Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Grenada v noci
Grenada Grenada
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Ekonomická charakteristika země

 

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Grenada je malou otevřenou ekonomikou zaměřenou zejména na průmysl turistiky. Za minulá dvě desetiletí se přeorientovala grenadská ekonomika z převážně zemědělského sektoru na sektor služeb, který je také hlavním zdrojem deviz. Hlavními exportními plodinami země je koření (muškátový oříšek a květ – Grenada je druhý největší světový producent po Indonésii), kakao, citrusové ovoce, banány, hřebíček a skořice. Průmyslová výroba se omezuje na výrobu nápojů a potravin, textilií a montovny elektronických komponentů na export.

Ekonomický růst byl zaznamenán koncem 90. let po předchozím pomalém růstu a domácích fiskálních opatřeních. Vzhledem k expanzivní fiskální politice zůstal veřejný dluh mírně okolo 50 % HDP a deficit byl financován částečně privatizačními příjmy. Od r. 2001 klesal ekonomický růst v důsledku zpomalení růstu globální ekonomiky a přírodních katastrof. Veřejný dluh se zvýšil prudce až na téměř 110 % HDP v r. 2003 a zhoršily se také ekonomické podmínky po uragánu Ivan v září 2004. Zpomalila se fiskální konsolidace, jelikož vládní příjmy poklesly a politickou prioritou bylo odstraňování následků uragánu.

Ačkoliv rekonstrukce pokračovala rychle s významnou pomocí mezinárodního společenství, turistika a zemědělská činnost zůstaly slabé a země čelila celkové ekonomické rekonstrukci, přičemž veřejný dluh se stal téměř neudržitelným a vláda byla nucena čelit značným finančním diferencím.

V r. 2005 rostl grenadský HDP tempem 1,5 % po poklesu v r. 2004 -3,0 % v důsledku devastujícího uragánu Ivan. Pozitivní vývoj ekonomiky v r. 2005 se odrazil v růstu HDP ve stavebnictví (41 %), námořní dopravě (15 %), velkoobchodu a maloobchodu (9 %), výrobě elektriocké energie a vody (5 %), komunikacích (3,5 %) a nemovitostí a bytové výstavbě (2,5 %). V roce 2006 rostla ekonomika rychleji, a to 7 %, v r. 2007 5,4 % a v r. 2008 4,5 %.

Sektor průmyslové výroby přispívá ke tvorbě HDP 7–10 %, hlavně díky rostoucí produkci barev pro stavebnictví, která rostla tempem 81,6 %. Sektor dopravy rostl stejným tempem a byl poháněn zvýšenou aktivitou v přístavech a v silniční dopravě, zvýšil se také objem nákladní přepravy o třetinu. Revitalizuje se turistika a roste počet připlouvajících výletních parníků. Hlavním zdrojem zaměstnanosti na Grenadě je zemědělství, stavebnictví a turistika, hlavními exportními plodinami muškátový oříšek, nicméně banány, kakao a export ryb přispívají do ekonomiky stále větší měrou. Nezaměstnanost, zejména mezi mladou populací, zůstává vysoká.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Podíl na tvorbě HDP dle sektorů v mil. ECS v letech 2000–2004
 20002001200220032004
HDP v mil. ECS904,3878,2899,4964,3960,0
Primární sektor77,478,497,7101,486,7
zemědělství69,872,492,694,381,3
hornictví7,66,05,17,25,4
Sekundární sektor212,0195,6204,1225,6216,5
průmyslová výroba68,963,762,360,752,8
stavebnictví96,796,398,2107,8104,5
elektřina,voda46,452,261,062,660,8
Služby      685,7680,8677,6729,0754,6
velko a maloobchod96,496,398,2107,8104,5
hotely, restaurace81,778,273,485,476,0
Doprava136,4124,2122,8132,7139,2
komunikace78,375,565,162,771,7
bankovnictví, pojišťovnictví89,693,699,8115,5121,1
nemovitosti,bydlení30,331,732,633,830,4
vládní služby143,6148,8157,4161,5185,6
ostatní služby29,476,580,191,797,8
minus bank.výlohy70,776,580,191,797,8
Podíl na tvorbě HDP v % v letech 2000–2004
 20002001200220032004
Primární sektor8,68,910,910,59,0
zemědělství7,78,210,39,88,5
hornictví0,80,70,60,70,6
Sekundární sektor23,422,322,723,422,5
průmyslová výroba7,67,26,96,35,5
stavebnictví10,79,19,010,610,7
elektřina, voda5,15,96,86,56,3
Služby75,877,575,375,678,6
velko a maloobchod10,711,010,911,210,9
hotely, restaurace9,08,98,28,97,9
Doprava15,114,113,713,814,5
komunikace8,78,67,26,57,5
bankovnictví, pojišťovnictví9,910,711,112,012,6
nemovitosti,bydlení3,33,63,63,53,2
vládní služby15,916,917,516,719,3
ostatní služby3,23,73,13,12,7
minus bank.výlohy7,88,78,99,510,2

Pramen: Central Statistical Office (CSO), Ministry of Finance

HDP (v mil. USD)

  • 2008: 1,211 mil.
  • 2009: 1,118 mil.
  • 2010: 1,127 mil.

HDP míra růstu (v %)

  • 2008: 2,2
  • 2009:  -7,7
  • 2010:  -0,8 %

HDP per capita

  • 2008: 11 400 USD
  • 2009: 10 400 USD
  • 2010: 10 500 USD

Nezaměstnanost

  • 15 % (2009)

Míra inflace

  • 3,7% (2007)

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Grenada má málo rozvinutý průmysl, produkuje hlavně spotřební produkty pro místní užití, místní firmy vyrábějí potraviny a pivo, oleje, mýdlo z kopry, nábytek, matrace, oděvy aj. V r. 1996 expandoval grenadský průmysl o výrobu mouky, živočišných tuků, chemikálií, barviv a tabáku. Stavebnictví, výroba textilu a lehké montovny jsou dalším průmyslovým sektorem. V r. 1985 vláda založila průmyslovou rozvojovou společnost Industrial Development Corporation, která na ploše 7,3 hektrů vybudovala průmyslový park poblíž letiště Point Salines, a zavedla nová průmyslová odvětví, jako protektorovnu pneumatik, výrobu ochranných oděvů aj. Průmysl se podílel v r. 2009 na tvorbě HDP 18 %, služby 76 % a zemědělství 6 %.

4.4. Stavebnictví

Grenadská vláda podporuje stavební aktivity a tento sektor konstantně roste. Stavební projekty se soustřeďují na rekonstrukce silniční infrastruktury, přispívající k růstu turistické důvěry a modernizaci hotelové infrastruktury. Soukromé investice v zahraničí žijících Grenaďanů, kteří se vracejí do země, jsou vítaným zdrojem deviz na různé vládní projekty, podporující zejména růst průmyslu. Nejvýznamnější projekty soukromých investorů do oboru stavebnictví představují výstavbu Národního stadionu, rozšíření přístavu St. George’s, rozvoj univerzitního města univerzity v St. George’s, výstavba obchodního centra Spiceland Mall v Grand Anse, výstavba ministerského komplexu v botanické zahradě, rekonstrukce a dostavba letiště Point Salines International Airport a hotelové sítě. Plánuje se výstavba nového terminálu pro výletní parníky v St. George’s a další projekty především soukromých investorů.

Stavebnictví se stalo nejrychleji rostoucím odvětvím po následcích uragánu Ivan. Kromě rekonstrukce uragány (Ivan a Emily) poškozených a zcela zničených obytných budov byly nastartovány nové projekty výstavby škol, komunitárních center a dalších veřejných budov a rehabilitace a expanze ve výstavbě ubytovacích kapacit a hotelů. Tento sektor pokračoval v trendu růstu r. 2008 a v r. 2009, také díky růstu produkce barev pro stavebnictví, která rostla vysokým tempem přes 80 %.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Kromě potravinářských plodin pěstovaných pro místní a turistickou spotřebu jsou hlavními a tradičními exportními plodinami banány, kakao a muškátový oříšek. Historicky nebyly tyto plodiny pěstovány nikdy na rozsáhlých plochách, ale spíše malými farmáři. Od r. 1990 banánový průmysl postupně upadá. Kakao utrpělo v 90. letech neúrodou v důsledku epidemií a rozmnožení škůdců a Grenada byla nucena zrušit kontrakty s největšími výrobci čokolády. Další obětí přírodních katastrof se stal grenadský rybolov, nejprve postižený záhadnou nemocí a poté uragánem Lenny v listopadu 1999. Tyto faktory způsobily prudký pokles rybářského průmyslu, který znovu expandoval teprve s pomocí Japonska v 90. letech, a který nyní zaměstnává 1 500 osob v pobřežních městech Gouyave, Grenville a St. George’s. Mnohem pozitivněji se projevila expanze růstu cen v odvětví pěstování muškátového oříšku, kdy politické nepokoje v Indonésii, hlavním konkurentovi Grenady, způsobily nárůst cen muškátového oříšku i muškátového květu.

Na ostrově Carriacou se pěstuje bavlna a citrusy, hlavně pro místní trh. Dříve významný cukrovarnický průmysl je nyní ohraničen na malých plochách na jihu ostrova, kde jsou největší destilérie rumu. Pěstuje se ovoce a zelenina.

Zemědělství se orientovalo, díky následkům uragánu, převážně na produkci v malých farmách a na pěstování plodin s krátkým vegetačním cyklem. Farmy na pěstování muškátového oříšku a kakaa utrpěly značné ztráty.

Exportní komodity:

  • banány, kakao, muškátový oříšek, ovoce a zelenina, muškátový květ

4.6. Služby

Turistika, bankovní a finanční služby, pojišťovnictví, nemovitosti, podpůrné služby (účetnictví a audit, právní služby, doprava, kurýrní služby).

Hlavním zdrojem devizových příjmů Grenady je turistika a cestovní ruch. Pokles důvěry zahraničních návštěvníků k cestovnímu ruchu po událostech 11. 9. 2011 v New Yorku vedl k poklesu přílivu počtu turistů na Grenadu z 200 tisíc ročně na polovinu. Na původní výši se od té doby postupně dostal a nyní navštěvuje Grenadu ročně 280 tisíc turistů, hlavně z Velké Británie a USA.

Byly zavedeny nové letecké služby na Grenadu, a to Virgin Atlantic od května 2003 a dvakrát v týdnu lety British Airways od října 2002. Počet hotelů je třeba zvýšit a pro sektor stavebnictví se tak nabízejí další možnosti expanze. Průmysl turistiky předpokládá v dalších letech mírné zpomalování v závislosti na ekonomickém vývoji v USA, Velké Británii a Kanadě, odkud přijíždí nejvíce zahraničních turistů.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Energetika

Výhradním dodavatelem elektrické energie na ostrovech Grenada, Carriacou a Petite Martinique je soukromá společnost Grenada Electricity Services Ltd. (GRENLEC), která poskytuje energii z ropných zdrojů.

  • V zemi je napětí 220 V, jednofázové, 50 cyklů pro neprůmyslový sektor a pro průmyslový sektor 440V, třífázové, 50 cyklů.
  • Výroba elektrické energie – 188,2 mil. kWh (2009)
  • Výroba podle zdrojů: pevná paliva 100 %, vodní, nukleární, ostatní zdroje 0 %
  • Export elektrické energie – 0  
  • Import elektrické energie – 0  
  • V zemi není jaderná energetika.

Vodu dodává National Water and Sewerage Authority (NAWASA) z povodí, řek a hlubokých studní, která je čistá a pitná.

Telekomunikace

Grenadský telekomunikační systém je lídrem v Karibiku, Grenada Telecommunications Limited (GRENTEL) je smíšená společnost, operující jak v domácích tak mezinárodních službách. Telefonní systém je plně digitalizován.

Národní telekomunikační regulační komise Grenady byla ustavena podle pravidel v regionu společné Eastern Caribbean Telecommunications Authority (ECTEL) a je zodpovědná za regulaci liberalizovaného telekomunikačního trhu na Grenadě, Carriacou a Petite Martinique. Grenada se může chlubit moderním systémem telekomunikací s trhem mobilní telefonie s dvěma hlavními hráči, Cable and Wireles (Grenada) Ltd. a Digicel Grenada Ltd., Služby Telecomu nabízené Grenadou zahrnují internet, datové služby, produkty domácí telefonie, obchodní systém telefonie, služby platebními kartami, roaming a mobilní telefonie.

Doprava

Námořní

Provozem a správou námořních přístavů na Grenadě, Carriacou a Petite Maritinique je pověřena The Grenada Ports Authority. Hlavní přístav na Grenadě je St. George’s. Je vstupním přístavem Grenady pro kontejnerovou přepravu a nabízí služby pro vykládku kontejnerů v docích s vykládací rampou 1 100 stop a velké sklady pro překlad a manipulaci se zbožím. Je největším přístavem na ostrově s přírodně krytým molem na 2–3 zámořské lodě s minimální hloubkou ponoru 30 stop. Byl dokončen v r. 1985.

Dalšími přístavy jsou Grenville, který je vybaven jednoduchým molem pro lodě s hloubkou ponoru 3 m, Prickly Bay – na jižním pobřeží v Lance aux Epines, vstupní přístav pro jachty s moderními námořními službami a 35 tunovým mobilním jeřábem; St. David’s, pouze pro jachty.

Na Carriacou:

  • Tyrrel Bay (terminál pro ropné tankery),
  • Hillsborough

Zámořské dopravní služby poskytují přepravní společnosti Anglican Shipping, Geest, Nedlloyd, WISCO, Mitusi-OSK Lines, TEC Marine Lines, NYK (Nippon, Yusen, Kisha), K-Line, Bernuth Agencies, Star Caribbean, RMC Lines a TMT (Trailer Marine Transport). Rejdařskými agenty jsou Geest Industries (W.I.) Ltd., Geo. F. Huggins, Jonas, Browne and Hubbard, Star Agency a St. John’s Agencies.

Letecká

Grenada má dvě letiště, na ostrově Carriacou s rozjezdovou dráhou 1 300 stop a 9 000 stop na mezinárodním letišti v Point Salines v St. George’s, které je schopno poskytovat služby i těm největším letounům.

Největším a nejvýznamnějším letištěm na Grenadě je Point Salines International Airport (PSIA), které je spravováno grenadskou správou letišť Grenada Airport Authority a poskytuje služby pro letové spojení se Severní Amerikou a Evropou přímými lety nebo přes ostatní karibské ostrovy. PSIA má sídlo v St. George´s v blízkosti pásu ostrovních hotelů a turistického ruchu. Letiště je vybaveno pro denní i noční provoz. Menší letiště je na ostrově Carriacou a používá se pro vnitrostátní služby.

Mezinárodní letecké služby poskytují společnosti American Eagle (denně ze San Juan, Portoriko), Air Jamaica (3x týdně z New Yorku), British Airways (jednou týdně z Londýna) a dále severoamerické aerolinie Condor, Excel a Virgin Airways (1x týdně z Londýna) a na regionálních linkách LIAT Airlines, Saint Vicent and Grenadines (lety do Carriacou), Cubana Airlines (jednou týdně) a charterové osobní Trans Meridian a Zoom.

Leteckou nákladní dopravou se zabývají společnosti Amerijet Int’l, DHL, Merlin Air (FedEx) a charterovou nákladní přepravou LIAT (1974 Quik Pak).

Silniční

Grenada má silniční síť, která umožňuje dostat se během dvou hodin, do hlavního města St. George’s z jakéhokoliv místa na ostrově. Má cca 1 127 km silnic, z nichž některé byly nově rekonstruovány a položena nová vozovka. Veřejná doprava je v provozu od 6:00 do 20:00, k dispozici jsou rovněž taxi služby, půjčovny vozidel, letištní pozemní zařízení pro nákladní dopravu a letecké přístupové služby. Průměrná cena dopravy z letiště do turistického pásu činí cca 15 USD.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Veškerá rozvojová pomoc vč. grantů poskytovaná Grenadě v r. 2004–2009 (v mil. USD)
200420052006200720082009celkem
95,04587,175148,1936,4006,4006,400349,613

Pramen: Government of Grenada, 2010

Grenada je příjemcem rozvojové pomoci z fondů WB, IMF, mezinárodních finančních institucí a národních donorů. Není poskytovatelem rozvojové pomoci.

Pro srovnání – příjem rozvojové pomoci v r. 1995: 8,3 mil. USD.


.