Vážené paní velvyslankyně, vážení páni velvyslanci, vážení hosté, dámy a pánové,

Je pro mě ctí, že mohu vystoupit na každoroční poradě velvyslanců. Scházíme se tu v době komplikované vnitropolitické situace. Vláda premiéra Jiřího Rusnoka dostala nelehký úkol udržet chod tohoto státu navzdory politickým turbulencím posledních měsíců. To se samozřejmě týká i zahraniční služby.

Přestože jsme na cestě k předčasným volbám a současná vláda má z pochopitelných důvodů omezený mandát, dopady tohoto přechodného období na českou zahraniční politiku však musí být minimální. 

Společným jmenovatelem našeho úsilí musí být snaha zachovat důvěryhodnost České republiky navenek, prezentovat naši zemi jako spolehlivého partnera a zajistit profesionální fungování ministerstva a diplomatické služby.

V praxi to znamená, že chci především prosazovat kontinuitu v naší zahraniční politice, která bude vycházet z realistického hodnocení našich ambicí, cílů a možností.

Nezbytným předpokladem pro úspěšné fungování naší zahraniční politiky je vysoká míra profesionality činnosti ministerstva a jeho úřednického aparátu. Chtěl bych vás proto požádat o dodržování tohoto vysokého standardu i v nadcházejícím období. 

Všichni jsme si vědomi skutečnosti, že spolupráce mezi zastupitelskými úřady a ústředím musí být vysoce a úzce koordinována, tak aby rozhodnutí z ústředí byla včas a správně implementována. Na druhé straně je pak důležité zaručit korektní a přesnou informovanost ústředí, která je základem objektivního rozhodování.

Každodenní diplomatická činnost musí být navázána na naše dlouhodobé strategické cíle. Ne vždy si bohužel umíme dostatečně přesvědčivě zodpovědět otázku, proč danou věc prosazujeme, jaký nám může přinést užitek a jak zapadá do naší dlouhodobé strategie.

Naše zahraniční politika musí být založena na racionalitě, pragmatismu, oproštění od ideologických stereotypů a hledání nejlepších cest k prosazování našich zájmů a priorit.

Rád bych se nyní dotkl konkrétních témat a otázek, které jsou velice aktuální pro českou zahraniční politiku:

V otázce velvyslanců byla situace neudržitelná a poškozovala naše zájmy. Vláda musela společně s prezidentem republiky jednat s cílem ukončit zbytečnou nejistotu a nejasnosti, které už neúměrně dlouho zatěžovaly bilaterální vztahy s dotčenými zeměmi.

Děkuji všem, kterých se tato situace týká, za trpělivost a znovu vás chci požádat, abyste učinili maximum pro to, aby se tyto vnitřní otázky nepřenášely do vaší každodenní diplomatické práce.

Pokud jde o Evropskou unii, naše politika je zásadně proevropská, prounijní, což jednak vychází z našich dlouhodobých zájmů, ale i ze samotného geopolitického ukotvení naší země.

Po změnách na naší domácí politické scéně bychom měli tuto skutečnost našim evropským partnerům jasně připomenout a tím oslabit ono stigma „troublemakera“, které si ČR v minulosti vysloužila.

Musíme se stále učit využívat možností, které nám členství v EU nabízí a využívat existujících mechanismů k prosazení našich zájmů. Aktivity ČR v EU by se měly projevit i ve zvyšování našeho vlivu na rozhodování v evropských institucích. Důležitým úkolem je posílit naši přítomnost v bruselské centrále. Naše zastoupení v evropských strukturách není adekvátní a velký dluh vidím v neschopnosti obsazovat pozice středního managementu. 

V neposlední řadě je v našem zájmu zasadit se o posílení vlivu a jednotnější vystupování Evropské unie na mezinárodní scéně.  V tomto ohledu nás v nejbližších měsících čekají dva klíčové summity: Summit Východního partnerství a Evropská rada ke Společné bezpečnostní a obranné politice. Bude nesmírně důležité připravit a předjednat českou pozici jak na unijní úrovni, tak i s našimi nejbližšími spojenci, aby případná nová vláda měla na co navazovat a zbytečně nedocházelo k oslabení našich zájmů. 

 

V jednom ze svých vystoupení jsem již zdůraznil, že podstatnou součástí české zahraniční politiky je její mezinárodní rozměr. Novým bezpečnostním hrozbám je možné efektivně čelit pouze a jen v součinnosti s našimi spojenci a partnery, ať už se to týká stabilizace Blízkého východu, složité bezpečnostní situace v Mali, bojů v Sýrii, nebezpečí kybernetických útoků nebo téměř jistě komplikovaného budoucího vývoje v Afghánistánu po odchodu mezinárodních sil.

Naše bezpečnost je založena primárně na kolektivní obraně NATO, proto musíme i nadále vystupovat jako spolehlivý a aktivní spojenec. To s sebou nese i povinnost účastnit se aliančních misí a podílet se na aliančních projektech.

V příštím roce vyprší dvouletý mandát působení českých vojáků v zahraničních misích a tato vláda včetně ministerstev zahraničí a obrany se již musí zabývat perspektivou budoucího nasazení české armády v zahraničí v letech 2015 až 2016.

Přestože předložení nového dvouletého mandátu bude s největší pravděpodobností úkolem nové vlády, je potřeba komunikovat s našimi spojenci a mapovat možnosti zapojení našich vojáků do zahraničních operací tak, aby toto zapojení odpovídalo našim zájmům a možnostem. Kromě již tradičních operací pod hlavičkou EU či NATO je třeba zvažovat nové příležitosti například v rámci misí OSN.

Prioritou pro českou zahraniční politiku zůstává úsilí o rozvoj dobrých sousedských vztahů. Musíme se snažit identifikovat nové oblasti a možnosti spolupráce. Velké naděje v tomto směru vkládám do regionální platformy Visegrádské spolupráce.

Je potřeba stále rozšiřovat a rozvíjet praktickou náplň spolupráce, ať již se jedná o oblast energetiky, kultury či obrany. Neméně důležitá je též komunikace směrem dovnitř s cílem posilovat širší vzájemné povědomí o Visegrádské spolupráci a o výsledcích, které přináší.

Navíc se ukazuje, a já jsem za to nesmírně rád, že Visegrádská spolupráce má potenciál přesáhnout svůj čistě regionální středoevropský rozměr. Naše zájmy půjde pochopitelně lépe prosazovat, pokud se budeme angažovat společně nejenom v regionu západního Balkánu, zemích Východního partnerství, ale i na půdě Evropské unie.

Česká diplomacie si právem vydobyla značné renomé díky svému principiálnímu postoji k otázce lidských práv a podpoře vlády práva ve světě. Je to již naše tradiční značka, která nás činí pro některé partnery atraktivnějšími.

Naučme se rozpoznávat, kdy a v jaké formě je nejvhodnější tyto otázky v dialogu s konkrétními státy vznášet. Naše úsilí o podporu lidských práv by jen těžko přinášelo výsledky bez aktivní spolupráce s našimi partnery. Využívejme proto členství v mezinárodních organizacích a institucích k formování společného postupu v lidskoprávní agendě.

Někteří z vás si již zvykli, že postavení velvyslance se mění, že jsou na vás kladeny úkoly, které jste v minulosti nebyli nuceni řešit. Je to všeobecný trend v diplomacii nejen u nás.

Probíhající ekonomická krize, která začala před několika lety, se dotkla i způsobu uvažování o směru, kterým by se měla česká zahraniční služba ubírat, a cílech, které by měla v 21. století plnit.

Za jednu ze zásadních priorit naší zahraniční politiky proto považuji prosazování ekonomických zájmů České republiky – čili ekonomickou diplomacii.

Na této oblasti potřebujeme výrazně zapracovat, aby ekonomická diplomacie měla alespoň stejné kvality jako je tomu např. v Německu, Spojených státech, Izraeli a celé řadě dalších západních zemí.

Dovolte mi přednést několik tezí k těm nejdůležitějším pilířům činnosti ekonomické diplomacie, které považuji za klíčové na zastupitelských úřadech České republiky rozvíjet.

 

Jedním z hlavních poslání státu je mimo jiné zajištění hospodářské stability České republiky. Právě tento úkol je v posledních letech – a bude bezesporu i v těch následujících – stále naléhavější i v agendě ministerstva zahraničních věcí.

A právě proto je třeba vnímat základní důvod existence ministerstva zahraničí v zajištění dlouhodobé prosperity a ekonomické bezpečnosti České republiky. Právě proto mojí představou je, aby se ministerstvo zahraničních věcí stalo součástí bloku ekonomických ministerstev, kde plní řadu nezastupitelných úkolů.

Samozřejmě, esenciálním předpokladem ekonomické bezpečnosti naší země je zapojení a aktivní participace v globálních a především euroatlantických strukturách včetně Evropské unie, Mezinárodní obchodní organizace a dalších.

Samo členství v nadnárodních organizacích ovšem nemůže zajistit splnění všech nároků, které s sebou přináší měnící se prostředí globálního světa. Velký díl odpovědnosti tak zůstává především na nás samotných.

Efektivní a jasně orientovaná bilaterální ekonomická diplomacie je jedním z velmi silných nástrojů, který může přispět k zajištění hospodářské, a následně i sociální stability naší země.

Ekonomická diplomacie však zdaleka neznamená jen to, že budeme českým podnikům poskytovat podporu při překonávání překážek v zahraničí či sdílet informace – k tomu spustíme mimo jiné v nejbližších týdnech nový portál EXPORT.CZ.

Ekonomická diplomacie bude mít za cíl „vést firmy k prameni, kde se již musejí napít samy.“

Je nezbytné orientovat českou ekonomiku na takové činnosti, které není jednoduché nahradit a které mají vysokou přidanou hodnotu. Jen tak bude dlouhodobě možné udržet a vytvářet pracovní místa v otevřené ekonomice.

Dnes dopoledne jsem podepsal memorandum o spolupráci mezi ministerstvem zahraničních věcí a Technologickou agenturou České republiky. Nejvýznamnějším produktem České republiky jsou nápady v hlavách lidí. Budeme partnerem technologické agentury a dalších institucí, abychom podporovali efektivní vynakládání prostředků do vědy a výzkumu, který se překlopí do konkrétních ekonomických výsledků.

Musíme jako stát jít firmám naproti a v zahraničí jim nejen otevírat dveře, ale ukazovat i směr, kterým by se mohly, pokud se tak samozřejmě dobrovolně rozhodnou, vydat.

Česká diplomacie musí být schopna realisticky předvídat budoucí vývoj na světových trzích a potřeby ostatních zemí, identifikovat v nich investiční a exportní příležitosti, správně využít zkušenosti a znalosti našich firem a podporou ve fázi realizace přispět k jejich uplatnění.

U investic je třeba ještě lepších informací o ekonomickém prostředí, do kterého by naše firmy mohly investovat. Vaše dlouhodobá přítomnost v zahraničí vám dává ideální pozici pro tuto podporu.

Fungující síť zastupitelských úřadů po světě je největší komparativní výhodou našeho rezortu. Budu bezpochyby podporovat její další posílení v těch zemích, kde je prostor pro ekonomickou diplomacii.

Musíme však v rámci ekonomické diplomacie také hledat možné synergie. Ty vidím na příklad v úzké spolupráci s agenturní sítí ministerstva průmyslu a obchodu. Proto jsem podepsal s ministrem průmyslu a obchodu Jiřím Cienciałou dohodu o vzájemné spolupráci, čímž doufám končí neplodná rivalita a dále budeme již táhnout za jeden provaz.

Na vás bude koordinovat spolupráci mezi pracovníky zastupitelských úřadů a pracovníky agenturní sítě tak, aby jejich činnost přinášela co nejvyšší efekt.

V některých případech budou pracovníci z ministerstva průmyslu a obchodu působit přímo v prostorách našich zastupitelských úřadů. To však neznamená, že převezmou činnost našich obchodně-ekonomických úseků. Ba naopak – budeme chtít více výsledků na naší straně – výsledků, které budou měřitelné, monitorovatelné a komparovatelné.

Zároveň budu důsledně usilovat o zefektivnění a posílení vízové služby na našich zastupitelských úřadech. Obzvlášť velký prostor vidím v zemích s významným ekonomickým potenciálem v oblasti turismu.

Když mluvím o potřebě vyhledávání nových obchodních příležitostí, mluvím i o možnostech, které nám může nabídnout aktivní zapojení státu do zahraniční rozvojové spolupráce. Vstup do Výboru pro rozvojovou pomoc OECD v květnu 2013 nás ujistil, že politiku poskytování zahraniční rozvojové pomoci máme na vyspělé úrovni.

Rozvojová spolupráce je svým způsobem investicí. Je to investice do obecného dobra, ale také investice, která by se nám měla vrátit ve zvýšené spolupráci s příslušnou přijímající zemí, investice, kterou by měly realizovat české firmy.

Je to pomoc zemi, aby se mohla rozvíjet. Nesmí to být humanitární pomoc bez další návaznosti.

Co očekáváme od vás v oblasti ekonomické diplomacie?

Vedle důkladných ekonomických analýz a analýz trendů u nás v ústředí musí být naše zastupitelské úřady v zahraničí schopny více než kdy v minulosti efektivně využívat těchto znalostí k zajištění úspěchu českých firem v příslušných teritoriích.

Vaše role vedoucích zastupitelských úřadů už nestojí pouze na odhadu, co bude země, ve které působíte, potřebovat a s jakými problémy se bude potýkat, ale na schopnosti využít tyto exkluzivní znalosti ke zvýšení konkurenceschopnosti a ekonomické bezpečnosti naší země. Přesně takové služby české podniky – daňoví poplatníci a zaměstnavatelé – při naplňování svých záměrů očekávají.

Ministerstvo zahraničí prošlo za posledních sedm let řadou reforem. Vedle necitlivé implementace doporučení poradenské firmy také brutálními škrty.

Nejsem spokojen, jak ministerstvo funguje v ekonomické diplomacii a personální oblasti. Je zahleděno více do sebe, než komunikuje na venek. A to i v oblasti evropské politiky, kde jsem zrušil anomálii dvojího státního tajemníka pro evropské záležitosti.

Nefunkční se stalo defektem. Činnost ministerstva má stát na třech pilířích: bezpečnostní politika, ekonomická diplomacie a vízová a konzulární činnost pro naše občany v nouzi.

Síla ministerstva zahraničních věcí do budoucna bude více sloužit prospěchu naší země, jako je tomu v případě úspěšných západních států. Bude to úkol nejen této vlády, ale i vlády další, která vzejde z předčasných voleb.

Na závěr mi dovolte shrnout naši činnost do předčasných voleb ve třech bodech:

1. „Business as usual“, tj. pokračovat v činnosti ohledně vztahů s Evropskou unií, sousedy, Spojenými státy, Čínou, Ruskem a dalšími.

2. Implementace ujednání s ministerstvem průmyslu a obchodu o zřizování nových kanceláří v zahraničí. Zde žádám o výrazně aktivnější podporu v ekonomické diplomacii.

3. Příprava na předčasné volby.

Asociace pro mezinárodní otázky vydává každoročně hodnocení české diplomacie a zahraniční politiky. Výsledná známka za loňský rok je dobrá, tj. za 3.

Věřím, že vzájemnou spoluprací bude ten letošní rok lepší.