Finanční a daňový sektor
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
V roce 2011 rozpočet vykázal deficit 10,5 mld. quetzalů při 43 mld. příjmu a 53,5 mld. výdajů quetzalů.
|
|
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
|---|---|---|---|---|---|
|
Příjmy (mld. Q) |
33,610 |
35,578 |
34,037 |
37,425 |
43,026 |
|
Výdaje (mld. Q) |
37,382 |
40,355 |
43,709 |
48,385 |
53,511 |
|
Saldo (mld. Q) |
3,8 |
4,8 |
9,672 |
9,672 |
10,96 |
Zdroj: Ministerstvo financí
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
|
|
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
|---|---|---|---|---|
|
mld. USD |
-1,8 |
-1,9 |
-0,2 |
-0,3743 |
Zdroj: Banco de Guatemala
* konečné výsledky za rok 2011 zatím nebyly oficiálně publikovány
|
|
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 (III. čtvrtletí) |
|---|---|---|---|---|---|
|
mld. USD |
4,3 |
4,7 |
5,2 |
5,95 |
6,303 |
Zdroj: Banco de Guatemala
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
|
|
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
|---|---|---|---|---|---|
|
Zahraniční dluh (mld. USD) |
4,226 |
4,382 |
4,928 |
5,562 |
5,605 |
Zdroj: Banco de Guatemala
Významným věřitelem Guatemaly je Meziamerická rozvojová banka (BID). Rozhodující část zahraničního dluhu tvoří vládní půjčky (76 %) a státní dluhopisy (23 %).
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Bankovní systém v Guatemale tvoří Banco de Guatemala, která plní funkci centrální banky, a 20 dalších bank. V roce 2002 byla zahájena reforma peněžnictví země s cílem řešit strukturální problémy bankovního sektoru (nevýkonnou administrativu, slabost bankovního dohledu, obtížný přístup k úvěrům, vysokou nákladnost informačních systémů, státní zásahy na záchranu krizí postižených finančních institucí). Byly přijaty zákony k transformaci guatemalské finanční soustavy (zákon proti praní špinavých peněz, zákon o Banco de Guatemala, zákon uvolňující hospodaření devizami, zákon o bankách a finančních skupinách, měnový zákon a zákon o finančním dohledu).
Pro informaci je uvedeno pět největších guatemalských bank. Dle aktiv je pořadí bank následující:
- Industrial
- G and T Continental
- Agromercantil
- Reformador
- Banco de Desarollo Rural
Vztah ke Světové bance:
- člen od: 28. prosinec 1945
- podíl na kapitálu banky: 0,13 %
- na období 2005–2008 v rámci strategie pomoci zemi (EAP) schváleny finanční prostředky v rozmezí 460–780 mil. USD na podporu politiky orientované na akceleraci růstu soukromého sektoru, rozvoj lidských zdrojů a zprůhlednění a zlepšení státní správy
Vztah k Mezinárodnímu měnovému fondu:
- člen od: 28. prosinec 1945
- kvóta: 210,2 mil. SDR
- implementace iniciativy HIPC (Heavily Indebted Poor Countries): ne – Guatemala již nepatří mezi země, na něž by se vztahovala.
5.5. Daňový systém
Fiskální legislativa zahrnuje tři základní daňové sazby. Daň z přidané hodnoty činí 12 % a postihuje prodej věcí movitých i nemovitých, služeb, dovoz a vývoz zboží, dary a pronájem nemovitostí. Daň z příjmu právnických osob nebo osob fyzických provozujících obchodní činnost činí 31 % z příjmu podléhajícího dani. Kromě nich byla v roce 1997 zavedena tzv. Mimořádná dočasná daň na financování výsledků mírových dohod, která se však změnila v trvalou (Impuesto sobre Empresas Mercantiles y Agropecuarias – IEMA). Platí ji obchodní a zemědělské společnosti a počítá se z čistých celkových aktiv nebo hrubých tržeb podniku (plátce daně si může vybrat podle toho, co je pro něho méně nákladné). V případě čistých aktiv se aplikuje sazba 3,5 %, v případě hrubých tržeb sazba 2,25 %.
Sazba daně z příjmu právnických osob je 31 % a vztahuje se i na zisky poboček (filiálek) zahraničních podniků. Dividendy transferované do zahraničí nepodléhají dani z příjmu, pokud byla zaplacena daň ze zisku, z něhož se dividendy vyplácejí. Jinak dividendy podléhají 10% srážkové dani.
Vedle daní základních existuje i spotřební daň, která je aplikována na řadu výrobků považovaných za luxusní, jako je tabák, alkoholické nápoje, sodovky a limonády, pohonné hmoty, nové automobily atd.

