Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Nepříjemné věci udělám hned, říká Schwarzenberg

 

Rozhovor redaktorky Kateřiny Koubové s ministrem Karlem Schwarzenbergem v deníku Mladá fronta DNES z 11.8.2010.

Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg dnes vládě představí svůj plán škrtů. Opozice ho kárá za to, že zruší 25 zastupitelských úřadů, on to číslo dementuje, že půjde jen o desítku úřadů. Postihnou škrty celou zahraniční politiku Česka? Budeme stále ostří vůči kubánskému vedení, říká v rozhovoru pro MF DNES.

* Zeptám se drze. Umíte šetřit?

Musím, ač nerad. Každý, když je nucen, to najednou umí.

* Ptám se proto, jestli jde o správné úspory, které děláte, když zavřením ambasád ušetříte jen 150 milionů korun. Stojí to za to?

Budu šetřit i jinde, toto je jen v té jedné části.

* Domlouváte spojování ambasád se sousedy. Jak to bude vypadat?

Začínáme seriózně mluvit s Polskem a Maďarskem, taky se Slovenskem, kde bychom mohli něco spojit. Jednou by byl Polák u nás, jindy my bychom byli v polském nebo maďarském velvyslanectví.

* Budete spojovat ambasády i s vyslanectvími Evropské unie?

To bude druhý krok. Všichni budeme zkoumat, kde se co dá ušetřit.

* Byl byste ochoten odejít odněkud a spoléhat na informace jen z evropského vyslanectví?

Někde to jde, ale spíše je lepší, když to děláme v té V4 (země Visegrádu: Polsko, Maďarsko a Slovensko a my), jsme na stejné úrovni. Tak to dělají i Skandinávci.

* Podruhé nastupujete do stejné funkce. Je chyba, kterou byste nechtěl zopakovat?

Samozřejmě. Tehdy jsem s ministrováním teprve začínal. Rozhodující kroky dělám hned na začátku. Tehdy jsem to neudělal, bylo před předsednictvím EU. Chtěl jsem to provést pak, ale to už jsem tady nebyl. Tudíž jsem si řekl: Uděláš to hned, zvlášť když je to nepříjemné.

* Zachováte známou praxi uklízení politiků do velvyslaneckých funkcí? Našel jste něco pro pana Cyrila Svobodu nebo Jana Kohouta?

Konkrétně ještě ne.

* A chystáte?

Uvidíme.

* Máme horké kandidáty na post vyšších evropských diplomatů k šéfce evropské diplomacie Ashtonové. Už víte, koho si vybrala?

Ještě jsem zprávu oficiálně nedostal. Je nejvyšší čas, jsou to velmi schopní lidé. Kdybych věděl, že ten či onen nebude přijat, tak s ním mohu počítat tady.

* Vláda říká, že budeme v Bruselu čitelnější.

Ano, když bude mít Česká republika

* jednotný názor... (směje se) Změní se zahraniční politika?

Mnoho ne. Náš tradiční zájem jsou sousedi. Proto jsem demonstrativně nejdříve navštívil sousední země a pak území, které bylo přes tisíc let naším sousedem, ale teď už 18 let není, Maďarsko. Pak to, co bylo tady v domě vymyšleno, to je „východní partnerství“. Chceme naši spolupráci posílit.

* Co nás na východě tak láká? Chceme, aby vstoupili do Unie?

Jestli vstoupí do EU, to je něco jiného. Východní partnerství je pro ty, kdo v dohledné době nejspíše nevstoupí, ale na jejichž rozvoji máme velký zájem. Když blízké země prosperují, budeme tam mít co prodávat, když bude bída, škodovku si tam nekoupí, abych to řekl ve zkratce. Také kdyby tam byly těžkosti, nemohli bychom vyloučit, že se nebude opakovat situace s emigrací z Balkánu. Tamní klid a rozvoj je náš výsostný zájem. Nadto máme pocit solidarity: řekněme, že před 20 lety jsme byli všichni zavřeni ve stejném lágru, i když v různých barácích.

* Zůstaneme pevně při politických disidentech na Kubě, nebo se po propouštění vězňů teď necháme uondat a ustoupíme nátlaku na uvolnění obchodních vztahů?

My budeme velice vstřícní tím, že přijmeme deset lidí, kteří budou propuštěni a z Kuby vykázáni.

* Ale neustoupíme.

Ne. Já jsem si pečlivě pročetl text společného evropského stanoviska z roku 1996, není tam nic, co by se mělo dneska změnit. Ani čárka.

* V EU jsme také velkými spojenci Izraele. Proč?

Je to spojenectví, které začíná počátkem

* Státu Izrael (1948, pozn. red.).

Nezapomínejme, že prvnívelvyslanectví Izraele na světě bylo u nás. Bez zbraní, které jsme jim dodali, by asi ani neobstáli v té první občanské válce. Pak se to prudce zhoršilo, po převzetí moci komunisty a po roce 1968 byly přerušeny diplomatické vztahy.Ty se obnovily. Máme tam i spoustu bývalých spoluobčanů. Když jsem byl poprvé v roce 1964 v Izraeli, šel jsem s izraelským diplomatem na tamní ministerstvo zahraničí a po chodbě jsem slyšel „nazdar, ahoj, jak se ti daří?“

* Tedy k urputnému spojenectví s Izraelem vedou historické důvody a to zůstane.

Máme zásadní zájem, aby byl Izrael v bezpečí. Ale nesouhlasíme se všemi aspekty izraelské politiky.

* Dáváme to najevo?

Jasně. Nebudu to vyhlašovat do novin, ale když se s izraelskými kolegy setkám. Hlavně když byl konflikt v Gaze. Vždy také navštěvuji i palestinské území, kde jsme velice zaangažovaní. Já jsem velký zastánce práv Palestiny.

* Vy jste si pochvaloval i působení francouzského ministra zahraničí Kouchnera, když jste se loni sešli v Gaze (Česko předsedalo EU). Ale co skandál s dvojí tiskovou konferencí a samostatným vystupováním prezidenta Sarkozyho?

Jaký skandál? Žádný nebyl.

* Dvě různé mise nejsou skandál?

Jedna věc byla mise EU, do níž byl přizván ministr zahraničí Bernard Kouchner, druhá cesta francouzského prezidenta. Ten má jako hlava státu samostatnou tiskovou konferenci a já jako delegace EU. Důležité bylo, že jsme se v Ramalláhu domluvili. Prezident Sarkozy nám řekl, o čem a s kým bude jednat, a my jemu také.

* Koho my v Evropě následujeme nejvíce: Británii, Německo?

Bohu díky máme po stu letech opravdu dobré vztahy s Německem, to však neznamená, že děláme stejnou zahraniční politiku. V některých názorech se lišíme. S Anglií v zásadě s mnoha věcmi souhlasíme. Francii patří samostatný prostor, v něčem by nám měla být vzorem. Je to druhá největší ekonomika EU, má největší armádu. Pro měje vždy zajímavé s nimi diskutovat. Ale velká část našich diplomatů včetně mě neumí dobře francouzsky. Já si to vyčítám. Styky s Francouzi jsme podcenili, je příležitost je obnovit.

* I proto, že Amerika už ve střední Evropě nehraje za Obamova působení tak silnou roli?

Prezident Obama se právem soustřeďuje na vnitřní politiku, navíc role pacifického prostoru je stále důležitější: roste čínská ekonomika, Japonsko, Indonésie, Indie.

* Co říkáte odklonu Turecka od Evropy? Byl byste pro vstup do EU?

Turecko nyní vede politiku všemi směry. Zaměřuje se na Blízký východ, na jih, na Kavkaz, Střední Asii. Někteří lidé označují tuto politiku romanticky jako novoosmánskou. Turecko se angažuje i v Bosně a Hercegovině, v Kosovu. Stále však nebylo schopno vyřešit spor na Kypru, a byť nastal pokrok stran lidských práv, pořád je postavení menšin náboženských nebo národnostních mizerné. Vidím to na dlouhou dobu.

* Co Írán? Staví jaderné zbraně?

Nikdo z nás nebyl vpuštěn do těch jejich zařízení, takže mnohé napovídá, že tomu tak je.

* A jak byste se stavěl k vojenskému útoku na Írán?

Kdykoliv přijedete na benzinku, varují vás: nekouřit a nezapalovat. Já bych také doporučil vedle světové benzinky nic nerozněcovat. Do Perského zálivu nechoďte s otevřeným ohněm.

.