Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Dominkanská Republika pláž
Dominikánská republika Dominikánská republika
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Ekonomická charakteristika země

 

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Dominikánská republika je agrární zemí s málo rozvinutou ekonomikou, převládá soukromý sektor a stát se omezuje na podnikání v základních vybraných odvětvích, jako je energetika, budování infrastruktury a komunikace. Ekonomika DR je postavena na čtyřech nosných odvětvích, tj. na zemědělství, hornictví, turistice a průmyslových volných zónách. Průmyslové volné zóny v současnosti představují 70 % všech vývozů země, nicméně turistika a transfery Dominikánců ze zahraničí nabývají stále na větším významu. V r. 2005 dosáhly netto transfery Dominikánců do země výše 2 429,9 mil. UDS, v r. 2006 2 737,8 mil. USD, v r. 2007 3 126 mil. USD, v r. 2008 už přesáhly transfery 3,5 mld. USD. Zemědělský export se skládá zejména z vývozu cukru a surového kakaa, zelené kávy, tabáku v listech, doutníků, zelených banánů a tropického ovoce a zeleniny.

V posledních letech došlo k nárůstu tempa modernizace ekonomiky i státní správy, rozvíjí se střední a malý průmysl a roste význam služeb, zejména pro turistiku. Na rozdíl od stagnace v ostatních zemích Karibské oblasti zaznamenala ekonomika Dominikánské republiky v 80. letech pomalý růst. Ekonomická opatření vlády v 90. letech vedla k ozdravění ekonomiky a k přírůstku HDP o cca 8 % a v dalších letech k průměrnému nárůstu HDP 3–7 %. Makroekonomická stabilizace v letech 1995–96 umožnila vládě udržet inflaci pod kontrolou a lepší daňovou politikou zajistit vyšší příjmy do státního rozpočtu.

V r. 2005 rostl hrubý domácí produkt tempem 9,3 % a dosáhl výše 7 890,1 mil. RD pesos. Hrubý domácí produkt v USD zaznamenal v r. 2005 nárůst na 29 333,2 mil. a HDP per capita dosáhl rekordních 3 247,40 USD. Růst HDP v r. 2006 byl založen více na investicích než na spotřebě, oproti r. 2005, kdy byla spotřeba klíčem růstu. V r. 2006 byl růst hrubé tvorby kapitálu (19,3 %) dvojnásobný proti spotřebě (9,6 %).

V r. 2006 rostl HDP tempem 10,7 % a překonal očekávání místních úřadů i FMI. Na tvorbě HDP r. 2006 se nejvíce podílel sektor komunikací (26,1 %), stavebnictví (22,7 %), finanční zprostředkování a pojištění (22,4 %), obchod (11,7 %), zemědělsko-chovatelský sektor (9,9 %), hornictví (9,3 %), doprava a další služby (8,3 %) a průmyslová výroba (7,4 %). Stejně tak v následujících letech zaznamenala dominikánská ekonomika přírůstky HDP nad 7 %.

Významnou roli hrají v dominikánské ekonomice volné zóny a v r. 2007 bude stále stoupat objem jejich ekonomických aktivit s cílem zvýšení exportu.

Roční inflace se pohybuje kolem 5 %, po zemětřesení na Haiti v r. 2010 ceny rostly rychleji. Nezaměstnanost se udává v posledních 5 letech n mezi 15 až 18 %. Saldo obchodní bilance bylo v r. 2006 pasivní ve výši 2 305,1 mil. USD, vývozy činily celkem 6 440,0 mil. USD, z toho vývozy z volných zón 4 506,6 USD, národní dovozy 8 745,1 mil. USD a dovozy do volných zón 2 445,1 USD. V r. 2006 činily dominikánské exporty 6 440,0 mil. USD, dovozy vč. volných zón 11 190,2 mil. USD, obchodní bilance skončila negativním saldem ve výši 4 750,2 mil. USD.

Vzhledem k tomu, že je DR stálým importérem, i v letech 2007 až 2009 rostl deficit zahraničního obchodu: dosahuje kolem 4,5 mld. USD, ato především díky růstu cen surovin (ropa aj.).

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

HDP v cenách r. 1970 (v mil. RD pesech a v % růstu)
20052006200720082009
7 8908 3218 7729 32310 201
9,3 %5,4 %5,5 %6,3%9,4

Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana, květen 2010

Podíl odvětví na tvorbě HDP v r. 2006–2009

  • komunikace: 26,1 %
  • stavebnictví: 22,7 %
  • finanční služby a pojišťovnictví: 22,4 %
  • obchod: 11,7 %
  • zemědělsko-chovatelský sektor: 9,9 %
  • hornictví: 9,3 %
  • doprava aj. služby: 8,3 %
Míra nezaměstnanosti (%)
20052006200720082009
16,417,116,817,618,2

Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana, říjen 2010

Míra inflace – IPC v %
20052006200720082009
7,45,04,85,77,3

Pramen: Banco Central de la Republica Dominicana, UAAES/SEEPyD,  říjen 2010

Průměrná nominální pasivní úroková míra bankovních depozit činila 7–8 %. Průměrná nominální aktivní úroková míra se pohybovala kolem 15–20 %.

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Nejvýznamnější průmyslovým odvětvím Dominikánské republiky je těžební průmysl; hlavními nerostnými surovinami, které se v DR těží, jsou zlato, stříbro, nikl, zinek, mramor, vápenec a granit. Toto odvětví přitahuje nejvíce zahraničních investic a vláda otvírá různé programy ke zvýšení přílivu zahraničních investic do země. V zemi je v současnosti v provozu 35 důlních společností, které jsou orientovány zejména na těžbu vápence a granitu, těžbou niklu se zabývají především Kanaďané, kteří do těžebního průmyslu investovali půl miliardy USD.

V letech 2005–2009 rostla těžební aktivita tempem 10–15 %, přičemž produkce niklu stoupla o 13,8 % a produkce mramorů dokonce o 50,3 %. Těžba zlata a stříbra je koncentrována v rukou státem vlastněných společností, které těží především v Cibao Valley, s kapacitou 403 000 uncí zlata, 2,2 milionu uncí stříbra a 90 milionů liber zinku ročně a se zásobami na nejméně 30 let.

Zákon 146 z r. 1971 umožňuje jakékoliv národní nebo zahraniční osobě a společnosti zaregistrovat jimi objevená ložiska minerálů a požádat o koncesi k průzkumu a jejich těžbě. Koncese může být udělena až na 75 let, platí však určitá omezení a požadavky pro udělení koncese. Ta je omezena rozlohou 20 000 hektarů, koncesi nemohou získat cizí vlády a zahraniční společnosti musí mít zákonné sídlo v zemi a určeného zákonného zástupce. Na těžební činnost je vyžadován obchodní důlní patent, vystavený Ministerstvem průmyslu a obchodu DR. Export je zatížen 5% daní z FOB cen minerálů.

Dále se rozvíjí průmysl výroby stavebních hmot a lehký průmysl, zejména ve volných zónách (kožedělný, textilní, elektronický, chemický, výroba obuvi, šperkařství, výroba lékařských nástrojů, dopravní a manipulační služby, potravinářský, zpracovatelský); export hotových výrobků je významným zdrojem deviz. Průmyslová výroba se podílí na tvorbě HDP 7,5 % (2008).

4.4. Stavebnictví

Rostou jak veřejné, tak soukromé investice do stavebnictví. Zahraniční participace na vládních kontraktech do stavebních projektů nesmí přesáhnout 50 %, ale ve výjimečných případech, kdy národní spoluúčast nemůže přesáhnout 30 %, může tato zahraniční spoluúčast dosáhnout až 70 %. Pokud však vládní agentura zodpovědná za projekt souhlasí s vyšší účastí zahraniční společnosti, která by byla schopna převzít veškerá práva a rizika kontraktu, není vyžadována domácí participace. Stavebnictví se v r. 2008 podílelo na tvorbě HDP 25,2 % a bylo po odvětví komunikací druhým významným zdrojem tvorby HDP.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Dominikánská republika má rozlehlé tropické lesy a zemědělské oblasti. Vysočina a pohoří dosahují výšky až 3 000 m n. m. a jsou příznivé pro pěstování různých zemědělských plodin, srážky se pohybují od 400 do 4 000 mm za rok s průměrem 1 500 mm. Lesy a pralesy pokrývají 52 % rozlohy země, 20 % je vhodných pro živočišnou výrobu – chov dobytka, 26 % pro rostlinnou výrobu a 3 % jsou chráněnými národními parky.

Dominikánská republika je největším karibským exportérem zemědělských produktů; hlavní zemědělské plodiny jsou rýže a hrách, nejvýznamnějším exportním artiklem jsou cukr, káva, kakao, rum a tabák. Od konce 80. let se zvyšuje vývoz tropického ovoce, hlíz a zeleniny. Zemědělská produkce roste průměrně tempem 2,5 % ročně, v r. 2001 díky vládním opatřením rostla rekordním tempem 8,6 %.

Zemědělsko-chovatelský sektor se podílí na tvorbě HDP 10%, významnou roli hraje dobytkářství. Velmi populárními se na světových trzích stávají organické produkty, jejichž export roste každoročně; hlavními organickými produkty jsou suché kokosové ořechy, banány, ananas, mango, citrony, zelená káva, aromatické byliny, surový olej z kokosových ořechů a kakao.

4.6. Služby

Dominikánská republika je především ekonomikou služeb; tento sektor představuje 55 % domácích příjmů a je největším zaměstnavatelem v zemi. Volné zóny, turistika, telekomunikace a stavebnictví jsou klíčovými sektory ekonomiky. Významný růst v minulých letech zaznamenaly finanční služby a pojišťovnictví, které se podílely na tvorbě HDP r. 2008 23 %, obchod 12 % a doprava a jiné služby 8 %.

Turistika hraje velice významnou roli v ekonomice země. DR, která má přes 500 km pláží, navštíví ročně kolem 4 milionů turistů; země se začala více orientovat na ekoturistiku a dále na sportovní, dobrodružnou a léčebnou turistiku.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava

Dominikánská republika provozuje 11 velkých námořních přístavů a nový megapřístav v Santo Domingo.

V provozu je 8 mezinárodních letišť s průměrem 20 letů do USA a Evropy denně. Rozsáhlá dálniční síť umožňuje spojení i s nejvzdálenějšími místy země. V zemi operují mezinárodní kurýrní služby jako DHL, Priority Parcel, Continental Express, UPS, FedEx a American Airlines.

V zemi je více než 1 600 km železnic, z toho 104 je státních a je určeno pro běžnou dopravu, zbývajících 1 500 km jsou soukromé spoje pro závodní dopravu a v plantážích. V DR se používají 4 různé rozchody kolejí.

Dominikánská republika má dobře rozvinutou síť silnic, jejichž celková délka přesahuje 17 000 km; v rámci projektů financovaných Světovou bankou aj. mezinárodními institucemi pokračuje výstavba a rekonstrukce komunikací.

Doprava se v r. 2008 podílela na tvorbě HDP cca 10 %.

Telekomunikace

Dominikánská republika má vybudovanou nejsilnější telekomunikační infrastrukturu v Latinské Americe, v jejímž čele jsou významní mezinárodní operátoři Verizon, Orange Dominicana, Tricom a Centennial. Kabelové a bezdrátové linky dosahují počtu 6 milionů, v zemi je přes 200 000 internetových připojení a DR má nejnižší náklady linek T1 v celé Latinské Americe. Země je vybavena nejmodernějším telekomunikačním zařízením a širokopásmovým připojením přes optická vlákna, satelity a digitální síť. Je spojena podmořským kabelem z optických vláken se zeměmi Karibiku, Střední Ameriky, Kolumbie, Venezuely a USA.

Průmysl informačních technologií je pro DR prioritou a přitahuje zahraniční investice do nových RandD strategií, mezinárodních aliancí a nejmodernějších technologií. Sektor komunikací se podílel na tvorbě HDP v r. 2008 asi 1/3, což je nejvíce ze všech odvětví národního hospodářství.

Energetika

Výroba elektrické energie se podílela na tvorbě HDP v r. 2008 4 %. Většina zdrojů elektrické energie je na bázi tepelných elektráren, v zemi není jaderná energetika. Země se potýká s dlouhodobým nedostatkem elektrické energie, na které je závislý rozvoj výroby. Vyráběný objem elektrické energie je nedostačující, současná kapacita je o málo vyšší než GWh 5 000, poptávka je však téměř dvojnásobná a schodek má postupně pokrývat rostoucí kapacita soukromých producentů elektrické energie. Veškeré dodávky elektrické energie v zemi zabezpečuje státní Corporación Dominicana de Electricidad (CDE), která ji nakupuje převážně u soukromých subjektů. Připravuje se další kolo restrukturalizačních změn v tomto sektoru. Regulátorem sektoru výroby a distribuce elektrické energie je státní CDEEE, Compaňía Dominicana Estatal de la Energía Eléctrica.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Dominikánská republika je přes pokrok dosažený v posledních letech poměrně chudou karibskou zemí, která se navíc nachází v rizikové zóně pravidelných uragánů. Z toho vyplývá, že země je příjemcem jak rozvojové, tak humanitární pomoci. V zemi je realizována řada rozvojových programů financovaných multilaterálními organizacemi (Meziamerická rozvojová banka, Světová banka aj.) i vládami některých vyspělých zemí.

Za rozvojovou pomoc lze považovat preferenční přístup části dominikánské produkce na trh EU v rámci tzv. Dohody z Lomé nebo dodávky ropy z Mexika a zejména z Venezuely za preferenční ceny v rámci Dohody ze San José, kdy je zisk určen na rozvojové programy v zemi. Členství v Caribbean Basin Initiative (CBI) umožňuje Dominikánské republice bezcelní vývoz většiny výrobků do USA.

Dominikánská republika nepatří mezi poskytovatele rozvojové pomoci.


.