Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Guatemala Tikal
Guatemala Guatemala
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Finanční a daňový sektor

 

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

 V roce 2012 rozpočet vykázal deficit 7,45 mld. quetzalů při 45,9 mld. příjmu a 53,53 mld. výdajů quetzalů.

 

2008

2009

2010

2011

2012

Příjmy (mld. Q)

35,578

34,037

37,425

43,154

45,874

Výdaje (mld. Q)

40,355

43,709

 48,385

53,511

53,319

Saldo (mld. Q)

4,8

9,672

9,672

10,357

7,445

Zdroj: Ministerstvo financí

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

 

 

2008

2009

2010

2011*

2012

mld. USD

-1,414

+0,273

-0,563

-1,598

-1,447

Zdroj: Banco de Guatemala
* konečné výsledky za rok 2011 zatím nebyly oficiálně publikovány

 

 

2008

2009

2010

2011

2012

mld. USD

1,465

0,205

1,586

2,029

2,632

Zdroj: Banco de Guatemala

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2008

2009

2010

2011

2012

Zahraniční dluh (mld. USD)

4,382

4,928

5,562

5,605

6,305

Zdroj: Banco de Guatemala

Významným věřitelem Guatemaly je Meziamerická rozvojová banka (BID). Rozhodující část zahraničního dluhu tvoří vládní půjčky (76 %) a státní dluhopisy (23 %).

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní systém v Guatemale tvoří Banco de Guatemala, která plní funkci centrální banky, a 20 dalších bank. V roce 2002 byla zahájena reforma peněžnictví země s cílem řešit strukturální problémy bankovního sektoru (nevýkonnou administrativu, slabost bankovního dohledu, obtížný přístup k úvěrům, vysokou nákladnost informačních systémů, státní zásahy na záchranu krizí postižených finančních institucí). Byly přijaty zákony k transformaci guatemalské finanční soustavy (zákon proti praní špinavých peněz, zákon o Banco de Guatemala, zákon uvolňující hospodaření devizami, zákon o bankách a finančních skupinách, měnový zákon a zákon o finančním dohledu).

Pro informaci je uvedeno pět největších guatemalských bank. Dle aktiv je pořadí bank následující:

  • Industrial
  • G and T Continental
  • Agromercantil
  • Reformador
  • Banco de Desarollo Rural

Vztah ke Světové bance:

  • člen od: 28. prosinec 1945
  • podíl na kapitálu banky: 0,13 %

Vztah k Mezinárodnímu měnovému fondu:

  • člen od: 28. prosinec 1945
  • kvóta: 210,2 mil. SDR
  • implementace iniciativy HIPC (Heavily Indebted Poor Countries): ne – Guatemala již nepatří mezi země, na něž by se vztahovala.

5.5. Daňový systém

Fiskální legislativa zahrnuje tři základní daňové sazby. Daň z přidané hodnoty činí 12 % a postihuje prodej věcí movitých i nemovitých, služeb, dovoz a vývoz zboží, dary a pronájem nemovitostí. Daň z příjmu právnických osob nebo osob fyzických provozujících obchodní činnost činí 31 % z příjmu podléhajícího dani. Kromě nich byla v roce 1997 zavedena tzv. Mimořádná dočasná daň na financování výsledků mírových dohod, která se však změnila v trvalou (Impuesto sobre Empresas Mercantiles y Agropecuarias – IEMA). Platí ji obchodní a zemědělské společnosti a počítá se z čistých celkových aktiv nebo hrubých tržeb podniku (plátce daně si může vybrat podle toho, co je pro něho méně nákladné). V případě čistých aktiv se aplikuje sazba 3,5 %, v případě hrubých tržeb sazba 2,25 %.

Sazba daně z příjmu právnických osob je 31 % a vztahuje se i na zisky poboček (filiálek) zahraničních podniků. Dividendy transferované do zahraničí nepodléhají dani z příjmu, pokud  byla zaplacena daň ze zisku, z něhož se dividendy vyplácejí. Jinak dividendy podléhají 10% srážkové dani.

Vedle daní základních existuje i spotřební daň, která je aplikována na řadu výrobků považovaných za luxusní, jako je tabák, alkoholické nápoje, sodovky a limonády, pohonné hmoty, nové automobily atd.


.