Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Guatemala Tikal
Guatemala Guatemala
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Ekonomická charakteristika země

 

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Guatemala je největší zemí i ekonomikou Střední Ameriky. V roce 2012 dosáhl reálný růst HDP 3,0 % (odhadovaný růst pro rok 2012 byl 3,2 %). Růst HDP v roce 2012 ovlivnily následující faktory:

  • stabilní kurz místní měny
  • vývoj úrokových sazeb na vnitřním a zahraničním trhu
  • stabilní cenová hladina
  • cena ropy na mezinárodních trzích
  • striktní fiskální politika státu.

Nejvyšší podíly na tvorbě HDP měly následující sektory:

  • zpracovatelský průmysl: 17,9 %
  • základní služby: 16,1 %
  • zemědělství: 13,6 %
  • obchod – maloobchod/velkoobchod: 11,6 %
  • doprava: 10,6 %.

Pro rok 2013 se odhaduje růst ekonomiky v hodnotě 3,1 %. V prvním čtvrtletí roku 2013 rostla ekonomika 2,4 %. Inflace dosáhla v roce 2012 hodnoty 3 % a pro rok 2013 se předpokládá v rozmezí 4–5,5 %. V roce 2012 se kurz Q/USD pohyboval v rozmezí 7,6–8,0 %. V roce 2012 dosáhly přímé zahraniční investice (PZI) v Guatemale 1 206 mil. USD. Nejvýznamnějším odvětvím PZI v Guatemale je sektor strojírenství a služby spojené s obchodem.

Hlavními vývozními artikly Guatemaly jsou textilní výrobky, káva, cukr, banány, ropa, ovoce, alkoholické nápoje, kameniny, vzácné kameny a chemické výrobky. V dovozu Guatemaly převládají suroviny a polotovary, spotřební zboží, paliva, maziva, stavební materiály, náhradní díly pro automobily, elektrické stroje, součástky kukuřice a pšenice. Mezi priority ekonomické politiky vlády patří liberalizace zahraničního obchodu.

Faktory, které by mohly podpořit růst ekonomiky v následujících letech, jsou:

  • vývoj úrokových sazeb (místní, zahraniční)
  • posílení vnitřního trhu
  • vývoj cen ropy
  • implementace fiskálních reforem
  • stabilita kurzu národní měny.

Dle údajů Světové banky patří Guatemala mezi státy s nejvyšším nepoměrem distribuce příjmů – 20 % populace spotřebovává 51 % HDP. Výsledkem je, že 50 % populace žije ze 2 USD/1 den a 15 % populace z 1 USD/1den a méně (na úrovni extrémní chudoby).

 

2008

2009

2010

2011

2012

HDP míra růstu v  %

3,3

0,5

2,9

4,2

3,0

Inflace v %

9,4

-0,28

5,39

6,2

3,45

Směna Q/USD

7,72

8,35

8,01

7,81

7,9

Zdroj: Banco de Guatemala a Národní statistický úřad

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

 

2008

2009

2010

2011

2012

HDP (mld. Q*)

295,9

307,6

331,9

365,1

393,5

HDP na obyvatele (USD)

2 861,8

2 687,5

2 868,5

3 186,9

3 368,0

Zahr. dluh (% z HDP)

11,2

13,1

13,5

12,0

24,7

Devizové rezervy (mld. USD)

4,7

5,2

5,95

6,2

6,7

Příjmy  vývozy (mld. USD v cenách FOB)

7,9

7,2

8,5

10,5

9,98

Výdaje dovozy (mld. USD v cenách CIF)

13,4

11,5

13,8

16,6

16,99

Zahr. dluh (mld. USD)

11,163

11,247

12,02

5,6

15,757

min. mzda

1 686

1 560

1 873

1 873

1 873

Zdroj: Banco de Guatemala a Národní statistický úřad
Minimální mzda je nižší pro zemědělský sektor o cca 1–2 %
* údaj uveden v běžných cenách

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Průmyslová výroba se v roce 2012 podílela na tvorbě HDP Guatemaly cca 25 %, přičemž klíčovou roli zde hrála odvětví zpracovatelského průmyslu. Její tempo růstu se zvýšilo na 8,5 %.

Nejdůležitějšími průmyslovými odvětvími jsou průmysl chemický, potravinářský (zejména cukrovarnictví), textilní, ropný a metalurgický. Rozvoj textilního průmyslu je postaven na práci ve mzdě (konfekce šitá na zakázku, hlavně sportovní oblečení). Textilní průmysl však v současně době silně trpí konkurencí levných dovozů a pašováním zboží z Číny a jiných asijských států. Přesto oděvy, látky a textilní materiály představují rozhodující položku guatemalského vývozu (cca čtvrtinu jeho hodnoty).

4.4. Stavebnictví

Stavebnictví se podílelo na tvorbě HDP v roce 2012 hodnotou 4 %. V daném oboru došlo k navýšení o cca 7 % v porovnání s rokem 2011.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Na venkově žije zhruba 64 % obyvatel, převážně indiánského původu. Zemědělství je tradičně jedním z nejdůležitějších odvětví guatemalského hospodářství. Jeho podíl na tvorbě HDP v roce 2012 činil 11 %, přičemž vykázalo růst ve výši 4 % ve srovnání s rokem předchozím. Zaměstnává cca 23 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Guatemalské zemědělství zároveň zabezpečuje více než 45 % celkových devizových exportních příjmů. Nejdůležitější exportní plodinou je káva, jejíž pěstování představuje hlavní ekonomickou činnost země a největší zdroj devizových příjmů. Produkce kávy se zvýšila především díky zvýšení poptávky v souvislosti se zvýšením kvóty v rámci Dohody o volném obchodu mezi Dominikánskou republikou, zeměmi Střední Ameriky a USA. Guatemala coby exportér kávy zaujímá čtvrté místo za Brazílií, Kolumbií a Vietnamem. Následuje cukr, jehož je Guatemala pátým největším vývozcem na světě (6,3 % celkového exportu země). Dalšími klíčovými zemědělskými produkty země jsou banány (5% podíl na guatemalském vývozu), kukuřice, fazole a rýže. Produkce banánů v posledních letech značně stoupla, zatímco výroba tzv. základních zrnin (kukuřice, fazole, kardamon a rýže) byla postižena tzv. netradiční zemědělskou výrobou, o níž je zmínka dále, a jejich osevní plocha se snížila, takže bylo nutné zajistit jejich masivní dovozy pro zabezpečení potřeb místního trhu.

Velmi významnými položkami zahraničního obchodu byly tzv. netradiční zemědělské artikly, posilování oblastí jejich pěstování a vývozu, a to především do USA a do zemí EU. Jedná se o čínské zelí, hrášek, chřest, brokolici, papriky, aj. Místní klimatické podmínky v některých oblastech umožňují i několik sklizní do roka a značnou variabilitu produkce od kultivace plodin mírného pásma až po pěstování tropického ovoce. Rovněž tak roste export vzácných druhů tropických květin, dřevin a dřev. hmoty všeobecně. Květiny a dřeviny, tabák, ovoce a zelenina představují více než 7% podíl na celkovém exportu Guatemaly. Celkově se tak zemědělské produkty podílí na guatemalském vývozu cca 25 %.

Z celkové rozlohy Guatemaly je obděláváno méně než 15 % půdy (přes 13 mil. ha, z toho je přes 6 mil. ha zavlažováno), 22 % tvoří lesy a 39 % pastviny, větší část zbývající půdy je neúrodná. Stáda hovězího dobytka mají cca 30 mil. kusů, vepřového cca 17 mil. kusů, ovcí a koz cca 19 mil. kusů. Produkce masa je v současnosti téměř výhradně určena na domácí trh.

Rybolov je soustředěn především na pobřeží Tichého oceánu, přičemž hlavním hydrobiologickým produktem jsou mořské krevety.

Byly uzavřeny smlouvy mezi Ministerstvem zemědělství Guatemaly a Lékařskou a veterinární univerzitou San Carlos de Guatemala s cílem kontroly skotu a zemědělských zvířat. Provedené atesty mají mezinárodní platnost a jsou používány pro vývoz masa i živých zvířat. Ministerstvo zemědělství Guatemaly se tak snaží doplnit mezery v půdním a zemědělském fondu země s cílem pomoci chudému domorodému obyvatelstvu dostat se legálně k zemědělské půdě. Významné jsou programy zalesňovaní, vytváření podzemních přírodních zdrojů vody a zabránění eroze zemědělských půd a přírodních krás. V této oblasti je značný zájem o lesní programy MZe ČR.

Problémy, které postihují toto odvětví (hlavně nedostupnost úvěrů, technické zaostávání a vysoká míra analfabetismu na venkově) se odráží v nízké produktivitě práce.

4.6. Služby

Guatemalský sektor služeb a obchodu zajišťuje práci pro cca 58 % pracovně činného obyvatelstva a je jedním ze stálých zdrojů příjmů státního rozpočtu (obchod a služby se podílí na tvorbě HDP téměř 57 %, pokud do této oblasti zahrneme i dopravu a veřejnou správu). V této oblasti je však stále více činností, které jsou sice aktivní, ale podnikatelské subjekty neodvádí daně do státního rozpočtu.

Zvláštní pozornost zaslouží oblast turismu a hotelů. Turistika je druhým největším zdrojem devizových příjmů. Guatemala tvoří ekologické přemostění a svým územím tvoří propojení Amerik. Má 19 ekosystémů, které patří k nejdůležitějším na planetě, podobně jako sousední Mexiko a Salvador. Existují přímá letecká spojení a letecké společnosti na podporu turistiky Střední Ameriky a Guatemaly. Lokality nejvíce navštěvované turisty jsou Antigua, dále Atitlán, Ciudad de Guatemala, Chichicastenango, Tikal, Quetzaltenango, pacifické pobřeží a Cobán.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Guatemala je zemí, která má přístup k oběma oceánům. Její geografická pozice umožňuje přistávání lodí z obou pobřeží státu. Infrastrukturní služby v oblasti dopravy, hromadné dopravy, meziměstské a mezistátní autobusové dopravy, energetiky, telekomunikací a spojů jsou na úrovni zemí Střední a Jižní Ameriky. Země má dvě letiště schválená pro mezinárodní provoz a vzhledem k turismu existuje v zemi 115 leteckých a helikoptérových společností na dopravu turistů na archeologická centra Guatemaly a Mexika, převážně na Yucatán.

Doprava:

Guatemala vlastní síť komunikací a cest v délce kolem 14 tis. km, z čehož hlavní dálnice jsou CA-l, hl. město Guatemala – Mexika a CA-9, která propojuje hlavní město a hlavní přístavy s napojením na Mexiko. Asfaltováno je asi 35 % z nich. Údržba je na smluvním základě svěřena soukromým podnikům.

Guatemala má pět hlavních mezinárodních přístavů, dva v Karibiku: Santo Tomás de Castilla (kontejnery) a Puerto Barrios a tři v tichomořské oblasti, kde je hlavním přístavem Puerto Quetzal (kargo a volně ložené zboží). Pozemní vzdálenost spojující oba oceány je pouze 420 km (261 mil).

V Guatemale je 20 hlavních celnic, 13 pozemních, 3 pro letiště a 4 pro přístavy.

Infrastruktura se však dostala do finančních problémů. Vzhledem k omezeným rozpočtovým zdrojům v posledních dvou letech byla do jisté míry zpomalena výstavba silnic a dálniční sítě.

Telekomunikace:

V roce 1998 byla zprivatizována značná část telekomunikačních systémů a telefonních sítí v Guatemale. Lze říci, že Guatemala má nejvíce liberalizovaný trh telekomunikačních služeb z celé Latinské Ameriky.

Energetika:

Energetika v Guatemale je otevřeným oborem, a to jak ve výrobě, tak v přenosu, distribuci a v prodeji elektrické energie. Poslední údaj vlády formuluje guatemalský trh jako naprosto otevřený tuzemské i zahraniční konkurenci. Soukromý sektor vyrábí 68 % elektrické energie a má rostoucí tendenci. Výroba elektrického proudu je z největší části z vodních zdrojů 56 %, mazutových a ropných zdrojů 27 %, z uhelných zdrojů 11 %. Geotermální zdroje se podílejí na výrobě 6 %. Ceny elektrické energie jsou regulovány Administrador del Mercado Mayorista – AMM. Spotřeba elektřiny je cca 3 mld. kWh, vývozy elektřiny činí cca 8 mil. kWh a dovozy 51 mil. kWh.

Další infrastrukturní služby, PHM, pitná voda, odpadní vody a kanalizace, pošta a telekomunikace, jsou na shora uvedené úrovni jihoamerických poskytovaných služeb, bez většího zásahu přímých zahraničních investic.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Guatemala je v souvislosti s pravidelnými přírodními katastrofami (zemětřesení, záplavy) častým žadatelem a příjemcem humanitárních pomocí. Zatím poslední finanční humanitární pomoc ČR poskytla Guatemale ve výši 2 300 000 Kč v souvislosti s odstraňováním následků tropické bouře Stan, která zemi zasáhla v roce 2005.

Vláda ČR udělila tři stipendia pro školní rok 2013/2014 v českém jazyce. Stipendia jsou v oboru vodní hospodářství, životní prostředí a hi-tech.

V zemi pracují NGOs, které se v činnosti soustřeďují převážně na problematiku rozvojové pomoci Guatemale.


.