Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Nepřipusťme legalizaci obchodu s lidmi

 

Článek ministra Svobody uveřejněný v Lidových novinách dne 5.8.2005.

Nepřipusťme legalizaci obchodu s lidmi



Vláda schválila legalizaci prostituce, hlásaly titulky novin před několika týdny. Upozorňuji na tomto místě, že rozhodně ne všichni ministři s tímto návrhem souhlasili. Obhájci nového zákona přicházejí s vysvětlením, že se vlastně jedná o prospěšné opatření, jehož cílem je zavést pravidelné kontroly prostitutek a také vybírat z prostituce daně. Podle hesla "peníze nesmrdí" připadá mnoha politikům představa o snadném nabytí stovek milionů z prostituce do státní kasy jako velmi příjemná.
O co však ve skutečnosti jde, mnozí nedomysleli. Ostatně, proti nejsou jen lidovci, ale také široká fronta lidí stojících spíše na opačné straně hodnotového či politického spektra. Důvod je prostý. Návrh na legalizaci prostituce je zcela nesmyslný a neprospěje ani prostitutkám, ani společnosti. Každý rozumný člověk jej zkrátka musí odmítnout.
Předně je nesmyslná představa, že nějaký zákon donutí všechny prostitutky zažádat si o povolení ke své "živnosti".
Řada z nich k tomu nebude mít možnost, neboť se nejedná o české občanky. Jiné nebudou ochotny si zajít do místa svého bydliště zaregistrovat se, tedy označit se úředně za prostitutku, ani podstupovat prohlídky, o placení daní nemluvě...
Vytvoříme tak nanejvýš systém legálních a nelegálních prostitutek, přičemž těch druhých bude asi tak stokrát více. Jen velmi naivní člověk si může myslet, že prostitutky či prostituti budou ochotni ztratit svou anonymitu i část finančních prostředků jen proto, aby dostali nějakou průkazku.
Tvůrci zákona si zřejmě představují prostitutky jako ženy, které si dobrovolně zvolily tuto profesi, stejně jako se jiní stávají instalatéry nebo servírkami. Jenže to je právě zásadní omyl. Prostituce je otroctvím, kde jsou ženy trvalým majetkem pasáků a dočasným majetkem zákazníků. Prostitutky žijí v neustálém strachu a jsou v podstatě obchodovatelným zbožím. Tento stav chce nyní stát oficiálně potvrdit a učinit normálním.
Něco takového je ovšem zásadně nepřípustné. Co se navíc bude dít s těmi, kteří registraci nepodstoupí? Kromě svých "majitelů" se budou muset obávat také trestání ze strany státu? Vždyť velká část prostituujících se žen vůbec nemá občanství České republiky! Jak pomůže vláda těmto ženám bojovat proti jejich trýznitelům? Snad tím, že je za nelegální prostituci zavře do věznic?
Žena přece není zboží!
Naštěstí je dosud Česká republika, stejně jako další civilizované země, vázána mezinárodní úmluvou o boji proti obchodu s lidmi. Zákon o legalizaci prostituce tedy není možno schválit. Zatím. Ovšem i zde mají navrhovatelé řešení, které zní: úmluvu vypovědět. Jenže před několika lety jsme se zavázali, a dokonce v parlamentu schválili tuto mezinárodní smlouvu, jak vysvětlíme, že dnes ji chceme rušit? Vždyť od ratifikace této mezinárodní smlouvy se do dnešních dnů nijak nezměnil postoj českého státu či společnosti k obchodu s lidmi. Chceme snad vysílat signály, že tímto umožníme rozvoj obchodu s lidmi ve velkém? Nebo že Česká republika se může stát rájem všech zájemců o různé formy sexuálního vyžití. O takový obraz země v zahraničí nestojím!
Jen by mě zajímalo, kdy se tvůrci z řad ministerstva vnitra začnou zamýšlet nad tím, jaké příjmy by mohly státu plynout třebas z dětské prostituce. Dalším řešením začne zřejmě být posouvání věku pro povolení této činnosti směrem dolů. Nakonec si možná vláda rozmyslí, že by mohla prostituci sama organizovat. Výtěžky by byly vysoké a problém ženské nezaměstnanosti by byl vyřešen...
Než však začneme připravovat takové scénáře, musíme si uvědomit, že nejsme vázáni pouze mezinárodními úmluvami, ale i kulturní příslušností k západní civilizaci. Jako právník a ministr zahraničí tvrdím, že tato vázanost je stejně důležitá jako mezinárodní smlouvy, a nelze ji vypovědět. A právě naše příslušnost k západní kultuře nám brání povolit obchod s lidmi. Zkrátka nepatříme mezi země, kde je žena považována za pouhé zboží jako v některých arabských státech. Ať se to iniciátorům zákona líbí, či nikoli. Legalizací prostituce bychom se takovému chápání ženy přiblížili a rozhodně bychom těmto ženám nepomohli.
Daleko spíše si dovedu představit stíhání zákazníků prostitutek, podobně jako je tomu v USA. Právě ti jsou totiž, společně s pasáky a organizátory obchodu, skutečnými viníky. Prostitutky jsou spíše oběťmi tohoto děsivého trhu s lidmi, které nemá smysl ani trestat, ani jakýmikoli zákony jim ztěžovat život. Povinností státu je naopak těmto ženám pomoci.
Ostatně zkušenosti ukazují, že policie a samospráva problém prostituce řešit dovedou, pokud chtějí. Není pravda, že současná situace je za současné podoby legislativní úpravy neúnosná. Navrhovaný zákon ji každopádně zhorší. Proto věřím, že sněmovna v této věci rozhodne stejně jako před několika měsíci a odmítne vypovědět uvedenou mezinárodní úmluvu a přijmout zmíněný zákon.

.