Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Být teď ministrem je jako jízda na horské dráze

 

Rozhovor redaktora Jana Žižky s ministrem Janem Kohoutem v deníku E15 z 18.5.2009.

České předsednictví se teprve dostává do finále a všichni ho budou hodnotit až podle výsledků červnového summitu Evropské unie, říká vicepremiér a ministr zahraničí Jan Kohout. Přední český diplomat, který kvůli svému působení ve Fischerově vládě pozastavil členství v ČSSD, upozorňuje, že Česko bude muset zvládnout citlivá jednání o tom, kdo se stane příštím šéfem Evropské komise.

* E15: Řekl jste, že Entropa byla dvojí pitomost – tou první bylo, že se v Bruselu vůbec instalovala, a tou druhou, že se teď dávala pryč. Ale nejenom David Černý si myslí, že české předsednictví v Evropské unii s Topolánkovou vládou fakticky skončilo. Co říkáte tomuto argumentu?

Mandát předsednictví nám nedal český parlament, ale členské státy unie. Ty se už na Evropské radě v prosinci 2004 rozhodly svěřit tuto úlohu České republice. Se změnou vlády tedy předsednictví České republiky skončit nemohlo. Teď to úmyslně neomezuji na českou vládu, ale mluvím o České republice, protože si myslím, že předsednictví je záležitostí všech politických stran a všech státotvorných sil v této zemi.

* E15: Nikdo asi nezpochybňuje, že předsednictví formálně pokračuje. Ale objevuje se argument, že Fischerova vláda už nic moc udělat nemůže…

To je takový pohled bez znalosti toho, co ještě předsednictví čeká. Ani bych neřekl, že nás čeká pouhé dokončení předsednictví. V podstatě jde totiž spíše o finále. V tom finále budou důležité summity s Čínou, v Rusku i v Koreji a pravděpodobně také s Pákistánem, což bude z hlediska současných globálních problémů velmi důležitá schůzka. A pak tu bude červnová Evropská rada, kde se budou projednávat ta nejdůležitější témata. Předsednictví je vždy hodnoceno podle té poslední rady – ať už červnové, nebo prosincové. Tentokrát byla situace trochu jiná, protože už ten březnový summit byl vnímán jako velmi významný – vzhledem k ekonomické krizi a opatřením, která se tam musela dohadovat. Ale na červnové radě se vždy projednávají ta politicky nejcitlivější témata. V tomto smyslu bude předsednictví teprve kulminovat.

* E15: Nejsledovanějším tématem asi budou garance pro Irsko, které by měly rozptýlit obavy obyvatel této země, jež zřejmě čeká opakované referendum o Lisabonské smlouvě.

Právní záruky Irsku jsou velmi důležité a je to úkol, který vyplývá ze závěrů Evropské rady z prosince loňského roku. Na červnové radě také zahájíme proces nominace nového předsedy Evropské komise, což je politicky velmi citlivá záležitost, kterou budeme muset jako předsednická země zvládnout. Projednávat se bude také de Larosierova zpráva, která obsahuje návrhy protikrizových opatření. A Evropská unie bude také připravovat svou vyjednávací pozici pro globální rozhovory o klimatických změnách.

* E15: Je jasné, že červnovou Evropskou radu povede premiér Fischer. Bude tam také prezident Klaus?

Myslím, že prezident dal jasně najevo, že nebude radě předsedat.

* E15: Zaznamenal jsem však různé interpretace…

Myslím, že to je nepochopení. Pan prezident řekl, že jeho představou je, že Evropskou radu bude řídit šéf exekutivy. A z toho jednoznačně vyplývá, že tam prezident nebude.

* E15: Pokud budou schváleny garance pro Irsko a také kandidát na předsedu Evropské komise, bude to velký úspěch českého předsednictví?

Určitě to bude srovnatelné s tím, čeho bylo dosaženo během plynové krize nebo na jarních summitech. Určitě by to také přispělo k tomu, aby se výrazně vylepšil do jisté míry poškozený obraz České republiky jako předsednické země. Říká se: konec dobrý, všechno dobré. Bylo by dobré, pokud by po tom finále předsednictví zůstala sladká chuť, ne přeslazená pachuť. Nechci to ale nijak ironizovat. To, že jsme neměli nejšťastnější motto, už dnes víme všichni.

* E15: Vám se slogan „Evropě to osladíme“ nelíbil?

Ne, nelíbil.

* E15: Předchozí Topolánkova vláda dala najevo, že podporuje opětovnou kandidaturu José Manuela Barrosa na post předsedy Evropské komise. Podpoří ji i vaše vláda?

Vláda o té nominaci ještě nejednala. Premiér Fischer v Bruselu vyjádřil své osobní přesvědčení, že pan Barroso by vhodným kandidátem byl. Ale jsme předsednickou zemí, tedy tím, kdo bude muset s ostatními dojednat politickou dohodu, konsenzus. Můžeme mít vlastní názor, ale především musíme poslouchat, jaké jsou představy ostatních, a hledat průsečík jejich zájmů. Chvíle pro národní pozice nastane prvního července, pak se můžeme vrátit za tu cedulku Česká republika.

* E15: Po předsedovi Evropské komise přijde na řadu výběr jednotlivých komisařů. Bude českého komisaře navrhovat ještě Fischerova vláda?

Jestliže volby proběhnou v plánovaném mimořádném termínu a pak bude ustavena nová vláda, může ho navrhnout už ta příští vláda vzešlá z voleb.

* E15: Po říjnových volbách však také může ještě trvat, než se vláda zformuje…

Může se samozřejmě stát, že vhodného kandidáta bude navrhovat už tato Fischerova vláda. Ale je třeba říci, že podstatnější je nejdříve definovat portfolio, které je v zájmu České republiky. To znamená dohodnout se, které komisařské portfolio by pro nás bylo zajímavé, důležité a zároveň dosažitelné. A k tomu portfoliu je pak možné hledat vhodného, konsenzuálního kandidáta. Je to mohem lepší, než začínat od konce – shodnout se na nějaké osobě a pak hledat její mimořádné kvality, abychom pro ni našli vhodné portfolio.

* E15: Může být portfoliem i to, které v současnosti náleží komisaři Špidlovi? Tedy zaměstnanost a sociální věci?

Myslím, že pro zemi, která je výrazně závislá na exportu, je zemí tranzitní a má výrazný energetický sektor, by ta portfolia spíš mohla být – energetika, doprava nebo průmysl. To je můj názor, není to ještě s nikým projednáno, vláda se k tomu ještě nijak nevyjadřovala. V úvahu by také přicházelo portfolio volné soutěže, ale to by bylo obtížnější získat.

* E15: Podle našich informací by ČSSD v tuto chvíli veřejně podporovala kandidaturu Vladimíra Špidly. Zřejmě s tím portfoliem, které už má. Co vy na to?

Těžko mohu jako nepolitický ministr zahraničí komentovat, jaké jsou představy ČSSD.

* E15: Neberete to tedy tak, že ČSSD zastupujete ve vládě?

Ne. Byl jsem nominován sociální demokracií, respektuji politický půdorys dohody o této vládě, ale zároveň se necítím být ministrem za ČSSD. Přerušil jsem členství ve straně, složil slib věrnosti České republice do rukou prezidenta. Rozhodně to není tak jednoznačné, že bych měl být vykladačem toho, co si ČSSD myslí nebo nemyslí třeba o kandidátovi na komisaře.

* E15: Mohl byste mít v budoucnu ambici stát se ministrem zahraničí za sociální demokracii?

Mojí hlavní ambicí teď je, abych obstál coby ministr zahraničí Fischerovy vlády. To, co bude potom, záleží na mnoha okolnostech. Tak daleko v tuto chvíli nekoukám. Už proto, že teď jsem právě nasedl a je to pro mě taková jízda v tobogánu nebo na horské dráze. A pěkně to frčí. Chci obstát v této funkci.

* E15: Řekl jste, že vztahy s Německem jsou nadstandardní. Nebylo to mimořádně silné vyjádření?

Už to zaznělo dříve, není to nějaké vybočení. Já ty vztahy skutečně tak vnímám. Už před naším předsednictvím byly delší dobu na vysoké úrovni. Mé setkání s ministrem zahraničí Frankem-Walterem Steinmeierem jenom potvrdilo, že tady je skutečná oboustranná vůle. Německo v některých krizových momentech výrazně pomáhalo předchozí vládě, není to žádné tajemství. Je to partner, který drží slovo. Také je to náš nejbližší soused a vztahy na všech úrovních jsou v tuhle chvíli nadstandardní.

* E15: Mezi velkými zeměmi Evropské unie je Německo náš nejbližší partner?

My chceme mít partnery ve všech zemích, jako předsednická země zvlášť. Ale když se ptáte takhle přímo, tak pokud jde o způsob komunikace nebo porozumění některým problémům, jsou vazby s Německem ty nejintenzivnější.

* E15: Bývalý premiér Topolánek i vicepremiér Vondra se poměrně ostře vyjádřili k tomu, jaké byly vztahy s Francií. Jsou podle vás vztahy s Paříží opravdu tak silně napjaté?

Nebyl jsem u toho tak blízko, abych to mohl hodnotit. Pro mě je důležité, že na začátku června budu mít oběd s ministrem zahraničí Bernardem Kouchnerem a že se setkám i s dalšími francouzskými představiteli. Na mou žádost o setkání reagovali velmi pozitivně. Francie je pro Evropskou unii důležitou zemí, je to jeden ze zakládajících členů. Chci Francii i všechny další země přesvědčit, že české předsednictví komunikuje se všemi. Snažím se intenzivně komunikovat také s malými zeměmi.

* E15: Zmínil jste, že mezi německým a českým ministrem zahraničí existuje horká telefonní linka. Máte podobnou linku i s dalšími ministry?

Zatím se všemi ministry zahraničí, se kterými jsem měl možnost se setkat.

* E15: Takže i se slovenským?

Se slovenským samozřejmě, i se slovinským. Také s komisaři Rehnem a Ferrero-Waldnerovou. V tuhle chvíli je to asi patnáct lidí, se kterými jsme si vyměnili telefonní čísla. A předpokládám, že s ostatními si je vyměním na jednání Rady ministrů.

* E15: Takže horká linka s německým ministrem zahraničí není tak výjimečná věc?

Diplomacie je profesionální záležitost, to není o osobě pana Kohouta nebo pana Vopičky. Jde o funkci, kterou kdo zastává. Všichni naši partneři, stejně jako my budeme vždy komunikovat s tím, kdo tu funkci má. Diplomat nedá najevo, jestli mu je někdo milejší. Jednáte s reprezentací státu. Moji partneři mě vnímají jako předsedu rady a vědí, že se mnou budou muset řešit problémy. Proto si ty telefony vyměňujeme. S Frankem-Walterem Steinmeierem se ale známe už několik let. V zásadě není skoro nikdo, koho bych za deset let svého působení v Evropské unii neznal. Ale s Frankem-Walterem nás pojí i osobní přátelství.

* E15: Což pomáhá?

Výrazně.

* E15: Chystáte teď summit Evropské unie s Ruskem. Nemůže tento summit negativně poznamenat nedávný start projektu Východního partnerství se šesti dalšími zeměmi bývalého Sovětského svazu?

Předpokládám a doufám, že ne, protože projekt Východního partnerství skutečně má své opodstatnění. V našem zájmu i v zájmu Evropské unie je mít s Ruskem dobré, korektní vztahy. Neměli bychom si nadávat, neměli bychom se vzájemně urážet, ale zároveň můžeme být schopni si říct, že jsou určité věci, které se nám nelíbí. Chceme stavět na společných zájmech, které nacházíme v globálních bezpečnostních tématech, boji proti terorismu a jednání o klimatické změně.

* E15: Může dosažení těch cílů, o kterých mluvíte, pomoci to, že evropskou delegaci povede Václav Klaus?

Nemám nejmenších pochyb, že to tak bude.

* E15: Ruský velvyslanec při EU si nedávno stěžoval na Česko, konkrétně na výroky vašeho předchůdce Karla Schwarzenberga. Podle ruského velvyslance Schwarzenberg Bělorusku hrozil vyloučením z Východního partnerství, pokud uzná Abcházii a Jižní Osetii. Hrozí podle vás Bělorusku vyloučení?

Jednou věcí je, jak jsou různé výroky mediálně komentované, druhou věcí je to, jak ve skutečnosti stojí.

* E15: Jak ve skutečnosti stojí?

Ve skutečnosti to stálo tak, že by to velice zkomplikovalo účast Běloruska na Východním partnerství. Ruský velvyslanec reagoval na trošičku jiná slova. Já vždy dávám přednost komunikaci s partnery přímo, tedy chci raději o věcech mluvit, než si je vykládat přes média.

* E15: Souhlasíte s tím, jak to řekl exministr Schwarzenberg?

Řekl to jako předseda rady. V té chvíli to nebyl postoj pana Schwarzenberga, ani postoj České republiky. Byl to odraz nálad a postoje, který zaujala celá sedmadvacítka. Schwarzenberg v té chvíli mluvil za sedmadvacet členských zemí. K tomuto postoji konsenzuálně dospěli ministři zahraničí Evropské unie. Vtahovat do toho jakýsi bilaterální rozměr nebylo úplně korektní.

* E15: Trvá české předsednictví na tom, aby se Rusové stáhli z Abcházie a Jižní Osetie?

Máme k tomu závěry různých rad, v nichž se mluví o plánu, který za francouzského předsednictví dojednali prezident Sarkozy a ministr zahraničí Kouchner. Princip teritoriální integrity se tam všude objevuje. (Podle tohoto principu by měly být Abcházie a Jižní Osetie součástí Gruzie – pozn. aut.)

* E15: Takže tato otázka může potenciálně komplikovat i summit s Ruskem?

Je to určitě otázka, na které se ke shodě nedojde. Myslím, že to nepředpokládá ani jedna strana. Budeme se držet konzistentní pozice Evropské unie tak, jak je známá.

* E15: Ale chceme se zaměřit na věci, na kterých se shodneme?

Přesně. Není to ale tak, že nechceme mít v agendě věci, na kterých se neshodneme. Nebudeme se tvářit, že je všechno úplně nádherné, stoprocentní, úžasné. Jsou oblasti, kde budeme mít jiné názory, ale chceme budovat především na tom, kde jsou společné zájmy.

* E15: Nedávný start projektu Východního partnerství byl trochu zpochybněn i tím, že na summit do Prahy nedorazili nejvyšší představitelé některých zemí jako Francie, Británie či Itálie. Myslíte, že tento projekt bude mít delší trvání?

Z toho, kdo na nějakou akci přijede či nepřijede, se vůbec nedá usuzovat na životaschopnost samotného projektu. To nejsou sudičky kolem kolébky, které by říkaly – a tobě dávám, že budeš krásný, tobě zase dlouhý život. Rozhodujícím faktorem je, zda se projekt opírá o nějaký hlubší pohyb v jednotlivých zemích, jestli se samy partnerské země budou schopny v tom najít. A záleží také na tom, jestli tomu sama Evropská unie bude věnovat dostatečnou pozornost. Zpočátku jsem měl také jisté pochyby, zda je možné při té různorodosti zemí najít společnou platformu. Ale na summitu v Praze jsem se přesvědčil, že to partnerství reflektuje obecnější zájem – jak ze strany partnerských zemí, tak i Evropské unie.

* E15: Myslíte, že se teď po českém předsednictví zvýší energetická bezpečnost Evropy?

V okamžitém krátkodobém horizontu asi výrazně ne, protože přece jenom vybudování těch produktovodů se nedá stihnout tak rychle. Ale je evidentní, že to téma během českého předsednictví silně rezonovalo, leccos se dalo do pohybu a také se změnilo vnímání toho problému. Když jsem v roce 2004 nastoupil jako velvyslanec do Bruselu, formovala se nová komise a portfolio energetiky bylo vnímané jako druhořadé. Žádná z velkých zemí o ně neměla zájem. To se úplně změnilo. Dnes je to velmi důležité portfolio. Myslím, že v dlouhodobém horizontu se energetická bezpečnost Evropy zvýší – ať už využíváním obnovitelných zdrojů, diverzifikací zdrojů importovaných surovin, nebo jinými způsoby. České předsednictví v oblasti energetiky v podstatě pokračovalo v tom, co už dříve sami Češi dělali, když stavěli ropovod z Ingolstadtu a budovali úložní kapacity.

* E15: Když jste mluvil o tom, jaké portfolio pro českého komisaře by bylo nejideálnější, jmenoval jste energetiku na prvním místě. Preferoval byste ji nejvíc?

Z mého pohledu ano. Už i proto, že v této oblasti máme určitou expertizu i pozitivní výsledky a jsme schopni přinášet nová témata. V tomto smyslu považuji tento post pro budoucího českého komisaře za velmi významný.

.