Naučit se albánsky je pro Čecha velmi obtížné. Albánština sice patří k indoevropským jazykům, ale s jinými indoevropskými jazyky má jen málo společného. Albánsky hovoří potomci ilyrských kmenů, které obývaly západní část Balkánského poloostrova.
Ačkoliv je albánština považována za jeden z nejstarších evropských jazyků, písmem se začala zaznamenávat až od 16. století. Jednotná abeceda byla přijata až v roce 1908. Národní spisovný jazyk se zformoval během minulého století. Ghegský dialekt, používaný v severní Albánii, byl v r. 1972 sjednocen na jazykovém kongresu v Tiraně s toskickým, používaným v jižní Albánii, v jednotný spisovný albánský jazyk. Jeho základem se stal toskický dialekt.
Individuální turisté narazí při cestování po Albánii na často obtížně překonatelnou jazykovou bariéru. Mnoho Albánců na venkově či v horách neumí ani slovo jinak než albánsky. Doporučujeme proto naučit se aspoň několik základních slov a frází (pozdravy, poděkování, číslovky, dotazy na cestu, čas, cenu atd.).
Doporučit lze nový Albánsko-český a česko-albánský slovník (autoři Hana Tomková, Virgjil Monari, nakl. Leda, 2007) či publikaci Česko-albánský slovník a konverzace (autoři Lendita Jakupi - Gojani a Milena Hoxha, nakl. Leda, 2004).