Český modernismus

Na sluneční straně
16 února (pátek) 20:30

Moderními výchovnými metodami řízený dětský domov se stává útočištěm děvčátka z rozvrácené rodiny a syna nezaměstnaných rodičů. Spisovatel V. Vančura se nejen opakovaně pokoušel prosadit jako filmový režisér, ale také aktivně působil v zájmové Československé filmové společnosti a oficiálním Filmovém poradním sboru (od roku 1936), který posuzoval scénáře ucházející se o státní subvenci. V hlavní chlapecké roli se objevil jedenáctiletý syn hudebního skladatele Erwina Schulhoffa Petr, později filmový režisér.
Režie: Vladislav Vančura, 1933.
Hlavní role: Jindřich Plachta, Václav Vydra, Zdeňka Gräfová.

Siréna
16 února (pátek) 20:30
Český modernismus - siréna
Film volně zpracovává historické téma událostí kolem dělnické stávky z roku 1899. Na krizi rodiny Hudcových (otec má malý plat a navíc jeho značnou část propije v hospodě; později je kvůli šíření stávkotvorných nálad propuštěn; malá Emča je zastřelena při vzpouře dělníků proti řediteli dolů Bacherovi; dcera Růžena odchází se svým milým do Ameriky apod.) je demonstrována i celková krize sociální. SIRÉNA je ovlivněna postupně se prosazujícími socialisticko-realistickými tendencemi. Můžeme ji však chápat spíše jako přechodné či mezní dílo této metody. Děj se nevyznačuje budoucí schematičností filmů padesátých let. Např. postavy jsou příslušníky dané společenské třídy, ale působí zároveň jako věrohodné figury s vlastní psychologií. Kromě toho snímek vykazuje i určité estetické kvality (kamera Jaroslava Tuzara nebo na MFF v Benátkách oceněná hudba E. F. Buriana).
Režie: Karel Steklý, 1947
Hlavní role: Marie Vášová, Ladislav Boháč, Josef Bek , Oleg Reif , Naděžda Maurerová, Pavla Suchá.

Tonka šibenice
17 února (sobota) 19:00
Tonka šibenice 
Venkovská dívka se ve městě dostane na scestí. Skončí v neveěstinci a upadá ještě hloub, když se o ní roznese, že strávila noc s vrahem bez jeho popravou. Jeden z vrcholů české němé kinematografie. Zvukové scény byly dodatečně natočeny v ateliérech Gaumont v Joinville u Paříže současně v češtině, němčině a francouzštině. Premiéra se konala v novém luxusně vybaveném kině Alfa na Václavském náměstí. V současné době je v NfA běžně k dispozici pouze francouszká verze.
Režie: Karel Anton, 1930
Hlavní role: Ita Rina, Vera Baranovskaja, Josef Rovenský, Jack Mylong-Münz, Jindřich Plachta, Antonie Nedošinská.

Ze soboty na neděli
18 února (sobota) 20:45
Ze soboty na neděli 
Dvě mladé písařky, nezkušená a naivní Máňa a životem protřelá světačka Nany, hledají v sobotní návštěvě pražského nočního podniku útěk z nudné každodennosti. Máňa se tu seznámí s dotěrným sukničkářem Ervínem. Opije se, odolává jeho nemravným návrhům a nakonec z baru uteče. Venku se schová před prudkým deštěm a náhodně potká sympatického typografa Karla, který zbědované dívce nabídne dočasné útočiště. Hned na počátku vzájemného sblížení však musí jejich sympatie projít zkouškou...
Machatý se společně s celou řadou umělecky progresivních spolupracovníků (A. Hackenschmied, V. Nezval či J. Ježek) pokouší o poetické zachycení atmosféry všedního městského života ve svém typickém kosmopolitním stylu. Snímek je mj. charakteristický také svým pozoruhodným "zvukovým opojením". Hledačským úsilím o významotvorné užití zvuku v podobě jeho mimoobrazového uplatnění či kontrapunktů, které naopak scházejí jeho příštímu dílu, legendární EXTÁZI. Stále svěží film, který neprávem stojí ve stínu režisérovy slavnější tvorby, právem náleží mezi nejlepší domácí rané zvukové tituly.
Režie: Gustav Machatý, 1931.
Hlavní role: Jaroslav Ježek , Magda Maděrová,  Jiřina Šejbalová,  Karel Jičínský, R. A.Dvorský
F. X.Mlejnek Mimi Erbenová Jan Richter Franta Sauer
 
Kreutzerova sonáta
18 února (neděle) 14:00

V kupé vlaku si cestující vyprávějí o manželských rozporech. Mezi nimi je i Pozdnyšev, jehož případ vzbudil ve veřejnosti velký rozruch. Pozdnyšev začne vyprávět svůj příběh. Jako bohatý statkář vedl rozmařilý život. Na jednom večírku se seznámil s Natašou, zamiloval se do ní a oženil se s ní. Nataša mu porodila tři děti, pak však zatoužila po zábavnějším životě. Při jedné příležitosti potkala dávného přítele svého muže, houslistu Truchačevského, kterého Nataša velmi zaujala. Pozdnyšev ho pozval na návštěvu a Truchačevský začal s Natašou nacvičovat Kreutzerovu sonátu. Pozdnyšev žárlil a pohádal se s Natašou tak prudce, že se pokusila o sebevraždu. Po jejím uzdravení se
manželé opět smířili. Společný koncert Nataši a Truchačevského úspěšně proběhl. Truchačevský měl druhý den odcestovat. Uklidněný Pozdnyšev odjel z domu, brzy však dostal dopis, že Truchačevský cestu odložil, a proto se rychle domů vrátil. Našel Natašu v houslistově objetí. Chopil se dýky a v žárlivosti svou ženu probodl. Soud ho osvobodil, protože čin spáchal v pominutí smyslů.

Takový je život
18 února (neděle) 16:30

Hrdinkou filmu je proletářská žena a matka. Její muž, uhlíř, propadá alkoholu a zanedbává práci. Po propuštění tráví většinu času v hospodě, kde s kamarády a se svou milenkou, číšnicí, utrácí peníze, které jeho žena vydělala jako pradlena. Žena si uprostřed práce a starostí ani
nevzpomene, že má narozeniny ale sousedé jí přijdou blahopřát. I tento radostný den však končí smutně: muž se opět vrátí opilý. Když v záchvatu zuřivosti začne ničit chudé zařízení domácnosti, žena jej vyžene. Muž se odstěhuje k milence. Jednoho dne se žena při praní těžce opaří a za několik dní zemře. Muž se vrátí domů a vystrojí jí prostý pohřeb, kterého se zúčastní všichni sousedé. Po pohřbu je muž
pohostí v blízkém hostinci. Pak se všichni vrátí do svých domovů, jako by se nic nestalo. Vždyť takový je život.

Řeka
19 února (pondělí) 19:00
Řeka 
Hrdinkou filmu je proletářská žena a matka. Její muž, uhlíř, propadá alkoholu a zanedbává práci. Po propuštění tráví většinu času v hospodě, kde s kamarády a se svou milenkou, číšnicí, utrácí peníze, které jeho žena vydělala jako pradlena. Žena si uprostřed práce a starostí ani
nevzpomene, že má narozeniny ale sousedé jí přijdou blahopřát. I tento radostný den však končí smutně: muž se opět vrátí opilý. Když v záchvatu zuřivosti začne ničit chudé zařízení domácnosti, žena jej vyžene. Muž se odstěhuje k milence. Jednoho dne se žena při praní těžce opaří a za několik dní zemře. Muž se vrátí domů a vystrojí jí prostý pohřeb, kterého se zúčastní všichni sousedé. Po pohřbu je muž
pohostí v blízkém hostinci. Pak se všichni vrátí do svých domovů, jako by se nic nestalo. Vždyť takový je život.

Krize
19 února (pondělí) 20:45

Film Krize ukazuje stupňující se tlak, jemuž bylo Československo vystaveno ze strany Německa a sudetských Němců v roce 1938. Tříčlenný tvůrčí štáb tehdy pružně reagoval na aktuální dění v zemi a natáčel nejen reakce českého obyvatelstva, ale i demonstrační akce za účasti významných představitelů SdP.

Hej rup!
20 února (úterý) 19:00
22 února (čtvrtek) 21:00
Hej Rup 
Bývalý továrník a nezaměstnaný dělník založí za podpory ostatních nezaměstnaných mlékařské družstvo, které úspěšně konkuruje dravým metodám trustu na výrobu mléčných konzerv. Celkově nejzdařilejší film V+W, kteří zde překvapili neotřelými filmovými nápady a jistotou osobitého a ve svých prostředcích nestárnoucího hereckého projevu. Titul se výrazně vymykal dobovému kontextu domácí filmové produkce a dodnes patří mezi nejlepší a nejzábavnější filmy české kinematografie. Natáčení filmu bylo poznamenáno smrtelnou nehodou herce V. Marka při realizaci (v konečné verzi nepoužité) scény s parním válcem v zahradní restauraci.


Panenství
20 února (úterý) 20:45
Panenství
Mladá žena se provdá za bohatého muže, aby získala peníze pro svého nevyléčitelně nemocného milence.


Marijka nevěrnice
21 února (středa) 19:00
Marijka nevěrnice 
V zapadlé podkarpatské vesnici žijí mladí manželé Petro a marijka ve společné domácnosti s Petrovou matkou Olenou. Při noční bouři uhodí do jejich domu blesk a celé stavení uhoří. Záhy rodinu navštíví podnikavý krčmář, u kterého je Petro zadlužen. Chce jejich pozemek lacino koupit a postavit na místě turistickou chatu. Petro však odmítne a pustí se s Marijkou a matkou do stavby nového příbytku. Když krčmář nepovolí a vyhrožuje dražbou, odchází Petro spolu s dalšími dřevaři, aby si daleko od domova vydělal potřebné peníze. Za Marijkou začne chodit Petrův přítel Danilo. Dřevorubci jsou svými zaměstnavateli bezohledně okrádáni. To vyvolá stávku a pogrom na židovského krčmáře. Celou situaci musí vyřešit četníci. Osamělá Marijka mezitím podlehne Danilovi a Olena to neprodleně napíše svému synovi. Danilo se přidá ke dřevařské partě a plaví společně s Petrem dříví. Petro úmyslně způsobí havárii voru a Danilo v nebezpečných peřejích zahyne. Poraněný se sám vrací domů. Nevěrná Marijka se strachuje jeho hněvu. Manželé se však usmíří.
Film "tří českých autorů" znamenal umělecký experiment po výrobní i formální stránce. Pro jeho vznik bylo zřízeno speciální filmové družstvo, finančně nezávislé na velkých výrobních společnostech, což umožnilo všem zúčastněným nezvyklou tvůrčí svobodu. Vančura se svými spolupracovníky kladl po vzoru sovětské avantgardy maximální důraz na autenticitu prostředí v kombinaci se sociální tendenčností. Ve filmu, natáčeném v exteriérech Koločavy, účinkují podkarpatští horalé, mluvící převážně rusínsky nebo německo-židovským dialektem. I přes zdůrazňování jistých nešvarů označila dobová kritika MARIJKU NEVĚRNICI za odvážné nakročení k progresivnímu zušlechťování československé tvroby. U diváků však snímek naprosto propadl a Vančurova režijní práce se v příštích několika letech omezila pouze na společné projekty s Václavem Kubáskem.

Daleká cesta
21 února (středa) 20:30
22 února (čtvrtek) 19:00
Daleká cesta 
Centrem vyprávění je židovská rodina Kaufmannových, která je postupně transportována do terezínského ghetta a odtud dále směrem na východ. Konce války a osvobození se jako jediná dočká dcera Hana spolu se svým mužem, kterým začíná nový život... Radok originálním způsobem kombinuje fikci s dokumentární ?realitou?, čímž povyšuje konkrétní rodinné trauma na obecně platnou výpověď. Ve svém filmu, který byl vzápětí po uvedení z ideologických důvodů stažen z distribuce, zajímavě a systematicky pracuje s některými symboly či se zvukovou složkou. V kompozici scén jsou patrné expresionistické vzory. Celková formální stránka díla řadí "Dalekou cestu" mezi nejoriginálnější díla české kinematografie (nejen) čtyřicátých let.