Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Karel Schwarzenberg: Radar zaměřený na Rusko? Proč ne?

 

Rozhovor redaktorky Terezy Nosálkové s ministrem Schwarzenbergem v Hospodářských novinách z 17.12.2007

Ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg minulý čtvrtek podepsal reformní smlouvu EU, tedy druhý pokus o euroústavu. Podle něj by si Češi i premiér Mirek Topolánek měli především vážit toho, že vůbec Česko po letech nesvobody má možnost dokument jednotné Evropy podepisovat.

HN: Ve čtvrtek jste společně s premiérem podepsal novou evropskou smlouvu. Hrála vám k tomu Óda na radost; mají Češi a ostatní Evropané důvod se z ní radovat? Premiér Topolánek si to zjevně nemyslí.
Je to radost. Až na to, že v EU nemají dost fantazie vynalézt vlastní hymnu, což je poněkud nejapné. Stačí se zamyslet nad tím, že kdyby někdo Mirkovi Topolánkovi před dvaceti lety řekl, že v roce 2007 bude podepisovat v Lisabonu evropskou smlouvu, tak by tomu věřil jen těžko. Člověk si musí v historickém kontextu uvědomit, že je báječné už jen být v situaci něco takového podepisovat. Kdybych si tu smlouvu mohl představit jinak, uvítal bych Evropu méně byrokratickou, liberálnější. Důležité je, že jsme na správné cestě a že jsme se po nekonečných debatách dokázali shodnout.

HN: Existuje podle vás důvod dát smlouvu přezkoumat k Ústavnímu soudu, což hodlá udělat ODS?
Nic proti tomu, tím aspoň budou zažehnány právní nejistoty. S lehkostí seženu od právníků tři různé názory. Kdo vidí Evropu skepticky, tak vidí právní vady a naopak.

HN: ODS se ale netají tím, že je to cesta, jak ratifikaci oddálit. Nemůže takový liknavý přístup ohrozit důvěryhodnost Čechů v unii?
ODS má vlastní názory a jsem přesvědčen, že se o něco podobného budou různé parlamentní strany v různých evropských státech také snažit. Spíš to zapadne do obvyklých evropských disonancí.

HN: Evropské pole sdílíte s vicepremiérem pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou (ODS), není určitá dvojakost české diplomacie těžko čitelná v Evropě, zvláště v době přípravy předsednictví v EU?
Samozřejmě máme někdy odlišné názory, já jsem optimističtější, co se týče vlivu EU na nás než on. Dochází občas k nedorozuměním mezi námi i mezi úřady.

Ale jsme staří kamarádi, takže si to vždycky vyříkáme mezi sebou. Navenek to pak neventilujeme, to nesmí být.

HN: Opozice si na vás "smlsla" po nevydařené kandidatuře Česka do Rady bezpečnosti OSN. Analýza ministerstva zahraničí říká, že svou roli sehrály i okrajovější názory prezidenta Klause na globální oteplování. Hovořili jste o tom spolu?
Samozřejmě lidé, kteří se přiklánějí k názoru, že klimatické změny a vliv člověka na ně jsou jedním z největších problémů dneška, to vnímají negativně.
S prezidentem komunikujeme, pokud je to nutné. Nicméně on je svérázný člověk, má své názory, a také je říká. Poněvadž mám podobný sklon, tak mu to můžu těžko vyčítat.

HN: V poslední době jste se museli ohradit proti špatné komunikaci ze strany USA ve věci umístění radaru. Jaká reakce přišla z Washingtonu?
Reagují tak jako každý slušný člověk - vysvětlí a omluví se. Chystám se ještě poslat zprávu ministryni zahraničí Condoleezze Riceové.
Musím jí připomenout, že se to nesmí stát pravidlem.

HN: A to vám stačí? Třeba co se týče komunikace USA s Ruskem o nabídce přítomnosti ruských vojáků na základně v Brdech, o níž česká diplomacie nevěděla předem. Mnozí mohou mít pocit, že Česko je jen pěšákem v přetahování dvou velmocí. Nepožadujete větší vliv při jejich jednáních?
Jde o soupeření mezi Rusy a Američany. A mým úkolem není dělat americkou zahraniční politiku. Rusům jde o dosáhnutí stejného postavení a vlivu, jako mají USA. Dal jsem jasně najevo, že Američané nemohou nic vyjednat přes naši hlavu. Bude-li větší důvěra mezi velmocemi, tak to musím uvítat. Ale měl bych velice něco proti tomu, kdybychom měli my platit tu cenu.

HN: Nedávno padl jeden z argumentů pro výstavbu radaru - Írán podle amerických tajných služeb přestal vyvíjet jaderné zbraně. Před kým tedy má protiraketový štít chránit?
Jsou země, které mají výbornou techniku, suroviny, velmi vyspělou armádu. Kdo nad tím přemýšlí, tak přijde na to, že mezi Beringovým mořem a Středomořím je jich více než dost.

HN: Rusové tvrdí, že protiraketový štít bude zaměřený proti nim. Američané tvrdí, že to tak v žádném případě není. Jak je to vlastně s dosahem radaru?
Prozatím to, pokud vím, upřesněno není. Každý technický přístroj může být různě využíván, to je tedy samozřejmost. Zde může být smluvně domluveno, jak se bude využívat, a to se také může přezkoumat. Můžeme taky říci: Z toho místa lze pokrýt jen takové a takové území. Já se do jisté míry musím spoléhati na to, co Američané sami říkají, když je to jejich radar, na co jej budou zaměřovat. Rusové mají samozřejmě výhrady. Ale zase, proč takové tajnůstkářství, tomu nerozumím.

HN: Tím chcete říct, že považujete Rusko za hrozbu? Měl by radar monitorovat i ruské území?
Mně by to nevadilo, ale zdá se, že Rusům by to vadilo. Proč by mně to mělo vadit? Teoreticky víme, že naše území je z ruských radarů pokryto a my se kvůli tomu nerozčilujeme. Radarů je ostatně habaděj. Mluvím o postoji Rusů, kdy oni se na nás můžou dívat, ale vadilo by jim, že nějaký radar u nás by se na ně podíval. Ale já se ptám, proč?

HN: Jak vidíte schvalování radarových smluv ve sněmovně? Podaří se nakonec získat hlasy ČSSD, která je zatím ostře proti?
ČSSD je strana demokratická, tudíž i tam jsou různé názorové proudy. My velice doufáme, že dostatečný počet jejích poslanců si uvědomí pocit odpovědnost za bezpečnost České republiky a celé EU, a to je spjato s radarem.

HN: Co za to chtějí a co dá vláda?
Prozatím žádná jednání z mé strany neprobíhají. Věřím na odpovědnost sociálních demokratů. Je náplní práce opozice útočit i na zahraniční politiku vlády, ale když jde o rozhodující věci, myslím, že pocit odpovědnosti u dostatečného počtu poslanců bude. To jsem přesvědčen.

.