Volný pohyb osob neškodí

Článek ministra Svobody uveřejněný v deníku Právo dne 10.2.2006.

Ke správnému rozhodnutí v politice patří odvaha. Jsem rád, že nejnovější zpráva Evropské komise (EK) o volném pohybu pracovních sil dodává k pozitivnímu rozhodnutí, k posunu směrem k politické odvaze, ty nejvhodnější argumenty.

Když jsme dojednávali podmínky našeho vstupu do EU, akceptovali jsme, že pro prosazení zdravých, věcných ekonomických trendů je nezbytné nejdříve zmírnit psychologické obavy obyvatel některých zemí původní patnáctky z přílivu pracovníků z nových členských zemí. Nicméně je třeba si také připomenout, že dávky tlumicích prostředků v podobě přechodného období na volný pohyb je žádoucí snižovat. A to je v zájmu ekonomické kondice celé EU. Jaká doporučení k ozdravení navrhla v tomto ohledu Evropská komise? Uchazeči o práci z nových členských zemí nezaplavili trh práce ve starých členských státech EU, ani se neuchýlili k "sociální turistice", čímž by způsobili růst sociálních výdajů hostitelských států. Naopak legálně zaměstnaní pracovníci z nových zemí přispěli k ekonomickému růstu a zvýšení konkurenceschopnosti ekonomik zemí původní patnáctky. Komise zdokumentovala, že tento pozitivní efekt po rozšíření nastal ve Španělsku, Francii, Británii, Nizozemsku a Rakousku.

Navíc migrace z nečlenských států EU představuje pro trh práce v každé zemi "patnáctky" mnohem závažnější faktor než příliv zaměstnanců z nových zemí. Za pozornost stojí, že podíl pracovníků z nečlenských států EU na trhu práce v Německu tvoří 7 %, zatímco srovnatelný ukazatel pro zaměstnance z nových členských zemí EU se rovná 0,7 %!
Lidé z nových členů nejvíce zamířili za prací do Irska (2 % podílu na tamním trhu práce) a do Rakouska (1,4 %), bez ohledu na fakt, že jedna země uplatňuje přechodná období a druhá nikoliv. Zpráva EK říká, že neexistuje souvislost mezi tokem pracovních sil a zavedením přechodných období, protože pracovní mobilita se orientuje na základě nabídky a poptávky.
A jak si vedla Česká republika? Podíl Čechů na celkovém počtu ekonomicky aktivních lidí v patnáctce představuje podle údajů EK 0,1 %, zatímco na našem pracovním trhu našlo zejména z nových členských zemí uplatnění 1 % ze všech zaměstnaných! Zajímavé je rovněž srovnání počtu pracovníků z Německa, kterých v ČR pracuje v přepočtu k poměru obyvatel dvakrát více než českých občanů v Německu.

Lidé z nových států práci lidem v zemích původní patnáctky neberou. Sektorová analýza zaměstnanosti odhaluje, že lidé z nových členů přijímají zaměstnání v profesích, pro něž je v hostitelských zemích nedostatek zájemců, respektive náležitě kvalifikovaných osob.

Po rozšíření nenastal ani výraznější "odliv mozků" z nových členských zemí. To ale neznamená, že by kvalifikované pracovní síly nenacházely uplatnění v zemích patnáctky. Známe případy, kdy od nás odjíždějí za výhodnějšími platovými podmínkami například někteří lékaři. Pracovní místa, kde je třeba odborné kvalifikace, se v ekonomicky aktivní populaci v patnáctce zaplňují z 54 % zaměstnanci z těchto zemí a z 22 % zájemci, kteří sem přišli z nových členských zemí. O práci vyžadující nižší kvalifikaci se v patnáctce ucházejí hlavně lidé ze států mimo EU (48 %).
Evropská komise poukázala na to, že potíže s vymáháním práva EU se především v zemích patnáctky postaraly o nepříznivý a nesprávný dojem, připisovaný rozšíření volného pohybu osob. Budeme se zasazovat o to, aby se EU u problematiky volného pohybu osob vymanila z pocitu "zdravého nemocného", aby místo iracionálního strachu převládly pozitivní efekty uvolnění pohybu osob. Pouze tak lze nesprávné dojmy přeměnit v pozitivní realitu, a zpráva komisaře Špidly tuto realitu zobrazuje.