Názory ministra zahraničních věcí Karla Schwarzenberga
14.05.2007 / 10:45 | Aktualizováno:
Rozhovor redaktora Libora Dvořáka s ministrem Schwarzenbergem na Českém rozhlasu 6 ze dne 11.5.2007
Libor DVOŘÁK, moderátor
--------------------
A je tu dnešní téma poslední. Pokud se zajímáte o vše nové v
české zahraniční politice a chtěli byste to vědět přímo od jejího
stěžejního zástupce, měli jste se včera rozběhnout do pražské ulice
Politických vězňů. Asociace pro mezinárodní otázky tu na půdě
Národohospodářského ústavu Akademie věd České republiky pořádala
výroční přednášku priority české zahraniční politiky, jejímž
hlavním aktérem byl ministr zahraničí České republiky Karel
Schwarzenberg. V závěrečné části dnešní inventury si proto některé
důležité pasáže z jeho úvah připomeňme. Úvodem se s panem ministrem
zamysleme, kde vlastně naše země leží a co z toho pro ni plyne.
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Naše zahraniční politika musí být aktivně realistická,
respektující naší geografickou a geopolitickou realitu projevující
dostatek tvořivosti a ofenzivního jednání. K tomu, to je pro mě
důležitá věta, stará československá politika, někdy česká politika
budila někdy dojem, že naše země není uprostřed Evropy, nýbrž že je
někde v Biskajským zálivu. My jsme někdy budili dojem, že tedy pro
nás hraje roli pouze Spojené státy, eventuelně Anglie, do jisté
míry snad Brusel a tím konec. My jsme se ale během posledních sto
let nepohnuli ani o celý milimetr v naší geografické poloze,
zeměpis je daný a tudíž máme taky dané sousedy.
Libor DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Jak jistě všichni víme, Karel Schwarzenberg to ve svém novém
úřadu nemívá snadné. Umí s tím ale zacházet.
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Když mi v Poslanecké sněmovně vytýkali, že jsem nedostatečný
vlastenec, když jsem označil Českou republiku za malou zemi, tak
jsem si neodpustil odpovědět, že je ve světě už dneska celá spousta
velkoměst, která má víc občanů než celá Česká republika a že tohle
si musíme tedy uvědomit. Že tedy relativní velikost, řekněme, první
republiky a naší republiky dnes je nesrovnatelná. Tady bylo mnohem
míň obyvatelstva na světě, byl velký rozdíl mezi prvním a třetím
světem, to teď pomalu mizí. Musíme si uvědomit naši velikost a
taky, kde, v které situaci v Evropě jsme. Proto kladu tedy veliký
důraz, abychom vytvořili co nejlepší vztahy se všemi sousedy. První
republika vždycky trpěla pod tím, že vlastně s žádnou sousední zemí
neměla dobré vztahy. Bylo to taky těmi okolnostmi, jaký režimy byly
v sousedství, ale vůbec z historických důvodů, nicméně je to, je to
pro stát neštěstí, když je izolovaný ve svým okolí. A tudíž se
snažím tedy se všemi sousedními zeměmi míti co nejlepší vztahy.
Někdy to má takový mešní potíže, například s Rakouskem, Temelín, to
bude takový věčný trápení, poněvadž Rakušané mají úplně odlišný
pohled na jadernou energii než my, ale myslím, že dneska taky
jednám s těmi Rakušany. Oni si uvědomí, že to je jenom jeden prvek
těch vztahů a vše ostatní vlastně probíhá, jak by mělo.
Libor DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Českou republiku a její diplomacii ovšem podle pana ministra
čekají i úkoly takříkajíc globální.
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Díky možnému členství v Radě bezpečnosti OSN v letech 2008 až
9 však budeme muset sledovat a pomáhat řešit konfliktní situace
nejen v oblastech svého prioritního zájmu. Takový přístup se
zúročil v době předsednictví Evropské unie v první polovině roku
2009. Usilovat o nestálé členství v Radě bezpečnosti není, prosím,
politická ješitnost, není o to, že tedy, že bychom tím se obzvláště
proslavili nebo že by stávající ministr zahraničí potom byl
významnější než jeho kolegové z ostatní střední Evropy. Je to
opravdu o postavení této republiky, v zakotvení v mezinárodním
společenství a abychom byli taky jako Česká republika jasně
vnímáni. A umožňuje to navázat mnoho vztahů, než když jste řadový
člen OSN. Proto o to usilujeme, ačkoliv je mi jasný, že to bude
velmi namáhavé, klade to velké požadavky na náš diplomatický aparát
a tak dále, ale myslím, že celkem přes všechny zvýšené náklady to
bude pro naši republiku prospěšné. Ale ovšem jestli toho dosáhneme,
to teprve uvidíme.
Libor DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Karel Schwarzenberg se zmínil i o jednom aspektu, který
považuje za nesporný úspěch české diplomacie posledních let.
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Já vám něco řeknu. Tam pro mě je malý stát, aby byl
zaznamenán, abych řekl, abych tady řekl, lidi o jeho existenci měli
zájem, vnímali ho a brali jako partnera vážně, tak se musí snažit v
té ohromný konkurenci, dneska je tedy se říká víc států, než byly v
době, kdy se zakládaly Spojené národy, tak si musí jako menší stát
najít, řekněme, niku svého zvláštního působení. Nemůžeme jako
velmoc ve vší šířce všude působit, nýbrž musíme si najít jistou
niku a ta nika v tom, řekněme, trhu mezinárodní politiky jsou
lidská práva. Vychází to ze zkušeností, který jsme měli ve 20.
století, kdy jsme žalostně na vlastní kůži zažili, co se stane,
když lidská práva se nedodržujou. Ale má to právě ještě tu výhodu,
že tím máme jisté postavení. Každý nejsme jediný, který dělaj
ohromné věci. Norsko, například norská diplomacie si vydobyla
jistá, jistou pozici v mezinárodním světě, že jsou uznaní
zprostředkovatelé. Ať to byla svého času smlouva mezi Izraelem a
Palestinci nebo dohoda vlastenectví /nesrozumitelné/ nebo jestli
zprostředkujou finance mezi povstalce a vládní tábor nebo jinde na
světě. Norsko, to je do jistých věcí v jižní Americe, norští
diplomaté mají v právě v tomto velikou zkušenost, jsou na to také
školeni a tím tedy norská diplomacie má své vlastní postavení.
Takže já doufám, že tedy obdobné postavení, do jisté míry už to
máme, budeme mít taky v oblasti lidských práv. A není to můj
vynález, to se u nás v posledních deseti let vyvinulo. Pan ministr
Svoboda už v tom hrál významnou roli, předchůdce doktor Vondra a já
hodlám v tom pokračovati.
Libor DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Rozsáhlou část své přednášky Karel Schwarzenberg věnoval
vývoji v Evropské unii. My si na závěr poslechněme alespoň úvahy o
příštím rozšiřování Unie.
Karel SCHWARZENBERG, ministr zahraničních věcí
--------------------
Důležitý pro nás, a to je tedy velká snaha naše taky během
jednání s mými evropskými kolegy, je, že trváme na tom, aby i
možnost rozšíření Evropské unie byla daná, aby, za jasných podmínek
a samozřejmě dodržení kodaňských kritérii to bylo možné, přičemž
tedy tady bude ovšem čert v detailech, neboť je mi jasný, že
někteří, nechci je jmenovat, ale někteří západoevropský státy,
kterým se nechce do rozšiřování Evropské unie, a západobalkánské
státy, tak můžou ty kodaňské kritéria, jakožto takovou jsou správné
a já je naprosto podporuju. Jsou nutné, ale můžou se taky používati
jako mříž, aby jimi nikdo proto nemohl, přesto nemohl prolézt. Dle
mého názoru, když se nám nepodaří ve velmi krátké době začlenit
státy západního Balkánu do Evropské unie, tak si podle osvědčeného
modelu 19. století, když se taky vědomě tento problém odsunoval,
vytvoříme další soudek střelnýho prachu pod našimi krásnými
evropskými křesly a může to kdykoliv vybouchnout. Tedy musíme se
opravdu starati o to, aby kosovský problém byl řešen, aby Srbsko z
toho nevyšlo jako ten stát, který jenom doplácí, nýbrž aby Srbsko z
toho mělo výhody. A musíme se starat, aby jak Srbsko, tak Albánie,
Makedonie, Bosna a Hercegovina byly co nejrychleji včleněny do
Evropský unie. Je to, není to kvůli dobročinnosti, nýbrž je to
naším vrcholně bezpečnostním zahraničněpolitickým zájmům, nechceme
dneska už budovati ohromné problémy v budoucnosti.
Libor DVOŘÁK, moderátor
--------------------
Tímto názorem šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga
dnešní inventura končí. Za své kolegy v režii, Zuzanu Vlčkovou a
Radvíta Nováka, se loučí a příjemný poslech našich dalších pořadů
přeje Libor Dvořák.
11.5.2007