Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Karel Schwarzenberg - Češi jsou krtci a sojky

 

Rozhovor redaktora Milana Šímy s ministrem Karlem Schwarzenbergem v týdeníku Instinkt z 23.6.2011.

Karel Schwarzenberg se poslední dobou v Česku příliš nezdržuje. Na zahraničních cestách strávil za posledních 11 měsíců 96 dní, absolvoval 50 zahraničních cest, při nichž navštívil 40 zemí. Má vůbec předseda TOP 09 čas na bouřlivou domácí politiku? Nenechává vše až příliš na místopředsedovi Kalouskovi? Není jen maskotem své strany?

Tak už jste zase zpátky mezi těmi „paky", jak jste nedávno pojmenoval vrcholné koaliční politiky. Nepřehnal jste to, mimochodem, když jste na své cestě po Americe řekl: „Bohudík už je to tak dávno, co jsem byl naposled v Praze, že už si na ty paka nepamatuju"?

Někdo to považuje za přehnané. Dostal jsem také ale spoustu souhlasných názorů.

* Ta „paka" vám po vašem návratu ze zahraničních cest neschválila vaši koncepci zahraniční politiky. Co vy na to?

Že ve vládě jsou také zastoupeny poněkud odlišné názory. To přijímám. Jak říkal pan prezident Masaryk: „Demokracie je diskuse."

* Výhrady k ní měli zejména ministr obrany Vondra a premiér Nečas. Co jim konkrétně vadí?

Že v tom materiálu byl příliš málo zohledněn pohled na NATO v české zahraniční politice. Pan doktor Vondra měl námitky, že tomu není věnovaná vlastní kapitola. Poněvadž píšeme bezpečnostní politiku také na ministerstvu obrany, tak jsem nepovažoval za důležité, abych to všechno ještě opakoval.

* Nevyprovokoval tuto reakci dopis pana prezidenta Klause, který vaši koncepci také kritizoval?

Do jaké míry je dopis pana prezidenta ovlivnil, nemohu říci. Do duší a do mozků svých kolegů nevidím.

* Prezidentu Klausovi vadí, že se z koncepce nedá vyčíst, jak se budou naši vládní politici chovat v Bruselu, a také mu vadí ignorování posledního vývoje v eurozóně včetně kauzy Řecko.

Jak známo, nejsme členy eurozóny, tak se nás to přímo netýká. V té diskusi jsme spíše zdrženliví. Vzhledem ke stavu rozpočtu a našeho hospodářství v nejbližších letech nebudeme k eurozóně přistupovat, poněvadž budeme-li mít štěstí a všechny reformy budou klapat, tak snad až někdy v roce 2014 a 15 dosáhneme v rozpočtové politice mantinely, které jsou potřeba pro zahájení jednání o přístupu k eurozóně. A vzhledem k tomu, že eurozóna má teď potíže, tak nás to nijak nemotivuje, abychom to se spěchem přeháněli. Tak co?

* Vnímáte, že sílí tlak, aby se prezidentovy euroskeptické názory více projevily ve vaší koncepci české zahraniční politiky?

No dobrá, tak bude tlak.

* Podlehnete mu?

Ne. Poněvadž považuju za správnou tu politiku, kterou dělám, a nevidím důvodu, abych dělal jinou.

* Přes tyhle a mnohé jiné neshody ve vládě prý nejvíc pomohla stmelit koalici nedávná stávka odborářů. Je to pravda?

Musím říci, že to koaliční jednání den před stávkou probíhalo velice věcně. Dosáhli jsme shody. Uvidíme, jak dlouho to vydrží.

* Co vlastně na tu stávku říkáte?

Což o to, že oni protestujou, to je mi jasný. S odboráři mám ten problém, že jim jde o to, ty reformy úplně zastavit. To považuju za nezodpovědnost vůči státu. My jsme s nimi připraveni jednat o jednotlivých krocích, ale šmahem reformy odmítnout a za to bojovat stávkami, to považuju za zásadní omyl. Byla to politická stávka spojená s opozicí, ale samozřejmě na ni mají právo.

* Jak vidíte budoucnost reforem a vůbec této vlády? Věci veřejné říkají, že pokud se koalice do konce měsíce nedohodne, tak ji opustí. Prý už vám předložili jakýsi dodatek ke koaliční smlouvě a dodatek ke smlouvě prý předložila i ODS.

To bude ještě prodiskutováno. Jsou dva podklady, nad kterými se pracuje. Oba musí ustoupit od jistých přání. Tak je to běžné. Myslím, že by bylo špatné, kdyby Věci veřejné vystoupily z koalice. Jsem přesvědčen, že dokud nebudou všechny reformní kroky prosazeny, tak by ta koalice měla držet pohromadě. O žádných jiných variantách vládnutí tudíž nepřemýšlím.

* A máte vůbec šanci sledovat všechny ty vnitrokoaliční šarvátky, když jste pořád v zahraničí?

Vždyť jsem ministr zahraničí a ne ministr vnitra.

* Víte, že jste od loňského července na zahraničních cestách strávil 96 dní, absolvoval za 11 měsíců 50 zahraničních cest a navštívil 40 zemí?

Je pravda, že jsem chtěl něco dohnat z mého minulého ministrování. Jak známo, měl jsem tehdy zdravotní problémy a musel jsem odříct několik cest - Balkán a tak dále. Já velice dbám na to, abychom i s malými zeměmi zacházeli rovnoprávně. Nebudu navštěvovat jenom Francii nebo Ameriku a Německo.

* Nemáte s tím cestováním problémy? Přelety časových pásem, jet lag...

S tím problém nemám. Někteří mi vyčítají, že jsem schopný kdekoliv usnout. Takže v letadle usnu a obyčejně se vyspím dobře. To je moje životní štěstí. O tom je ta krásná historka se svatým Petrem u brány nebeské. Znáte ji?

* Ne, povídejte.

Já ji také neznal, ale kolega v parlamentu mi to řekl. Svatý Petr sedí u brány nebeské a najednou vidí, že nahoru jde Schwarzenberg a chechtá se na celé kolo. Svatý Petr se na něj podívá a říká: „Poslouchej, ty jsi vedl velice nemravný život a ani v poslední době jsi nebyl nijak vzorný. Za chvíli stojíš před Hospodinem a budeš se muset zodpovídat za své činy a celý svůj život, tak honem zvážni." A Schwarzenberg mu na to odpoví: „Svatý Petře, když oni si dole ve sněmovně furt ještě myslí, že pouze spím."

* Hezké, i když trochu morbidní. Když ale tak často cestujete, těžko se zvládnete věnovat domácí politice. Přitom jste přece předsedou koaliční strany a koalice je v permanentní krizi. Nenecháváte všechno na Miroslavu Kalouskovi, tak jako Radek John na Vítu Bártovi ve Věcech veřejných?

To může říkat někdo, kdo u těch koaličních jednání není. Samozřejmě, že to máme rozdělené podle věcí, které se řeší. Pokud se jedná o ekonomické nebo rozpočtové otázky, tak má hlavní slovo Kalousek. Když jde o postup v klubu, tak má hlavní hlas Gazdík. U zdravotnictví má to slovo docent Heger a u sociálních věcí Drábek. Kdybyste ale byl u těch koaličních jednání, tak byste věděl, že když se něco zadrhne na kritickém bodu, tak se obyčejně ozvu já, abych to rozhýbal.

* A není to spíš tak, že raději cestujete, než abyste tady v těch problémech byl s těmi „paky", jak říkáte?

Kdybyste je zažil, tak by se vám do toho také nechtělo. Kdo by se chtěl takto hádat? Někdy o blbý slova, jindy z ješitnosti. Samozřejmě, že když to je důležité, tak u toho vždycky jsem. Rutinní záležitosti ale přenechávám na druhých.

* V zahraničí si často neodpustíte ty své ironické poznámky. Při příležitosti cesty plyšového Krtečka na palubě raketoplánu Endeavour do vesmíru jste prohlásil, že místo lva bychom ve státním znaku měli mít právě jeho, „od přírody totiž dělá tunely".

Náš státní znak bych opravdu rád změnil. Že bychom byli nějaké lví povahy, to jsem prozatím nezjistil. Krteček je ale nesmírně oblíbený. Letěl za nás do vesmíru. Je všude ve světě známý a je to jediné zvíře, které pánbůh stvořil, aby dělalo tunely. To je opravdu pravý odznak české země. A místo té moravské orlice v šachovnici - mistři v šachu nejsme a orlí nadhled také nemáme - bych tam dal další oblíbenou českou figurku, kterou všichni známe z našich filmových pohádek - sojku práskačku. Krteček a sojka práskačka - takový by měl být pravý znak České republiky.

* Nezdá se vám, že už to s tím švejkováním přeháníte? Že rád využíváte svého specifického postavení, abyste říkal to, co lidé rádi uslyší?

Nevím, že bych měl nějaké výsadní postavení, a nevím, jestli se jedná o nějaké zneužívání. Nevím, jestli když si dělám legraci, tak je to nějaké zneužívání.

* Další váš výrok je tentokrát o kauze Diag Human: „Budeme si muset zvykat na to, že soudy v Evropě nerozhodují podle názoru našich ministrů. Když něco šlohneme, musíme to také zaplatit. Po jednadvaceti letech si na to budeme muset zvyknout."

Já jsem se vyjadřoval obecně, že někdy naše právní názory jsou v rozporu s pojetím práva v Evropě, s čímž se denně potýkám.

* Z toho, co jste prohlásil, vyplývá, že Česká republika se v zásadě chystá v kauze Diag Human kapitulovat a že snad tento spor je již ukončen a že jsme snad i něco ukradli.

Ta záležitost je poněkud spletitá. Není na mně, abych o tom rozhodl. Pozoruhodné pro mě ale je, že byla několikrát možnost uzavřít smír za podstatně, ale podstatně nižší částky - i o několik nul na konci. Dokonce se to už dojednalo, ale nakonec to politické strany odmítly. No a teď se to vyšplhalo na 16 miliard, a když to tak i s úroky poleze dále, tak uvidíme, na jaké částce nakonec skončíme.

* Nehrozí nějakým budovám, které vlastní český stát v zahraničí, exekuce? Například českému centru v Paříži?

Myslím, že ta budova je chráněna diplomatickým statusem.

* Pokud ano, tak k té ochraně došlo až poté, co zde bylo reálné nebezpečí, že bude zabavena?

To byl majetek československého velvyslanectví za první republiky. O tom tedy nebylo pochyb. Jenom jsme si pro jistotu ještě vyžádali potvrzení od francouzského ministerstva zahraničních věcí. Což normálně neděláme, když není zvláštní důvod.

.