František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Dobrý den, vítejte u Interview ČT 24. Včera jsme s tragickým úžasem sledovali atentáty na moskevské metro. Shodou okolností za pár dní přijede do Prahy ruský prezident, aby tady s americkým protějškem podepsal dohodu o omezení strategických zbraní. Proč právě Praha se stane místem podpisu a jak jsme na téhle vrcholné schůzce zaangažováni? Zeptáme se v dalších minutách. A naším hostem je dnes místopředseda vlády a ministr zahraničí Jan Kohout. Dobrý den.

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Hezký podvečer.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Pane ministře, Moskva drží smutek za oběti, za 4 desítky obětí po včerejším atentátu v moskevském metru. Vy jste včera kondoloval ruskému národu. Řekněte, co vůbec znamená v tuhle chvíli ten útok pro českou diplomacii ve světle toho, že jsme vlastně v tuhle chvíli zapojeni taky do boje proti světovému terorismu?

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Tak já myslím, že rozhodující je na tom to, že ukazuje se i po těch útocích v Moskvě, po té řadě útocích, které byly v jiných zemích, že boj proti terorismu není nic, co bychom si jenom tak vymysleli, že bychom operovali, abychom strašili lidi, ale že to je reálná hrozba. Reálná hrozba, proti které bojujeme různými způsoby na různých úrovních a v různých místech světa. Ale je společná a je společná nejen pro tuto část Evropy, jako je, do které patří Česká republika, ale je společná pro Spojené státy a je vidět, že je společná i pro Rusko. Čili pro českou diplomacii to znamená potvrzení jednoho z těch základních směrů, kterými je boj proti terorismu jako jedna z těch aktivit velmi výrazných i v té bezpečnostní oblasti, a to, že my říkáme, že je to problém, který je možné řešit pouze mezinárodní spoluprací. A já předpokládám, že i výsledkem nebo jedním z důsledků těch bombových útoků v Moskvě bude snaha Ruska posílit mezinárodní spolupráci, pokud jde o boj proti terorismu.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Jakože by se zapojilo Rusko třeba v Afghánistánu?

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Já bych předpokládal a myslím si, že právě Afghánistán je jedním z těch oblastí, kde je skutečně naše Aliance a mezinárodní společenství bojuje proti terorismu. Rusko v dosavadní době bylo nápomocno ve vztahu k Afghánistánu. Já předpokládám, že možná v tom úsilí dojde ještě většímu, než tomu bylo dosud.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Rusko vede v tuhle chvíli taky poměrně silnou ofenzivu na Severním Kavkazu. Očekáváte, že ta ofenziva bude ještě silnější?

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Já mám vždycky /nesrozumitelné/ mluvit o tom, zda výsledky ofenziv vojenských jsou vždycky těmi nejlepšími, protože kořeny terorismu jsou různorodé a nejdou jednoduše identifikovat. Terorismus, útoky na civilní obyvatele prostě zavrženíhodná věc kdekoli, ale myslím si, že ne vždycky je řešením, řešením pouze použít hrubou sílu, že je třeba mnohem více sofistikovanějších nástrojů, z nichž v neposlední řadě je politický dialog a ekonomické a sociální stimuly, které vedou k tomu, aby nebylo jednoduché rekrutovat, rekrutovat teroristy.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Já jsem tady úvodem zmínil tu schůzku, která se chystá na příští týden. Americký prezident Barack Obama versus Dmitrij Medveděv, ruský prezident. Nezkomplikovaly tyhle události nic na těch přípravách?

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Já si myslím, že ne, já nemám žádný signál o tom, že by komplikovaly nebo některak ohrozili podpis samotné smlouvy. Jsou to dva procesy, které běží odděleně, ale já předpokládám, že v průběhu těch jednání, která se tady uskuteční, já doufám, že se uskuteční, že dojde řeč i právě na boj proti terorismu.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Počkejte, říkáte doufám, že se uskuteční. Jakože to v tuhle chvíli ještě není jasné, že by se uskutečnil ...

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Ne, ne, ne, já jsem chtěl tím říci jenom to, že ohledně programu jako takového, co jak bude za sebou následovat, mnoho nevíme v tuto chvíli, protože teprve advance týmy, takzvané ty přípravné týmy najíždějí, představy krystalizují a je to všechno ve velkém pohybu. Já předpokládám, že co je určitě jisté, je podpis té smlouvy a následná tisková konference. To v každém případě bude, ale jak k tomu budou i přizpůsobené nebo předpokládám, že dojde i k jednání mezi Spojenými státy a Ruskou federací ještě v průběhu toho dne nebo před tímto dnem. Takže ..., nebo před tím aktem ...

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Takže ani žádný požadavek tady v tuhle chvíli není od obou těch týmů? Jestli tady třeba, já nevím, mě napadá pár takových technických detailů ve stylu, jestli tady oba prezidenti přespí, s kým se setkají, kde vlastně bude místo podpisu té smlouvy a podobně.

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Na ty první dva dotazy nemám odpověď, protože s ničím takovým konkrétním zatím nepřijeli. A je třeba říci, že některé informace, které máme v tuhle chvíli k dispozici, a říkám naprosto upřímně, že jsou ve velkém pohybu, nemůžeme i z důvodů bezpečnostních zatím uvolňovat veřejnosti, ale vše nasvědčuje tomu a já předpokládám, že Pražský hrad bude tím místem podpisu.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Pronese tady americký prezident zase nějaký zásadní projev?

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Já myslím, že to nebude příležitost pro zásadní projevy toho typu, který jsme viděli minulý duben tady v Praze, ale rozhodně projevy obou prezidentů zazní. To v každém případě. Hodnotící a jistě, které budou říkat, jakým způsobem si dál představují oba prezidenti spolupráci, protože ta samotná smlouva má význam jednak strategický, skutečně dochází k redukci strategických nukleárních zbraní, má i symbolický a má i politický a je vyjádřením určitého nového, nové etapy, restartu, jak se říkalo, resetu ve vztazích mezi Spojenými státy a Ruskou federací. A jistě budou chtít oba prezidenti při této příležitosti sdělit, jakým, jakým směrem se bude jejich spolupráce ubírat.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
My se k podrobnostem té smlouvy ještě dostaneme. Ale když se ještě chvíli budu držet vlastně těch techničtějších detailů, tak v podstatě svět se o tom dozvěděl únikem z české diplomacie, o tom, že ta schůzka bude tady. Nepoškodili jsme si nějak reputaci, pane ministře?

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Já bych neřek, že to byl únik. Pokud by to byl únik, tak rozhodně nebyl nechtěný a neúmyslný. Myslím si, že jsme si žádnou prestiž nepoškodili.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Jak to myslíte, že nebyl nechtěný a neúmyslný?

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Tak jsou různé typy úniků, ale tenhle ten myslím, že nebyl zrovna z té kategorie nechtěných.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Jakože na tom měl někdo v Tuzemsku zájem?

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
No, tak ta situace už dozrála do takové situace nebo ta situace už byla v takovém stádiu, že některé informace se dostávaly na veřejnost i jinými cestami než přes ministerstvo zahraničních věcí, ale tady jsme v určitou chvíli považovali za vhodné do toho vnést trošku jasno.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Proč vlastně ta smlouva bude podepsána v Praze?

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
My jsme slyšeli vyjádření pana prezidenta Obamy, že Prahu si vybral z několika důvodů. Jednak to, že je to město, v kterém pronesl tento projev, který se tou smlouvou do značné míry naplňuje. Ta vize nebo cesta k bezjadernému světu. A druhou, druhým důvodem je to, že jsme země spojenecká, země alianční a blízký přítel Spojených států. To si myslím, že jsou důležité momenty. Není tajemstvím, že tím protikandidátem vlastně byl Kyjev a prezident Obama vyjádřil silné přání, aby to bylo v Praze. A pro Prahu, myslím, že je to docela důležitý okamžik. Praha se stane zase, řekněme, tím mediálně zajímavým a centrem vlastně pozornosti celého, celého světa.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
No, a krom toho, řekněme "marketingu", co z toho bude Česká republika mít?

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Já předpokládám při této příležitosti, že dojde i k řadě setkání bilaterálních. Já je skutečně nejsem schopen v tuto chvíli potvrdit, ale předpokládám, že dojde k bilaterálnímu setkání mezi představiteli České republiky a prezidentem a představiteli jeho administrativy a věřím, že i řada těch témat, která jsme začli rozvíjet v minulém roce mezi, řekněme, jako v bilaterální rovině, že je budeme schopni nějakým způsobem posunout.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
A nebude to v tu ..., nebo nejeví se to v tuhle chvíli tak, že ta schůzka bude vlastně jenom, že sem oba prezidenti přiletí, podepíší dohodu, udělají společnou tiskovou konferenci a pak odletí, že na žádná ta jednání nebude čas?

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Já předpokládám, že všichni jsou si vědomi, že když přijedou do hostitelské země, že nelze do této země pouze přijet podepsat, vykonat akt podpisu a zase odjet, ale že minimálně slušnost, a v tomto případě si myslím, že to nebude pouze slušnost a kurtoazie, ale skutečně zájem na jednáních s českou stranou. Tam předpokládám stejný zájem i na straně Ruské federace.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Ta smlouva o omezení strategických zbraní, znamená to, že v tuhle chvíli konec sporů mezi Spojenými státy na straně jedné a Ruskem na straně druhé o protiraketovou obranu?

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Ta protiraketová obrana, respektive ta smlouva se vyjadřuje pouze preambulárně k těm ofenzivním a defenzivním prvkům v protiraketové obraně nebo vůbec té, těch strategických útočných zbraních a vlastně je to text, který je převzatý z té původní smlouvy z roku 91, z toho START 1. Čili tam není žádný nový pohyb. Samotné tělo té smlouvy o ničem takovém nehovoří a v žádném případě nezakazuje nebo nekomplikuje testování či rozmisťování prvků protiraketové obrany.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Dobře, tak ale máme-li věřit informacím z ruské strany, alespoň těm dostupným v tuhle chvíli, tak podle nich v té smlouvě bude, že pokud Rusové vyhodnotí, že ty protiraketové komponenty Spojených států, potažmo tedy Severoatlantické aliance nějakým způsobem ohrožují Moskvu, takže může od té smlouvy Rusko odstoupit.

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Tohle by nemělo být v téhle té smlouvě, ale mělo by to být součástí deklarace, kterou obě strany si při příležitosti toho podpisu vydají. Deklarace je obvyklá záležitost při podpisu takovýchto smluv, je to vlastně jakási dovysvětlující pozice jednotlivé země, ale samotná smlouva nic, pokud jde o protiraketovou obranu, nelimituje.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Jak se teď povedou jednání s Ruskem nebo jakým směrem oproti raketové obraně, když se budu ještě chvíli držet té samotné protiraketové obrany, protože je to vlastně i symbolické s tím, že bude tedy ta smlouva podepsána tady v České republice?

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Já předpokládám, tak jak ...

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tak víme, že vztahy Severoatlantické aliance a Ruska nejsou moc dobré, byla tam chvilku komunikační bariéra kvůli ...

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Tady už i u toho předchozího konceptu nebo té původní architektury protiraketové obrany tady ze strany Spojených států i Aliance byla nabídnuta ruka ke spolupráci Rusku. Byla znovu zopakována tato nabídka ke spolupráci na tom novém, nové architektuře té adaptované, postupné výstavbě těch interceptorů a radarových zařízení. Já předpokládám, že toto zůstává v platnosti. Potvrdil to i generální tajemník NATO Rasmussen. Ta ruka nabídnutá ke spolupráci protiraketové obraně tady ze strany Aliance trvá. Takže záleží pouze na ruské straně, jakým způsobem se k tomu postaví.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
A je pravděpodobné, že by se do toho nějakým aktivním způsobem zapojilo Rusko?

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Já bych byl rád, kdyby se zapojilo do toho Rusko, protože tak jako jsme mluvili na začátku o tom, že čelí stejné hrozbě, pokud jde o terorismus, tak hrozí stejné hrozby, pokud jde o šíření zbraní hromadného ničení a především balistických raket a těch programů, které i v rukou v okolí Ruska nabývají na intenzitě. Já myslím, že pokud převládne politický realismus, že Rusko bude hledat cesty, jak se do tohoto systému zapojit, nikoli ho negovat.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
S tím, že tady by měl být v listopadu summit Severoatlantické aliance, na kterém by se měla protiraketová obrana asi hodně skloňovat možná. Takže je už v tuhle chvíli nějakým způsobem jasné nebo formulované stanovisko třeba české diplomacie k tomuto?

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Pokud jde o protiraketovou obranu, to zůstává trvale stejné a neměnné.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
O protiraketovou obranu a zapojení Ruska.

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
To zůstává stále stejné a neměnné. Pokud jde o protiraketovou obranu, ano, a pokud jde o zapojení Ruska, též ano. To jsou dvě základní mantry /nesrozumitelné/ od toho původního konceptu i během toho nového. Rizika nebezpečí ve vztahu k území, teritoriu našemu, našich spojenců nemizí, naopak narůstají. Ten nový systém chrání nejen vojenská zařízení, ale především ta populační centra. Čili teritoria. A my jsme celou dobu opakovali Ruské federaci, že jsme připraveni s nima na tomto participovat, čili tady česká, česká diplomacie je kontinuální, pokud jde o ten postoj.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Zpátky k dohodě o omezení strategických zbraní, kterou tady podepíší americký a ruský prezident. Kdybyste měl českému divákovi vysvětlit, proč je to dobré, proč je to vlastně potřeba v tuhle chvíli?

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Byla spousta katastrofických filmů, které vlastně ukazovaly, jaký by byl svět po jaderné válce. Všichni víme z historie a z některých vzpomínek z dob studené války, jak velmi často nebo několikrát se stalo, že svět byl na pokraji jaderné apokalypsy, pardon, právě proto, že bylo přespříliš zbraní a nebyla kontrola, nebyla důvěra. Čili ta smlouva je jednak symbolem určité důvěry mezi těmi největšími jadernými mocnostmi a snižuje počty jaderných zbraní, zavádí limity, pokud jde o nosiče, které jsou takříkajíc nezařazené, ty, které jsou někde popsatelné a umístitelné nebo umístěné. Čili vnáší více jistoty, předvídatelnosti do oblasti, která stále při těch množstvích, která zůstanou, je schopna vyhladit to lidstvo z planety země. A proto ten, ta politika je směřující k tomu globálnímu, k té globální nule. V jisté perspektivě, kterou si nedovedu vůbec odhadnout, má smysl.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
No právě, je to vůbec perspektiva, nebo to je sci-fi, teda když jsme tady začali přirovnáváním ke katastrofickým sci-fi filmům?

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Všechny velké myšlenky vypadají ze začátku jako sci-fi a samozřejmě cesta k tomu ...

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tak jinak, utopie.

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Utopie ... Cesta k tomu nebude, nebude jednoduchá a rozhodně nebude krátká. Je to hodně o důvěře a o zabezpečení bezpečnosti nějakým jiným způsobem než jenom jadernými zbraněmi, ale cesta k tomu snižování, vlastně možnosti nebo schopnosti zničení lidstva je rozhodně cestou správnou.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Takže víme, že Spojené státy a Rusko mají v tuhle chvíli samozřejmě drtivou, drtivou část všech světových jaderných hlavic, nosičů a podobně, ale jaký by měl být tedy ten krok číslo dvě po podepsání té jejich vzájemné smlouvy?

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
No, my budeme mít ten jaderný nebo nejaderný summit ve Washingtonu a bude na to navazovat i ta skalní schůzka MPT, čili ty smlouvy o nešíření jaderných zbraní, která je jeden z těch úhelných kamenů mezinárodního práva a mezinárodního společenství, pokud jde o nešíření jaderných zbraní. Ten smysl nebo i ta logika věci je, pokud je odzbrojují ti velcí, přijde čas, kdy ti menší nebo ti, kteří touží po jaderné zbrani, ať už z toho důvodu po prestiži nebo po, z důvodů stát se regionální mocností, ovlivňovat své sousedy či zastrašovat, budou schopni opustit tuhle logiku, která je konfrontační, nikoli kooperativní.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Co z toho budou mít ty země? Právě na to nechtějí moc slyšet.

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Každá země, která vyvíjí jaderné zbraně nebo je vyvíjela nebo je má, je má z důvodu především zachování vlastní bezpečnosti před útočníky. To znamená, že je schopna zasadit útočníkovi úder, který se mu nevyplatí, aby vůbec podnikl ten první útok na tuto zemi. Čili je to sebezáchovná zbraň. Pakliže bude nahrazena jiným systémem a jiným režimem bezpečnosti než jenom založeném na vlastnictví jaderných zbraní, pak je to ta cesta, která jim umožní, aby se také na ní participovali.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Naším hostem v Interview ČT 24 je dnes místopředseda vlády a ministr zahraničí Jan Kohout.
tak pojďme teď, pane ministře, do toho našeho českého rybníčku, protože vy jste v minulých dnech hodně řešil, jestli odvolat, nebo neodvolat velvyslankyni při Evropské unii Milenu Vicenovou. Byla toho plá média, nakonec jste se rozhodl Milenu Vicenovou neodvolat. Ptám se úvodem, proč jste ji chtěl vůbec odvolat.

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Já bych šel úplně ..., já bych to zasadil do kontextu, všechny ty úvahy, a to byly pouze mediální úvahy a spekulace, protože já jsem na to téma neuvedl mnoho svých autentických výroků a výroky, které byly, nebyly úplně přesně citovány. Ale česká diplomacie má 120 zahraničních misí diplomatických, velvyslanectví i generálních konzulátů, českých center. Při té obvyklé rotaci třech až čtyřech roků, to znamená, že přibližně 40, někdy až 50 míst během toho roku se střídá. V tomto případě vzhledem k předsednictví se posunula ta masa střídajících se velvyslanců trošku v čase do těchto dob. Čili každý rok dochází opravdu k desítkám střídání na velvyslaneckých postech. Jako ministr zahraničních věcí každý, i ty přede mnou, připravujeme něco, čemu se říká plán střídání. Prostě velvyslanci se nestřídají ze dne na den a bez rozvahy. A tato rozvaha je moje kompetence, ale zároveň i odpovědnost. To znamená, na začátku roku musíme předpokládat ...

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
To se vůbec nesnažím žádným způsobem zpochybňovat, ale ...

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Musím uvažovat o tom, jakým způsobem přistoupit k některým misím. Pokud jde o stálé zastoupení v Bruselu, paní velvyslankyně byla přijata na předsednictví. Od předsednictví uběhne rok a já jsem v souvislosti s dalšími posty uvažoval, zvažoval, nikdy nedal na papír a nikdy nepředložil vládě, o tom, zda i na tomto postup může dojít ke změně či nemůže dojít ke změně, jestli by byla ku prospěchu či k neprospěchu. Co je třeba říci, že ve vztahu k tomuto naprosto jaksi profesionálnímu přístupu zvažovanému, standardnímu a nikterak neobvyklému tím, že se to dostalo do médií a začly ty spekulace, objevily se dva nepěkné mýty. A řekl bych ...

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tak vy jste ty mýty, mýty v médiích, myslím si, poměrně dostatečně vyvrátil.

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Dobře, jo ...

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Já doufám, že jde o vendetu a podobně.

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Přesně tak.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Ale spíš jsem se chtěl zeptat na to, Milena Vicenová, řekněme, že od předsednictví vlastně uplynul rok, jak dlouho tedy je velvyslanec na tom postu obvykle? Nebo zaslouží si jako vůbec Milena Vicenová v tuhle chvíli ty úvahy o tom, že by měla být vystřídána někým jiným?

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Je to obvyklé skutečně na tři roky, tři až čtyři roky, jak jsem řekl. A bylo to, ten její mandát byl skutečně na předsednictví. Zároveň je mojí snahou celkově v zahraniční politice depolitizovat a deideologizovat zahraniční politiku. Ale aby mi bylo rozuměno, deideologizovat, politika je vždycky politikou a politikou zůstane. A bohužel v těch předchozích letech, pokud jde o post v Bruselu, došlo k jakési politizaci. Na začátku do jisté míry stála i moje osoba tím, že v jednu chvíli jsem byl zvažován, to přece pamatujete, asi v roce 2005 na premiéra a to už dostalo jistý politický nádech a bylo vnímáno ...

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Tak ono i v tuhle chvíli. Vy říkáte, že se snažíte odpolitizování, ale v minulých dnech jsme mohli číst o tom, jak si vás vedení ČSSD přeje v čele kandidátky, ať už v Plzeňském nebo Královéhradeckém kraji.

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Tohle už, myslím, souvisí s něčím jiným. Já bych dopovídal to první, protože skutečně pokud jde o ten post, paní Milena Vicenová, která skutečně zvládla předsednictví dobře a se ctí, byla ministryní v předchozí vládě. Toto jsou posty, které ..., to je post, který je obsazován profesionálním kariérním diplomatem a s paní Vicenovou já počítám, že bude pokračovat v diplomacii, že se velmi osvědčila a že má prostě perspektivu jako pracovnice české diplomatické služby.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
S tím, že o tom rozhodne tedy ale až vláda po volbách?

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Ale až, stejně tak jako o ostatních, ostatních velvyslancích. Pokud jde o post ministra, on je, byť v úřednické vládě, post ministra z definice nemůže být nepolitický nebo apolitický, byť ta vláda se tváří úřednicky a nepoliticky. Nelze jakoby mít, jednou nohou být úředník a jednou nohou dělat politiku. Z přirozenosti věci je to funkce především politická, a proto jsem v jistý okamžik byl připraven ČSSD jaksi vyjít vstříc a kandidovat na kandidátce, pokud by byl tedy zájem ze strany, ze strany některé organizace.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Dobře, ale tak předpokládám, že jste připraven být i v jejich vládě, pokud ČSSD vyhraje volby.

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Jsem připraven, samozřejmě pokračovat ve vládě. Pokud taková nabídka přijde ...

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Což by vás tedy tímhle pohledem diskvalifikovalo potom pro práci velvyslance v Bruselu nebo někde jinde.

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Rozumíte tomu přesně. Já bych neřek někdy jinde a někde jinde, v diplomatické službě máme několik bývalých ministrů, předsedů různých politických stran. Když si vzpomenete, že je to pan velvyslanec Žantovský a další.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
Jan Kohout, místopředseda vlády a ministr zahraničí, byl dnes hostem Interview ČT 24. Děkuju za rozhovor.

Jan KOHOUT, ministr zahraničních věcí
--------------------
Děkuju za pozvání.

František LUTONSKÝ, moderátor
--------------------
No, a vám, divákům čtyřiadvacítky, díky za pozornost, mějte se hezky a na shledanou.