6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka

Obchodní bilance za posledních 7 let (vývoj, dovoz, saldo)

	2007	2008	2009	2010	2011
Vývoz	7,0	7,9	7,2	8,5	10,5
Dovoz	12,5	13,4	11,5	13,8	16,6
Obrat	19,5	21,3	18,7	22,3	27,1
Saldo	-5,5	-5,5	-4,3	-5,3	-6,1

Zdroj: Banco de Guatemala, vývozní ceny FOB, dovozní CIF v mld. USD

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavní obchodní partneři Guatemaly ve vývozu roku 2011:

• USA (41,7 %)
• Salvador (10,8 %)
• Honduras (7,8 %)
• Mexiko (4,9 %)
• Kostarika (3,9 %)
• Nikaragua (4,4 %)
• Panama (2,3 %)

Dalšími vývozními teritorii jsou Japonsko (2 %), Kanada (1,5 %) a Holandsko (1,3 %).

V dovozech roku 2011 je situace poněkud odlišná, hlavními partnery jsou: 

• USA (39,1 %)
• Mexiko (1126 %)
• Čína (6,9 %)
• Salvador (4,9 %)
• Kolumbie (3,6 %)
• Panama (2,9 %)
• Kostarika (2,7 %)

6.3. Komoditní struktura

Hlavními vývozními artikly Guatemaly v roce 2011 byly:

• textilní výrobky (11,6 %)
• káva (11,22 %)
• kameny a drahokamy (9 %)
• cukr (6,2 %)
• banány (4,8 %)
• kaučuk (3,8 %)
• ropa (3,2 %)

V dovozu Guatemaly v roce 2011 převládaly následující komodity:

• minerály (především ropné deriváty – 20 %)
• stroje a zařízení elektrotechnického průmyslu (15 %)
• výrobky chemického průmyslu (13 %)
• textilní materiály a polotovary (9 %)
• kovy (8 %)
• dopravní prostředky a jejich komponenty (7 %)

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Vývozní a dovozní režim Guatemaly se po vstupu do WTO v roce 1995 výrazně uvolnil. Uvolnění rovněž souvisí s probíhající demokratizací a uzavíráním dohod o volném obchodu nejen se státy střední Ameriky, ale i s USA, Japonskem a EU. Cla a kontrola dovozu platí nejen pro  členské státy Středoamerického společného trhu (MCCA), ale jsou aplikovány jednotné středoamerické celní sazby vycházející ze Středoamerického celního systému (SAC) a nově podpisovaných dohod.

Celní sazby se vypočítávají z cen CIF a v současné době SAC stanoví maximální clo ve výši 24 % a minimální ve výši 0 %, průměrná celní sazba je 12 %, přičemž na suroviny a výrobní prostředky je aplikována téměř vždy nulová sazba. Spotřební zboží je postiženo celní sazbou, která osciluje mezi 10 až 24 %. Veškeré importované zboží a služby podléhají DPH ve výši 12 % z hodnoty CIF.

Při proclívání zboží je nutno využít služeb celního agenta.

Pokud se týká dokladů požadovaných při dovozu, jsou vyžadovány originály faktur, konosamenty, již zmíněná osvědčení o původu zboží, balicí listy. Faktury a dopravní doklady by měly být osvědčené guatemalskou ambasádou v místě původu zboží. Vše však záleží na podmínkách kontraktu nebo podmínkách výběrových řízení na dovoz zboží a služeb.

Za účelem zahraničně-obchodní kontroly a statistiky je v zemi aplikován jednotný registrační vývozní systém, tzv. Ventanilla Única para las Exportaciones. Platební styk probíhá převážně v USD. V zemi je volná směnitelnost. Vnitřní platby probíhají v místní měně, kterou je quetzal (Q).

Na summitu EU–LAC v květnu 2010 byla úspěšně dokončena jednání o Asociační dohodě EU – Střední Amerika. Dne 29. června 2012 byla Asociační dohoda na středoamerickém summitu v Hondurasu podepsána.

6.5. Ochrana domácího trhu

Zahraniční obchod Guatemaly a vnitřní trh je v podstatě liberalizován. Mimocelní bariéry obchodu nejsou prakticky žádné, ale vyžadují se fytosanitární osvědčení, osvědčení o původu zboží, nebo jakostní certifikáty pro určité produkty. Pro dovoz některých výrobků (dřevo, zbraně, odpad, omamné látky) je nezbytné dovozní povolení vystavené příslušným ministerstvem.

6.6. Zóny volného obchodu

V Guatemale existuje v současné době několik zón volného obchodu, které slouží jako výrobní parky nebo celní prostory. První dvě zóny volného obchodu, soukromá – Grupo Z – nacházející se na 29,5 km na Pacifické silnici směrem z hlavního města k pobřeží Tichého oceánu, a státní ZOLIC umístěná v přístavu Santo Tomás de Estalla. Volné zóny obchodu hrají velice důležitou roli v regionálním měřítku zemí Střední Ameriky, Mexika a USA. Statut udělení titulu zóna volného obchodu v Guatemale se řídí Dekretem č. 65–89 guatemalského Kongresu republiky.

Specifickým fenoménem, který se do Guatemaly rozšířil ze sousedního Mexika, jsou tzv. maquiladoras, jakési pobočky/montovny zahraničních, zejména amerických firem. Jejich vznik je ekonomicky opodstatněn využitím levnější pracovní síly a cen vstupů ve srovnání s náklady v USA, Kanadě a Mexiku a tyto maquiladoras navíc částečně zabraňují ještě většímu přílivu Guatemalců do USA a zvyšují jejich pracovní návyky a schopnosti. Postavení maquiladoras upravuje Dekret č. 29–89 (Zákon o podpoře a rozvoji zpracovatelských exportních aktivit) Kongresu republiky a Dekret č. 117–97 Kongresu republiky.