Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Rozhovor s ministrem Karlem Schwarzenbergem

 

Rozhovor redaktora Martina Veselovského s ministrem Schwarzenbergem v Českem rozhlasu 1 - Radiožurnálu z 11.2.2008

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Dobrý podvečer u pondělních Dvaceti minut vás vítá Martin Veselovský. Hrozba rozpadu Severoatlantické aliance. Plynová krize mezi Ruskem a Ukrajinou a také kvapem se blížící vyhlášení samostatnosti Kosova. To jsou všechno témata, která byla o víkendu projednávána na čtyřiačtyřicáté mnichovské bezpečnostní konferenci v jednom z nejdůležitějších a největších politicko-bezpečnostních fór na světě. V těsné návaznosti na volbu českého prezidenta se mnichovské konference účastnil také český ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Právě on bude hostem příštích Dvaceti minut. Dobrý den, pane ministře. Vítejte v rozhlase.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Dobrý večer. Dobrý večer.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Dobrý večer. Odkud jste si mimochodem odnesl pocit lépe vykonané práce - ze Španělského sálu na Pražském hradě, nebo z mnichovské konference?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Popravdě řečeno, z Mnichova, pač jsem tam měl velmi dobré věcné jednání s mým politickým kolegou, novým ministrem zahraničí Rzeczi Pospolitej Sikorskim. A taky několik jiných dobrých hovorů, tedy spíše tedy setkání se starými známými ze zahraniční politiky, kteří jsem tam v Mnichově měl. Tedy popravdě řečeno, tam jsem mohl aspoň něco udělat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Mimochodem já se ještě přesto vrátím na skok k pátku a sobotě, tedy k první volbě prezidenta České republiky. Máte nějaké informace o tom, jestli se vůbec parlamentní strany hodlají dohodnout před tím pátkem, před druhou volbou na technologii volby nebo budeme opět svědky toho, že se to bude dohadovat v přímém přenosu?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Popravdě řečeno, já žádné informace nemám. Nesmíte taky zapomenout, že já nejsem člen žádného stranickýho grémia ani žádnýho výboru, tedy Poslanecké sněmovny nebo Senátu. Takže s odpuštěním to jde trošku mimo mě.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
To, to chápu. Tak v tom případě se jen zeptám a když se odrazím od vyjádření, dnešního odpoledního vyjádření premiéra Topolánka, který říkal, že veřejná volba coby forma zklamala a že tedy je nutno jednat zpět o tajné volbě, tak se vás zeptám jako jednoho z volitelů, jako senátora, jestli ten pocit sdílíte, jestli veřejná volba zklamala?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Já mám dojem, celá volba zklamala minulý pátek a sobotu, nejen ... tedy jestli ten, v tomhle měl hlavní podíl fakt, že byla veřejná, to nevím, ale mě průběh této volby silně zklamal. To vám řeknu otevřeně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Když přeneseme téma prezidentské volby směrem do zahraničí, tak jak už jsem říkal, vy jste se téměř vzápětí po tom sobotním zasedání obou komor ve Španělském sále účastnil v Mnichově bezpečnostní konference. Byla ta prezidentská volba vůbec v zahraničí nějak reflektována nebo to je čistě české, vnitrostátní?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
To je samozřejmě většinově česká záležitost. Dneska se ovšem v novinách v sousedních zemích objevily články o tom, samozřejmě jak v německém, tak v rakouském tisku se o tom něco objevilo. Spíše takový trošku škodolibé poznámky o chaosu u nás a podobný věci, citovaly výroky různých významných politiků a tak dále.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Říká zatím v těchto dvaceti minutách ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Pojďme k tématu samotné mnichovské konference. Minulý rok vystoupil na konferenci v Mnichově ruský prezident Vladimir Putin se svým od té doby, řekl bych, slavným projevem o bipolárním a unipolárním vnímání dnešního světa, kde mimo jiné jasně oznámil návrat Ruska do velmocenské politiky. Co byste označil za nejdůležitější výstup té mnichovské konference letošní?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
No, letošní konference, řekněme, neměla tak výrazný střet, jako to bylo minulý rok, kde Putin promluvil a pak různí mu na to dosti jasně odpověděli. Tentokrát byl asi nejvýznamnější proslov byl amerického ministra obrany Gatese, kde mluvil o potřebě, že jestli řekněme, podíl a zvláště nasazení do Afghánistánu trošku rozumně, rovnoměrněji rozdělí mezi státy spojenectví. Samozřejmě bych řekl i důležitý projev tureckého ministerského předsedy. To samozřejmě mělo taky svou váhu. Zajímavý byl projev z ruské strany. Sergej Ivanov tam právě jak výrazně se daří ruskému hospodářství, jak bude nadále prospívat, trošku mi to připomínalo v té tónině doby dávno minulé, ale ... což pro mě bylo docela hezké, pač si to pamatuju jako takový věci z mého mládí, tak mě to dokonce potěšilo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Já vám, pardon, že vám skočím do řeči, pane ministře, když už, řekněme, takovým tónem mluvíte například o projevu ruského ministra zahraničí, tak ...

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Ne, to není ministr zahraničí, Sergej Ivanov není ministr zahraničí. On je, on má teď na starosti hospodářské záležitosti.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Máte pravdu. Měl jsem na mysli, na mysli to, jestli projevy, které se přednášejí na takových bezpečnostních fórech, jako je například Mnichov, tak jestli to jsou nějaké, řekněme, putinkinovy vesnice nebo jestli to jsou jen nějaká prohlášení směrem domů?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Ne, ne, to má svůj, svůj význam. Samozřejmě ať to je americký ministr nebo ruský ministr nebo turecký premiér, každý tam vyšle vlastně poselství. Jo, to, co chce aby bylo vnímáno jako zahraniční politika této zemi, na co jí teď záleží. Tedy nesmíte to bráti pouze propaganda. Není to takový vnitřní trh. Na to tato konference není moc založena, nýbrž to, co byli, co byli partneři, ať přátelští nebo protivníci, měli vnímati.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak a když se, pane ministře zahraničí, odrazím od toho, co jste říkal, co jste označil za relativně nejdůležitější výstup z té mnichovské konference. Popravdě řečeno, v pátek, zatímco vy jste se snažili volit prezidenta ve Španělském sále, tak ve Vilniusu probíhala schůzka ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance, nedospělo se k úplně jasnému závěru, právě co se angažmá v Afghánistánu týče, a poté přišla v Mnichově zopakovaná hrozba Američanů, že by mohlo dojít k rozpadu Severoatlantické aliance. Je to opravdu reálná hrozba?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Já to považuju za poněkud přehnané. Myslím, že Severoatlantická aliance bude nadále držet pospolu. Je ovšem pravda, že Evropa je dneska už tak bohatá se vším všudy. Samozřejmě máme bohatší a chudší státy v Evropě, ale taky ve Spojených státech je rozdíl mezi Kalifornií a Alabamou, což o to. A tedy jak Evropa, tak Amerika jsou velmi bohaté oblasti a tudíž Evropa by měla vlastně převzít větší břímě v bezpečnostních otázkách, než to dělá dodnes. Prostě hlavní zátěž už padesát let nesou Spojené státy americké. A že jim to po nějakým čase jde na nervy, to docela chápu, hlavně když jste v nasazení jako v Afghánistánu, kde i Evropané nepochybují o nutnosti toho, co povídá, že to musíme vyhrát. Bylo by nutné, aby třeba poznání a slova taky převedli v činy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
A teď samozřejmě mluvíte i o Česku, jsme členy Evropské unie, ta smlouva byla víceméně směrována i na nás.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
My se poměrně na velikost naší zemi opravdu snažíme. My narozdíl od jiných evropských zemích nemáme žádné opravdové káviat a opravdu teď otevíráme v tomto roce PRT, tedy provinční rekonstrukční tým, který se bude opravdu starat o zvelebení té provincie, kde je usazen. Má to samozřejmě taky své bezpečnostní aspekty. My máme polní nemocnice, my spoustu věcí v Afghánistánu děláme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak kromě toho PRT v Logaru, který jste zmiňoval a kromě té polní nemocnice, hodlá Česko ještě možná pod dojmem toho amerického tlaku navýšit svoji přítomnost?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Ne, to bylo na důležitém tlaku. My snad ještě něco navýšíme, když tam bude potřeba. Nejdřív teď dáme do pořádku ten PRT a pak uvidíme, jestli je ještě nějaké další nasazení nutné. Ale myslím, že na velikost naší země má, děláme opravdu poměrně dost ve srovnání s jinými evropskými státy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Na koho to bylo tedy mířeno, pane ministře zahraničí, které země by se měly trochu, řekněme, pochlapit?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Nejspíše je, podívejte se, jsou země například jako Německo, kteří dělají spoustu věcí nebo když o tom pochybují a podle toho taky americký ministr zahraničí zmínil, že Německo tam má spoustu prostředků se nasazeno. Nicméně myslím, co trošku vadí ostatním spojencům, hlavně ti, kteří tam ztrácejí své vojáky. Nesmíme zapomenout, kolik například padlo Kanaďanů a tak dále, Holanďanů a tak dále. Že Německo se soustředí výlučně na mnohem klidnější sever, taky že ty letadla, která tam Budnes své má, jsou jenom v omezeném nasazením boji a tak dále. Tady jsou ty rozpory.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
A když ještě se zeptám zpátky na Českou republiku. Budeme my někým tlačeni nebo necháme se tlačit k tomu, abychom více nasadili lidí právě do bojových oblastí, protože pokud se úplně nepletu, jen ...

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Je možné, že to nebyl žádný nátlak, nýbrž spíše dotaz, jestli by mohli trochu pomoci Holanďanům v jejich oblasti a pokud se nám podaří opravdu ten Logar dát do pořádku, bude to bezvadně fungovat, tak uvažujeme o tom, že bychom snad Holanďanům pomohli.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Což, což by byla čistě bojová mise?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Ale to není americký, ale to není americký nátlak, pro mě není rozhodují a dokonce spíše kdyby byl nátlak, tak by mě to odradilo. Já nereaguji na nátlaky. Spíše /nesrozumitelné/ situace a že Holandsko, který je jenom nepatrně větší než my, opravdu tam dělá mnoho a tudíž bychom jim měli trochu pomoci, pač oni to mají taky těžké.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Pane ministře zahraničí, je česká společnost připravená na to vysílat někam své vojáky přímo do bojových misí, kde hrozí eminentní nebezpečí toho, že budeme mít mrtvé a raněné?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Myslím, že česká společnost ví, že někdy, když se někdy vysílají vojáci, tak se vysílají vojáci, proč tam je nebezpečí. Kdyby nebylo nebezpečí, tak by stačilo vyslat pracovníky ze zdravotnictví nebo jenom, já nevím, zemědělské nebo mineralogické odborníky. Vojáci se posílají, když je někde nebezpečná situace a tudíž taky jejich vyzbrojení a všechno tomuto odpovídá.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Říká zatím v těchto dvaceti minutách ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Hovoříme samozřejmě, jak jinak, než o zahraniční politice České republiky se zvláštním důrazem na výsledky čtyřiačtyřicáté mnichovské bezpečnostní konference. Česko, pane ministře, odmítlo účast v mírové misi Evropské unie v Čadu a ve Středoafrické republice s tím, že na ni prostě už nemáme. To jsou vaše slova z konce ledna letošního roku. Znamená to, že se Česko nebude účastnit do, řekněme, blízké budoucnosti žádných misí a operací Evropské unie?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
My tam máme dva nebo tři důstojníky, který to pozorujou, ale my se soustřeďujeme na to, co jsme se teď naučili a co umíme a kde opravdu něco dokážeme. To jest naše nasazení v Kosovu a Afghánistánu. Nepovažuji za smysluplné rozptýlit síly. I když toto nasazení ukončí, tak můžeme potom mluviti, že pojedeme do Afriky. Ale považuju to opravdu za falešnou politiku u všeho býti a pak vlastně všude zde dostatečnými silami. Já chci, aby naši vojáci byli výborně tedy vyzbrojeni, všechno bylo v pořádku, aby byli v dostatečném počtu všichni tam, aby dokázali spolupráci udělat. A když se rozptýlíte, tak prostě nemáte na ně nic dost. A to je přesně ta falešná politika, proto jsme zdvořile odmítli jít do Afriky. Sousední Rakušané mají mnohem menší nasazení jindy a taky ne bojové taktiky, tak ty jedou do Čadu. To je ... budiž jim taky přáno. Každá země musí dělat to, co je v rámci jejich možností a kde vidí smysluplnost svého nasazení.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak a toto téma pojďme ukončit úplně u financí, protože u toho to nakonec vždy končí a začíná. Pokud se nepletu, tak na dnešním zasedání vlády byla odsouhlasená půlmiliarda korun na stavbu nové centrály Severoatlantické aliance v Bruselu. Má smysl tuto částku vydávat na stavbu nové centrály, ve které budou sedět úředníci?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Zajisté, poněvadž kdo v té staré budově byl, ví, že neodpovídá. Byla taky postavena, nesmíme zapomenout, na mnohem menší počet členů NATO. Ty se mezitím rozmnožily, úkoly NATO se taky během posledních patnáct let podstatně změnily. Prostě je to opravdu velmi strohá účelná budova. Ale ta nová bude, nebo nebude nějaká luxusní stavba, ale musí odpovídat dnešním potřebám, musí to být tedy vybavení, aby taky tajní vědci to mohli probírat a tak dále a tak dále.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Jenom kdy bude vynaložena ta půlmiliarda, tušíte to, pane ministře?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Já tedy na měsíc vám to neřeknu, ale během příštích let to bude, myslím, dobudovávat a pak jednou, my jsme to přislíbili, odvolají ty peníze. Ale myslím, že my máme na té celé stavbě jenom jedna celá dva procenta, takže naše náklady tak vysoké nejsou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak pojďme k dalšímu tématu, protože když si teď v současné době někdo přečte titulky zahraničních zpráv zejména z oblasti na východ od nás, tak to vypadá jakoby neexistoval začátek roku bez toho, aby se neodehrála nějaká alespoň začínající ropná či plynová krize, ve které nějakou úlohu hraje Rusko, plus jeden z jeho sousedních států. Tentokrát jde o spor mezi ruským státním Gazpromem a Ukrajinou, respektive ukrajinskou společností Naftogaz. Jde tam o jeden a půlmiliardový dluh, jde tam o vstup Ukrajiny do mezinárodní obchodní organizace a tak dále a tak dále. Já se zeptám jinak. Je podle vás, pane ministře, Evropská unie připravena na řešení takových krizí?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Myslím, že to velká krize nebude. My jsme taky Evropské unii navrhli rozum po těch pravidelných posledních dvou, tří let. Takže jsme se taky něco z toho naučili, rezervy se tvoří a tak dále, nová propojení, nové tedy vedení se budujou. Ale samozřejmě na velikou krizi by Evropská unie ještě úplně připravená nebyla. To by opravdu způsobil značný chaos. Nicméně už se na tom intenzivně pracuje, tak doufám, že za pár let se k něčemu dospěje. Samozřejmě v tom hraje ještě jedna věc roli, že sice máme spoustu věcí, který se řeší po celé jednotě, po celou Evropskou unii, který by mohly být klidně řešeny na národní úrovni a takhle. Nicméně jsou kompetence jsou předány Evropské unii, za co bere důležitou oblast energetické politiky, ještě není v působnosti Evropské unii, nýbrž je to v národní kompetenci. A to ovšem je především pro menší státy, jako jsme my, větší problém, poněvadž Anglie, Německo, Francie si nějak ještě budou schopni si poradit se všemi problémy. Země ve vnitrozemí, která nemá samostatný přístup jak k moři, tak k zdrojům ropy či plynu, je v tom trošku obtížněji.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Není to například jedno z témat, kterým bychom se mohli také zaobírat v prvním půlroce roku 2009, kdy budeme předsedat Evropské unii?

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Budeme se taky zabývati, ale myslím, že už předem tím to přijde na stůl, ta diskuse probíhá, doufám, že se co nejspíš přijde ke konkrétním závěrům.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Ve chvíli, kdy mluvíme o nějaké jednotné evropské energeticko-bezpečnostní politice, je vůbec z tohoto pohledu v pořádku, že ruské energetické státní firmy vstupují do srbských energetických podniků? Teď nedávno byly podepsány smlouvy v Bulharsku.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Co znamená v pořádku? To je ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Z toho bezpečnostního hlediska.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
To je s odpuštěním záležitost na jedné straně Gazpromu či Ruské federace a na druhé straně otázka Srbské republiky. Nemůžu zpochybňovat, že bohužel Srbsko tím vydalo jistý signál, který ovšem byl patřičně vnímám v Evropské unii. Byli bychom šťastněji, kdyby to ta privatizace státního podniku srbského proběhla poněkud jinak, nicméně v té politické situaci my bohužel ... on se někdy hrajou větší poldy než zdravý rozum. To dopadlo takto. Doufám, že tedy Gazprom splní vše, co slíbili Srbské republice, ale to už je jenom moje naděje pro Srbsko.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
Tak takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Mým hostem byl ministr české vlády, ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Děkuji za váš čas a na shledanou.

Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Dobrou noc přeju všem a na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor
--------------------
U druhého mikrofonu byl Martin Veselovský. Přeji vám příjemný večer. Nezapomeňte, že už za malou chvíli, přesně v osmnáct hodin začíná Radiofórum Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu.

.