Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Počítám s tím, že výsledky přijdou do dvou let

 

Rozhovor redaktora Milana Rokose s ministrem Vondrou v Lidových novinách ze dne 22.9.2006.

Jak jste spokojen s dnešní schůzkou ministrů Visegrádu a Pobaltí a co konkrétního přinesla?

Jsem velice spokojen. My jsme tu schůzku iniciovali, byl to český nápad. Dlouho jsme však nevěděli, zda se zúčastní Poláci. Oni až dosud postupovali spíše samostatně, polská ministryně zahraničí Anna Fotygová se ale schůzky zúčastnila a tomu, aby se při tlaku na americký Kongres postupovalo společně, vyslovila plnou podporu. Dohodli jsme se na ustavení Koalice za vízovou rovnoprávnost a budeme spolupracovat. Tady ve Washingtonu se budou pravidelně scházet velvyslanci a budou do té práce zapojovat skupiny etnických Američanů a další sdružení, ať už zájmová nebo v oblasti byznysu. Budeme tlačit na zrušení diskriminace, která tu zjevně existuje, a já počítám s tím, že do roku nebo dvou let nějaké výsledky mít určitě budeme. Dohodli jsme se také, že budeme spolupracovat i v Bruselu s Evropskou unií. Cílem je společná komunikace ve vztahu k zemím, kde problém s vízy přetrvává. Nejsou to jen Spojené státy, ale i Kanada nebo Austrálie. Situace u každé z těch zemí je ale trošku jiná.

Chystáte ještě do amerických voleb přímá jednání s Američany, třeba na ministerské úrovni?

To nevylučuji, schůzky probíhají neustále, ať už jde o nás, Poláky či další země. Klíčové je ale působení na americký Kongres. Vláda má v otázkách spojených s bezpečností ve vztahu s Kongresem celou řadu problémů a já se obávám, že nestačí spoléhat se, že když to řekneme na ministerstvu zahraničí, že to oni v Kongresu zařídí.

Zmínil jste, že Polsko jednalo spíše na vlastní pěst. Bylo těžké přesvědčit Poláky ke společnému postupu?

Jsem člověk, který se už 15 let zasazuje o úzkou spolupráci s Polskem, a myslím, že mám určitý kredit. Jsem rád, že se to podařilo a Poláci s těmi věcmi vyslovili souhlas.

Jak mohou případná zrušení víz ovlivnit listopadové volby do Kongresu? Je v tomto směru výrazný rozdíl mezi republikány a demokraty?

V Kongresu je už dnes řada návrhů, ne jen jeden, který zmiňuje Polsko. Jsou podporovány jak demokraty, tak republikány, jde to napříč politickým spektrem. Zároveň ale najdeme mnoho protivníků, a to na obou stranách. Demokraté mají možná větší sklon akcentovat problémy pracovního trhu, zatímco republikáni více zdůrazňují bezpečnost. Nelze to ale hodnotit tak, že je pro nás jedna strana příznivěji nakloněna než ta druhá.

Říkal jste, že změnu očekáváte v průběhu jednoho nebo dvou let. Co vás vede k takovému optimismu, když se dlouhých 16 let nestalo nic?

Není pravda, že se nic nestalo. U vstupu do NATO to bylo podobné. Tam to také nebyla záležitost jednoho roku. Je třeba k tomu připravit půdu a vytrvale pracovat a nenechávat to jen na byrokratické výměně papírů, to bychom se nikam nedostali. Při vstupu do NATO jsme uspěli proto, že jsme vytrvale pracovali na všech frontách. Obávám se, že ve věci víz tomu tak nebylo. V posledních letech se tato otázka trochu podceňovala a zanedbávala. Mimochodem, jediná země střední a východní Evropy, která nemusí mít víza při cestě do Ameriky, je Slovinsko. To dostalo víza jako politickou kompenzaci za to, že nebylo přijato do NATO v první vlně.

Mluvili jste také o návrhu Evropské komise na zavedení víz pro americké diplomaty?

Ano. Pokud unie bude mít společnou pozici, tak by ji měla mít vůči všem zemím, kterých se to týká, tedy USA, Kanadě a Austrálii. Spojené státy by se neměly brát odděleně.

.