Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Honduras papoušci
Honduras Honduras
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Vnitropolitická charakteristika

 

2.1. Stručná charakteristika politického systému

Honduras je nezávislá republika prezidentského typu. Státní zřízení sestává ze tří nezávislých mocí: zákonodárné, výkonné a soudní. Hlavou státu a současně předsedou vlády je prezident volený společně s viceprezidentem prostou většinou v přímých volbách na funkční období 4 let, bez možnosti znovuzvolení. Zákonodárným orgánem je jednokomorový Národní kongres (Congreso Nacional) se 128 poslanci volenými v přímých volbách na období 4 let. V současnosti v něm většinu zaujímají poslanci vládní Národní strany.

Aktuální vnitropolitická situace:

V červnu 2009 došlo k násilnému odchodu tehdejšího prezidenta M. Zelayi z funkce. Důvodem byla jeho snaha zůstat (v rozporu s platnou ústavou) ve funkci na další prezidentské období. Vnitropolitická situace v Hondurasu se začala zlepšovat po nástupu nového prezidenta P. Loba do funkce dne 27. 1. 2010. Prezident Lobo zahájil dialog se všemi společenskými a politickými subjekty s cílem stabilizovat situaci a obnovit hospodářský rozvoj země zasažené vnitropolitickou krizí.

V květnu 2011 byla mezi novým prezidentem P. Lobem a bývalým prezidentem M. Zelayou podepsána „Dohoda o národním usmíření a upevnění demokratického systému v Hondurasu“ (tzv. Dohoda z Cartagena de Indias), jejímž hlavním cílem bylo umožnit návrat Hondurasu do OAS a SICA. Do Organizace amerických států (OAS) byl Honduras po téměř dvouletém vyloučení znovu přijat dne 1. června 2011.

V současnosti země pokračuje v normalizaci po de facto „převratu“ z roku 2009. Největší výzvou je alarmující bezpečnostní situace, neboť Honduras patří mezi země s nejvyšší kriminalitou a násilím v celosvětovém měřítku. Problémem je korupce spolu s beztrestností pachatelů trestných činů, zločinů a nedodržování lidských práv. V uplynulých 15 měsících bylo v Hondurasu zavražděno 15 novinářů, žádný pachatel nebyl potrestán. Citelná je absence konsistentní a všeobecné strategie k potírání násilí a organizovaného zločinu. Vysoká chudoba souvisí s nízkou úrovní právního povědomí a slabou pozicí státu.

Honduras se postupně připravuje na volby, které proběhnou v listopadu 2013.

Hlavní politické strany v zemi:

Národní strana – Partido Nacional (PN)

Vládní strana, tradičně pravicová. Založena roku 1902. Strana spolupracuje s vojenskými kruhy a podporuje integrační tendence ve Střední Americe. Uvnitř strany působí několik frakcí: Nacionalistické demokratizační hnutí (Movimiento Democratizador Nacionalista), Hnutí za jednotu a změnu (Movimiento de Unidad y Cambio) atd. V současném parlamentu má 71 poslance.

Liberální strana Hondurasu – Partido Liberal de Honduras (PLH)

Levý střed. Založena v roce 1891 jako strana malé a střední buržoazie. V letech 1957–63, kdy byla PLH u moci, prosadila některé sociální reformy. Má základnu hlavně mezi městským obyvatelstvem a spolupracuje s odbory. Ve straně působí několik frakcí: Lidové liberální spojenectví (Alianza Liberal del Pueblo), Floristické hnutí (Movimiento Florista) a Revoluční demokratické liberální hnutí (Movimiento Liberal Democrático Revolucionario) a frakce bývalého viceprezidenta Elvina Santose. V současném parlamentu má 45 poslanců.

Křesťanskodemokratická strana – Partido Demócrata Cristiano (PDC)

Pravý střed. Založena roku 1968, od roku 1980 je oficiálně uznávána. Sdružuje hlavně představitele inteligence a středních vrstev. V současném parlamentu má 5 poslanců.

Strana demokratického sjednocení – Partido de Unificación Democrática (PUD)

Levicová koalice 4 stran, založená v roce 1990. Tvoří ji: Revoluční honduraská strana (Partido Revolucionario Hondureňo), Strana vlastenecké obnovy (Partido Renovación Patriótica), Strana za transformaci Hondurasu (Partido para la Transformación de Honduras), Morazanistická strana (Partido Morazanista). V současném parlamentu má 4 poslance.

Strana národní obnovy a jednoty – Partido de Inovación Nacional y Unidad (PINU)

Levý střed. Založena roku 1970, za legální uznána až v roce 1978. Její sociální základnu tvoří zejména střední vrstvy, drobná buržoazie, zaměstnanci a část studentstva. V současném parlamentu má 3 poslance.

Byla založena nová strana „Libertad y Refundación“ (LIBRE), jejíž čelnou představitelkou je manželka odstoupivšího prezidenta M. Zelayi, a strana „Národní strana lidového odporu“ (FNRP). Obě strany se zúčastní příštích voleb.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Hlavou státu a současně předsedou vlády je prezident volený společně s viceprezidentem prostou většinou v přímých volbách na funkční období 4 let, bez možnosti znovuzvolení. Prezident jmenuje a řídí ministry. Funkci prezidenta a předsedy vlády od ledna 2010 vykonává Porfirio Lobo Sosa.

2.3. Složení vlády

Přehled ministrů honduraské vlády (k 9/2012)

Hlava státu a předseda vlády

Porfirio Lobo Sosa

Ministr – vedoucí kanceláře prezidenta

María Guillen de Bogran

Ministr zahraničních věcí

Arturo Corrales Álvarez

Ministr bezpečnosti

Pompeyo Bonilla

Ministr financí

William Chong Wong

Ministr obrany

Marlon Pascua

Ministr průmyslu a obchodu

Bergamin Bogran, pověřen

Ministr zemědělství a chovu dobytka

Héctor Hernández Amador

Ministr kultury, umění a sportu

Tulio Mariano González

Ministr školství

José Alejandro Ventura

Ministr infrastruktury, dopravy a bydlení

Miguel Rodrígo Pastor

Ministr životního prostředí a přírodních zdrojů

Rigoberto Cuellar

Ministr zdravotnictví

Arturo Bendaña

Ministr vnitra

Oscar Alvarez Guerrero

Ministr práce a sociálních věcí

Felicito Avila

Ministr turistiky

Nelly Jerez

Ministr vlády

Áfrico Madrid

Viz: www.presidencia.gob.hn


.