Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Honduras papoušci
Honduras Honduras
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Vnitropolitická charakteristika

 

2.1. Stručná charakteristika politického systému

Honduras je nezávislá republika prezidentského typu. Státní zřízení sestává ze tří nezávislých mocí: zákonodárné, výkonné a soudní. Hlavou státu a současně předsedou vlády je prezident volený společně s viceprezidentem prostou většinou v přímých volbách na funkční období 4 let, bez možnosti znovuzvolení. Zákonodárným orgánem je jednokomorový Národní kongres (Congreso Nacional) se 128 poslanci volenými v přímých volbách na období 4 let. V současnosti v něm většinu zaujímají poslanci vládní Národní strany. Příští volby se budou konat 24. 11. 2013.

Hlavní politické strany v zemi

Národní strana - Partido Nacional (PN)

Vládní strana, tradičně pravicová. Založena roku 1902. Její politika byla v minulých letech svázána s americkým banánovým koncernem Cuyamel Fruit Co. Strana spolupracuje s vojenskými kruhy a podporuje integrační tendence ve Střední Americe. Uvnitř strany působí několik frakcí: Nacionalistické demokratizační hnutí (Movimiento Democratizador Nacionalista), Národní hnutí Callejasových požadavků (Movimiento Nacional de Reivindicación Callejista), Hnutí za jednotu a změnu (Movimiento de Unidad y Cambio) atd. V současném parlamentu má 71 poslanců.

Liberální strana Hondurasu - Partido Liberal de Honduras (PLH)

Levý střed. Založena v roce 1891 jako strana malé a střední buržoazie. Její politika byla pod kontrolou vlivného amerického banánového koncernu United Fruit Co. V letech 1957-63, kdy byla PLH u moci, prosadila některé sociální reformy. Má základnu hlavně mezi městským obyvatelstvem a spolupracuje s odbory. Ve straně působí několik frakcí: Lidové liberální spojenectví (Alianza Liberal del Pueblo), Floristické hnutí (Movimiento Florista) a Revoluční demokratické liberální hnutí (Movimiento Liberal Democrático Revolucionario) a frakce bývalého viceprezidenta Elvina Santose. V současném parlamentu má 45 poslanců.

Křesťanskodemokratická strana - Partido Demócrata Cristiano (PDC)

Pravý střed. Založena roku 1968, od roku 1980 je oficiálně uznávána. Sdružuje hlavně představitele inteligence a středních vrstev. V současném parlamentu má 5 poslanců.

Strana demokratického sjednocení - Partido de Unificación Democrática (PUD)

Levicová koalice 4 stran, založená v roce 1990. Tvoří ji: Revoluční honduraská strana (Partido Revolucionario Hondureňo), Strana vlastenecké obnovy (Partido Renovación Patriótica), Strana za transformaci Hondurasu (Partido para la Transformación de Honduras), Morazanistická strana (Partido Morazanista). V současném parlamentu má 4 poslance.

Strana národní obnovy a jednoty - Partido de Inovación Nacional y Unidad (PINU)

Levý střed. Založena roku 1970, za legální uznána až v roce 1978. Její sociální základnu tvoří zejména střední vrstvy, drobná buržoazie, zaměstnanci a část studentstva. V současném parlamentu má 3 poslance.

V červnu 2009 došlo k násilnému odchodu tehdejšího prezidenta M. Zelayi z funkce. Celková situace v HN se začala zlepšovat po nástupu nového prezidenta P. Loba do funkce dne 27.1. 2010. Prezident Lobo zahájil dialog se všemi společenskými a politickými subjekty s cílem stabilizovat situaci a zejména obnovit hospodářský rozvoj země zasažené vnitropolitickou krizí.

V květnu 2011 byla mezi současným prezidentem P. Lobem a bývalým prezidentem M. Zelayou podepsána „Dohoda o národním usmíření a upevnění demokratického systému v Hondurasu“ (Dohoda z Cartagena de Indias), jejímž hlavním cílem bylo umožnit návrat Hondurasu do OAS. Do Organizace amerických států (OAS) byl Honduras po téměř dvouletém vyloučení znovu přijat dne 1. června 2011.

Prezident Porfirio Lobo zahájil 27.1.2013 čtvrtý (poslední) rok prezidentského mandátu. K politickým úspěchům jeho vlády patří navrácení Hondurasu do mezinárodních organizací, dohoda o návratu Zelay do HN a zákony uznávající opozici. (Zelaya je předsedou dvou politických stran – Frente Nacional de Resistencia Popular - FNRP a Liberdad y Refundación - LIBRE, které se budou snažit o získání křesel v parlamentu). Během svého mandátu však Lobo nedosáhl žádoucích ekonomických výsledků a nesplnil předvolební sliby v oblasti práce a bezpečnosti. Dle analytiků Lobova vláda nedokázala ustát krizi Hondurasu, nebyla schopná snížit chudobu většiny obyvatel, ani čelit narůstajícímu státnímu dluhu. Lobo završí svůj prezidentský mandát 27.01.2014. Na poslední rok svého mandátu si vytýčil priority vzdělání, zdraví a infrastrukturu (výstavba a opravy dálnic, přístavů, letišt).

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Hlavou státu a současně předsedou vlády je prezident volený společně s viceprezidentem prostou většinou v přímých volbách na funkční období 4 let, bez možnosti znovuzvolení. Prezident jmenuje a řídí ministry. Funkci prezidenta a předsedy vlády od 27. ledna 2010 vykonává Porfirio Lobo Sosa.

2.3. Složení vlády

  • Prezident: Porfirio Lobo Sosa
  • Předsedkyně vlády: María Antonieta Guillen de Bográn
  • Ministryně zahraničních věcí: Mireya Agüero de Corrrales
  • Ministryně zdravotnictví: Roxana Auroja
  • Ministr práce a sociálních věcí: Jorge Bográn
  • Ministr kultury, umění a sportu: Tulio Mariano González
  • Ministr financí: Wilfredo Cerrato
  • Ministr školství: Marlon Oniel Escoto Valerio
  • Ministr veřejných činností, dopravy a bydlení: Miguel Rodrigo Pastor
  • Ministryně cestovního ruchu: Nelly Jérez
  • Ministr pro plánování a externí spolupráci: Julio César Raudales
  • Ministr bezpečnosti: Arturo Corrales
  • Ministr přírodních zdrojů a životního prostředí: Rigoberto Cuéllar
  • Ministr zemědělství a chovu: Jacobo Regalado
  • Ministr obrany: Marlon Pascua
  • Ministr vnitra: Áfrico Madrid
  • Ministryně mládeže: Olga Alvarado

.