Rozhovor pro deník Právo

1. Jste velvyslancem v Alianci od pocatku ceskeho clenství. Dostala podle vaseho nazoru CR ocekavani spojencu jak pokud jde o vysilani sil do spolecnych misi, tak pokud jde o reformu ozbrojenych sil?

 

(Jenom pro upřesnění - jsem tu ještě o rok déle, od 1. března 1998.) Kromě námořní operace ve Středomoří se ČR zúčastnila všeho, čeho se Aliance podjala, počínaje KFORem na Kosovu; někde větším počtem, jindy alespoň několika jednotlivci. Naši vojáci se osvědčují naprosto výtečně, ať už působí kdekoliv. Spokojenost s nimi, pokud to jen mohu posoudit, je naprostá.

    Reforma ozbrojených sil je bolestná v každé zemi, která ji provedla - a provést ji musí všechny: nevyžaduje si to Aliance, ale nová bezpečnostní situace ve světě. Všichni dělají přešlapy, všichni poněkud tápou. Klíčové je, že naše reforma nepouští se zřetele konečný cíl - mít síly vhodné pro naše dnešní obranné potřeby.

 

2. Letos NATO prijme dalsich sedm clenskych zemi. V cem to Alianci posili a naopak jake problemy to muze prinest z hlediska rozhodovaciho procesu pripadne vztahu se sousednimi zememi, napriklad s Ruskem?

 

O sedm zemí se Aliance rozšíří ještě tento měsíc. Znamená to minimálně zeměpisné rozšíření katastru, v němž máme garantován klid a bezpečnost. Noví spojenci už teď ale přispívají, mnohdy významně, rozličným aliančním operacím. Rozhodovací procesy budeme možná muset nastavit trochu jinak, abychom během diskusí ve 26 neztráceli akceschopnost. Přitom ale bude zachován klíčový rozhodovací princip - jednomyslnost. Rusko nemá problém s rozšiřováním Aliance jako takovým. Problém má s tím, že některé nové státy nepřistoupily doposud k jedné důležité smlouvě o omezení zbraní v Evropě. Tato smlouva však ještě nebyla ratifikována, takže k ní přistoupit ani nemohou.

 

3. USA loni v prosinci v Bruselu otevrely otazku vetsi ucasti NATO v Iraku. Novy generalni tajemnik vsak potvrdil, ze prioritou spojencu zatim zustava Afghanistan. Jak pokracuje debata o teto otazce a vyplynulo z ni neco noveho?

 

Afghánistán prioritou zůstává. O možné roli Aliance v Iráku se však debatuje stále intenzivněji, a je pravděpodobné, že se tam nějaká najde, možná ještě letos. Bude ale podmíněna jednak žádostí nějaké budoucí uznávané irácké vlády, jednak rozhodnutím Rady bezpečnosti OSN.

 

4. Odklad prijeti Ustavy EU odsunul i oficialni vyhlaseni obranne koncepce Unie. Nicmene uz predtim bylo dosazeno kompromisni východisko ve vztahu k NATO a hlavne USA. Pohybuji se v tomto ramci i plany na vytvoreni britsko-francouzske jednotky rychleho nasazeni?

 

Vztahy mezi Aliancí a Evropskou unií se v posledních měsících výrazně vylepšily. Britské či francouzské tzv. "bitevní uskupení", tzn. jednotky zvíci 1500 lidí, jichž by se dalo použít velice rychle v různých ohniscích nepokojů, je čerstvá myšlenka. Její dolaďování nesporně vyjasní možné obavy o tom, jak zapadá do aliančního projektu sil rychlé reakce, NRF - v němž ostatně jak Británie, tak Francie hraje významnou roli.