Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Haiti pláž
Haiti Haiti
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Ekonomická charakteristika země

 

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Haiti je nejchudší země na západní polokouli, kde 80 % obyvatel žije pod hranicí chudoby a je jednou vůbec z nejchudších na světě. Zahraniční pomoc tvoří celkem 25 % HDP. HDP v přepočtu na hlavu obyvatelstva se pohybuje kolem pouhých USD 1 700,- v paritě kupní síly. Exportuje se káva, nafta, kakao, importují se potraviny a stroje.

Komparativní sociální a ekonomické indikátory ukazují, že Haiti se nachází již od 80. let minulého stolení za ostatními rozvojovými zeměmi s nízkými příjmy. Haiti je nyní na 150. místě ze 175ti zemí v indexu lidského rozvoje OSN. Jeho ekonomická stagnace je výsledkem předchozích nevhodných ekonomických politik, politické nestability, nedostatku dobré orné půdy, poškození životního prostředí a setrvávání na tradičních technologiích, podkapitalizací a nedostatku veřejných investic do lidských zdrojů, migrace velké části zručné populace, nízkých národních měr úspor a nedostatku fungujícího soudního systému.

Od konce diktatury Duvaliera v r. 1986 nabádali mezinárodní ekonomové k provedení nutných reforem a modernizaci ekonomiky ostrova. Převrat r. 1991 a nezodpovědná ekonomická a finanční politika tehdejšího režimu vyústila do prudkého ekonomického poklesu v letech 1991–1994 a následující závazné sankce zejména ze strany USA a Organizace amerických států přispěly k obnově ústavní vlády. Mezinárodní sankce kulminovaly v květnu 1994 embargem OSN na veškeré zboží vstupující do země, vyjma humanitárních dodávek, jako jsou potraviny a léky. Embargo postihlo zejména sektor montoven závislých na trzích USA, kdy např. zaměstnanost v tomto sektoru poklesla z 80 000 na 17 000 pracovníků. Soukromé národní a zahraniční investice se na Haiti vracely jen pomalu. Za vlády prezidenta René Prévala v letech 1996–2001 zahrnovala ekonomická agenda země liberalizaci obchodu a cel, opatření ke kontrole vládních výdajů a zvýšení daňových příjmů, snižování státní služby, reformu finančního sektoru, privatizaci dvou státních podniků z 9ti prodejem soukromým investorům, zavedení manažerských kontraktů v privátním sektoru nebo ve společných investicích soukromého a státního sektoru. Smlouvy s mezinárodními finančními institucemi o strukturálních reformách měly za cíl vytvořit podmínky pro růst privátního sektoru, avšak byly úspěšné jen částečně.

HDP Haiti v r. 2001 po 6ti letech velmi pomalého tempa růstu byl negativní. V r. 2005 rostla ekonomika tempem 1,5 % po téměř 4 letech recese, která skončila v r. 2004. Na r. 2006 byl projektován růst 2,5 %. Výraznější zlepšení životních standardů by však vyžadovalo růst alespoň dvojnásobný.

Od doby, kdy prezidentskou funkci opustil prezident Bertrand Aristide, se stabilizovala finanční situace na Haiti. Inflace, která se ke konci r. 2003 propadla na 42,7 %, dosáhla ke konci dubna 2006 15 %, což je pro ekonomiku Haiti značný úspěch. Prozatímní haitská vláda prováděla důkladnou fiskální politiku, ale výběr tradičně nízkých příjmů (cca 9 % HDP) omezilo schopnost vlády poskytovat sociální služby a investovat do fyzického a lidského kapitálu. Externí pomoc (cca USD 965 mil. od července 2004 do března 2006), jakož i transfery Haiťanů ze zahraničí stěží mohou ekonomiku Haiti spasit. Pro srovnání např. v polovině 90. let transferovali do země Haiťané ze zahraničí větší sumy, než jaké získala země z oficiálního exportu.

Haitským pracovníkům je garantováno právo sdružování, odborové svazy jsou chráněny zákoníkem práce. Zákonný minimální plat je HTG 70,- na den (cca USD 1,70); je aplikován na většinu pracovníků formálního sektoru.

Chronický obchodní deficit Haiti se datuje od r. 1965 a tento trend pokračoval deficitem běžného účtu i během 80. let. Haiti mělo již v 80. letech negativní platební bilanci, ačkoliv přebytek kapitálového účtu mu pomohl krýt deficit běžného účtu let 87 a 88, a to hlavně díky přílivu oficiální zahraniční pomoci. Nicméně volební násilnosti v listopadu 1987 přiměly některé donorské země snížit nebo zastavit příliv pomoci v r. 1988. Spolu se zrychleným kapitálovým přílivem, který sice poněkud zvrátil celkovou negativní bilanci, se odčerpaly devizové rezervy na úroveň pouhých 4 týdnů dovozů.

Haitská ekonomika je velmi slabá a není schopna z vlastních zdrojů a bez zahraniční rozvojové pomoci a darů vytvořit podmínky pro ekonomický růst. Zahraniční rozvojová pomoc představuje ve státním rozpočtu země až 1/3 příjmů nezbytných pro udržení chatrného sociálního smíru.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

HDP za r. 2000–2005e v mil. gourdů r. 86–87
Rok200020012002200320042005e
HDP13 13813 00112 96813 01512 55712 783
% růstu0,9-1,0-0,30,4-3,51,8

Pramen: Institut Haitien de Statistique et d´Informatique (IHSI), 2005e - odhad

Tvorba HDP dle odvětví v mil. gourdů r. 86–87
Odvětví200020012002200320042005e
zemědělství, lesnictví, lov, rybolov3 4243 4553 3263 3343 1743 256
Těžba141414141314
průmyslová výroba9829839991 003978994
elektřina, voda826061637075
stavebnictví a veř. práce942948957975949977
obchod, rest.,hotely3 3983 4103 5093 5303 3053 350
doprava, spoje748765763775781806
ost.obchodní služby1 5661 5561 5321 5351 5221 542
neobch.služby1 4221 3851 4001 3801 3361 358
fiktivní obor 1/-459-494-513-516-495-523
btto přidaná hodnota12 11812 08112 04812 09311 63311 849
daň ntto1 020920920922924934

Pramen: IHSI, 2005e – odhad
1/ jedná se o zvláštní jednotku, která bere v úvahu použití bankovních služeb ostatními průmyslovými obory (SCN 93)

HDP per cápita v nominální hodnotě a v PPP (power purchase parity - paritě kupní síly) v letech 2001–2006p
Rok200120022003200420052006p
Nominální529,0516507479477478
PPP--1 6901 7001 6001 5001 700

Pramen: Index Mundi, 2006p - předběžně                                                                 

Míra inflace v % v letech 2001–2006e
Rok 200120022003200420052006e
 8,1514,7740,4320,2115,310,7

Pramen: IHSI

Míra nezaměstnanosti

Najít věrohodné statistiky nezaměstnanosti na Haiti je velmi obtížné, protože neexistuje dostatek publikací takovýchto údajů od haitských státních agentur. Většina pramenů čerpá z údajů agentur USA (USAID). Nicméně v r. 1997 se odhadovala nezaměstnanost na 65 % obyvatelstva, v r. 1999 na 70 %, v r. 2000 na 51 % a v r. 2003 na 50 %. Tyto údaje jsou však více méně spekulativní; mnoho pramenů dává neurčitou představu o míře nezaměstnanosti, např. 50 % v r. 2003, čímž vzniká dojem, že aktuální míry by se mohly pohybovat někde v nejbližších percentuálních relacích. Podle některých zdrojů světových agentur postihuje nezaměstnanost a subzaměstnanost na Haiti více než 2/3 celkové pracovní síly, která nemá formální práci.

Pracovní síla podle sektorů:

  • 66 % zemědělství
  • 9 % průmysl
  • 25 % služby

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Sektor průmyslové výroby lze rozdělit do dvou hlavních kategorií, a to na podniky, které vyrábějí pro domácí trh s použitím dovážených nebo domácích materiálů a na podniky, které montují dovážené komponenty pro export na zahraniční trhy, především do USA. Sektor montoven využívá výhod nízkých mezd, vysoké pracovní produktivity práce a kvality a blízkosti a přístupu na trh USA. Hlavním průmyslovým odvětvím je textilní průmysl - výroba oděvů a dále rukodělná výroba suvenýrů a dárků. Zaměstnanost v sektoru montoven roste a pohybuje se kolem cca 30 000 pracovníků.

Dalšími průmyslovými odvětvími jsou:

  • cukrovarnictví - rafinace cukru, mlynářský průmysl (obilní mlýny) a výroba cementu

4.4. Stavebnictví

Vládní stavební projekty velkého rozsahu na rekonstrukci a výstavbu nové infrastruktury na Haiti jsou velmi omezené a realizují se především v hlavním městě prioritně národními společnostmi, které dostávají příležitost před firmami zahraničními. Stavební aktivity ve vnitrozemí se orientují především na rekonstrukce obydlí a staveb poškozených pravidelně se opakujícími uragány a záplavami, z nichž nejničivější byl pravděpodobně uragán George v r. 1998. Podle údajů UNDP, dosáhly tehdy škody výše USD 10,- milionů a na provedení rehabilitací a nejnutnějších rekonstrukcí infrastruktury, zejména bydlení, dosáhly výdaje cca USD 85,- milionů. Haiti se s následky tohoto uragánu vypořádává dodnes.

Sektor stavebnictví je významným odvětvím pro zaměstnanost místní nekvalifikované pracovní síly a haitské soukromé firmy jsou vládou preferovány ve smyslu vládního programu podpory rozvoje národního průmyslu. Statistické údaje o stavu a vývoji stavebnictví nejsou k dispozici.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Zemědělství zaujímá dominantní pozici v haitské ekonomice. Nicméně migrace venkovských obyvatel do měst od 50. let značně změnila postavení zemědělství. Ke konci 80. let zemědělství vytvářelo až cca 35 % HDP, ačkoliv pokračující migrace do měst, stejně jako velmi nízká úroveň užívané technologie a podvyživenost zemědělských dělníků způsobily pokles významu zemědělství.

Plodinami pěstovanými na Haiti jsou káva, mango, cukrová třtina, rýže, kukuřice, proso a vzácná tropická dřeva. Nejvýznamnější exportní plodinou je káva, jejíž produkční cena se však stále zvyšuje, díky nízké úrovni silniční infrastruktury, vedoucí do oblastí jejího pěstování a díky značným cenovým výkyvům na světových trzích, které křehkou a lehce zranitelnou ekonomiku Haiti značně vyčerpávají. Místní farmáři pěstování kávy postupně opouštějí. Vyvážejí se dále základní a jedlé oleje.

Zemědělství se vyznačuje nízkou hladinou investic a údržby, omezeným přístupem k úvěrům, špatnou správou zavlažovacích systémů, přetěžováním zemědělské půdy vzhledem k růstu populace, deforestací křehkého životního prostředí, nedostatkem výzkumu a pěstováním na malých parcelách při využívání primitivních nástrojů aj. Cca 700 000 malých zemědělských výrobců zásobuje 60 % potravin spotřebovaných na Haiti. Haitský stát v uplynulých 25ti letech investoval neúspěšně do cukru, jedlých a základních olejů a mlynárenského průmyslu.

Zemědělství nestačí krýt národní poptávku po základních potravinách, téměř 1/5 potravin spotřebovaných na Haiti se dováží nebo pašuje z Dominikánské republiky a z USA. Existují otevřené možnosti pro dodávky potravin a vstupů pro zemědělskou produkci (semena, hnojiva, zemědělské stroje a mechanismy aj.), jakož i pro možnosti joint venture v zemědělských exportech (mango a káva). Ačkoliv je zemědělství v útlumu, zaměstnává stále cca 2/3 pracovní síly a přispívá až 1/3 k tvorbě HDP.

4.6. Služby

Turistika

Haiti má perspektivní potenciál pro rozvoj turistiky, avšak omezené krátkodobé vyhlídky. Rozvoji turistiky na Haiti brání nedostatečná infrastruktura, nedostatek hotelových kapacit (mírně přes 950 hotelových pokojů), zastaralé letištní vybavení, nedostatečné telefonní služby a problémy s dodávkou elektrické energie, spojené s rostoucí kriminalitou. Této problematice jsou poněkud ušetřeny služby pro výletní parníky a izolované turistické komplexy. Haiti nabízí mnoho pláží a ostrovů, které by mohly být využívány pro zvýšení turistického ruchu. Kultura země a její historie jsou jedinečné, zejména malířská a sochařská díla, umělecká řemesla, kreolská kuchyně a náboženství voodoo, které přitahují turisty. Haiti se může stát významnější karibskou destinací cestovního ruchu.

Bankovní a finanční služby

Finanční instituce země dlouhodobě trpí negativním růstem, což je výsledek politické nestability a následně nejistého investičního klimatu. Bankovní a s bankovnictvím spojené služby se podílejí na tvorbě HDP cca 10ti % a zaměstnávají cca 4 % pracovní síly. Jádrem finančního systému jsou státní a soukromé komerční banky - dále viz bod 5.4.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava

Haitská dopravní infrastruktura čítá 4 050 km silnic, z nichž je 950 km s dlážděným povrchem. Silnice jsou ve značně poškozeném stavu. Na Haiti jsou 2 mezinárodní letiště, v Port-au-Prince (Guy Malary International Airport) a v Cap Haitien. Letecké dopravní služby poskytují American Airlines, ALM, Air Canada, Canada 3000, Caribintair, Tropical Airways, Haiti International Airlines, Air France a COPA.

Telekomunikace

Hustota haitské telefonní služby je 36 telefonů na 1 000 obyvatel. Haiti nedávno zdvojnásobilo počet privátních telefonních linek příchodem tří mobilních společností Haitel, Comcel a Rectel. Dva bezdrátoví operátoři Comcel (pobočka Western Wireless) a Rectel zahájili servis již v letech 1999–2000. V současnosti má Haiti 285 000 telefonních linek, přibližně 80 % je v metropolitní oblasti hlavního města. Státem vlastněná Telephony Company je určena k privatizaci, a to buď formou management kontraktu, koncese nebo částečného prodeje v rámci vládního modernizačního zákona. Je možné přímé telefonní spojení s USA a Evropou. Velkým problémem jsou krádeže telefonních linek pro přímé telefonní mezinárodní spojení.

V zemi je v užívání 140 000 pevných telefonních stanic, 400 000 mobilních telefonů a telefonní systém umožňuje mezinárodní telekomunikační spojení bez větších problémů. Domácí telefonní linky jsou vedeny koaxiálními kabely a spravovány mikrovlnnými radiovými přenosovými službami, mezinárodní kód Haiti je 509, v zemi satelitní pozemní stanice 1 Intelsat (Atlantic Ocean)

Radiové vysílání je na 50ti stanicích AM/FM a 17ti televizních stanicích. Některé radiostanice jsou schopné celonárodního pokrytí. Privátní operátor Tele-Haiti poskytuje kabelové televizní služby a nabízí několik amerických a francouzsko-kanadských kanálů.

Internetový kód země je .ht, registrováno je cca 31 000 uživatelů (2005).

Energetika

Instalovaná kapacita výroby elektrické energie je cca 223 megawatů (178 mW pro hlavní město, 45 mW pro zbytek země). Výrobní kapacity se nacházejí ve zchátralém stavu, jak výrobního i přenosového zařízení, trpí nedostatkem údržby a v období sucha nedostatkem vody v v přehradě Peligre. Hydroelektrický potenciál se odhaduje na 120 mW, z toho je 54 mW je již instalovaných.

Běžná poptávka po elektrické energii ve špičce v Port-au-Prince se odhaduje na cca 150 MW, přičemž by poptávka měla jen v hlavním městě dosáhnout 200 MW. Odhady instalovaných privátních generačních kapacit jsou kolem 75–125 MW. Dodávka elektrické energie v zemi je absolutně nedostačující. Státem vlastněná elektrárenská společnost Electricité d´Haiti je schopna dodávat elektrickou energii pouze 10–14 hodin denně v období dešťů a největší výpadky elektrické energie jsou v období prosinec–březen, kdy klesá produkce na přehradě Peligre v důsledku sucha. Výpadky elektrické energie na Haiti jsou zcela běžné v hlavním městě. Nedodávky elektrické energie do provinčních oblastí jsou způsobeny také neexistencí instalovaných kapacit všeho druhu ve vnitrozemí.

V zemi není jaderná energetika.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Haiti je výhradně příjemcem rozvojové pomoci, poskytované ze strany USA a zemí EU, zejména do humanitární sféry.

Politická nejistota a selhávání haitských vlád v investování do rozvoje přírodních a lidských zdrojů přispěly významně k tomu, že země se nachází ve velmi zaostalém stavu. Mezinárodní úsilí o posílení demokracie a znovuvybudování haitské ekonomiky směřuje k rektifikaci dosavadní politiky a interních podmínek.

Největším donorem Haiti jsou již tradičně USA, a to od r. 1973. V letech 1995–1999 přispěly USA zhruba USD 884,- miliony na pomoc Haiti. Tyto fondy byly využívány na podporu programů do různých oblastí, hlavně do programů potravinové pomoci, která zahrnuje také program školní výživy cca 500 000 dětí denně, programů rozvoje zemědělství k revitalizaci oboru pěstování kávy, pomoci farmářům při zavádění nových trvalých zemědělských praktik a ochrany životního prostředí, dále do programů výcviku učitelů ve venkovských oblastech a programů zdravotní péče, především do očkování dětí.

Od r. 2004 USA poskytly na rozvojovou pomoc Haiti dalších USD 352,- milionů, určených na tvorbu nových pracovních míst a ekonomický růst, podporu rozpočtu a technické asistence ministrům haitské vlády, zlepšení bezpečnosti, zdravotní péče, výživu a vzdělání a na volby.


.