Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Guatemala Tikal
Guatemala Guatemala
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Vnitropolitická charakteristika

 

2.1. Stručná charakteristika politického systému

Guatemala je republikou prezidentského typu. Hlavou státu a nejvyšším představitelem výkonné moci je prezident, který je současně šéfem tzv. ministerské rady a rovněž nejvyšším velitelem ozbrojených sil země. Je volen v přímých volbách na 4 roky bez možnosti znovuzvolení. Poslední volby hlavy státu proběhly v září a listopadu 2011. Nově zvolený prezident Otto Pérez Molina byl inaugurován na období 2012–2016 dne 14. ledna 2012. Otto Pérez Molina slibuje, že v průběhu svého volebního období bude tvrdý a nekompromisní k organizovanému zločinu a že zajistí bezpečnost a mír v zemi. Rovněž podporuje sociální témata, a to zejména zvýšení počtu pracovních míst a snížení chudoby. Bezpečnost a vymahatelnost práva deklaruje O. Perez  jako priority vlády.

V jednokomorovém Kongresu se 158 poslanci je nyní následující rozložení sil:

  • Vlastenecká strana získala 56 křesel
  • Velká národní aliance a Národní strana naděje (UNE – GANA) mají 47 křesel
  • Svaz národní změny (Union de Cambio Nacionál) získal 15 křesel
  • strana Obnovení demokracie a svobody (Liberta Democrática Renovada) má 13 křesel
  • strana Kompromisu, obnovy a pořádku (Compromiso, Renovación y Orden) 12 křesel
  • strana Vize pro hodnoty a sjednocenost Guatemaly (Visión con Valores y Encuentro por Guatemala) 7 křesel
  • strana Rigoberta Menchú ( Frente Amplio de Rigoberta Menchú) 3 křesla
  • strana Národního pokroku (Partido de Avanzada nacionál) 2 křesla
  • Guatemalská republikánská fronta (Frente Republicano Guatemalteco) 1 křeslo
  • Unionistická strana (Partido Unionista) 1 křeslo.

Vrcholným orgánem soudní moci v Guatemale je Nejvyšší soud (Corte Suprema de Justicia), který tvoří 13 soudců volených Kongresem na pětileté funkční období s možností znovuzvolení. Guatemalská ústava stanoví úplnou nezávislost soudní moci v zemi. Nejvyšší soud jmenuje soudce do nižších soudních orgánů. Existuje také Nejvyšší volební soud (Tribunal Supremo Electoral) a také institut ombudsmana (Magistrado de Conciencia). K ústavním pojistkám a kontrolním mechanismům náleží Ústavní soud (Corte de Constitucionalidad), Nejvyšší kontrolní úřad (Contraloría General de Cuentas), Prokuratura (Procuraduría General dela Nación) a tzv. Ministerstvo pro veřejné záležitosti (Ministerio Público), které funguje jako státní žalobce.

Hlavní politické strany v zemi:

  • Centrum pro sociální akci (CASA) – předseda Mario Mazariegos
  • Demokratická fronta (FRENTE) – předseda Rogeberto Menchu
  • Demokratická unie (UD) – předseda Manuel Conde Orellana
  • Guatemalské sblížení (EG) – předsedkyně Nineth Montenegro
  • Velká národní aliance (GANA) – předseda Jaime Antonio Martínez Lohayza
  • Guatemalský národní revoluční svaz (URNG) – předseda Angel Sanchez Viesca
  • Guatemalská republikánská fronta (FRG) – předseda Luis Fernando Pérez Martinez
  • Strana národního pokroku (PAN) – předseda Juan Guillermo Gutiérez
  • Národní svaz naděje (UNE) – předseda Sandra Torres (vládní)
  • Vlastenecká strana (PP) – předseda Roxana Baldetti
  • Unionistická strana (PU) – předseda Alvaro Arzú Irigayen

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Prezident s rozsáhlými pravomocemi včetně vedení vládního kabinetu, volený na 4 roky bez možnosti znovuzvolení. Dne 14. ledna 2012 byl inaugurován prezident Guatemaly Otto Pérez Molina (Vlastenecká strana, PP) na období 2012–2016.

2.3. Složení vlády

Vláda jmenovaná a řízená prezidentem republiky má celkem 26 ministrů. Členy širší vlády jsou kromě prezidenta, viceprezidenta a ministrů (15) i tzv. tajemníci prezidenta (Secretarios – 11), kteří koordinují spolupráci prezidentské kanceláře s jednotlivými ministerstvy. Následně uvádíme složení vlády, která zahájila svou činnost 14. 1. 2012.

Složení vlády:

  • Prezident republiky – Otto Pérez Molina (14. 1. 2012 inaugurován)
  • Viceprezident republiky – Roxana Baldetti
  • Ministr zahraničních věcí – Roger Haroldo Rodas
  • Ministr vnitra – Héctor Mauricio López Banilla
  • Ministr národní obrany – gen. Abraham Valenzuela González
  • Ministr veřejných financí – Rolando de Cid
  • Ministr spojů, infrastruktury a bydlení – Luis Alfredo Alejos Olivero
  • Ministr zemědělství a výživy – Juan Alfonso de León
  • Ministr hospodářství – Erick haroldo Couly Echevarría
  • Ministr veřejného zdravotnictví a sociální pomoci – Ludwik Werner Ovalle Cabrera
  • Ministr energetiky a těžby – Carlos Iván Meany Valerio
  • Ministr kultury a sportu – Jerónimo Lancerio Chingo
  • Ministryně školství – Denisa Alonzo Mazariegos
  • Ministr práce a sociálních věcí – Edgar Alfredo Rodriguez
  • Ministr životního prostředí – Luis Ferrate

.