Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Žádné rozpolcení NATO

 

Rozhovor redaktora Helmuta L. Müllera s ministrem Schwarzenbergem v deníku Salzburger Nachrichten z 3.8.2008 (v němčině, připojen neoficiální překlad do češtiny).

Das geplante Abwehrsystem gegen Raketen liege im Interesse der ganzen NATO, versichert im SN-Gespräch Tschechiens Außenminister Karl Schwarzenberg.

PRAG, SALZBURG (SN). Dass Russland kürzlich seine Öllieferungen für die Tschechische Republik gedrosselt habe, hänge wohl mit Lieferschwierigkeiten Moskaus zusammen, erklärt Karl Schwarzenberg. Dass diese Kürzungen in der Region ausgerechnet die Tschechen getroffen hätten, sei wohl "nicht ganz zufällig", fügt der Außenminister hinzu.
Nahe liegende Mutmaßung: Das ist Russlands Rache für das Abkommen, das Tschechien kürzlich mit den USA unterzeichnet hat. Prag und Washington haben die Errichtung einer Radarstation als Teil eines Raketenabwehrsystems in Mittel-/Osteuropa vereinbart.

Russen reklamieren ein Einspruchsrecht
Diesem Projekt stehe Russland nach wie vor ablehnend gegenüber, erläutert Schwarzenberg im SN-Gespräch. Der Einsatz des Öls als politisches Druckmittel habe freilich in erster Linie Russlands Ruf, dass es ein absolut zuverlässiger Lieferant sei, stark beschädigt. Daher habe Premier Wladimir Putin - noch immer der starke Mann in Moskau - das Manöver sofort gestoppt.
Schwarzenberg zeigt sich davon überzeugt, dass das Raketenabwehrsystem keine Gefährdung der Russischen Föderation bedeute. Die Russen würden von den Amerikanern gründlich darüber informiert, sagt er. Auch zwischen der Führung in Moskau und der Regierung in Prag gebe es sehr offene Gespräche.

"Für die Russen ist es offenbar schwer akzeptabel, dass ein solches System in einem Land aufgebaut wird, das früher zum Sowjetblock gehört hat. Irgendwie ist es doch der Anspruch Moskaus, dass es ein gewisses Einspruchsrecht habe."

Den Grund für das geplante Raketenabwehrsystem erkennt Tschechiens Außenminister in einem konkreten Gefährdungsszenario. Die technische Entwicklung gehe überall in der Welt schnell voran, sagt er. Schon in absehbarer Zeit dürften etliche Länder in der Lage sein, Raketen zu entwickeln, die bis nach Europa und weiter reichten.

Schwarzenberg gibt zu, dass die tschechische Bevölkerung das Projekt derzeit mehrheitlich negativ sieht. "Aber es gibt unzählige Dinge, die eine Regierung - wohlgemerkt mit Zustimmung des Parlaments - durchsetzen muss, auch wenn sie im Augenblick nicht populär sind. Man ist ja nicht dazu Politiker, dass man immer das tut, was gerade die höchste Zustimmungsrate in den Meinungsumfragen hat."

Schwarzenberg hofft, dass die USA jetzt auch mit Polen einig werden. Falls nein, habe Litauen angeboten, die zu dem System gehörenden Abfangraketen auf seinem Territorium zu stationieren, berichtet der Außenminister. Dass das Vorhaben nach dem Wechsel im Weißen Haus aufgegeben werden könnte, schließt Schwarzenberg aus. Allenfalls könnte es sich aus budgetären Gründen etwas verzögern, sagt der Minister. Nach Gesprächen in den USA hat Schwarzenberg vielmehr den Eindruck, dass dies für die Republikaner wie für die Demokraten eine Frage der nationalen Sicherheit der Vereinigten Staaten ist. Immerhin habe schon die Regierung von Präsident Bill Clinton an dem Projekt gearbeitet, betont er.

Nach anfänglicher Zurückhaltung hätten die USA verstanden, erklärt der tschechische Außenminister, dass es ein Vorteil sei, das Ganze in die "NATO-Architektur" einzubauen. Deswegen sei der Generalsekretär der Atlantischen Allianz zur Vertragsunterzeichnung nach Prag gekommen - um ein Projekt zu unterstützen, das im Interesse der ganzen NATO sei. "Es stimmt nicht im geringsten, dass es deswegen einen Spalt in der NATO gibt", versichert Schwarzenberg.

Europa braucht den Partner Amerika

Überhaupt sei das Verhältnis zwischen Europa und Amerika besser, als vielfach behauptet werde, sagt der tschechische Außenminister. Gewiss habe es (wegen des Themas Irak) eine Krise in den Beziehungen zwischen einigen europäischen Ländern und den Vereinigten Staaten gegeben - "aber das ist heute weitgehend überwunden".
Im Gegenteil: In den vergangenen 40 Jahren habe es nie so gute Beziehungen zwischen den USA und Frankreich gegeben wie heute. Auch die deutsche Regierung sei wieder voll auf das Bündnis mit Amerika eingeschwenkt. "Anfangs haben die Amerikaner geglaubt, dass sie alles im Alleingang durchziehen könnten. Sie sind bitter eines Besseren belehrt worden. Aber auch die Europäer sind Realisten und wissen genau, dass es ohne Kooperation mit den USA keine Sicherheit für ihren Kontinent gibt."

Nach den US-Wahlen im November erwartet Schwarzenberg keinen dramatischen Wandel. In Amerikas Außenpolitik herrsche mehr Kontinuität, sagt er, als man gemeinhin glaube. "Es geht um amerikanische Interessen; und die wird jede Administration verteidigen."




Neoficiální překlad do češtiny:

Plánovaný obranný protiraketový systém je v zájmu celého NATO, ujišťuje v rozhovoru pro SN český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

Praha, Salcburk (SN). To, že Rusko před nedávnem přiškrtilo dodávky ropy do České republiky, asi souvisí s dodavatelskými těžkostmi Moskvy, vysvětluje Karel Schwarzenberg. Že tyto redukce postihly v regionu právě Čechy, asi "není zcela náhodné", dodává ministr zahraničí. Nasnadě jsoucí domněnka: Je to ruská msta za dohodu, kterou Česko nedávno podepsalo s USA. Praha a Washington dohodly zřízení radarové stanice jako součásti raketového obranného systému ve Střední/Východní Evropě.

Rusové reklamují právo na námitky
K tomuto projektu se Rusko nadále staví odmítavě, vysvětluje Schwarzenberg v rozhovoru pro SN. Využití ropy jako politického nátlakového prostředku samozřejmě v první řadě silně poškodilo ruskou pověst, že je absolutně spolehlivým dodavatelem. Proto premiér Vladimír Putin - stále silný muž v Moskvě - manévr okamžitě zastavil. Schwarzenberg je přesvědčen, že raketový obranný systém neznamená ohrožení Ruské federace. Rusové o tom byli Američany důkladně informováni, říká. Také mezi moskevským vedením a pražskou vládou probíhají velmi otevřené rozhovory. "Pro Rusy je očividně těžko akceptovatelné, že takový systém bude postaven v zemi, která dříve patřila k sovětskému bloku. Určitým způsobem se to projevuje v nároku Moskvy, že má jisté právo do toho mluvit." Důvod pro plánovaný raketový obranný systém spatřuje český ministr zahraničí v konkrétním scénáři ohrožení. Technický vývoj jde všude ve světě rychle kupředu, říká. Již v dohledné době by mohly být některé země schopny vyvinout rakety, které dosáhnou až do Evropy a dále. Schwarzenberg dodává, že české obyvatelstvo na projekt pohlíží v současné době většinově negativně. "Ale jsou mnohé věci, které musí vláda - zdůrazňuji, že se souhlasem parlamentu - prosadit, i když v onom okamžiku nejsou populární. Člověk není politikem k tomu, aby vždy dělal to, co má právě nejvyšší míru souhlasu ve výzkumu veřejného mínění." Schwarzenberg doufá, že se USA teď dohodnou také s Polskem. Pokud ne, nabídla Litva, že umístí obranné rakety příslušné k systému na svém území, informuje ministr. Že by záměr mohl být opuštěn po změně v Bílém domě, Schwarzenberg vylučuje. Nanejvýš by se mohlo něco z rozpočtových důvodů pozdržet, říká ministr. Po rozhovorech v USA má Schwarzenberg spíše pocit, že je to jak pro republikány, tak pro demokraty otázka národní bezpečnosti Spojených států. Na projektu přece pracovala už vláda prezidenta Billa Clintona, zdůrazňuje. Po počáteční zdrženlivosti USA pochopily, vysvětluje český ministr, že je výhodné včlenit celek do architektury NATO. Proto přijel generální tajemník Atlantické aliance do Prahy k podpisu dohody - aby podpořil projekt, který je v zájmu celého NATO. "Není ani v nejmenším pravda, že je kvůli tomu NATO rozpolceno", ujišťuje Schwarzenberg.

Evropa potřebuje partnera Ameriku
Všeobecně je vztah mezi Evropou a Amerikou lepší, než se mnohokrát tvrdí, říká český ministr zahraničí. Zcela jistě se objevila krize (kvůli tématu Irák) mezi některými evropskými zeměmi a Spojenými státy - "ale to je dnes dalece překonáno". Naopak: V uplynulých 40 letech nebyly nikdy tak dobré vztahy mezi USA a Francií jako dnes. Také německá vláda se opět plně vydala na cestu spojenectví s Amerikou. "Ze začátku Američané mysleli, že budou moci všechno zrealizovat samostatně. Trpce byli poučeni o opaku. Ale i Evropané jsou realisté a přesně vědí, že bez spolupráce s USA neexistuje bezpečnost pro jejich kontinent." Po amerických volbách v listopadu neočekává Schwarzenberg žádnou dramatickou změnu. V americké zahraniční politice vládne větší kontinuita, říká, než se všeobecně myslí. "Jde o americké zájmy; a ty bude každá administrativa obhajovat."

3.8.2008

.