usnesení k převodu budovy do vlastnictví ČR, její rekonstrukci a následnému využití. Vláda v této souvislosti vyslovila souhlas se záměrem odkoupit budovu za symbolický 1 dolar a uložila ministru zahraničních věcí a ministru kultury ČR zahájit jednání s vlastníkem budovy o podmínkách převodu vlastnických práv na ČR a následně předložit návrh uvedených podmínek k projednání vládě ČR po předchozím schválení MF ČR. Byla vypracována kupní a nájemní smlouva mezi vládou České republiky a Českou dobročinnou a vzdělávací společností ( BOHEMIAN BENEVOLENT AND LITERARY ASSOCIATION - BBLA), která byla schválena zástupci spolků sdružených v BBLA dne 14.7.2000. Budova přešla do vlastnictví České republiky dne 7. 12. 2001.

V roce 1990 byla v New Yorku založena Dvorak American Heritage Association (DAHA) jako nezisková organizace, která si klade za cíl záchranu odkazu Antonína Dvořáka. Koordinátorem sdružení je Jack Taylor, dále se v něm angažují např. dirigent Steve Richman, J.H. Pokorný, Susan Lucak a Ivana Edwards. Podnětem ke vzniku sdružení byly osudy domu, ve kterém Dvořák během svého působení v New Yorku bydlel a kde složil "Novosvětskou symfonii", a osudy bronzové sochy Dořáka od jugoslávského sochaře Ivana Meštroviče. Dům na 17. ulici na východním Manhattanu byl po neúspěšných intervencích na magistrátu v roce 1991 zbořen a socha ležela ve skladu od roku 1962, kdy ji ČNRA darovala New York Philharmonic Orchestra. DAHA zorganizovala sbírku (100.000 USD), restaurovala sochu a zajistila pro ni důstojné umístění v parku na Stuyvesant Square, tj. v těsné blízkosti zbořeného domu. V září 1997 DAHA zorganizovala Dvorak Day - za přítomnosti primátora Koukala, manželky bývalého starosty New Yorku Donny Hannover (je českého původu), tehdejší velvyslance A. Vondry a M. Formana byla odhalena socha a Harmonie Essembly pod taktovkou S.Richmana předvedla koncert z Dvořákova díla. Podle mnoha účastníků šlo na newyorské poměry o zcela výjimečnou krajanskou akci.

Jiri F. Brotan, americký podnikatel českého původu (Nitrotec Corp.), založil v roce 1992 nadaci Jan & Betka Papanek Foundation, která si klade za cíl podporu školských a kulturních výměn mezi institucemi v USA, ČR a na Slovensku. Z jejích prostředků jsou zatím financovány dva programy - Papanek Scholarship (výměny mezi UK Bratislava a N.Y.U.) a spolupráce mezi FVL UK v Praze a University of Alabama v Birminghamu.

Čtvrtí s bohatou minulostí české komunity je Astorie v Queens. V roce 1892 byl založen spolek Bohemian Citizens´ Benevolent Society, který existuje dodnes. Jeho posláním je péče o komunální centrum Bohemian Hall and Park, založené v roce 1910. Budovu tvoří dvě haly, zahradní restaurace a bar. Během posledních desetiletí objekt značně zchátral. Zásadní obrat začal v roce 1994 s příchodem mladších lidí, kteří rezignovali na rekonstrukci velkého Národního domu. Prezidentem spolku se stal Pavel Vančura, rozšířila se členská základna, změnilo se vedení (staré vedení uvažovalo o prodeji zahrady jako řešení dluhů). Bar byl znovu otevřen v únoru 1996, zahrada, která je poslední českou zahradní restaurací v N.Y., v květnu 1997. Spolek pořádá každý rok v květnu festival ( The Annual Czech and Slovak Festival), kterého se účastní cca 400 lidí, obnovil rovněž výuku češtiny. V roce 1995 se spolek pokusil po padesáti letech obnovit zpravodaj Astorian. Vzhledem k finančním potížím došlo k vydání pouhých tří čísel, ale v r. 1998 bylo vydávání obnoveno, mj. i díky pomoci MZV ČR, které současně v r. 1998 vyhovělo žádosti spolku o větší finanční pomoc a poskytlo v rámci rozvojové zahraniční pomoci vládou uvolněných USD 27.000,- na dílčí rekonstrukční práce (oprava kotle, parketové podlahy hlavního sálu a částečně střešní krytiny). Koncem roku 1998 byly opravné práce ukončeny. V Astorii je také poslední ryze český restaurant v New Yorku - Zlatá Praha. Jeho majitel Jiří Suchánek v něm pravidelně pořádá kulturní akce, na které přijíždějí hosté z ČR.

V New Yorku žije mnoho významných osobností českého původu - mj. režisér Miloš Forman, spisovatel Petr Sís, fotograf Antonin Kratochvil, podnikatel Charles Petschek, Ivana Trump, modelka Pavlina Porizková, prof. Vratislav Pěchota (učí právo na Columbia University).

Poblíž Port Jarvis na řece Delaware je camp Ascalona, na kterém se každoročně sjíždějí příznivci táboření z řad českých krajanů.


Krajané ve Washingtonu

Washington je jedním z tradičních center poúnorového politického exilu. Dnes v této oblasti žije asi 1.030 krajanů. Hlavní krajanskou organizací ve Washingtonu je Společnost pro vědy a umění , prestižní krajanská organizace sdružující vědce, umělce a pracovníky ve školství a kultuře. Společnost byla založena v roce 1958 a má přes 2.000 členů. Má pobočky v několika státech USA, Evropě a Japonsku. Vzhledem k umístění společnosti v hlavním městě funguje častá komunikace se ZÚ a jsou udržovány velmi dobré vztahy jak s prezidentem společnosti M. Rechcíglem, tak i s předsedou washingtonské pobočky Sašou Bořkovcem. SVU aktivně podporuje kulturní akce pořadáné velvyslanectvím ČR. Pobočka sama pořádá večery věnované lituratuře či přednáškám, mnohdy opět za podpory ZÚ. Politickému lobbování se však spíše vyhýbá. Washingtonská pobočka (Washington Chapter) pořádá každý rok SVU Annual Reception (pravidelně v dubnu za účasti cca 100 lidí včetně velvyslance ČR). K dalším akcím patří Wine & Cheese Party (září) a SVU Christmas Bazaar (prosinec, cca 500 lidí). Prezident Miloslav Rechcígl věnoval práci pro SVU téměř čtyřicet let. Zpočátku pracoval jako tajemník washingtonské kapitoly a organizoval první dva světové kongresy SVU. Prezidentem společnosti byl v obdobích 1974-76, 1976-78, 1994-96 a nyní. V r. 1998 obdržel cenu ministra zahraničních věcí Gratias agit.

SVU vydává 6x ročně Zprávy SVU a s finanční podporou MZV OKKV periodický časopis Kosmas. Z dalších publikací je velmi užitečný Adresář SVU, jehož sedmé vydání se právě připravuje. SVU se v současné době jako řešitel podílí na grantu MZV projektem záchrany českého kulturního dědictví v USA: k tomuto účelu byla vytvořena "Kulturní a historické komise". Cílem komise je pomáhat již existujícím organizacím v shromažďování a třídění informací a v koordinaci a zveřejňování jejich úsilí o zachování českého dědictví. Zároveň bude navrhovat nové strategie pro společné akce (např. zmapování míst majících pro Čechoameričany historickou hodnotu).

Ve Washingtonu sídlí také American Friends of the Czech Republic ( AFoCR), významná společnost přátel ČR, ve které se ve Washingtonu angažují zejména Bob Doubek, Milton Cerny a Ron Bartek.

Washingtonskou pobočku Československé národní rady americké (ČSNRA) vede Milada Hornová.

V největší městské bazilice ( National Shrine of the Immaculate Conception) je Česká národní kaple (Our Lady of Hostyn), zasvěcená sv. Janu Nepomuckému. V katolické komunitě se nejvíce angažují Al Broz a George Svejda.

Pro poznání české historie je důležitá Library of Congress, v jejímž evropském oddělení pracuje historik a propagátor T.G. Masaryka George Kovtun. V knihovně je archiv vydavatele, právníka a historiografa českých krajanů v USA Tomáše Čapka, korespondence Masaryka s Wilsonem, rukopis Masarykovy "Nové Evropy" a další cenné věci. Českou historií se ve Washingtonu dále zabývají prof. Sharon Wolchik a prof. Hugh Agnew, oba z George Washington University, se kterou v r. 1998 velvyslanectví ČR uspořádalo v rámci říjnových oslav úspěšný seminář o zrodu Československa, jehož se zúčastnila řada špičkových amerických a kanadských historiků a hostů z ČR a Slovenska.

Ve Washingtonu trvale žije a pracuje mnoho významných českých osobností - např. šachový velmistr Lubomír Kaválek, sopranistka a propagátorka české hudby Dagmar White-Hasalová (dcera slavného čs. legionáře), sběratelka umění a organizátorka společenského života Meda Mládková, odborník v chemii Thomas Gibian, sochařka Emilie Beneš Brzezinski (manželka Z. Brzezinského a neteř E. Beneše), psychiatr George Krizek, ekonom Karel Kánský a jeho žena Jana Horáková-Kánská (dcera Milady Horákové), vyznamenaná 1999 Cenou Gratias agit. Na University of Maryland působí astrofyzik Milan Blaha.

V obchodu a podnikání se prosadil čs. Slovák Michael Sumichrast (stavebnictví). Českého původu je úspěšný podnikatel a milionář Jonathan Ledecky (zakladatel US Office Products). Při IMF a Světové bance působí Český klub, v jehož čele stojí odborník IFC Peter A. Urban. Jan Vaňous je ředitelem výzkumu v PlanEcon, Inc.

Bývalý velvyslanec USA v Československu Julian Niemczyk je aktivní v některých výměnných programech. Jednak je emeritním prezidentem organizace People to People, jednak společně s Williamem Tuckerem vede American Institut of Political and Economic System, který v rámci Fond for American Studies organizuje výměnné programy mezi Georgetown University a UK v Praze. Olga Jonášová formálně zastupuje The Free Czechoslovakia Fund, který vznikl v roce 1990 na podporu demokratických změn v Československu (v roce 1990 daroval pro OF a VPN 25.000 USD). Dnes žádnou praktickou činnost nevykonává. Jonášová, která pracuje jako ekonomka ve Světové bance, se často kriticky vyslovuje k problematice státního občanství a restitucí v ČR.

Českého původu je také bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Korbel Albright.


Krajané v Kalifornii

V Kalifornii žije podle údajů z roku 1998 124.000 lidí hlásících se k české národnosti a Kalifornie se tak řadí na třetí místo v pořadí států USA s nejpočetnější českou komunitou. Největší české osídlení je v aglomeraci Los Angeles. I přes velký počet krajanů není úroveň organizace krajanského života v Kalifornii v porovnání s ostatními státy příliš vysoká. V Kalifornii žijí totiž hlavně sekundární přistěhovalci z jiných míst USA ve třetí a čtvrté generaci, kteří jsou plně integrováni do amerického života. Početná komunita z řad exilu a emigrace z posledních desetiletí je rovněž integrována do amerického společenského života a věnuje se svým profesním zájmům. Vztah některých exulantů a emigrantů k jejich původní vlasti je rozporný.

V Kalifornii je registrováno celkem 23 krajanských spolků a organizací, které pravidelně vydávají 6 novin a časopisů. Většina spolků se však potýká s problémem shánění nových členů. Stávající členové stárnou a mladá generace je příliš zapojena do amerického stylu života, takže nemá o krajanské organizace velký zájem.

Nejvýznamnější aktivity vyvíjí Společnost pro vědy a umění v Los Angeles, jejímž předsedou je Pavel Paulson. V létě 1997 společnost zorganizovala sbírku na pomoc obětem povodní v České republice, jejímž výtěžkem bylo 11.000,-USD; v lednu 1998 proběhlo ve spolupráci s GK LA setkání krajanů za účelem podpory vstupu ČR do NATO. Dalšími významnými organizacemi jsou Sokol Los Angeles, který pravidelně v říjnu pořádá Moravské hody; Czech R. C. Mission (římsko-katolická misie), vedená Msgr. Petrem Esterkou, jež pořádá jednou měsíčně české mše v katolických kostelech v San Diegu, Los Angeles a San Francisku a vydává časopis Věstník; California Czech and Slovak Club, zabývající se genealogií a vydávající vlastní zpravodaj CCSC Noviny; Friends of Czechoslovak Music, spolek pro propagaci české hudby, a House of International Relations - Chaloupka, což je nejstarší krajanská organizace v San Diegu (založena v roce 1935). Spolek si po světové výstavě v San Diegu pronajal domek dnes zvaný Chaloupka, jež je vyzdobená jako selská jizba s malovaným nábytkem, je zde výstava skla, porcelánu, krojů, obrazů prezidentů, map atd. Prodávají se tu také tradiční česká jídla a jednou ročně se koná program pro veřejnost.

GK Los Angeles má většinou dobré vztahy s krajanskými spolky v Kalifornii a snaží se je i nadále rozvíjet a podporovat krajanské aktivity. Některé spolky však vyvíjejí velmi rozporuplnou činnost a jejich vztahy s GK LA jsou poměrně špatné. V Kalifornii se jedná především o Czech Society for the Preservation of Human Rights, založený v roce 1992 v čele s lékařem Jaroslavem Maříkem, a Mezinárodní asociace Čechů pro dvojí občanství, restituce a volební právo, kterou řídí známá krajanská aktivistka Jiřina Fuchsová. Tyto organizace zaměřují svoji činnost na kritiku právního systému ČR a pořádají často poněkud extrémní akce, při nichž jsou jejich hlasy poměrně hodně slyšet, ale mají malý význam, neboť ostatním krajanům se nelíbí způsob jejich kritiky, i když by s mnohými body v zásadě souhlasili.

USA jsou sídlem Světové organizace partnerských měst (Sister Cities International - SCI). V Kalifornii je tato myšlenka sesterských měst, partnerských nevýdělečných organizací vždy jednoho amerického a jednoho zahraničního města, velmi populární. V celé Kalifornii je takovýchto sesterských měst na 200, v rámci nich i dvě česká. Město Carlsbad našlo sesterské město v českých Karlových Varech a město Orinda zase v Táboře. Tyto partnerské organizace jsou zaštítěné představiteli měst a vystupují v nich převážně aktivní Čechoameričané.

V Kalifornii žije či žilo také několik významných krajanů, kteří se zasloužili o rozvoj krajanských spolků či o propagaci české kultury. K nejvýznamnějším patří např. Msgr. Petr Esterka, biskup odpovědný za duchovní péči o české katolíky v cizině. V roce 1957 emigroval do Rakouska, v Římě byl vysvěcen na kněze a od 70. let se věnuje práci pro české katolíky v USA, Kanadě a Austrálii. Pořádá pro ně hlavně pravidelné české mše v katolických kostelích a v Kalifornii vydává časopis Věstník.

Významným aktivistou byl v roce 2000 zesnulý Josef Pejskar, známý exilový publicista. Do exilu odešel po únoru 1948 a poté pracoval v různých krajanských periodikách, později redigoval časopis České slovo. Vydal dvě vlastní knihy a v roce 1995 získal medaili Za zásluhy I. stupně. Jeho životním dílem je slovník československých exulantů s názvem Poslední pocta.

K dalším osobnostem patří např. Jan Francis Tříska, emeritní profesor politologie na Stanfordské univerzitě a člen SVU, Ivo K. Feirabend, profesor politologie v San Diegu, Alois Strnad, podnikatel, nebo Richard Pivnicka, honorární konzul ČR v San Francisku, který se významně zasazuje o šíření dobrého jména České republiky jak v oblasti kulturní, tak i ekonomické a politické.

V regionu působí také aktivistka Jiřina Fuchsová. Založila Mezinárodní asociaci Čechů pro dvojí občanství, restituce a volební právo a zaměřuje se na kritiku právního systému ČR. Její aktivity mají však často extrémní charakter a většina krajanů se neztotožňuje se způsobem prezentace jejích názorů, i když s obsahem kritiky často souhlasí. Jejími nejvýznamnějšími aktivitami byla akce s názvem "Target - 1000 dopisů" počátkem roku 1998, jejímž cílem bylo vyvinout na ČR nátlak prostřednictvím dopisů americkým kongresmanům a senátorům před ratifikací rozšíření NATO, a setkání u budovy GK ČR v Los Angeles u příležitosti oslav 28. října 1999 s cílem prezentovat zásadní nesouhlas Čechoameričanů s dosavadní politikou ČR ve vztahu k lidským právům. Této akce se však zúčastnili pouze dva lidé a omezila se proto na rozdávání letáků kolemjdoucím s výzvou k podpisu petice za zmrazení vkladů a majetku ČR v USA z důvodu diskriminace krajanů a porušování jejich práv. V českých médiích se paní Fuchsová zviditelnila na přelomu roku 1998/1999 pokusem o hladovku před budovou Úřadu vlády ČR. Hladovku přerušila až po osobní rozmluvě s tehdejším místopředsedou vlády ČR Egonem Lánským.

V Kalifornii se nachází několik českých kulturních památek, o nichž se zmiňuje dr. Miloslav Rechcígl ve své práci o českém kulturním dědictví v USA. Je to např. česká synagoga v San Francisku, budovy Sokola v San Francisku, Los Angeles a Hollywoodu, český objekt "Chaloupka" v Balboa Parku v San Diegu nebo Korbelovy vinné sklepy a Korbelovy vinohrady v Guerneville, které patří k nejstarším českým památkám - byly založeny slavným krajanem Františkem Korbelem již v roce 1882.

.