* Podle zpráv o vaší nedávné návštěvě v Paříži jste nastolil otázku deportace rumunských a bulharských Romů z Francie. Co konkrétně jste řekl?

Poradce prezidenta Jean-David Levitt, který nám adresoval během unijního předsednictví různé invektivy, řekl, že je nejvyšší čas zacelit jizvy a nastolit nové dobré vztahy. Odpověděl jsem, že když mluvíme o jizvách, tak jsem očividně i já způsobil jizvu mými výroky (o deportaci balkánských Romů- pozn. Práva), ale pochopte, že jsem na to obzvláště citlivý. Do politiky jsem se dostal přes lidská práva v Helsinském výboru před 25 lety, kdy šlo i o romskou problematiku včetně sterilizace žen. Za druhé, vyrostl jsem na Orlíku a za války byl pět kilometrů ode mne koncentrační tábor. Romy, kteří přežili tyfus, odvezli do Osvětimi. Levitt mi řekl, že jeho prarodiče zahynuli také v Osvětimi. A tím to bylo vyřešené.

* Jak ale pojmenovat fakt, že Romové z Balkánu hledají ve velkém útočiště třeba právě ve Francii? Jde o ekonomické běžence uvnitř EU?

Může se to tak nazvat. Když člověk vidí tu bídu, v jaké žijí v Rumunsku, Bulharsku nebo v Kosovu, tak se ničemu nedivím. Kdybych byl na jejich místě, tak bych běžel jako první,

* Pro francouzskou stranu to ale přesto problém je

Právě u Francie jsme byli překvapeni, protože byla vždy nejvstřícnější a nejotevřenější. I vůči nám v letech 1938, 1948 nebo 1968. V tomto případě jde ale o něco jiného. Každá společnost je na něco zvyklá. Francie si zvykla na Severoafričany i na přistěhovalce z černé Afriky. Teď přišlo něco nového a to vyvolalo odpor. Jsou to kočovníci, kteří se ubytují v různých táborech . Můžete to vypozorovat i ve Vídni a jinde. Jsou i jisté klany, které vysílají děti žebrat. Bohužel se někteří zabývají také prostitucí, což dřív u Romů nikdy nebylo. Je tady velký problém včetně drobné kriminality. O tom nelze pochybovat.

* Co soudíte o myšlence jednotné unijní politice integrace Romů?

Jak víte, Česko nyní předsedá mezinárodní iniciativě Dekáda romské inkluze 2005–15. Snad z toho něco unijního vzejde. Není ovšem Rom jako Rom. Ti francouzští například sice také kočují, ale jsou perfektně integrovaní. Stejně jako ti naši před válkou: obchodovali třeba s koňmi, nabízeli kotlářské kovářské práce a byli vítáni. A dodnes to tak je ve Francii. Přijdou, seběhne se celá vesnice, dává nože k nabroušení a další práce. Avšak ti, kteří tam přišli odjinud, toto ještě neznají a tudíž tam ruší.

* Ve Francii jste upozornil, že na pařížský seminář o nezákonné imigraci nebylo přizváno Česko, a další země.

Koho si pozvou, to je jejich věc. Nebyla to záležitost EU, jinak bych mohl protestovat. Řekl jsem, že bych považoval za rozumnější, kdyby se přizvaly země, v nichž má problém svůj původ.

* Kanada už má nový zákon zpřísňující podmínky azylu a pracuje na jeho uvedení do praxe. Dává to šanci jednat o zrušení víz pro Čechy?

Kanadě to potrvá dva tři roky. Nepospíchají s tím. Francouzi za nás orodovali, ale než to bude fungovat, nehodlají s tím nic udělat. Vyžadují od nás, abychom už nic takového nepřipustili (vlnu romských imigrantů - pozn. Práva). Není ale možné, abychom na letišti v Ruzyni postavili policajta, který by řekl: ,Vy vypadáte tmavě. Zpátky!‘ To nejde.

* 13. září se setkáte s šéfem NATO. Co míníte nastolit před summitem v Lisabonu?

Spíš chci od něj slyšet, jak bude pokračovat s reformním programem doporučeným skupinou vedenou paní Albrightovou, a požádám, aby byla důkladnější porada 28 států NATO před setkáním s Ruskem.

* Před třemi lety jste nadhodil, že NATO by mělo rozšiřovat infrastrukturu i do nových členských zemí. Projednáte to v NATO?

Ještě nevím. Schůzka bude poměrně krátká. Spíš na nějaké větší poradě.

* Očekáváte, že tento požadavek odrazí i nová strategická koncepce NATO?

Asi toho nebude moc, ale do jisté míry.

* Je k tomu popudem vnější hrozba? Je jí Rusko?

Nevidím žádnou hrozbu. Jsem ale názoru, že pro všechny musí platit rovné podmínky. Ne, aby se všechno umístilo jen do starých států. Nesmíme také zapomenout na ekonomický aspekt. Přináší to také peníze. Nikdo o tom nemluví, ale je to také pravda.