4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Salvador dnes představuje nejvíce industrializovanou zemi ve Střední Americe. V průběhu posledních třiceti let se postupně podařilo transformovat salvadorské hospodářství z agrární ekonomiky, založené na pěstování kávy, na ekonomiku postavenou na silném sektoru služeb se zaměřením na obchod a finanční služby.

Z průmyslových odvětví má největší význam textilní a oděvní průmysl, výroba a zpracování potravin včetně masa, zpracování tabáku, ropy, výroba léků a kosmetiky. Prudký rozvoj v posledních letech zaznamenávají sektory telekomunikací a energetiky. V obou odvětvích došlo k rozsáhlé privatizaci a liberalizaci a v současné době jsou veškeré telekomunikační služby i výroba energetiky plně v rukou soukromých firem.

V roce 2001 byla zahájena dolarizace země – americký dolar se stal vedle colónu oficiální měnou. Od roku 2004 colón přestal obíhat, a i když některé banky nadále provádějí některé operace v colónu, dolar je dnes prakticky výlučným oběživem.

Jedním z charakteristických rysů salvadorské ekonomiky jsou vysoké a stále rostoucí devizové příjmy, které plynou do domácí ekonomiky ve formě peněžních zásilek od Salvadorců žijících v zahraničí téměř 20 % občanů (1,3 mil. obyvatel). Drtivá většina emigruje do USA. V roce 2011 peněžní zásilky ze zahraničí dosáhly hodnoty 3,648 mld. USD, ve srovnání s rokem předchozím došlo k nárůstu o 6,35 %. Mnohé rodiny jsou na příspěvcích svých příbuzných v zahraničí zcela závislé. Značný význam v ekonomice Salvadoru si udržuje turistika. Nejvíce turistů přijíždí z Guatemaly, USA a Hondurasu. Turisti z Evropy tvoří cca 20 % z celkového počtu návštěvníků, ČR se podílí cca 23 %.

V roce 2011 dosáhl růst HDP hodnoty 1,5 %, inflace činila 5,1 % a míra nezaměstnanosti 7,1 % viz tabulka kapitola 4.2.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

	2007	2008	2009	2010	2011
HDP (běžné ceny, mil. USD)	20 104,8	21 431,0	20 661,0	21 427,9	23 054,1
HDP meziroční růst (stálé ceny, %)	3,8	1,3	-3,1	1,4	1,5
Inflace (%)	4,9	5,5	-0,2	2,1	5,1
Míra nezaměstnanosti (%)	7,5	7,3	8,4	7,3	7,1
Vývoz FOB (mil. USD)	4 014,5	4 641,1	3 866,1	4 499,2	5 308,9
Dovoz CIF (mil. USD)	8 820,6	9 817,7	7 325,4	8 498,2	10 118,1
Obrat (mil. USD)	12 835,1	14 458,8	11 191,5	12 997,4	15 427,0
Saldo (mil. USD)	-4 805,1	-5 176,6	-3 459,3	-3 999,0	-4 809,2
Platební bilance (mil. USD)	-1 216,6	-1 532,2	-312,2	-657,9	-1 223,2
Hrubá zahraniční zadluženost (mil. USD)	8 657,4	11 135,1	11 306,5	11 027,0	12 151,8

Zdroj: Banco Central de Reserva de El Salvador, Ministerstvo práce Salvadoru

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Salvador je tradičně nejvíce industrializovanou zemí ve Střední Americe. Od roku 1993 se orientace salvadorského průmyslu změnila od produkce zaměřené na domácí trh k výrazně exportně orientovanému průmyslu.

Výsadní postavení přitom zaujímá průmysl zpracovávající importované suroviny na finální výrobky, v převážné většině určené na export (tzv. maquila). Podniky „maquila“ jsou založeny většinou na zahraničním kapitálu. Využívají daňových a celních úlev v salvadorských volných zónách obchodu a rovněž nízkou cenu pracovní síly, neomezené transfery zisku a liberální investiční zákony. Většina z těchto podniků patří do oboru textilního a oděvního průmyslu, kde je výhoda laciné pracovní síly nejmarkantnější. Průměrný růst sektoru „maquily“ dosahoval v 90. letech 45 %, v posledních 6 letech klesl na méně než 7 %. Podíl „maquily“ na celkovém salvadorském exportu se pohybuje kolem 50 % (v nadcházejících letech je pravděpodobné další snížení poptávky v USA v důsledku růstu exportu z ČLR).

Z dalších průmyslových odvětví má největší význam výroba a zpracování potravin včetně masa a tabáku, zpracování ropy, výroba léků a kosmetiky.

S podílem 0,27 % v roce 2011 na tvorbě HDP vyniká těžební průmysl. Mezi hlavní přírodní suroviny Salvadoru patří zlato, které se těží ve dvou dolech – San Cristóbal v Morazánu a El Dorado v Cabaňas. Těžební průmysl se dále soustřeďuje zejména na těžbu stavebních materiálů.

V průmyslové výrobě je zaměstnáno cca 15 % ekonomicky aktivního obyvatelstva a toto odvětví zaujímá téměř 1/4 celkového HDP.

4.4. Stavebnictví

Sektor stavebnictví patří mezi důležitou součást salvadorské ekonomiky. V poválečných letech (1992–1997) činil jeho průměrný růst 6,8 %. Sektor zaznamenal oživení v období po zemětřesení v roce 2001 – v roce 2001 činil růst stavebnictví 10 %, v roce 2002 6,7 % a v roce 2003 jen 3,2 %. Po dokončení rekonstrukce přišla krize, která se projevila poklesem stavební aktivity o 11,4 % v roce 2004. V následujících letech došlo k opětovnému růstu sektoru stavebnictví díky rostoucí poptávce po bytové výstavbě. V roce 2011 činil podíl stavebnictví na tvorbě HDP 3,04 %.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Význam salvadorského zemědělství, v minulosti klíčového hospodářského odvětví, se v posledních 15 letech vzhledem k rozvoji průmyslu a služeb snižuje. Zemědělská výroba nicméně stále zaměstnává zhruba 1/4 ekonomicky aktivního obyvatelstva, podílí se přibližně 1/3 na exportních příjmech a pokrývá prakticky 3/4 vnitřní poptávky po zemědělských produktech.

Do roku 1980 pracovalo 70 % zemědělců na rozsáhlých plantážích ve vlastnictví úzké skupiny ekonomické elity. Tuto situaci výrazně změnila pozemková reforma, která převedla téměř 1/4 veškeré obdělávané půdy do vlastnictví drobným zemědělcům. Transfery půdy v menším měřítku proběhly i po podpisu mírových dohod v roce 1992, kdy v rámci programu demilitarizace celkem 35 000 bývalých vojáků a povstalců obdrželo zemědělskou půdu od státu. Obdělávaná půda pokrývá téměř 30 % území země, louky a pastviny dalších 30 %. Zavlažováno je 1200 km² půdy. V Salvadoru v důsledku prudkého nárůstu počtu obyvatel při poměrně malé rozloze státu probíhalo v posledních desetiletích rychlé odlesnění – lesní porosty nyní pokrývají stěží 6 % celkového území.

Hlavními zemědělskými plodinami Salvadoru jsou kukuřice, fazole, rýže a cukrová třtina, přičemž nejvýznamnějšími exportními plodinami jsou káva a cukr. Dalšími produkty zemědělské výroby jsou hovězí maso, mléko a v posledních letech se významně rozrostl lov ryb (tuňáků a krevet).

Hlavní exportní komoditou je káva. Zlepšení exportu napomohlo zvýšení světových cen kávy. Na druhém místě v exportu se nachází cukr, následují krevety.

4.6. Služby

Sektor služeb, financí a obchodu patřil v posledních 15 letech k těm odvětvím salvadorské ekonomiky, která zaznamenala nejrychlejší vývoj, a to zejména pokud jde o bankovnictví a finančnictví. V současné době je většina salvadorských bank v soukromých rukou a patří k největším a nejmodernějším ve Střední Americe. Sílu a stabilitu finančního sektoru odráží rostoucí poptávka po kapitálu a finančních službách díky rychlému tempu ekonomického růstu.

Prudký rozvoj v posledních letech zaznamenaly sektory telekomunikací a energetiky. V obou odvětvích došlo k rozsáhlé privatizaci a liberalizaci a v současné době jsou veškeré telekomunikační služby a výroba energie plně v rukou soukromých firem. Podobný vývoj postihl také sektor turistického ruchu.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava

Silniční doprava

Silniční síť představuje zhruba 3 300 km silnic, z toho 60 % je s asfaltovým povrchem. Obě nejdůležitější silniční tepny Carretera Litoral a Panamerická silnice bývají často postiženy zemětřeseními, což vyžaduje jejich neustálé opravy a údržbu. Silnice druhé kategorie jsou na mnoha místech neprůjezdné v období dešťů, tj. od května do října. Městské aglomerace trpí hustým provozem a zácpami.

Železniční doprava

Funguje pouze omezeně, železniční síť dosahuje délky 602 km a železniční síť spravuje státní instituce FENADESAL (Ferrocariles Nacionales de Salvador). Železnice jsou využívány výlučně k nákladní dopravě (ropa, cement aj.) a jsou značně ztrátové. Mezi hlavní železniční trasy patří: San Salvador – Cutuco (251 km), San Salvador – Metapán (140 km), San Salvador – Acajutla (110 km).

Námořní doprava

Salvador disponuje několika námořními přístavy na pacifickém pobřeží, z nichž největší je Acajutla v provincii Sonsonate. Přístav má 3 nákladní mola, 4 skladové haly a rozlohu zhruba 177 ha. K importu jsou používány také honduraské a guatemalské přístavy. Dalšími přístavy jsou Cutuco, La Unión a Punta Gorda. Zejména s přístavem Cutuco se počítá ve vládních plánech jako lákadlem pro příliv zahraničního kapitálu určeného k modernizaci přístavu.

Letecká doprava

V zemi jsou dvě mezinárodní letiště Comalapa a Ilopango. Letiště Comalapa je mezinárodním letištěm hlavního města San Salvadoru, od kterého je vzdáleno 60 km. Poblíž hlavního města se nachází letiště Ilopango, které bylo v minulosti využíváno výhradně vojenskými a malými letadly. V roce 1997 došlo ke sloučení většiny středoamerických leteckých společností do společnosti s názvem Grupo TACA. Domovským letištěm letecké společnosti TACA je právě mezinárodní letiště Comalapa, které je nejmodernější a největší ve Střední Americe (17 parkovacích pozic). Letiště Comalapa ročně odbaví téměř 2 mil. cestujících. V posledních dvou letech proběhlo další rozšiřování a modernizace tohoto letiště.

Telekomunikace

Salvadorská telekomunikační síť byla v roce 1998 rozdělena na 2 společnosti, spravující zvlášť pevné linky a mobilní linky. Obě sítě zůstaly ve správě tradiční telekomunikační společnosti CTE (Compaňía Telefónica de El Salvador). Při privatizaci pevných linek získala 51 % akcií společnost France Telecom za 272 mil. USD a při privatizaci mobilní sítě získala 51 % akcií Telefónica de Espaňa za 41 mil. USD. V září 2003 prodala společnost France Telecom svůj podíl v CTE mexické společnosti América Móvil za 295 mil. USD. CTE má monopolní postavení zejména v oblasti pevných linek, konkurenci byly otevřeny mezinárodní hovory, poskytování internetu a bezdrátové spojení. V této oblasti působí cca 12 mezinárodních a domácích firem. V mobilní síti si konkurují 4 společnosti: CTE, Telefónica, Telemóvil a Digitel.

Energetika

Salvador netěží ropu ani uhlí, proto jsou hlavními energetickými zdroji hydroelektrárny, geotermální a tepelné elektrárny. V roce 2001 bylo více než 2/3 energetické spotřeby uspokojeno dovozem ropy. Objem výroby elektrické energie silně závisí na klimatických podmínkách resp. na srážkách, protože velká část produkce elektřiny (více než 50 %) je vytvářena ve 4 vodních elektrárnách (Guajoyo, Cerrón Grande, 5 de Noviembre, 15 de Septiembre). Oblast energetiky zaznamenala v posledních letech prudký vývoj. V roce 1998 došlo k otevření sektoru výroby a distribuce elektrické energie, ve kterém měla dominantní postavení státní společnost Comisión Ejecutiva Hidroeléctrica del Rio Lempa (CEL). Privatizace začala prodejem 4 regionálních distribučních společností v únoru 1998, po které následovala privatizace 3 tepelných elektráren v roce 1999 a také geotermální elektrárny.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Salvador je v souvislosti s pravidelnými přírodními katastrofami (zemětřesení, záplavy) častým žadatelem a příjemcem humanitární pomoci.

Kontakty ČR a Salvadoru v rámci humanitární pomoci a rozvojové spolupráce jsou poměrně bohaté. V roce 1998 poskytla ČR humanitární pomoc zemím Střední Ameriky v celkové výši 5 mil. Kč na zmírnění škod, které napáchal hurikán Mitch. ČR rovněž poskytla Salvadoru humanitární pomoc v roce 2001 po ničivém zemětřesení v hodnotě 1 mil. Kč. V roce 2006 přispěla ČR v rámci humanitární pomoci finanční částkou 3,5 mil. Kč na zmírnění škod po hurikánu Stan.

V roce 2011 ČR financovala Malý lokální projekt s názvem „Školní farma pro stimulaci žen a mládeže k rozvoji produkce potravin“, který má přispět na výukové středisko žen – podnikatelek.

V roce 2012 ČR přispěla částkou 450 tis. Kč na projekt výstavby domků pro obyvatele Salvadoru, kteří byli postiženi hurikánem v říjnu 2011.