Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Rozhovor s ministrem Schwarzenbergem

 

Rozhovor redaktoras Václava Moravce s ministrem Schwarzenbergem v rádiu Impuls ze dne 17.9.2007

Václav Moravec, moderátor:
Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se stal výraznou postavou vlády premiéra Mirka Topolánka. Schwarzenberg navíc vyhrál v anketě stovky českých osobností, které před časem oslovil deník MF Dnes, jako nejlepší kandidát na úřad českého prezidenta. Současného ministra zahraničí by na Pražském hradě ráda viděla i socioložka Jiřina Šiklová:
Prostě proto, protože je proevropský, což já považuji za velice důležité, nedělá to z důvodu, že by se potřeboval zviditelnit, na to má rodinu.
Říká v rozhovoru pro Rádio Impuls socioložka Jiřina Šiklová. Nejen o politických ambicích současného ministra zahraničí, Karla Schwarzenberga, teď bude řeč právě s ním. Karle Schwarzenbergu, vítejte v Rádiu Impuls, hezký dobrý den.

Karel Schwarzenberg, host:
Dobrý večer.

Přemýšlel jste někdy nad tím, že byste reagoval na to, a jak byste na to reagoval, pokud by vás někdo dal na oficiální seznam kandidátů na prezidenta republiky?

Tedy nejdřív byste mi musel vysvětlit, co je oficielní seznam kandidátů, to jsem v české ústavě nikde nečetl, takže nevím, co to je. Ale především já jsem převzal úkol na Ministerstvu zahraničí a jsou tam práce, který bych tam chtěl dokončit. A na to potřebuji celé období. Bez toho, tím dlouhým koaličním jednáním a tak dále mám pouze 2,5 let přede mnou a to dosti intenzivní práce, tím se chci zabývat.

Neexistují tedy žádné podmínky, za kterých byste přijal kandidaturu na prezidenta republiky?

Popravdě řečeno ty podmínky bych ani rád neviděl.

To znamená, vy odmítáte kandidovat na úřad prezidenta?

Za těchto okolností považuji, že vidím dost výrazných kandidátů, zajímavých kandidátů na post prezidenta republiky a že nevidím nejmenšího důvodu se do toho taky cpát.

Když říkáte, že vidíte dost dobrých kandidátů, které kandidáty máte na mysli, když například Petr Pithart řekl zcela jasně, že on kandidovat nebude, Jan Švejnar, ekonom, také říká, že kandidovat nebude.

No, já myslím, že Jan Švejnar přece snad kandidovat bude. Petr Pithart k mé lítosti to odmítl, je zajisté zajímavý člověk. Václav Klaus je výrazná osobnost, taktéž taky pan profesor Pačes. Tedy uvidíme, kdo uspěje.

Vy jste v anketě stovky českých osobností, které měly vybírat prezidenta, porazil současnou hlavu, Václava Klause. Socioložka Jiřina Šiklová nedávno v Impulsech prozradila vaše přednosti.
Prostě proto, protože je proevropský, což já považuji za velice důležité, nedělá to z důvodu, že by se potřeboval zviditelnit, na to má rodinu. Takže jako nebyl tedy zapleten do žádných politických afér, a také nebude, takže já si myslím, že by to byl dobrý kandidát. A taky, není profilován s jednou jedinou politickou stranou.
Prozradila nedávno v Impulsech socioložka Jiřina Šiklová. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, host dnešních Impulsů, tedy řekl, že zatím by odmítl kandidovat, že má hodně práce na Ministerstvu zahraničních věcí. Vy ale jste senátorem za Občanskou demokratickou alianci, tudíž budete volit i prezidenta.

Zajisté.

Můžete říci, kdo z těch jmen, která teď se objevují, které jméno vám nejvíc vyhovuje?

Může být, že se objeví ještě další jméno, tedy zajisté před volebním aktem to neprozradím.

Neprozradíte?

Ne, poněvadž se chci podívat ještě kdo se snad objeví, s jakým programem jednotliví kandidáti budou vystupovat, jak se budou jevit a pak se rozhodntu.

Pro vás bude nejdůležitější která část programu? Na co by měl případný prezidentský kandidát ve vašich očích klást největší důraz pro to další pětileté období?

Na vztah k ústavě a k právu. Zde máme jistý deficit v republice, pořád ještě náš vztah k právu je poněkud slabý a kdyby se někdo tohoto úkolu ujal, povědomí o právu v České republice prosazovat, tak by zajisté získal můj hlas.

Vy jste šéfem české diplomacie, v některých okamžicích ale používáte, řekněme, nediplomatická slova. Například k odpůrcům Temelína jste řekl, že ty, a teď cituji doslova: Ty magory znám. Konec citátu. Režim afrického státu Zimbabwe jste označil za, opět citát: Poněkud bláznivý. Už se vám, pane ministře, stalo, že by vám vaši spolupracovníci či někdo blízký řekl, že byste měl volit diplomatičtější slovník?

Popravdě řečeno se mi to ještě nestalo.

To znamená, že se vás bojí, že vám to nikdo nechce říct?

Doufám, doufám.

Přesně za měsíc čeká Českou republiku významná událost. Bude se rozhodovat o tom, zda v příštím a přespříštím roce bude Česká republika nestálým členem Rady bezpečnosti Organizace spojených národů. V hlasování proti sobě budou stát Česko a Chorvatsko. Pokud byste, pane ministře, měl v procentech vyjádřit teď poměr šancí České republiky, jak by váš odhad zněl?

Já bych řekl tak 55 procent je pro nás, prozatím se to jeví, že jsme lehce ve výhodě, ale to se ještě může během 14 dní změnit.

Když říkáte 55 procent ve prospěch České republiky, není to svým způsobem ostuda pro Českou republiku, která má lepší síť zastupitelských úřadů než Chorvatsko, také větší váhu v zahraniční politice na mezinárodním dění než Chorvatsko?

Jo bych neřekl. Zaprvé my už jsme před poměrně nedávnou dobou měli to nestálé členství, to…

Já vás jenom omluvím, že jste nachlazen a že jste s vyčerpáním všech sil dorazil do Radia Impuls, čehož si vážíme.

Že to už byla Česká republika, tedy kdy jsme byli nestálým členem, Chorvatsko ještě nebylo, takže to je jistá výhoda. Za druhé Chorvatsko je pobřežním státem, což ovšem je, Chorvatsko spojuje společné zájmy s celým Středomořím a se spoustou tedy přímořských států a tak dále, to je taky veliká výhoda. Rozumíte, každý stát má své výhody a své nevýhody.

Budete považovat za váš osobní neúspěch, když Česká republika nezíská za zhruba měsíc onu pozici nestálého člena Rady bezpečnosti OSN?

Když nedosáhneme svého cíle, tak je to neúspěch, to nemůžu potom popírat, samozřejmě.

Ale zatím říkáte, 55 procent ve prospěch České republiky.

To tak odhaduji.

Existuje něco, co by to ještě mohlo poškodit výrazně?

My.

My? Teď myslíte vy jako diplomaté.

Česká politika to může poškodit, já to můžu poškodit, taky různé jiné události, vždycky nejvíc, nejdřív se dívám na vlastní chyby, na vlastní pochybení, potom teprve vidím nebezpečí někde jinde.

Když mluvíte o tom, že to může ohrozit sama Česká republika, předseda Strany zelených, vicepremiér Martin Bursík v uplynulém týdnu několikrát varoval, že vystoupení Václava Klause na půdě Organizace spojených národů na konferenci ke změnám klimatu může výrazně poškodit šance České republiky na zisk pozice nestálého člena Rady bezpečnosti OSN, podobné obavy mají i sociální demokraté, tady jsou slova místopředsedy poslanců ČSSD Davida Ratha.
Pokud by to bylo, řekněme, v tom doprovodném kulturně zábavném programu, tak by to Českou republiku nepoškodilo, možná bychom naopak si zvýšili prestiž, že máme smysl pro humor. Pokud to bude prezentováno v té vážné části, tak si myslím, že nás to zesměšní.
Říká v rozhovoru pro Radio Impuls místopředseda sociálně demokratických poslanců David Rath. Chcete se ještě vy, pane ministře, před prezidentovým odjezdem do New Yorku sejít nad jeho projevem ke změnám klimatu na té mezinárodní konferenci?

Já se s panem prezidentem setkám, jakmile přistane v New Yorku, zásadně jsme sladili naše postoje, já jsem přesvědčený, že pan prezident je si vědom odpovědnosti vůči zahraniční politice České republiky a podle toho bude vystupovat.

Vy nemyslíte, že vystoupení Václava Klause může právě poškodit šance České republiky na zisk nestálého člena?

Myslím, že, jak jsem vám říkal, že každé vystoupení, i moje vystoupení to může poškodit. Každé vystoupení může poškodit, ale já jsem přesvědčen o tom, že prezident republiky bude jednat v souladu se zájmy České republiky.

Václav Klaus odepsal právě dnes na dopis Jiřího Paroubka, protože sociální demokraté a Jiří Paroubek, leader ČSSD, napsal Václavu Klausovi dopis a Václav Klaus napsal v reakci, cituji doslova, budu varovat před nepromýšlenými kampaněmi a módními fámami, zvláště proto, že z nich plynou opatření, která mohou fatálně poškodit lidskou svobodu a velmi výrazně ovlivnit světovou ekonomiku a zvláště chudé země, konec citátu. Vám tedy prezident naznačil, o čem bude mluvit na té mezinárodní konferenci na půdě OSN?

Ano, naznačil a myslím, může se leccos v životě říci, je otázka, jak to říkáte. Nesmíme zapomenout, na té konferenci je zhruba čas 5 minut a zde opravdu se musí soustředit člověk na každé slovo, to bude dělat i pan prezident a já jsem přesvědčen, že si je vědom své odpovědnosti. Samozřejmě bude mluvit v souladu se svým názorem, ale jak říkám, nemám z toho obavy.

Když říkáte, že nemáte obavy, tak obavy má vicepremiér, šéf zelených Martin Bursík, ten kritizuje Klause nejen kvůli jeho plánovanému vystoupení na mezinárodní konferenci v Organizaci spojených národů, ale i kvůli tomu, že jako prezident České republiky propůjčil svou tvář kampani kvůli změnám klimatu.
To poškodí naši autoritu, protože najednou tady bude disonance, protože bude znít prezident takto a on poslal v pátek předsedovi vlády Portugalska dopis, v kterém říká, že bude mluvit sám za sebe. Vždyť ten inzerát to také je jeho osobní vyjádření, to není stanovisko vlády.
Prohlásil v neděli v České televizi šéf Strany zelených, vicepremiér Martin Bursík. Setkává se ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, host dnešních Impulsů s tím, že inzeráty s fotografií českého prezidenta Klause v amerických novinách, kde je titul, prezident České republiky Václav Klaus, poškozují českou zahraniční politiku a Českou republiku, protože to může vyvolávat dojem, že všichni v České republice si myslí, že lidská činnost se neprojevuje na změnách klimatu?

Pan prezident je velmi výrazná osoba, samozřejmě jeho názory vyvolávají různé reakce, což je naprosto pochopitelné a jako ministr zahraničí, není můj úkol být cenzorem pana prezidenta.

Ale nesetkal jste se tedy s tím, že by ony inzeráty mohly poškodit obraz České republiky.

I tyto názory jsem slyšel, doufám, že tomu tak nebude.

Slyšel jste tedy, že tyto názory Václava Klause, prezentované v těch inzerátech, mohou poškodit Českou republiku?

Tyto názory zazněly . . .

Od koho?

Já se k tomu nechci vyjadřovat.

Proč ne?

Poněvadž myslím, že úkol ministra zahraničí je tedy hájit zájmy České republiky a taky bránit hlavu státu, není můj úkol kritizovat hlavu státu.

Další téma, česko-americké vyjednávání o umístění amerického radaru v Brdech, téma, které zajímá posluchače Radia Impuls a na které se ptali ve svých dotazech. Zhruba za měsíc by měl do Prahy, kvůli možnému umístění radaru, přijet americký ministr obrany Robert Gates. Je jeho návštěva už potvrzena, pane ministře?

Zdá se, že opravdu přijede, ano.

Přijede, už tušíte, o čem bude Robert Gates, který by, pokud se nemýlím, měl dorazit do Prahy 20. a 21. října, to znamená zhruba za měsíc, o čem by měl konkrétně jednat?

Myslím, že jeho návštěva je samozřejmě v souvislosti s naším spojenectvím se Spojenými státy, které ovšem v poslední době bylo ještě posíleno tím, že společně usilujeme o postavení radaru v Brdech, což je v našem zájmu, ale v zájmu také Spojených států a že ministr obrany Spojených států navštíví spojence je víceméně samozřejmé.

A dá se od Gatesovy návštěvy očekávat nějaký zásadní posun v těch samotných jednáních o česko-americkém . . .

Myslím, že zásadní posun nebude, protože ta jednání probíhají dosud velice dobře, není tam větší zádrhel, není tam větší problém. Takže důvod, aby tady byl větší posun nevidím. Spíše je to potvrzení toho spojenectví, potvrzení přátelství a potvrzení důležitosti, které Spojené státy té protiraketové obraně přikládají.

Když říkáte, že ta jednání jsou velmi konstruktivní a jen je chválíte, tak podle našich informací se vedou tvrdá jednání především o smlouvě, která má zabezpečit, zda američtí vojáci na radarové základně budou podléhat českému právu. Můžete potvrdit, že toto je ta nejspornější část zatím těch jednání?

Je samozřejmě, to je vždycky při všech takových, ať základny nebo tohle, vlastně jenom radarová stanice, ale vždycky, když jde o statut vojáků, kteří někde jsou, ať jsou to naši vojáci v Afghánistánu nebo v Iráku nebo to, vždycky jde také o vyjednání, jaký statut tam mají. Samozřejmě tady tvrdě jednáme, samozřejmě prosazujeme tady náš právní postoj v zájmu České republiky. Samozřejmě Američané by to chtěli mít v jejich smyslu, což já taky chápu, ale…

A je to tedy nejtvrdší část vyjednávání?

Je to jedna z klíčových otázek jednání.

A ukazuje se, že se České republice podaří uhájit postoj, že budou podléhat právnímu řádu, Američané? Českému právnímu řádu?

Jak jsem vám říkal, že jednání probíhají dobře, samozřejmě uvnitř té stanice jako každý voják podlé samozřejmě vojenskému řádu americkému, ale jakmile vylezou z toho, tak je zde na řadě český právní řád. A samozřejmě v rámci vojenské disciplíny to musí být podřízené americkému soudu.

Toto bude asi nejpravděpodobnější dohoda, to znamená, že uvnitř budou podléhat americkým zákonům, americkému řádu a mimo základnu, mimo radar, budou podléhat…

Ano.

A Američané chtějí, aby podléhali i mimo radar americkému právu?

V čem by byli z toho nadšení, to chápu, ale…

Neustoupíte ani o metr? Ne?

Myslím, že prosadíme naše stanovisko.

Vládní zmocněnec pro radar, Tomáš Klvaňa, odmítá, že by umístění radarové stanice v Brdech poškodilo zdraví lidí, což jsou obavy a Tomáš Klvaňa dodává:
Kdyby Parlament rozhodl o tom, že radar tu bude, tak by došlo k jakémusi rozhodujícímu měření, ten radar by se sem převezl z Marshallových ostrovů a došlo by k měření našimi hygienickými orgány, tak, aby bylo zcela jasné, že ten radar skutečně splňuje všechny české hygienické normy.
Prozradil v uplynulém týdnu v rozhovoru pro Rádio Impuls vládní zmocněnec pro radar, Tomáš Klvaňa. Co považuje ministr zahraničí Karel Schwarzenberg teď za nejdůležitější v souvislosti s vyjednáváním smluv o umístění radaru? Už jsme probrali…

To už jste před tím, prostě zásadně chceme dosáhnout toho, aby podmínky této stanice byly obdobné, jako Američané mají u evropských velmocí, například ve Velké Británii a podobný status a tak dále. Tudíž že nejsme tedy znevýhodněni, že jsme rovnoprávní s jinými státy, které s Američany jednají. O to mi nejvíc jde. Co se týká tedy zdraví lidí, je to jasné, že to problém není, ale pro jistotu ještě samozřejmě tyto zkoušky provedeme, poněvadž samozřejmě, zdraví českých občanů je pro nás opravdu prvotřídní zájem.

A posluchači Radia Impuls se dnes ptají českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Pokládali jsme otázky, které souvisely s radarem a na které vy, posluchači Impulsů, jste se ptali a teď další dotaz.
Dotaz posluchače:
Dobrý den, já jsem se chtěla zeptat pana ministra, proč byl vybrán zrovna ke zrušení konzulát v Singapuru, kde se nachází zrovna nejvíc Čechů, v této části světa. Navíc si myslím, tedy, že Singapur je jako nejvíce přístupný, ať je to po moři, to je přístav nebo letiště, pro lidi, kdyby se jim něco stalo. Děkuji.

Dotaz tedy souvisí s rušením některých českých ambasád, konkrétně tady dotaz na Singapur. Pane ministře, jak odpovíte?

Bylo to těžké rozhodování, to je pravda. Nicméně jsme z důvodů krácení rozpočtu a soustředění našich sil na budoucí předsednictví…

České předsednictví Evropské unie.

Ano. Museli několik zastupitelských úřadů zavřít.

Proč padla volba právě na Singapur? Nebylo nějaké jiné velvyslanectví, které by šlo zavřít?

Musíte to brát, abych tak řekl, se podívat vzhledem na region. Poblíž Singapuru máme ještě velvyslanectví v Kuala Lumpuru, zásadně byla otázka tam či onde a z různých důvodů potom padlo rozhodnutí, že zachováme velvyslanectví v Kuala Lumpuru a prozatím rušíme tedy velvyslanectví v Singapuru. Přiznávám, nebylo to lehké rozhodnutí, já jsem měl o tom sám delší diskusi s vedoucími úředníky mého ministerstva, posléze po dlouhé diskusi jsme se přiklonili k tomuto řešení. Ale žádné uzavření úřadu není lehké.

Říká ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který byl hostem dnešních Impulsů. Já vám děkuji za rozhovor a těším se, že zase po čase do Radia Impuls přijdete. Díky a nashledanou.

Děkuji mnohokrát. A pozdravuji všechny posluchače a omlouvám se, že tak chraptím, ale je mi trošku blbě.

.