Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

„Rakousko by nám mělo být vděčné“

 

Rozhovor redaktorky Barbary Tóthové s ministrem Schwarzenbergem v rakouském deníku Der Standard ze dne 28. 3. 2007 (český překlad).

STANDARD: Český prezident Václav Klaus se pokoušel zabránit Vašemu jmenování do úřadu s tím argumentem, že jste coby poloviční Rakušan předpojatý. Vaše návštěva ve Vídni byla jakási zkouška stability. Cítil jste se být rozpolcený?

Schwarzenberg: Vůbec ne. Politika by se neměla brát příliš romanticky. Jsem jako obchodní ředitel, s tím rozdílem, že nikoli nějaké automobilky ale jedné země. Jsem zaměstnanec České republiky a dělám svoji práci, nic víc.

STANDARD: Do jaké míry to pomáhá nebo škodí, když má politik více než jednu identitu.

Schwarzenberg: V o co více zemí se dokážete vcítit, o to lepší to je. Je to tedy obrovská výhoda. Jen by člověk měl být k sobě a k ostatním i upřímný.

STANDARD: Když jste řekl "vcítit se" - Rakousko právě prověřuje možnost podání mezinárodní žaloby kvůli Temelínu . Máte i proto pochopení?

Schwarzenberg: Velmi malé. Za prvé neexistuje žádný skutečný důvod pro takovou žalobu. Za druhé se proto nedostává patřičného fóra. Temelín není evropský nýbrž bilaterální problém. Jestliže nejsme schopni jej vyřešit, je mi to velice líto.

STANDARD: Ale český premiér Mirek Topolánek sám navrhoval posunout melkský proces na mezinárodní úroveň.

Schwarzenberg: K tomu by muselo Rakousko podepsat dohodu, která proto byla nadefinována v melkském procesu. Rakouský spolkový kancléř k tomu v Praze zaujal kladné stanovisko, rakouská ministryně zahraničí mi v pondělí sdělila, že s tím nemám počítat, protože by do toho chtěla zapojit rozhodčí instanci. Byli jsem tedy ve skutečnosti vrženy opět zpět k bodu jedna.

STANDARD: Vy se právě teď v České republice zasazujete o umístění radaru jako součást raketového obraného deštníku plánovaného USA. Občané jsou proti tomu, proč jste Vy pro?

Schwarzenberg: Jelikož jsem přesvědčen o tom, že raketová obrana přispěje k bezpečnosti USA a Evropy. Můžeme si spočítat, kdy se nejrůznější státy dostanou do stádia, že budou schopny vyrobit interkontinentální rakety. Na to bychom měli být připraveni.

STANDARD: Rusko to vnímá jako provokaci. Je obava z návratu Studené války oprávněná?

Schwarzenberg: Ruská federace se úpěnlivě snaží rozšířit svůj potenciál v oblasti raket. Domnívám se, že to byl spíše pokus Vladimíra Putina chytit příležitost za pačesy a otestovat, jak daleko sahá solidárnost mezi Evropou a USA. Navíc existuje pořád ještě názor, že Rusko má v oblasti zemí bývalého východního bloku určité právo se vměšovat. Je to názor, se kterým se nemohu ztotožnit.

STANDARD: U solidárnosti s USA je Česko a Polsko na předních místech. Musíte si nechat líbit tu výtku, že jste předsunutou vojenskou základnou USA?

Schwarzenberg: Od koho?

STANDARD: I Rakousko to sleduje s obavami.

Schwarzenberg: Neutrální Rakousko by nám mělo být vlastně vděčné, že bude zahrnuto pod tento ochranný štít.

STANDARD: Odkud pramení ta zvláštní přátelskost Česka vůči Americe? Německá spolková kancléřka Angela Merkelová, která sama pochází z Východu, je v tomto případě podstatně distancovanější.

Schwarzenberg: Prostě a jednoduše je to z toho důvodu, že Američané se poptali nikoli v Berlíně, ale v Praze. Obě strany jsou ochotny jednat - nic více v tom momentálně není. Možná si Američané uvědomují, že v České republice nejsou tak silné antiamerické reflexy jako v zemích, které byly vybudovány pomocí Marschallova plánu a které byly v posledních čtyřiceti letech chráněny americkými zbraněmi. Jak říkával můj pradědeček: Proč proti mě něco má, nikdy jsem pro něj přeci nic dobrého neudělal.

STANDARD: Nedávno jste se vyjádřil v tom smyslu, že Evropa dneška Vám připomíná Rakousko včerejška. Do jaké míry?

Schwarzenberg: Rakousko nade vše, když jen chce - to platí i pro Evropu. Jsme příliš pomalí, neschopní se včas reformovat. To jsou ty méně potěšující společné rysy. To potěšující je barevnost. Evropa má za sebou velmi záslužnou minulost, pro stejnou budoucnost musíme být podstatně liberálnější, otevřenější - například u trhu práce.

STANDARD: Rakousko však hodlá v tomto případě trvat do roku 2011 na přechodném období.

Schwarzenberg: Toto právo Vám bylo vyhrazeno. Pod společným tlakem - po pravici pan Strache, po levici pan Tumpel - bude pravděpodobně zachováno.

STANDARD: K české vnitřní politice: jaké jsou šance pro reformu ústavy, která by znemožnila politický pat, který nastal nedávno?

Schwarzenberg: Doufám, že k tomu dojde až trochu opadnou vášně a vládní strana a opozice najdou rozumnou atmosféru pro jednání. V současné době je to přeci jen trochu napjaté.

STANDARD: V Rakousku se dvě velké politické stany hádají rovnou v koalici.

Schwarzenberg: My jsme začali současně. Jak se to tak pěkně říká? Podle jejích plodů byste ji měli poznat. Uvidíme, která vláda toho dokáže více.

STANDARD: Nedávno vznikla iniciativa, která by Vás chtěla navrhnout jako kandidáta na prezidenta. Láká Vás návrat na Hradčany?

Schwarzenberg: Momentálně pracuji v místě, které je položeno ještě výše než Pražský Hrad - v Černínském paláci, sídle ministerstva zahraničních věcí.

.