Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

100 dnů vlády

 

Rozhovor redaktora Bohumila Klepetka s ministrem Lubomírem Zaorálkem v pořadu Hyde Park v televizi ČT 24 z 6. 5. 2014


Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Dobrý večer. 100 dnů, o něco málo víc než čtvrt roku je v úřadu nový český kabinet. Vláda premiéra Bohuslava Sobotky tvořená sociální demokracií, hnutím ANO a KDU-ČSL, Křesťanskou a demokratickou unií - Československou stranou lidovou. Kabinet už ví, jaké to je mít vládní odpovědnost a první zkušenosti s ním máme i my voliči. Doba hájení skončila. Co se vládě povedlo a co ne? V čem je její síla a co ji rozděluje? Hostem dnešního Hyde Parku je ministr zahraničních věcí, místopředseda sociální demokracie Lubomír Zaorálek. Pane ministře, dobrý večer, vítám vás ve vysílání.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Dobrý večer.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Www.hydeparkct24.cz, to je naše adresa na internetu, na ní nás najdete se spoustou dalších informací a taky s kontakty a ty jsou právě teď důležité jako možnosti spojit se s námi a přímo ve vysílání položit vlastní dotaz. Pane ministře, který z těch prvních 100 dnů byl pro vás jako ministra zahraničí, jako nového člena vlády nebo člena nové vlády nejtěžší, a proč?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Mně pomohlo, pane redaktore, jak jste řekl, že doba hájení skončila, protože mně to připadá, že dnes žádné hájení není a ministerstvo zahraničí, vy vlastně dobře víte, že těch 100 dní nebylo žádné úvodní se rozhodování, co budeme dělat, protože vlastně velmi rychle jsme se jako Česká republika dostali a stali součástí toho, co se v Evropě dělo kolem vážné politické krize na Ukrajině a vlastně člověk neměl moc čas na rozmýšlení a Evropská rada, teda unijní setkání ministrů zahraničí proběhlo téměř každý den, dokonce i dvakrát, takže vlastně člověk musel okamžitě začít jednat, jako kdyby to vykonával jako léta, ale mně to vlastně v něčem připadá, že to nebylo špatně, protože, protože to vlastně člověka přinutilo okamžitě najet na takový velmi poměrně systematický režim práce a čím dřív jsem se to naučil, tím lépe.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Vy jste až dosud byl zkušeným, jedním z nejzkušenějších, protože vlastně nejdéle sloužících parlamentních politiků, prošel jste celou řadou funkcí ve vedení sněmovny, ale post ve vládě, jakkoliv jste se na něj dlouho připravoval, tak to je přece jenom něco jiného. Je to hodně jiné být vládním politikem než politikem ve sněmovně?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Já teda především jsem byl posledních 7 let politikem v opozici, a to mám teďka čerstvě teda ještě v hlavě, a to bylo jiné především proto, protože jsem si mohl vybírat témata. To, co mi připadalo, že visí ve vzduchu, že je třeba pojmenovat a s čím je třeba vystoupit, tak vlastně jsem si to mohl vybírat, to byla poměrně dost velká volnost a taková vlastně, že to člověku hodně, to bylo na mé vůli. A teď ten zásadní rozdíl je v tom, že já vlastně musím řešit agendu, která je na stole a kterou si nevybírám a je mu jedno, jestli se mi to líbí nebo ne, prostě musím to dělat a já nevím, třeba teď, že jo, jedná se, chystá se na pondělí rada ministrů zahraničí a tam je téma Ukrajina, Střední východ a je to prostě přesně dané a já si nemůžu vybírat žádná témata. Ty prostě, o kterých je třeba mluvit a kterým je třeba se vyjádřit, mi prostě předepisuje někdo jiný, ale já si nemyslím, že bych si nějak stěžoval. Jako v něčem se přiznám, že už mi to minulé období trošku vadilo, že jsem se věnoval příliš velkému množství témat, které skákaly od církevních restitucí až k ekonomice a vlastně to, že se dneska mohu soustředit na jedno téma, které je mi vlastně v něčem blízké, přiznám se, že mi to do určité míry vyhovuje, jako pořád se vlastně vracím k některým vybraným tématům a vlastně člověk má pocit, že je, se s nimi, vyzná se v nich důkladněji a připadá mi, že to je právě, která má možná větší smysl než to poletování mezi různými tématy.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tak já vás uklidním, nejste tu dnes v Hyde Parku jenom jako ministr zahraničí, jste tu za celou vaši vládu, tak jistě diváci nezapomenout i na ta další témata. A máme tady první otázku od Ondřeje: "Jak hodnotíte prvních 100 vlády Bohuslava Sobotky? V čem je nová vláda jiná než ty minulé, pravicové a skončil v Česku trend, kdy si ministr financí hrál na premiéra?" Tak v čem je, v čem je vaše vláda jiná?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

No, já budu mluvit, přece jenom se budu snažit mluvit za to, co dělám, takže ať se na mě nezlobí posluchač, ale pro mě, to, co mě iritovalo, co mi vadilo, že tahle země, ne zas tak velká, desetimilionová země v minulosti v zahraniční politice měla vždy několik názorů a stávala se tím nezajímavou a nesrozumitelnou, a to, co byla moje ambice, a to, co jsem veřejně řekl, že to, oč se budu snažit, je, aby česká zahraniční politika se naučila mluvit jedním hlasem. A já jsem opravdu investoval od prvního okamžiku sílu do jednání s prezidentem a jednání i na vládě, kde jsem dokonce některá témata si požádal od premiéra, abychom je otevřeli a bavili se o nich na vládě, abychom si na tom sjednotili pozice. Samozřejmě s premiérem to byli, to nebylo tak obtížné, protože s ním už děláme tu politiku dlouho, ale já si myslím, že se podařilo to, co je novum a co tady opravdu nebylo, že dnes se začíná tušit, že když někdo mluví za Českou republiku, tak to není nějaký nahodilý názor jednoho politika, ale že to je něco, o čem se bavíme i v této zemi, máme to, řekněme, nějak promyšlené a je to něco, s čím se dá počítat. Já vím, že ono to nejde tak rychle, je to pořád ještě první, řekněme, tři měsíce, 100 dní vlády, já vím, že tohle musí vydržet daleko delší dobu, ale mám pocit, že ten, první takové znamení už jsme vyslali, že je situace jiná. My na to dokonce úmyslně upozorňujeme, píšeme o tom a já bych dokonce chtěl, abysme časem daleko výrazněji a zřetelněji dávali najevo, jaká je pozice České republiky. Chtěl bych dokonce i jet do zahraničních médií, dát texty a sdělit tady to, že dnes my formulujeme určitý postoj, který chceme trvale prosazovat.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Takže když prezident republiky Miloš Zeman řekne, že pokud ruské jednotky vstoupí na ukrajinské územ, měly by tam vstoupit i západní jednotky, západní vojenské síly, tak tím vyjadřuje i vás názor?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Tak nevím, jestli to řekl pan prezident úplně přesně takto, a dokonce já nechci tvrdit.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Bylo to tak.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Já nechci tvrdit, že říkáme do detailu všichni úplně to samé. Jako mně připadá, že dokonce i v normální demokratické společnosti je to tak, že i když třeba premiér něco zdůvodňuje, tak nepoužívá stejných slov jako já a já i tady netvrdím, že jsme totožní, a samozřejmě, že s prezidentem si ty věci ujasňujeme a já tuším, že jsou oblasti, ve kterých nemáme zdaleka úplně totožný názor, ale jde o to, že se shodujeme v podstatném a že když přijde na lámání chleba, stane se událost, kterou je třeba komentovat, tak v těch základních věcech jsme schopni zaujmout velmi blízké postoje.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
K té otázce v čem je vaše nová vláda jiná, jaký je její vztah s prezidentem republiky? Protože speciálně vztah vás, Lubomíra Zaorálka a Miloše Zemana, nebyl dobrý. Dlouho se spekulovalo, jestli vás prezident vůbec jmenuje ministrem. Jaký je váš vztah teď?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Mezi námi, já se domnívám, že jsme si možná uvědomili, že, jsme si uvědomili, že je poměrně řada dost zásadních věcí, které jsme schopni dnes dělat společně v zahraniční politice, protože snad to mohu říci, vůči Václavu Klausovi, i když jsem se snažil se s ním účastnit některých jednání, tak ta dizonance mezi námi třeba v tom, jak jsme chápali Evropu a naše pobývání v ní, ta byla opravdu dramatická a nedovedu si dnes vůbec představit, jak bych to řešil. Skoro, raději si takovou ani nepředstavovat. Ale nicméně s Milošem Zemanem se vlastně ukázalo, když jsme se začali bavit, že vlastně docela jsou podstatné věci, ve kterých chceme jít stejným směrem, jako to, že Miloš Zeman dneska je tahounem toho, že mluví o společné evropské měně jako něco, co bychom neměli odkládat a o čem bysme měli uvažovat jako o urgentním úkolu, no, to mi vůbec nevadí, naopak, protože mně dneska, viděl jsem kalkulaci, která ukazovala, že kdybychom vstoupili do Evropské unie ve chvíli, kdy bychom, když jsme vstoupili, do eura v době, kdy jsme vstoupili do Evropské unie, tak by nám to přineslo půl bilionu korun, to znamená, jako vidíme na Slovensku, jaké jsou efekty toho, že Slovensko už dnes euro má, takže pokud máme prezidenta, který toto tak zřetelně prosazuje, a to není vlastně jediná věc, tak já to cítím jako pomoc pro sebe.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Takže si s prezidentem Milošem Zemanem vyhovujete?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Tak, podívejte se, víte, jak to je se vztahy mezi lidmi, to je něco, co musíte neustále budovat, to je důvěra, která, v podstatě neustále se o ni zápasí a podařila se docela zásadní věc. My jsme s panen prezidentem jednali o velvyslancích, měli jsme více schůzek, no, a dneska máme tady shodu, ta věc byla dlouho zamrzlá, to nebylo jenom věc vztahů mezi panem Zemanem a předcházejícími premiéry, jako byl Nečas, a to byla dokonce věc i vztahů mezi Václavem Klausem a Petrem Nečasem, už tam vlastně to nefungovalo, už tam byly dluhy a nebyli jmenovaní velvyslanci. Tady byl vlastně 2,5 roku zpoždění a my dneska máme s prezidentem dohodu na 19 jménech, to znamená, i když nejsme totožní, tak jsme víceméně zjistili, že jsme schopni jednat a jsme schopni podle mě i v tomhle dokonce pokračovat a všechny ty sporné věci podle mě vyřešit.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Skončil v Česku trend, kdy si ministr financí hrál na premiéra? Někdy to tak nevypadá.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Já nevím, jestli si ministr financí v této chvíli hraje na premiéra. Mně přijde, že Bohuslav Sobotka má velkou výhodu v tom, že on sám ministra financí dělal, takže on tu práci velice dobře zná. Nás teďka čeká vážná debata o rozpočtu, která startuje a já myslím, že na takové hodnocení, kdo co reprezentuje, je v této chvíli brzo. Přes 3 měsíce my se vlastně učíme spolu pracovat.Já třeba mohu říci, že sám jsem s panem Babišem řešil několik sporných věcí, ale vyřešili jsme je, já to vidím jako, já prostě ze svého pohledu si myslím, že v té vládě nemáme nikoho, s kým bych měl pocit, že se nedokážu dohodnout.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Na Facebooku otázka od Jana Fichtnera: "Co se vám za 100 dnů vládnutí nejvíc povedlo? Vyjmenujte 3 věci, které považujete za největší úspěch?"

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Tak já si asi považuju to, už jsem to řekl, řekl jsem tady, že jsem s prezidentem našel dohodu na 19 jménech velvyslanců, tak si to dovolím říci, že to pokládám za úspěch, který nebyl vůbec tak jasný na začátku, a to je jenom začátek samozřejmě, ale je to slušná porce. Pak si myslím, že je úspěch to, že se podařilo skutečně v zásadních věcech docílit situace, že Česká republika se vyjádřila srozumitelně na těch nejvýznamnějších ústavních postech k zahraničněpolitickým událostem, které bylo třeba komentovat. A pak si myslím, to třetí, co se povedlo, vlastně jsme se obrátili na naše sousedy klíčové, Německo, Rakousko, Polsko a připadá mi, že jsme premiér i já, že jsme vlastně všechny oslovili a vlastně jsme v něčem nastartovali novou etapu vztahů sousedských, které já pokládám za klíčové. V případě Rakouska, Česka si myslím, že je dneska zajímavá atmosféra pro budoucno, v případě Německa, to dneska už skoro korunuje návštěva pana prezidenta Gaucka a je vidět, že ten kurz německo-českých vztahů je velmi vysoký. Takže tady jsme žádný hájení neměli a dá se říct, že jsme velmi rychle tady těm vztahům dali vysokou intenzitu a poměrně velmi slušnou úroveň.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Mimo váš resort zahraničních věcí, co se této vládě povedlo? Co, co byste posadil nejvýš?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

No, vy mě nutíte, abych se pořád rozhlížel po té vládě z toho resortu, který já dělám a to, a to, přiznám se, že tohle nějak vyhodnotit, mně připadá, že se v oblasti zdravotnictví podařilo dostát tomu slibu, který jsme, který jsme měli, že jsme řekli, že nahradíme výpadek způsobený tím, že zrušíme poplatky, takže tam jsme našli řešení, jak to udělat a také si myslím, no, tady jsme prostě slíbil, splnili významný slib, to je první věc, která mě.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
I za tu cenu, že to zatíží veřejné finance, že.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

A to jsme samozřejmě věděli, že to musíme nějak najít, to není překvapení, tak, já myslím, pozvěte tady ty kolegy a oni vám každý řeknou, co se mu povedlo, já vám to říkám za sebe.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ti kolegové sem chodí a říkají to, ale jak jsem říkal, jste tu dnes nejenom jako ministr zahraničí, ale také jako významný představitel celé vaší vlády. Dotaz od Kamila Novotného: "Co vás nejvíc mrzí, že jste za 100 dní vládnutí neprosadili a čí je to vina?"

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Já nejsem nějak, že bych byl rozmrzelý, že se mi něco neprosadilo, to všechno je příliš krátká doba. Já jsem si nedělal iluze o tom, že za tuhle dobu se mi podaří učinit najednou Českou republiku srozumitelnou. Já si myslím, že to je na dlouho, víte, když jsme působili delší dobu jako ten trochu dubiózní partner, u kterého se nevědělo, co od něho čekat, tak to je věc, kterou skutečně neuděláte za 3 měsíce, takže já nejsem nešťastný z toho, že nejsme dále, mně připadá, tady je třeba vydržet, jako v té politice, nejvíc, co mně připadá, je třeba určitá stabilita, spolehlivost jako to, srozumitelnost toho jednání, já, protože jsem na ministerstvu zahraničí, tak já mám tu ambici, aby Česko začalo být viděno jako předvídatelný partner a já za tak krátkou dobu to, opravdu to se nedá splnit, ale kdybychom dostali prostor a tuhle dohodu budovali tady delší dobu, kdybychom se dokázali dohadovat i na dalších věcech třeba jako na tom, jaký budeme formulovat postoj k budoucnosti Unie a dokázat to třeba i veřejně přednést, jako to jsou věci, které vidím před sebou, že tohle je jenom začátek, to, že jsme ohlásili, že jsme schopni jednat a být jednotní. Ta druhá věc je, co doručíme, co bude to sdělení, které, a to je spíš ta ambice, kterou mám. Nejsem nešťastný, že se to prozatím nepovedlo, protože na to ještě máme chvilku času.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Na webu se ptá divák takto: "Opozice, pravicová část, vám vládě vyčítá rozhazovačnost. Vadí jí vyšší valorizace penzí a navýšení odvodů za státní pojištěnce, jak obhájíte, že naši republiku ještě víc zadlužujete?"

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Ale probůh, tak přece jenom nakonec budu muset být třeba ministrem financí ještě teď, jak vidím, dobře, takže.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Musím říci, zvali jsme všechny tři koaliční předsedy, dnes se jim to nehodilo, přijít nechtěli, jak jsem říkal, jste významným představitelem vlády.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Ano, ano, ano, rozumím, tak to zkusím, já nevím, ten posluchač má takový, posluchač má takový strach, že se to rozhazuje v té zemi a že se země zadlužuje. Tak dovolte, abych připomněl, že Česká republika skutečně nepatří mezi zadlužené země Evropy, my patříme mezi země, která má to zadlužení, to dlouhodobé, jedno z nejnižších, takže my jsme naopak země, která nemá, probůh, problém se zadlužením, my máme problém s nevýkonnou ekonomikou. Tato vláda sdělila zemi a ekonomiku, která stagnuje a která vlastně má veliký otazník, jak se z tohoto dokáže odrazit. Jako mně to pořád připadá, že jsme někde uvízli v tom Gustavu Husákovi, který vykřikoval tady už jako socialistický prezident: "My tu republiku zadlužit nenecháme." To říkali už komunisté a přitom ta země stejně upadala a mně připadá, že naše nebezpečí je v tomhle, že všichni pořád mluví o tom, že proboha, aby nás někdo nezadlužil, ale mně připadá, že naše národní povaha nám to téměř nedovoluje, ať jsme sociální demokraté, nebo ODS, tady nikdo podle mě není takového typu, aby tady rozfrcal státní pokladnu, to prostě, nám to prostě nedovolí to, jak myslíme, ale problém je jinde, že ta ekonomika je nevýkonná. Porovnejte si Českou republiku s jinými, podobnými srovnatelnými ekonomikami a nemusí to být Bavorsko, které je pětkrát výkonnější než my, ale i s jinými zeměmi a zjistíme, že tady dneska neplatí žádné velké zlaté ručičky nebo nějaké extra schopnosti. To ukazuje, že to budeme muset dokázat. Ta země prostě ekonomicky se potácí, ono vůbec není jasné, co bude zítra jejich živobytí a chybí hospodářská strategie.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Co s tím uděláte? Co s tím uděláte?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

No, to je ten úkol, který já cítím. Já si myslím, že my jsme samozřejmě schopni, vždyť jsme to jasně garantovali, dokonce se hlásíme k fiskálnímu paktu. My jasně říkáme, že nechceme prostě překročit určitou hranici zadlužení, která je pro tu zemi bezpečná a která je dokonce podmínkou toho, abychom mohli vstoupit zítra do projektu společné evropské měny, to my naprosto respektujeme. Ale zároveň přitom chceme hledat prostředky na to, abychom něco udělali pro růst, abychom něco vytvářeli, abychom vytvořili pracovní místa a třeba jako já.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A řešení už máte?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

A já jako ministr zahraničí mám určitou oblast, kterou mám v této oblasti významnou, to je oblast ekonomické diplomacie a cítím se zodpovědný za to, že do této země dostaneme investice, že do této země dostaneme a že pomůžeme exportu a na to potřebuju schopné lidi, a proto dneska dělám všechno pro to, jsem, zaplať pánbůh, tam mám dneska náměstka Martina Tlapu, který je podle mě velmi kompetentní, který dal dohromady program rozvoje této oblasti, dokonce se tam snažíme to i personálně postavit, spolupracujeme s ministerstvem průmyslu, pracujeme na tom, abychom vytvořili srozumitelný způsob, jak dát podnikatelům najevo, jak se na ministerstvo zahraničí obrátit, když chtějí pomoci něco vyvážet, kde bude to místo, na které se mohou obrátit a s čím mohou počítat. A zároveň, rozumíte, síť zastupitelských úřadů, to je největší síť, kterou ta země má k dispozici ve světě a kterou můžeme použít na to, abychom pomohli jak tomu exportu, to znamená, mapovat aktivně ta místa a říci, tady jsou tyhle možnosti, a to znamená, ne tam slepě jezdit, ale být, dokonce i tady sdělit, kde jsou zajímavé možnosti, vědět, jak to propojit, to podnikání s těmi místy ve světě a zároveň hledat i způsob, jak to dostat do investice, což je mimochodem jedna z těch důvodů třeba to, proč jsme mluvili o tom, že musíme rozvázat dialog s Čínou, protože jsem byl přesvědčen, že tohle je třeba jedna z těch zemí, která nám v oblasti investic může třeba pomoci.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Na to se nepochybně ještě řeč dostane, ale tady k tomu, ta vyšší valorizace penzí a navýšení odvodů za státní pojištěnce. V návrhu státního rozpočtu na příští rok, který se rodí, tak vlastně ministerstvo práce a sociálních věcí je jediné, které má dostat přidáno na výdaje, všechna.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Ministerstvo práce, ano, ano.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Práce a sociálních věcí, tak, řekl jsem něco jiného?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Ano, ano, jenom.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ne, všechna ostatní ministerstva mají mít výdaje osekané, včetně ministerstva vašeho, čili v tom jste zajedno, nemáte s tím problém, že jediné ministerstvo, které peníze dostane, právě pro tyto účely, je ministerstvo práce a sociálních věcí.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

My jsme slíbili, že budeme valorizovat penze a sliby se mají plnit, takže to je věc, kterou musíme jí dostát a druhá věc je, že já také odmítám brát valorizací pencí, penzí jako nějaké rozhazování. Rozumíte, zvyšování koupěschopné poptávky obyvatelstva, to je vlastně také vytváření toho ekonomického motoru, díky tomu ta ekonomika funguje. Přece dneska je zřejmé, že ne pouze ten export, o kterém jsem mluvil, ale také spotřeba je něco, co žene ekonomiku a to, jak se tady osekávaly mzdy státním zaměstnancům, to, jak se tady omezovala spotřeba minulou vládou, to se zřejmě také podílelo na zamrznutí ekonomiky, takže najít ten optimální způsob, jak stimulovat potřebu jako a zároveň tím samozřejmě vytvářet důstojnější podmínky lidem, který dneska mají ty penze nízké, to je podle mě ekonomická úvaha, to není žádná charita.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A na webu máme dotaz od Blaženy Švandové: "Můžete, pane Zaorálku, srovnat předvolební sliby vaší strany ve věci církevních restitucí, stávající realitu a výhled do budoucnosti v této věci? Řekněte teď konkrétně, jak to dopadne, abychom se vás zde mohli třeba za rok znovu zeptat a srovnat odpovědi."

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Je mi líto, že asi na všechny otázky tady uspokojivě neodpovím, pane redaktore, v tom. Samozřejmě, já jsem, myslím, byl ten, který měl, vždy poměrně zřetelně jsem formoval svůj názor na církevní restituce, nesouhlasím s nimi stále, na druhé straně volby dopadly tak, jak dopadly. My jsme potřebovali sestavit vládu ne proto, že bychom za každou cenu se museli někam dorvat, ale prostě vy máte povinnost jako politik, když dostanete hlasy, tak se snažit s nimi zacházet a dělat politiku, na kterou máte mandát. My jsme sestavili vládu tak, jak podle mě, dle mého, jediné bylo možné. Součástí té vlády je strana lidová, u které každý dneska tuší, že má na tuhle věc jiný názor, než my a samozřejmě, že jsme se střetli, střetli jsme se při jednáních, prvních hned při těch koaličních, a dokonce v této věci nemáme, řekněme, srozumění dodnes, jako takže se nad tím stále hledá v koaliční radě, nemám žádný zaručený způsob. Je to, prostě takový je život. Já jsem.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Myslíte si, myslíte si, že vaše strana má vést ten, jak se zatím zdá, marný boj za osekání umírnění církevních restitucí, neměla by to vzdát?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Ne, to si myslím, že nemůžeme, protože i když jsem řekl, že tohle je pro nás z hlediska církevních restitucí nedobrá konstelace, tak přesto hledáme to, co chceme, aby bylo součástí nějaké dohody, a to je třeba to, abychom neopakovali to, co se stalo na Slovensku, kde ty prostředky, které ty církve dostávaly, zůstaly úplně bez kontroly a dneska už to nikdo nedohledá, to znamená, to je třeba jedna věc, kterou se snažíme v tom, a také se snažíme pojistit to, co jsme říkali, že nám vadí, aby se při těch restitucích nebo v tom vydávání majetku neporušila hranice února 48, to znamená, tady jsou stále věci, ze kterých mi neustoupíme a budeme neustále hledat způsob, jak tyto věci držet, to znamená, možná nedokážeme ten proces zastavit, nedokážeme ho korigovat, tak jako my jsme si přáli, ale pořád zůstává řada věcí, které budeme se snažit prosadit a držet.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A říkáte: "Hledáme možnosti dohody." To znamená, že ty úvahy, které se z vaší strany objevují, ze strany sociální demokracie, že ty finanční kompenzace pro církve byste mohli zdanit.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Ano.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
To je ve hře nebo, nebo na to nedojde, pokud to nebude součást dohody s církvemi třeba?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Ale jako pořád jsou tady různé možnosti, my nejsme v tom podle mě zas tak úplně bezbranní a samozřejmě, že hledáme, hledáme dohodu a hledáme způsob, jak přesvědčit partnery.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A když dohoda nebude?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Já vám nedokáži říci. Prostě my jsme si tuhle koalici přesně v téhle podobě zas tak úplně nevybírali. Ona byla alternativou, kterou jsme měli vlastně, skoro bych řekl, povinnost přijmout a dneska s tím, co máme, se snažíme dělat politiku, za kterou jsme schopni se zodpovídat, jako, že se nám to nedaří úplně ideálně, no, to bychom museli mít v těch volbách 60 % hlasů, to nemáme.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Na webu se ptá Květoslav Klostěra: "Jednoduchý dotaz. Jak hodně soudržná je vládní koalice? Jak hodně se s koaličními partnery hádáte a jak hodně ustupujete? Kdo nejvíc? Jak dlouho to ještě vydržíte, kterou stranu to přestane bavit nejdřív?" Tak.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Já bych vám na to odpověděl asi takto. Není to tak, že bych na vládu chodil nerad, že bych si říkal: "Zase se musím dívat na ty lidi." Jako není. Je to pro mě trochu překvapení, je to první vláda, ve které jsem, dokonce jsem si myslel, že to asi nemusí být jednoduché, když jsem teda nebyl ve vládě, být v jednom takovém kolektivu, ve které musíte neustále s těmi lidmi něco řešit. Mně připadá, že ta sestava jsou lidé, se kterými nevadí se bavit, není to pro mě nic nepříjemného, jako připadá mi, že to, že jsou problémy, na níž je jasné, je normální, jako, jako mám dostatek chuti a energie, pokud jsou problémy, si s těmi lidmi sednout, třeba i odděleně a diskutovat s nimi. Jako nemám pocit žádné únavy nebo nedostatku síly na to, abychom překonávali ty problémy, které jsou. Já nevím, jak to vypadalo v jiných vládách, protože jsem opravdu v jiných nebyl, nevím, jaká tam byla atmosféra, takže nemám moct srovnání, ale mohu vám říci, že můj pocit je, že ta dostředivá síla mezi těmi lidmi, tam je poměrně silná, že tam je velká řada lidí, kteří tu práci dělají s pocitem, že v ní chtějí něco dokázat, jako i sociální demokraté, ale mám dojem, že to cítím i u těch dalších, že dokonce je ochota se i bavit o věcech, které, třeba na ně narazíme, že je musíme řešit společně, protože můj pocit, jak říkám, který nemá srovnání s minulostí, mně připadá, že to je parta lidí, která to chce spolu vydržet. Jako nevím, co může přijít, aby nás to rozdělilo, to si nedovedu úplně představit, protože se může stát leccos, ale v této chvíli mi připadá, že, jak jsem to řekl, že ta dostředivá síla je poměrně silná a že ti lidé spolu chtějí pracovat.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Odstředivé síly nevidíte?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Odstředivé síly, já nevím, možná, že jsou to proudy, které, ale, ale, mně se zdá, že tam ti lidé chtějí tu práci, na kterou se dali, jo, že tam, a připadá mi, že to, aspoň mám u nich pocit, že to myslí poctivě. Každý z nich dostal resort a nyní se snaží přesvědčit, že tomu rozumí a že tam s něčím pohne, takže na hodnocení je brzo, ale mně to připadá, že s těmihle lidmi, já prostě, já prostě nemám dojem, že bych si řekl: "Kam jsem se to dostal," nebo že jsem zodpovědný za něco a ti lidi, jestli, třeba jim ani nevěřím. Ale my tam řešíme i takové věci, jako jsou prodeje, ekonomická rozhodnutí, za která neseme odpovědnost, dokonce i jako osoby a víme, že v minulosti to vedlo často i k problémům, takže se musíme do určité míry i spoléhat jeden na druhého a mně to prostě připadá, že se na ty lidi spolehnout mohu. Já v nich prostě cítím určitou základní poctivost a profesionalitu jako v tom, co dělají, abych mohl věřit tomu, že ten svůj úsek spravují s péčí řádného hospodáře, takže to je můj dojem jako. Já si myslím, že těm lidem do určité míry věřím na to, abych si myslel, tahle vláda má smysl, jako věřím Bohuslavu Sobotkovi jako premiérovi té vlády, že to myslí dobře s touhle zemí, jako si myslím, že on má skutečně ten úmysl, o kterém jsem mluvil, nastartovat ekonomiku, najít způsob, jak to tady odrazit, je skutečně úmysl, který má a my se snažíme pomoct.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Necítíte tedy ze strany hnutí ANO a jejího předsedy ambici zaujmout významnější postavení ve vládě? Třeba s ohledem na volební preference, ve kterých vás hnutí ANO předběhlo.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Já nevím, možná v té vládě to vypadá trochu jinak, než v těch médiích, jo, to si myslím, ten pocit mám dlouhodobě. V té vládě to nevypadá tak, že by třeba pan Babiš chtěl hrát roli nějakého kouče nebo podobně. To rozhodně nemám, protože ono je to tak, že Bohuslav Sobotka má poměrně mimořádnou zkušenost za sebou, politickou, exekutivní, takže ta jeho znalost toho řízení vlády i všech těch, těch souvislostí, je taková, že ta jeho pozice premiéra je podle mě jednoznačná, takže já ani v tomhle nemám na vládě rozhodně žádný pocit, že by s ním někdo soupeřil. Je pravda, že potom mě některá vyhlášení třeba překvapí v médiích, ale na vládě to vypadá jinak. Já si myslím, že na vládě je premiér ten, který tu vládu řídí a jeho role tam je naprosto jednoznačná.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Kdo je na vládě největším oponentem, když o něčem diskutujete? Je to premiér? Je to ministr financí? Kdo?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Ale já si nemyslím, že by ta vláda měla nějakou troublemakera, jo, že by měla někoho, kdo je ten, který to tam brzdí, to si nevybavuju nikoho takového a navíc, jako spíš tam se objeví nějaký problém, že jo, který je najednou složitý a tudíž některý z těch ministrů opanuje ten prostor s tím, ale je to spíš podle mě dáno věcí samou než tím, že by někdo byl povahou ten, kdo chce vládě něco komplikovat. Ani u pana Babiše, musím říci, nemám dojem, že by chtěl té vládě házet klacky pod nohy. Já teda sám jsem s ním měl několik věcí, které bylo třeba vyřešit, vytvořili jsem pracovní skupinu z náměstků. Ti přišli s nějakým řešením, my bysme se potom na to dohodli, platí to, šlo to na vládu, on mě ničím nezaskočil, tak jak se to dohodlo, tak to bylo. Takže já vlastně, moje zkušenost je, takhle se postupuje v případě sporu, zjistil jsem samozřejmě, že není radno chodit na vládu, pokud to nemáte dojednáno. Pak to tam narazí, zjistí se, a to si myslím, že by se ani nemělo dělat. Připadá mi, že ideální mechanismus je, pokud máte spor s nějakým kolegou, byť třeba ministrem financí, tak je třeba si sednout bokem, udělat způsob, jak to, a teprve pak jít na vládu a nezatěžovat vládu prostě takovými spory.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Facebook a, můžete se zaradovat, máme tu téma zahraniční politika, dotaz tento: "Tibet, kdysi nezávislé království, vojensky obsadila Čína. Teď při návštěvě Číny jste potvrdil územní celistvost Číny včetně Tibetu. Krym ještě nedávno součást Ukrajiny je nyní součástí Ruska, po referendu, v uvozovkách referendu jeho obyvatel. Co vzkazujete do Ruska?"

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Tak, pokud tady tohle prohlášení v Číně má něco vzkazovat do Ruska, tak to znamená, to je vzkaz takového úplně základního principu, který podle mě už staletí skoro určuje vztahy mezi státy a je základní. Pro ty vztahy, a to je to, že respektujeme svoje hranice. Že respektujeme suverenitu toho státu, to znamená, působnost jeho orgánů a těch, té jeho správy na tom území a respektujeme hranice, za kterými se pohybuje. A já jsem samozřejmě na to také trochu myslel, že zrovna v těchto časech, kdy nedaleko našich hranic Evropy, na hranicích Evropy vlastně došlo k tomu, že byla poměrně hrubě zpochybněna jasně stanovená hranice suverénního státu, tak podobné konstatování, že Čína, to, že, ono to, Číně na tomhle záleží už delší dobu, ale připadalo mi, že tohle ujištění dnes, respektujeme hranice, respektujeme územní celistvost, respektujeme suverénní a respektujeme vládu toho státu, má dneska v souvislosti s Ukrajinou ještě zvláštní zvuk, a dokonce jsem se o tom i s čínskými partnery bavil. Právě v souvislosti s Ukrajinou jsem zdůrazňoval, že si uvědomuju, že tento princip a to, jak oni na něm trvají, dostává dneska nový smysl v Evropě.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
No, Česko odmítá akceptovat připojení Krymu k Rusku, odmítá ho uznat, takové bylo i prohlášení vašeho ministerstva.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Ano.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Mimo jiné s odkazem na historické zkušenosti, roky 68, 39, ale přece i Tibet byl násilně vojensky obsazený Čínou v 50. letech a vy deklarujete, že uznáváte jednu Čínu, územní celistvost Číny. Jaký je mezi tím rozdíl? Mezi odtržením Krymu a vojenským obsazením Tibetu?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Protože ono je to takové složité jako, protože my bychom mohli nacházet různá místa, která dnes volají po tom, že chtějí být, ať je to Katalánsko, Baskicko, rozumíte, takových míst je celá řada a to jsou skoro stovky, v případě Tibetu, nevím, jestli máme prostor se zabývat historií Tibetu. V tom roce nedošlo k okupaci Tibetu, který by byl nezávislý, protože jako Tibet vlastně v celých těch staletích, když se díváte na ty mapy zpátky, tak zjišťujete, že ten Tibet byl součástí Číny. Ona je to skoro třetina území Číny mimochodem, když vezmete ten velký Tibet, takže to není tak, že tady byl nezávislý Tibet, který byl najednou okupován Čínou, ale já se do toho nechci pouštět, já jenom upozorňuju na to, že ty dějiny většinou nebývají tak jednoznačné a jednoduché. Není to úplně tak, že by od roku 59 byl Tibet do té doby svobodný, staletí okupován Čínou. Ta historie je v tomhle samozřejmě složitější. Ale teď jde o to, že tady máme Čínu a my teda jako Česká republika vlastně dlouhodobě, už dlouhodobě a vlastně všechny vlády, které tady byly shodně své vztahy s Čínou určovaly tak, že říkaly, respektujeme politiku jedné Číny, to znamená, my respektujeme tu vládu a respektujeme tu teritoriální územní celistvost Číny. Jako v tom vlastně, to, co jsme řekli, opravdu není nijak jiné, dokonce, pokud je mi známo, tak ani vlastně to samotné, ta exilová vláda a samotný čtrnáctý dalajláma neprohlašoval nikdy, že by chtěl nezávislý Tibet, jako my jsme s tím, a dokonce, co si myslím, si pamatuju daleko výrazněji, to byl ten požadavek čtrnáctého dalajlámy, co má dělat stát, pokud chce pomoci: "No, především s nimi jednejte, říkal, "musíte s nimi jednat a vést dialog." Mně připadá, že to, co se nyní povedlo a co se tady nedařilo, protože ten dialog nebyl, to bylo vlastně, neexistoval, tak nám se podařilo na základě deklarace, která vymezila rámec, kde jsme si řekli: "Tohle jsou naše podmínky, tohle vaše," no, a po určitých, řekněme, ne jednoduchých jednáních jsme se dohodli, že obě strany mají to, co chtějí a tím jsme mohli to odstartovat. A odstartovali jsem dialog, ve kterém shodou okolností, a tím, nebo shodou toho, o co jsme se snažili, dneska významnou součástí tohoto jsou právě ta lidská práva, protože nejenom, že jsou tam zmíněná, ale já mohu říci, že na návštěvě v Číně, v Pekingu před několika dny, si myslím, za přítomnosti řady svědků, kteří to mohou potvrdit, jsem vlastně třetinu času toho, který jsem debatoval s čínským ministrem zahraničí, věnoval právě otázce práv, důstojnosti života, kvalitě lidského života, protože jsem si sledoval, že v Číně je to dneska velmi významné téma a mluvili jsme o tom, a to je naše téma, které my bychom chtěli držet. Je to něco, co nám připadá důležité, v naše prostředí, kulturním okruhu, to jsou prostě hodnoty, které nám připadají podstatné a pokud máme vést dialog, tak bychom rádi se o nich bavili, takže.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ale proč tedy, když je to tak jasné, jak říkáte, proč váš předchůdce ve funkci Karel Schwarzenberg mluví o tom, že jste vyměnili lidská práva za peníze?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Já si myslím, že to je nesmysl a že to dokonce Karel Schwarzenberg ví, protože já si pamatuju v době, kdy jsem byl v opozici, že mi sám říkal, jak ho to vlastně mrzí, že neexistují ty vztahy mezi Českou republikou a Čínou a on, kdyby tady seděl, tak by musel se mnou souhlasit, že jsem se mu dokonce tehdy, pomáhal jsem mu tu situaci změnit, dokonce jsem s jeho mandátem za něj v Pekingu tehdy se snažil dohodnout a prolomit ty ledy, takže on ví, že.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Znamená to, že on o to také stál? Takové vztahy jako vy, na stejné úrovni navázat, ale z nějakého důvodu se mu to nedařilo? Z jakého?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Ano, nedařilo se to, to si, myslím, si pozvěte Karla Schwarzenberga a já nechci vůbec teď to nějak moc soudit, protože to bylo jako a my jsme, tehdy jsme se shodovali na tom, že někým takovým, jako je Čína, země, která v tomto týdnu světová banka zveřejnila čísla, ve kterých sděluje, že to, co se prognózovalo, že Čína bude mít produkt větší než Spojené státy v roce, nejdřív se říkalo 30, 20, pak se říkalo 2019, tak je to jinak. Už v roce 2014 produkt hrubý Číny bude větší než produkt Spojených států. Výkon té ekonomiky bude větší než Spojených států. To znamená, nejde jenom o ekonomiku. Jde o to, Čína je prostě fenomén, země, která se tady dneska vynořuje, jejíž vliv roste, která stále více se stává natolik globální silou, že nevyřešíme bez ní žádný problém znečištění životního prostředí ve světě, ať je to klimatické změny, terorismus, prostě nelze o těch věcech dneska ve světě efektivně uvažovat a měnit je, pokud nebude Čína součástí toho dialogu. Takže já si myslím, že Karel Schwarzenberg jako ministr zahraničí si to musel uvědomovat, že ten neexistující dialog je vlastně chybou a že je třeba to změnit.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ale proč on tam měl do Číny, jak vy říkáte, dveře zavřené?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Jako já bych byl rád, kdyby tohle spíš zodpovídal Karel Schwarzenberg jako, ale pravděpodobně ten důvod byl tam, že od roku 2008 docházelo k tomu, že se někteří političtí představitelé setkávali s těmi exilovými představiteli tibetské, tibetské vlády nebo tibetskými představiteli a vlastně Čína to stále více chápala jako ohrožení právě té územní celistvosti a říkala: "Pokud s námi chcete jednat, tak respektujte, že tady je jedna vláda a nemůžete zároveň jednat s nějakou jinou, jinými představiteli, jinými politiky. To je pro nás podmínka toho, abychom mohli vést dialog třeba i o těch spornějších věcech, jako jsou třeba práva a podobně a vlastně ty země, které chtěly ten dialog s Čínou vést, a dokonce dneska ty země mluví o strategickém dialogu, mluví o něm Francie, stejně jako o něm mluví Británie, dokonce i Spojené státy mluví o strategickém dialogu s Čínou, to je, tak ty vlastně přistoupily na to, že řekly Číně: "Ano, my to respektujeme tyhle vaše ty, protože chceme s vámi mluvit. My jsme vlastně udělali vlastně to samé, co řada těch jiných zemí a mně připadá, že to byla v něčem nutnost, ale to neznamená, jak tady píše, nebo jak se někdy říká, že jsme něco prodali nebo vyměnili. Naopak. Já si myslím, že teď se právě otevírá šance mluvit o věcech, o kterých do této chvíle se s náma Číňané nebavili.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tak a vlastně na vás, na nás, na náš hovor navazuje tento další dotaz: "Který další stát podepsal Číně stejnou formulaci o nepodpoře tibetské exilové vlády, kterou jste podepsal vy? Co jsme za váš podpis získali? Rusku také podepíšete doložku o neměnnosti hranic včetně Krymu za nějaké ekonomické výhody?"

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Rozumíte, vztahy mezi státy jsou vztahy mezi lidmi, to neznamená tak, že to, co děláte s jedním, tak to budete dělat s druhým. Jako Čína je specifická země, a to, co vy jste, ta otázka kdo, řekl něco podobného. Tak některé to daly v deklaraci a někteří to řekli, jako třeba David Cameron v britském parlamentu řekl formulaci navlas stejnou jako my, možná ještě z hlediska Británie to bylo vůči Británii, bych řekl, že to bylo, že šel, více uhnul těm Číňanům, než my. Já bych vám mohl říci, v čem my jsme vlastně si prosadili formulace ještě méně zásadní, méně tvrdé.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Sem s ním.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

No, třeba to, že jsme trvali na tom, že to politika jedné Číny, že ta formulace je, že je to naše politika jedné Číny, tak jak my ji chápeme, jako to je třeba to, co se v tom textu podařilo prosadit. Ten text vypadal časem různě a dokonce Čína přicházelo s návrhy, které byly odmítnuty, a dokonce až tak, že jsem konstatoval, pokud bychom nedokázali některé věci prosadit, tak prostě nemůžeme ty vztahy navázat.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Co jste odmítli?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

No, pro mě není úplně korektní prozrazovat teď, rozumíte, celou tu kuchyň toho, jak podobné vztahy promítají,nepřipadá mi to fér vůči čínským partnerům, tak mi odpusťte, že nebudu o tom dále mluvit. Já vám to říkám proto, aby si to někdo nepředstavoval, že někdo za námi přišel a řekl: "Tohle nám podepište." Tak jednoduché to prostě není a nebylo. A já, když jsme skončili, tak jsem měl pocit, že, já jsem byl přesvědčen, že tohle je řešení, které je důstojné a já bych se nikdy pod důstojné, nedůstojné řešení nepodepsal, protože jsou svědci, že jsem vždycky říkal, že není možné si myslet, že pro Čínu budeme partnerem, pokud budeme ten, který bude mluvit jenom o věcech, které bude dovoleno, a proto, když jsem v minulosti navštívil Čínu a jednal jsem tam tehdy s předsedou všečínského shromáždění, tehdy třetím mužem politbyra, mluvil jsem s Wen Ťia-paem v minulosti, s premiérem čínským, tak se dá doložit, že u všech těch jednání jsem vždy měl také témata, která nebyla jednoduchá a vlastně podle mě Číňané, pokud to tedy sleduji, tak ví, že to vždy je součástí mého jednání i na těchto úrovních, takže vlastně si myslím, že jsem ničím Čínu nepřekvapil a je to pro mě důležitá věc, aby se vědělo, že jsou věci, na kterých si stojíme a které od nás oprávněně oni čekat a na kterých, protože, protože to podle mě souvisí s tím, že my reprezentujeme určitý způsob života a nechceme ho ztratit. Jako dneska to, co se děje v Ukrajině a podobně, všechno to, co se děje kolem nás, mně připadá, že je potenciální útok na podobu, hodnoty života, který tu chceme žít a my je musíme podle mě, musíme o nich, musíme to artikulovat a musíme o tom mluvit, nemůžeme si tohle nechávat pro sebe.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Dělají si Číňané něco z těchto zmínek západních politiků o nezbytnosti lidských práv, svobodných médií, svobodě projevu? To už je takový folklor, západní politici to řeknou, Číňané to přejdou.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Samozřejmě, pokud to děláme rutinně, že jo, pokud se z těch věcí stane rutina, pokud je to tak, že vás jenom novináři zkouší z toho, jestli jste něco zmínil a vy řeknete: "Ano, řekl jsem tu větičku," a nebo jste s někým setkal a stává se z toho jenom rutina, tak to smysl ztrácí, jako tady jde o to, aby ten dialog byl opravdu i pro toho partnera nějak zajímavý, abyste ho přesvědčil, že to je důležité. Jako a já si myslím, jakkoliv to může někomu připadat naivní, že existuje způsob, jak se bavit o těch věcech, aby ten partner dokonce i třeba uznal, že na tom něco je. Pamatuju se, když jsem se bavil s předsedou všečínského shromáždění před lety v Pekingu o tom, že nevím, jak ten jejich soubor v této podobě může fungovat, tak na oficiálním jednání to sice dost tvrdě odmítl tu debat, ale později, když jsme seděli na obědě a bavili jsme se vlastně jenom mezi 4 očima, tak mi řekl: "No, měl jste v něčem pravdu, ale věřte, že za posledních 10 let se to nesmírně změnilo." A popisoval mi, co se za těch 10, to znamená, on to vlastně v něčem uznal a on uznal i to, že to v té podobě, jak to bylo, nemohlo fungovat, to znamená, že ten požadavek, má-li to těleso být, že to, takže vlastně ta debata byla nakonec možná nebyla jednoduchá, jde o to, jak to otevřete, kde to otevřete a jestli vlastně to je něco, co ho zaujme, protože mu to připadá, že to má i pro něho nějaký smysl. To znamená, jde o inteligenci, jak se to dělá a jde o to, aby se našel způsob, kterým ho třeba neurážíte.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
A tato část dotazu: "Co jsme za váš podpis získali?" Tak co si od toho slibujete? Že sem přijede víc čínských turistů, že se zvýší obchodní výměna, že sem přijdou čínské investice?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Ne, ne, ne, ne, mně tady strašně vadí tenhle způsob uvažování. Podívejte se, to tak přece není, já jsem vám řekl, že Čína se podle odhadů světové banky stává zemí, která možná už v tomto roce svým produktem překoná Spojené státy, to znamená, to ještě neznamená zase tolik, ve skutečnosti, kdybychom to vzali na hlavu a tu skutečnou sílu těch západních ekonomik, tak je to pořád ještě rozvojová země, navzdory tomu celkovému produktu. Čína má, Čína má obrovské množství problémů, ale na druhé straně země, kde prostě takovéto stovky milionů lidí přecházejí z vesnice do měst a země, která vlastně tento proces přece jenom nějak zvládla, i za cenu samozřejmě obrovských problémů s životním prostředí, obrovským problémům sociálním, ale země, která zároveň dneska už má nebo 95 % lidí zdravotní pojištění. Chápete, to je něco, takový fenomén druhý na světě nenajdete a přece se, budeme souhlasit v tom, že to, jak Čína tohle zvládne, bude zřejmě významně určovat budoucí podobu světa, to, km Čína bude. Já jsem třeba teďka na té debatě s ministrem zahraničí otevřel otázku, jak si Čína představuje svou budoucí polohu ve světě? To je ta otázka, který se týká, jestli ten svět vidí spíše jako multipolární, nebo jestli ho, ve kterém budou hrát roli mocnosti nebo multilaterální a jako to bylo velmi zajímavé slyšet od čínských představitelů, že oni v žádném případě neusilují o žádnou hegemonii. My nebudeme žádná země, která by nahrazovala Spojené státy, jako já neříkám, že to musíte brát doslova to, co říkají, ale to, že formulují určitou představu toho budoucího světa, to je přece dialog, o který bychom měli stát. Já se vám přiznám k jedné věci. Já jsem se měl současně, s tím ministrem zahraničí, poprvé jsem se měl možnost setkat s člověkem, který za Čínu dříve seděl v těch z šestistranných rozhovorech, které se týkali Severní Koreje. To znamená, měl jsem možnost přímo s tím člověkem, který tam tu čínskou politiku dělal a měl jsem možnost se s ním o tomto bavit. Do té doby jsem se o tom bavil pouze s Jihokorejci, takže jako tady je celá řada, a Severní Korea, Jižní Korea, to je také jedno téma české zahraniční politiky, velmi zajímavé, třeba i ekonomicky. Ale já vám chci říci, že to není tak jednoduché, že tady vyměňujeme něco za něco. My tady máme partnera, který představuje neuvěřitelně zajímavý fenomén, nejenom v oblasti ekonomické, ale třeba v oblasti kulturní, školské, protože tady můžeme mluvit o výměnách studentů jako, a to, co se stane tím rozhodujícím pro ty vztahy, to vám teď nedokážu říci. Často to není tak, že někam přijedou podnikatelé a že se něco změní, často to může být i třeba kultura, která mění vztahy mezi, otevřít dialog ve vší té široké škále, to je to, oč jsme se snažili, ne něco vykšeftovat, vy měnit.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tak a pojďme dál, dotaz od pana Anděla: "Zvítězila na kyjevském Majdanu pravda a láska nebo hrubé násilí, pokrytectví a lež?"

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

To jsou, zrada takových těch formulací je, že jsou příliš černobílé. Víte, že proti sobě staví na jedné straně všechnu lásku a pravdu a na druhé straně hrubé násilí, ale mě připadá, že, mě připadá, že ať je to, jak chce, tak na tom kyjevském Majdanu byla celá řada lidí, kteří, a pro mě to byla taková ta rozhodnu část, která především říkala ne té zkorumpované kyjevské vládě, kteří si nedovedli představit, že by pokračovali v tom životě tak, jak ten na Ukrajině do té doby byl, ten život, ve kterém se prodává všechno, ve kterém funkce náměstka ministra stojí 2 miliony euro, ve kterém se dokonce platí i studování na školách. Chápete, společnost, ve které jsou tak nezdravé patologické jevy, že si, že tam vlastně není k žití. Proti tomu byla ta revoluce. Jako někdo může namítnout, že se s tím svezli i chuligáni, že se tím v svezli i extremisté Pravého Bloku a podobně. Jako to je zřejmě pravda, ale jiná věc je, že nemůžeme zároveň nevšimnout si toho, že tam byla celá řada lidí, kteří řekli ne systému, ve kterém už pro ně bylo dusné, nepříjemné, ve kterém si nepředstavovali, a vlastně pokud jsme se snažili někomu pomoci a nebo se snažíme, tak je to právě těm, na druhé straně si myslím, a to také řeknu, že si myslím, že ta skupina lidí, kteří jsou schopni založit dneska pravděpodobně lepší podobu Ukrajiny, je poměrně slabá. To je, jo, já nevím, jestli ten střední stav na Ukrajině dneska je 10, 15 % lidí, že tam jsou obrovské sociální nerovnosti mezi těmi bohatý oligarchy a mezi tou velkou zčásti těch obyčejných lidí, které vlastně, nevím, kdo je přesně bude zítra reprezentovat. Takže já nemám žádný mustr ani žádný patent na to, aby člověk prosadil to, že zrovna ti, kteří jsou nám tam nejbližší, aby ti zítra určovali a hráli hlavní hru zítra na Ukrajině. Na to nemáme sílu a na to nemáme kompetenci, ale na druhé straně bych nezahazoval to, že se tam někdy dějí věci, které na nás působí odpudivě jako třeba to, co se stalo nyní v Oděse. Jednak je podle mě těžké říci, kde je odpovědnost, na druhé straně bojím se tady těch černobílých jednotných představ a hodnocení. Já jsem dneska mluvil s ukrajinskými politiky telefonicky právě třeba kvůli té oděské kauze, která příšerná, protože to, co se tam odehrálo, na to se opravdu, to je věc strašná a navíc v úžasně krátké době desítky vlastně mrtvých znovu na Ukrajině a říkal jsem, že je to věc, která je třeba nezávisle vyšetřit a že je to nesmírně důležité, aby Ukrajina v tomhle projevila jasnou vůli, že se chce dostat tomu, kdo je vinen. Mě prostě znepokojuje to, že na Ukrajině skutečně opakovaně, jako kdyby se dějí zločiny a nikdo za ně není potrestán. Jako to je nebezpečný stav, jako to, oč se dneska na Ukrajině bojí, je občanská válka, ve které se úplně začne ztrácet, kdo je kdo, a to je věc, která samozřejmě asi leckoho děsí.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Ale nemá pravdu bývalý prezident Václav Klaus, když říká, že na tom, co se tam teď děje, se podepsal právě i západ tím, že ony prvotní nepokoje na Majdanu a jinde podporoval, de facto podněcoval?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Já se domnívám, že západ nemá takovou sílu, aby se hrával zas tak významnou roli, jak si někdo myslí. Myslím si, že ani Rusko nevím, jestli má pod kontrolou to, co se dneska na Ukrajině děje, ale každý, a myslím si, ale víme jistě dneska, že Rusové se snaží ovlivňovat to, co se děje na východě Ukrajiny. Igor Strelkov, lidé, kteří víme, že byli napojeni na armádní rozvědku a kteří dokonce působili už na Krymu. To znamená, to, co odsuzuji, je, že někdo místo, aby se snažil té situaci pomoci a stabilizovat, tak naopak ji rozdmychává a přilévá oleje do ohně. Jako a co se týče role Západu, jako my jsme tady měli celou konferenci na téma východní partnerství a já jsem tam zrovna vystoupil poměrně s kritickým příspěvkem, kde jsem se, kde jsem vyjmenovával, co mi všechno připadá, že bylo nedomyšlené na té naší politice, že prostě to východní partnerství zcela jednostranně převzalo koncept rozšiřování, který se použil na země střední a východní Evropy, jako jsme my, Maďaři, Poláci a že se to vlastně jako kdyby tak extrapolovalo na ty země další, které podle mě jsou daleko složitější případy, každý z nich je navíc strašně jiný. Mezi Arménií, Ázerbarjdžán, Ukrajina, Bělorusko, ty země jsou velmi odlišné a připadalo mi, že použít na ně stejné principy jako je asociační dohoda, mně to dneska připadá, že to je technokratický přístup, to znamená, já sám bych dneska někde, když budeme mít čas, analyzoval, jaký byl ten postup. Ale na druhé straně v žádném případě bych nepřijal to, že my neseme vinu a odpovědnost. A rád bych řekl, že pokud někdo anektoval Krym a pokud někdo, řekněme, řešil věci tím, že svoje vojáky, a dokonce vlastně takovým podvodem, že se dlouho hrálo, že ti zelení mužíci bůhví komu patří a nakonec se přiznalo, že jsou to ruští vojáci. Pokud někdo použil tyto metody jako a obsadil území, které mu nepatřilo, tak si myslím, že to je imperiální způsob chování, které musí Česká republika odsoudit.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tak a abychom stihli ještě přece jen další dotazy nebo dotaz tento: "Pane Zaorálku, vždy jsem vám docela fandil," píše Jan Novák, "mé sympatie jste zcela ztratil reakcí na dění v Kyjevě. To opravdu musíte být neustále poslušní nohsledi světových velmocí? Dříve to byl Sovětský svaz, nyní Spojené státy a Evropská unie. Nelitujete dnes svých unáhlených výroků?

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Tak určitě ne. Je to samozřejmě, lituji, když někomu nedokážu vysvětlit nebo ho přesvědčit, že to, co dělám, je vlastně pořád to samé, protože já, když jsem nesouhlasil s radarovou základnou Spojených států v Česku, protože jsem měl pocit, že to je pro Česko málo, aby sloužila pouze jako podložka Spojeným státům v případě nějaké vojenské základny a chtěl jsem ho daleko, významnější vztahy založené na něčem jiném, než je radarová základna, tak si nevím, že bych se pochleboval mocnostem a dneska stejně tak říkám a mně to je jedno, padni, komu padni. Pokud se prostě Rusko chová imperiálně, tak říkám: "Ne," protože Česko s tímhle má špatnou zkušenost. My jsme prostě s těmito manýrami zemí, třeba frustrovaných velmocí, my jsme s tím udělali obrovsky špatnou zkušenost a naše povinnost je k tomu se jasně postavit právě s tím, co víme z roku 68, z roku 38, takže mně to připadá, že ať dělám, co dělám, tak vycházím z té zkušenosti, která je založena na nepoklonkování. Jako tady ten princip být i s těmi většími, zachovat si důstojnou pozici, je pro mě nesmírně důležitý, pokud to není vidět, tak je mi to líto.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tak a ještě dotaz od Květoslava: "Podle deníku Guardian pronikla do internetových diskusí deníku ruská propaganda. Pokud je to pravda, jak závažná je to hrozba? Nepředvádí Rusko sofistikovanou strategii k ovládnutí celé Evropy zejména skrze antievropské strany v Evropském parlamentu?" Tedy nebezpečí ruské propagandy v internetových diskusích například i v britském deníku.

Lubomír ZAORÁLEK, místopředseda strany, ministr zahraničních věcí /ČSSD/
--------------------

Já mohu říci, že na těch debatách, kterých se účastním na Foreign Affairs Councilu nebo na té radě zahraničních věcí, ministrů zahraniční členských států Evropské unie, se tohle téma vlastně objevilo už víckrát. Tam se konstatuje z nejrozmanitějších zdrojů, že skutečně v téhle kauze ukrajinské se ukázalo, že Rusko na ni bylo velmi dobře připraveno právě z hlediska toho mediálního působení, že na ně bylo asi zřejmě velmi dobře působeno z hlediska fungování zpravodajských služeb, že celá ta akce asi někde byla poměrně velmi dobře vystavěna, daleko dříve, než vypukla a samozřejmě, že tím je Evropa do určité míry zaskočena. Tady nikdo moc nepočítal s tím, že může dojít k takovéto politické krizi a že můžeme s něčím takovým být konfrontováni. Bohužel. Stejně jako v roce 2008 jsme taky hleděli jako Jardové, když vypukla ekonomickým finanční a pak ekonomická krize, tak vlastně také celá řada zdatných ekonomů netušila, že může západ přijít do tak, že se může dostat do tak obtížné, vleklé krize, o které si mnozí mysleli, že už se nám nikdy nevrátí, stejně tak dnes to je podobné. Mnozí si nedovedli ani politologové představit, že může Evropa být konfrontována s tak vážnou politickou krizí jako nyní a zdá se, že Rusko na tohle skutečně bylo s předstihem připraveno daleko lépe a pro mě dneska je důležité to, abychom z toho také vyvodili něco, protože pravděpodobně jako Evropa chceme obstát do budoucna, takže se zřejmě z toho musíme poučit. Já jsem byl nedávno v Aténách a tam jsem říkal, že mi to připomíná ten souboj mezi Aténami a Spartou, když jsme tam byli pod tou Akropolí a říkal jsem, a Sparta, tehdy také představovali jakýsi typ hodnot, které vyznávala a Atény také a podstatné bylo, že Atény to tehdy dlouhodobě dokázaly vyhrát a uspět.

Bohumil KLEPETKO, moderátor
--------------------
Tečka. Tolik tedy, vážení diváci, dnešní Hyde Park, jehož hostem byl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Pane ministře. Vážení diváci, děkuji i vám, děkuji vám za pozornost, no, a v hodnocení 100 této vlády, prvních 100 dnů této vlády v úřadě pokračujeme za chvíli po deváté hodině, buďte s námi.

.