Aliance o konání summitu v Praze nezapochybovala

Elektronický archiv deníku PRÁVO spravovaný společností NEWTON Information Technology, s. r. o.
http://pravo.newtonit.cz

Datum: 02.09.2002
Autor: Jiří Roškot
Zdroj: Právo
Strana: 01

ČESKÝ VELVYSLANEC V NATO KAREL KOVANDA ŘEKL PRÁVU:

* Pomýšlí NATO po povodni v Čechách na přenesení svého listopadového summitu z Prahy do jiné metropole?

Neslyšel jsem o tom, že by v Alianci kdokoli uvažoval o posunutí nebo přesunutí summitu. Vyplývá to z důvěry NATO v naše schopnosti. Jestliže ústy premiéra hned po povodni prohlásíme, že jsme schopni summit zvládnout, tak se to bere jako berná mince a nikdo nebude zpochybňovat národní schopnosti.

* Poskytuje Aliance Česku nějakou pomoc?

V NATO se v posledních letech vyvinulo Euroatlantické centrum pro pomoc při živelních pohromách (EADRCC), které má koordinační povahu. Jeho prostřednictvím Ali ance hledala a vyzývala v členských státech k pomoci, kterou jsme využívali v rámci široké a obsáhlé pomoci, jež k nám plyne ze zahraničí.

* Přípravy summitu tedy běží podle plánu?

Ano. Ne že by přípravy nebyly zasaženy. Summit se bude konat na vršku, ale státníci a jejich doprovody budou bydlet v hotelích jinde. Podle informací, které mám, snad hotely budou fungovat všechny, co se logistiky týče.

* Jaký význam pro nás má, že bude summit v Praze?

Tři měsíce po povodni se k nám sjede přes 40 šéfů států a vlád a tři a půl tisíce novinářů. Uvidí, že se Praha vyrovnala s pohromou a dokázala připravit summit. Takže investice do jeho konání je nepochybně i přínosem k obnovení turistického ruchu. Jinak veškerý význam, který má summit pro Alianci, má i pro ČR. Naše členství v Alianci nám poskytuje bezpečnostní záruky, které jsme v historii českého státu neměli. To platí dál. Nosné cíle summitu jsou tři. Prvním je přetvoření Aliance na organizaci, jež stojí před novými vážnými hrozbami.
(Pokračování na str. 7)

(Pokračování ze str. 1)
Ještě jako velvyslanec v Radě bezpečnosti OSN jsem se často setkával s informacemi, čím některé země disponují, specificky Irák.

* Mluvíte o zbraních hromadného ničení?

Nejčastěji si pod nimi představujeme jaderné zbraně. Jejichž použití sice nemůžeme vyloučit, ale je velmi nepravděpodobné. Jde ale také o zbraně chemické a biologické. Pravděpodobnost jejich nasazení dramaticky vzrostla. Jsou totiž nejenom v rukou států - existujících pod nějakým mezinárodním režimem - ale i nejrůznějších band, geril, fundamentalistů atd, přičemž jeden britský expert nám v NATO dokumentoval, že některé biologické zbraně lze vyrobit v umyvadle z dostupných látek.

* V řadě případů chybí důkazy a stupeň naléhavosti rizika.

Nevyhnu se srovnání s povodněmi. To, že nás stoletá voda zasahuje v průměru jednou za sto let, neznamená, že si stát a politici mohou dovolit složit ruce a říci si, že dalších padesát let k ničemu nedojde. V Alianci hovoříme o bezpečnosti před nečekaným útokem. Jak jsme viděli před rokem v Americe, nastat může a bylo by velmi neprozíravé, kdybychom na něj nebyli připraveni. Vyžaduje to prostředky a myslím si, že z hlediska obrany je na tom republika dobře.

* Má se za to, že summit také přizve k členství až sedmičlennou skupinu uchazečů.

Rozšíření, k němuž dojde, bude v Praze dalším velkým tématem a s velkou pravděpodobností zahrne Slovensko. Tím se další z našich čtyř sousedů stane členem téhož bezpečnostního systému.

* Zatím se ale zdá, že právě Slovensko je z hlediska spojenců nejproblematičtějším kandidátem kvůli silným volebním preferencím expremiéra Mečiara.

ČR je mezi těmi, kteří mají zájem, aby všech sedm států bylo přizváno (Estonsko, Lotyšsko, Litva, Slovensko, Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko - pozn. red.). Důležité je, aby uchazeči pokračovali v přípravách a nebrali nic jako předem danou samozřejmost. Pokud tomu tak bude, pak myslím, že je značná pravděpodobnost, že možná bude přizváno k členství všech sedm zemí. A to včetně Slovenska, které na tom vůbec není špatně z hlediska technických příprav a stavu armády. Osud jeho kandidatury závisí na povolebním vývoji. Pevně doufám, že Slovensko bude pokračovat s vedením, které bude zárukou demokratického vývoje, že si to občané uvědomí a vyjádří to hojnou účastí ve volbách.

* Vyložili Američané v NATO svoje záměry vůči Iráku?

Pokud já vím, tak zatím ne. Jednak v srpnu Aliance pracuje jenom s minimálním obsazením - není tam snad jediný velvyslanec - ale to se změní už příští týden. Jednak spojence, které USA budou hledat, budou podle mého odhadu hledat spíš na dvoustranném základě, podobně jako je tomu v operaci Trvalá svoboda (v Afghánistánu - pozn. red). Nejsem si jist, zda bude Aliance požádána, aby se případné akce vůči Iráku vůbec zúčastnila jakožto Aliance.

* Znamená to, že aktivace článku 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní sebeobraně po teroristickém útoku na USA 11. září se vztahovala jen na odvetu v Afghánistánu?

Operace v Afghánistánu je operací koalice vedené USA, přičemž jejími členy jsou některé alianční státy i nečlenové NATO a nevyplývá to přímo z článku 5. Ten je základem pro přímou pomoc, kterou Aliance jakožto Aliance poskytla Spojeným státům. Bylo to v Americe vysoce ceněné poskytnutí letadel AWACS (radarový systém včasné výstrahy - pozn. red .), jež uvolnily americké letouny tohoto druhu pro práci jinde. Aktivace článku 5 podle mého soudu skutečně neznamenalo nic víc než politické připomenutí, že článek 5 platí i na operace jiné, než jsme si historicky představovali - tedy nájezd několika tisíc tanků. Že tedy platí i na teroristické operace organizované v zahraničí. Bylo to vyjádření naprosté solidarity Aliance s vojenskou situací v USA.

* Vedle politické symboliky však NATO přesto poskytlo Američanům konkrétní materiální prostředky. Platilo by to i v případě útoku USA na Irák?

Podle mého soudu případná akce proti Iráku, kdyby k ní mělo dojít, by byla jinou akcí, jinak organizovanou, pod jiným velením, než je současná operace v Afghánistánu, a začali bychom zase všechno řešit od začátku.

* Rýsuje se účast prezidenta Vladimira Putina na pražském summitu?

Třetím balíkem v agendě summitu jsou vztahy Aliance s dalšími částmi světa. Rusko je mezi nimi prominentní, ale to asi summit v Praze přeskočí. Nemáme signály, že by se jej prezident Putin hodlal účastnit a je-li to summit, tak těžko organizovat summit Rady NATO-Rusko ustavené letos na jaře v Římě. Důležité jsou vztahy s Ukrajinou. Celkem spolupracujeme s dalšími 27 nečlenskými státy buď v západní Evropě, nebo v takříkajíc postsovětském prostoru, jež jsou členy tak zvané Rady euroatlantického partnerství. Summit rovněž zváží, jak pokračovat v dialogu se zeměmi severní Afriky a Blízkého východu.