Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Unikátní rozhovor: Karel Schwarzenberg

 

Rozhovor redaktora Radka Peky s ministrem Karlem Schwarzenbergem na webovém portálu idnes.cz z 20.10.2012.

Další týden je tu a já s jednodením opožděním přidávám rozhovor s Karlem Schwarzenbergem. Připomínám, že všichni kandidáti dostali stejné otázky a tak mohou čtenáři porovnat jejich odpovědi.

1. Jak se odlišujete od svých konkurentů a proč jste vlastně kandidoval/a?

Životní zkušeností, kterou jsem získal jak doma - včetně 2,5 let kdy jsem pracoval na Hradě jako kancléř pro Václava Havla - tak v zahraničí. Také tím, že si pamatuji na povstání v roce 1945, na komunistický převrat v roce 1948 a na boj o svobodu Československa, který pro mě bude po celý život srdeční záležitostí.

Chci navázat na to, co jsem vykonal jako kancléř prezidenta Havla, jako senátor, poslanec a ministr. Budu využívat své mezinárodní vazby ve prospěch České republiky. Dokázal jsem prosazovat své názory v jakékoli době a totéž chci činit i nadále.

2. Jaký zaujímáte postoj k jednotné Evropě jakožto superstátu a co s myslíte o jednotné měně?

Jednotná měna, to byl politický čin prezidenta Francie Francoise Mitterranda a německého kancléře Helmuta Kohla, kteří jej chápali jako sjednocující prvek pro Evropu. Bohužel zároveň nevytvořili nutný základ pro jednotnou měnu, která se proto nyní dostává do potíží. Česká republika, byť se zavázala v přístupové smlouvě k Evropské unii, že jednou zavede Euro, nemá důvodu spěchat. Každopádně si velmi přeji, aby země eurozóny svoje těžkosti překonaly. Je to také v našem zájmu.

Pojem superstátu je mi naprosto cizí. Evropa směřuje ke konfederačnímu uspořádání, a je to bezesporu také tlakem konkurence velkých světových hospodářských mocností jako jsou USA, Čína, Brazílie, Indie a Rusko. Ale bude to dlouhý proces, během kterého se ke konfederačnímu modelu budeme asymptoticky blížit. Dokud se Evropané cítí jako Francouzi, Švédové, Němci či Češi a nevznikne pocit, že jsme evropští občané, tak je nesmyslné a kontraproduktivní dělat překotné kroky.

3. Jak byste charakterizoval/a prezidenta, co do jeho vlastností, které by měl mít?

Prezident republiky by měl být v kritických situacích státu schopný zachovat klid a neuhnout. Měl by být strážcem svobody, práva a demokracie. Měly by od něj vycházet spíše podněty, než přímé zásahy do exekutivních pravomocí vlády.

4. Máte nějaké heslo nebo citát, podle kterého se řídíte ve svém osobním i politickém životě?

Držím se starých rodových hesel: „Nic než právo" a druhého „Pokusím se".

5. Najde se osobnost v českých dějinách, řekněme od dob Karla IV., ke které máte slabost či ji přímo berete jako svůj vzor a proč?

Přímý vzor neznám, protože žijeme v odlišné době než velikáni našich dějin. Vždy mě fascinovala osobnost Jana Amose Komenského, Tomáše Garrigue Masaryka. U Masaryka si vážím obzvláště toho, jak se postavil proti našim slabostem, ať to byla hilsneriáda, boj o rukopisy nebo korupčníci první republiky. A samozřejmě mě ovlivnil Václav Havel.

Tímto rozhovorem moje menší rubrika "Unikátní rozhovor" nejspíše končí. Samozřejmě jsem spravedlivě oslovil všechny kandidáty. Ale pouze Jana Bobošíková, Táňa Fischerová, Jan Fischer a Karel Schwarzenberg se rozhodli odpovědět na pár dotazů mladého blogera. Ostatní kandidáti mne zpět nekontaktovali nebo, jako v případě paní Roithové, mne odkázali na rozhovory tisku. Já ale nikoho citovat nebudu.

Na závěr chci poděkovat všem pilným týmům jednotlivých kandidátů se kterými byla příjemná spolupráce a samozřejmě i těm čtyřem, kteří na mé otázky odpověděli.

.