Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Guatemala Tikal
Guatemala Guatemala
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Zahraniční obchod země

 

6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

Obchodní bilance za posledních 7 let (vývoj, dovoz, saldo)

 

2007

2008

2009

2010

2011

Vývoz

7,0

7,9

7,2

8,5

10,5

Dovoz

12,5

13,4

11,5

13,8

16,6

Obrat

19,5

21,3

18,7

22,3

27,1

Saldo

-5,5

-5,5

-4,3

-5,3

-6,1

Zdroj: Banco de Guatemala, vývozní ceny FOB, dovozní CIF v mld. USD

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavní obchodní partneři Guatemaly ve vývozu roku 2011:

  • USA (41,7 %)
  • Salvador (10,8 %)
  • Honduras (7,8 %)
  • Mexiko (4,9 %)
  • Kostarika (3,9 %)
  • Nikaragua (4,4 %)
  • Panama (2,3 %)

Dalšími vývozními teritorii jsou Japonsko (2 %), Kanada (1,5 %) a Holandsko (1,3 %).

V dovozech roku 2011 je situace poněkud odlišná, hlavními partnery jsou: 

  • USA (39,1 %)
  • Mexiko (1126 %)
  • Čína (6,9 %)
  • Salvador (4,9 %)
  • Kolumbie (3,6 %)
  • Panama (2,9 %)
  • Kostarika (2,7 %)

6.3. Komoditní struktura

Hlavními vývozními artikly Guatemaly v roce 2011 byly:

  • textilní výrobky (11,6 %)
  • káva (11,22 %)
  • kameny a drahokamy (9 %)
  • cukr (6,2 %)
  • banány (4,8 %)
  • kaučuk (3,8 %)
  • ropa (3,2 %)

V dovozu Guatemaly v roce 2011 převládaly následující komodity:

  • minerály (především ropné deriváty – 20 %)
  • stroje a zařízení elektrotechnického průmyslu (15 %)
  • výrobky chemického průmyslu (13 %)
  • textilní materiály a polotovary (9 %)
  • kovy (8 %)
  • dopravní prostředky a jejich komponenty (7 %)

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Vývozní a dovozní režim Guatemaly se po vstupu do WTO v roce 1995 výrazně uvolnil. Uvolnění rovněž souvisí s probíhající demokratizací a uzavíráním dohod o volném obchodu nejen se státy střední Ameriky, ale i s USA, Japonskem a EU. Cla a kontrola dovozu platí nejen pro  členské státy Středoamerického společného trhu (MCCA), ale jsou aplikovány jednotné středoamerické celní sazby vycházející ze Středoamerického celního systému (SAC) a nově podpisovaných dohod.

Celní sazby se vypočítávají z cen CIF a v současné době SAC stanoví maximální clo ve výši 24 % a minimální ve výši 0 %, průměrná celní sazba je 12 %, přičemž na suroviny a výrobní prostředky je aplikována téměř vždy nulová sazba. Spotřební zboží je postiženo celní sazbou, která osciluje mezi 10 až 24 %. Veškeré importované zboží a služby podléhají DPH ve výši 12 % z hodnoty CIF.

Při proclívání zboží je nutno využít služeb celního agenta.

Pokud se týká dokladů požadovaných při dovozu, jsou vyžadovány originály faktur, konosamenty, již zmíněná osvědčení o původu zboží, balicí listy. Faktury a dopravní doklady by měly být osvědčené guatemalskou ambasádou v místě původu zboží. Vše však záleží na podmínkách kontraktu nebo podmínkách výběrových řízení na dovoz zboží a služeb.

Za účelem zahraničně-obchodní kontroly a statistiky je v zemi aplikován jednotný registrační vývozní systém, tzv. Ventanilla Única para las Exportaciones. Platební styk probíhá převážně v USD. V zemi je volná směnitelnost. Vnitřní platby probíhají v místní měně, kterou je quetzal (Q).

Na summitu EU–LAC v květnu 2010 byla úspěšně dokončena jednání o Asociační dohodě EU – Střední Amerika. Dne 29. června 2012 byla Asociační dohoda na středoamerickém summitu v Hondurasu podepsána.

6.5. Ochrana domácího trhu

Zahraniční obchod Guatemaly a vnitřní trh je v podstatě liberalizován. Mimocelní bariéry obchodu nejsou prakticky žádné, ale vyžadují se fytosanitární osvědčení, osvědčení o původu zboží, nebo jakostní certifikáty pro určité produkty. Pro dovoz některých výrobků (dřevo, zbraně, odpad, omamné látky) je nezbytné dovozní povolení vystavené příslušným ministerstvem.

6.6. Zóny volného obchodu

V Guatemale existuje v současné době několik zón volného obchodu, které slouží jako výrobní parky nebo celní prostory. První dvě zóny volného obchodu, soukromá – Grupo Z – nacházející se na 29,5 km na Pacifické silnici směrem z hlavního města k pobřeží Tichého oceánu, a státní ZOLIC umístěná v přístavu Santo Tomás de Estalla. Volné zóny obchodu hrají velice důležitou roli v regionálním měřítku zemí Střední Ameriky, Mexika a USA. Statut udělení titulu zóna volného obchodu v Guatemale se řídí Dekretem č. 65–89 guatemalského Kongresu republiky.

Specifickým fenoménem, který se do Guatemaly rozšířil ze sousedního Mexika, jsou tzv. maquiladoras, jakési pobočky/montovny zahraničních, zejména amerických firem. Jejich vznik je ekonomicky opodstatněn využitím levnější pracovní síly a cen vstupů ve srovnání s náklady v USA, Kanadě a Mexiku a tyto maquiladoras navíc částečně zabraňují ještě většímu přílivu Guatemalců do USA a zvyšují jejich pracovní návyky a schopnosti. Postavení maquiladoras upravuje Dekret č. 29–89 (Zákon o podpoře a rozvoji zpracovatelských exportních aktivit) Kongresu republiky a Dekret č. 117–97 Kongresu republiky.


.