Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Kostarika žáby
Kostarika Kostarika
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Ekonomická charakteristika země

 

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Kostarika spolu s Panamou jsou nezdravějšími ekonomikami Střední Ameriky. Současná vláda uplatňuje pragmatismus v obchodních vztazích, spojený s liberalizací zahraničního obchodu a prohlubováním obchodních vztahů se všemi partnery bez ohledu na jejich politický charakter. Rok 2011 byl ekonomicky úspěšný. Základem je neutralismus a podpora ekonomické integrace regionu. Projevil se předchozí trend otevírat se zahraničním firmám a privatizovat státní podniky. Došlo k otevření sektoru telekomunikací a pojišťovacích služeb soukromým firmám. Nové zákony umožnily soukromým společnostem exportovat do zahraničí jimi vyrobenou elektrickou energii, což bylo předtím výsadním právem státního podniku ICE. Byl zveřejněn „Národní plán rozvoje na léta 2011–2014“, který plánuje snižování vládních výdajů a stanovuje priority hospodářského rozvoje, zejména rozvoj průmyslu náročných technologií, investice do vzdělávání a infrastruktury, zvýšení konkurenceschopnosti, apod.

Zásahy Centrální banky se daří udržet měnovou stabilitu. V uplynulých letech schválil MF „stand-by“ úvěr pro CR ve výši 780 mil. USD na projekty infrastruktury. Další půjčku získala CR od Meziamerické banky pro rozvoj ve výši 850 mil. USD. Na základě žádosti prezidentky L. Chinchilly schválil BID dne 11. 5. 2011 další půjčku Kostarice ve výši 132 mil. USD na projekty spojené s prevencí násilí a sociální programy. Vláda půjčkou financovala programy prevence násilí, boj proti drogám u mládeže a rekonstrukce věznic.

Ekonomické vyhlídky Kostariky jsou všeobecně dobré, neboť má politickou i ekonomickou stabilitu a důvěru soukromých zahraničních investorů i mezinárodních finančních institucí. Významnou roli hraje diverzita a orientace na průmysl s přidanou hodnotou. Zvyšuje se domácí spotřeba. Dle ankety provedené Kostarickou obchodní komorou v San José hodnotilo 54 % kostarických firem ekonomické vyhlídky optimisticky a 69 % firem v roce 2011 rozšiřovalo svoji výrobu. Kostarika se snaží o roli „lídra“ v regionu Střední Ameriky.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

 

2007

2008

2009

2010

2011

2012*

HDP (mil. USD)

28 620

28 930

29 330

36 227

41 005

42 720

HDP (růst v %)

1,1

1,4

1,2

22,0

4,2

4,5

Veř. dluh (% z DPH)

46,5

42,2

42,0

42,5

41,0

40,0

Zahr.dluh (% z HDP

21,3

25,9

29,0

25,9

10,6

15,0

Inflace (%)

9,1

13,4

4,05

5,62

4,5

4,8

Deviz. rez. (mld. USD)

2,50

4,11

3,79

4,06

4,58

4,90

Vývozy (mld. USD)

9 267

9 737

8 847

9 471

10 383

11 300

Dovozy (mld. USD )

12 260

14 550

10 870

13 569

15 533

16 700

Nezaměstnanost (%)

7,6

8,2

7,8

7,3

7,7

7,6

Zdroj: www.indexmundi.com, CIA Worldfact Book, COMEX, Banco Central
* rok 2012 odhad vládních institucí

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Průmyslová výroba se ročně podílí na tvorbě HDP Kostariky cca 23 %, přičemž klíčovou roli hrají odvětví potravinářského, elektrotechnického a strojírenského průmyslu. V průmyslu pracuje cca 15 % obyvatel. Meziročně se růst průmyslové výroby zvyšuje cca o 2 %.

Nejdůležitějším průmyslovým odvětvím je zpracovatelský a elektrotechnický průmysl (mikroprocesory). Další významná průmyslová odvětví jsou průmysl potravinářský, chemický (výroba stavebních hmot, plastů), lékařské zařízení a textilní. Textilní průmysl v současně době trpí konkurencí levných dovozů a pašováním zboží z Číny.

4.4. Stavebnictví

Stavebnictví a průmysl stavebních hmot nehraje významnou roli v mezinárodním obchodu a soustřeďuje se na místní podnikání. Ročně vykazuje podíl na tvorbě HDP ve výši cca 4 %.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Z celkové rozlohy je obděláváno cca 23 % půdy, 26 % tvoří lesy a 44 % pastviny, větší část zbývající půdy je neúrodná.

Na venkově žije zhruba 44 % obyvatel, převážně indiánského původu. Zemědělství je tradičně jedním z nejdůležitějších odvětví hospodářství. Jeho podíl na tvorbě HDP ročně představuje cca 16 %. Zaměstnává přes 14 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Produkuje banány, kávu, cukr, ananas, melouny, okrasné květiny, brambory, kukuřici a rýži. Produkce masa je určena na domácí trh.

Rybolov je soustředěn především na pobřeží Tichého oceánu, přičemž hlavním hydrobiologickým produktem jsou ryby a krevety.

4.6. Služby

Kostarický sektor služeb a obchodu zajišťuje práci pro cca 58 % pracovně činného obyvatelstva a podílem kolem 60 % je jedním ze stálých zdrojů příjmů státního rozpočtu.

Pozornost zaslouží oblast turismu a hotelů. Turistika je po exportu druhým největším zdrojem devizových příjmů.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Kostarika patří k zemím, které mají přístup k oběma oceánům. Geografická pozice země umožňuje přistávání lodí z obou pobřeží státu. Jsou rozvinuty infrastrukturní služby v oblasti dopravy, hromadné dopravy, mezistátní autobusové dopravy.

Infrastruktura však stále zaostává v důsledku nedostatku finančních zdrojů. Vláda si pravidelně bere půjčky od MMF na projekty infrastruktury.

Energetika je otevřeným oborem, a to jak ve výrobě, tak v přenosu, distribuci a v prodeji elektrické energie. Vláda charakterizuje trh jako otevřený tuzemské i zahraniční konkurenci.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

V roce 2010 představovala získaná rozvojová pomoc Kostariky 109,3 mil. USD. V zemi pracují NGOs, které se v činnosti soustřeďují převážně na problematiku rozvojové pomoci. Kostarika přijala v r. 2010 rozvojovou pomoc od EU ve výši20 mil. EUR.

Dle statistik regionální kanceláře Delegace EU naplánovala Kostarika v letech 2011–2013 realizovat další projekty na bázi rozvojové spolupráce v hodnotě 63,25 mil. EUR. Na tuto ZRS již EK odsouhlasila poskytnutí31,0 mil. EUR, ostatní prostředky přijdou z jiných zdrojů na základě bilaterálních vztahů.


.