Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Krajní pravice nemá pro Evropu lék

 

Rozhovor redaktora Jiřího Roškota s ministrem Lubomírem Zaorálkem v deníku Právo z 22. 5. 2014

* Budoucnost evropského projektu, tedy EU, je pod velkým tlakem: finanční krize, nezaměstnanost, odcizení evropských institucí - to všechno v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu nahrává krajní pravici, nacionalistům a euroskeptikům všech odstínů. Co očekáváte vy?

Je to test Evropy. A samozřejmě - testy taky nemusí dopadnout dobře. Já jsem sociální demokrat a jsem přesvědčen, že žádná skupina nacionálně-pravicových stran není dnes s to nabídnout Evropě lék na problémy, které ji sužují. Představa, že by se Evropa začala dezintegrovat, by znamenala, že by nebyla schopná odpovědět na otázky, které postavila ekonomická krize. Tu nezpůsobila jen například rozmařilost Řeků. Co když se pomíjí fakt, že tím, kdo zavinil problémy Řecka, byly třeba i německé a francouzské banky, které tam poskytovaly stavebním podnikatelům levné půjčky? Finanční svět jsme se pak pilně snažili zachránit z vlastních kapes.

* A řešení?

To musíme hledat globálně. Evropa, pokud nebude fungovat jako určitý celek, těžko zvládne finanční svět, který jako by se urval z řetězu a může nás dovést k další krizi. To, co Unie v průběhu krize udělala, mnoho lidí nepotěšilo, protože v Evropě je už 26 miliónů nezaměstnaných. Určitě se rozšířil pocit, že EU není vybavena na to, aby zvládla podobnou situaci. Kdo skutečně ztrácí, jsou občané. Pokud by lidé evropské instituce poslali do pekel, jak kdosi napsal, tak se jim nemůže nikdo moc divit. Volby by se ale měly využít k tomu, aby se vyjasnilo, co v Evropě nechceme a co ano.

* Co považujete za klíčové?

Nechceme Evropu, v níž budou hrát rozhodující roli ratingy, v níž bude růst nerovnost a koncentrace moci v rukách úzké elity, která je bez kontroly. Říkáme, že žijeme v demokracii, ale víme, že její úroveň je různá a že volby samotné nejsou garancí. Příklad Ukrajiny ukazuje, co by mohlo potkat také nás, selžouli politické elity: pod rouškou demokracie vládnou oligarchové a objeví se extrémní názory, protože Evropa nebyla schopná chovat se férově vůči lidem. Francouzský ekonom Thomas Piketty se v knize Kapitál v 21. století zabývá sociální nerovností a varuje, že kapitál se chová tak, že výnos z něj roste rychleji a je spolehlivější než výnos z vlastního podnikání, takže se prosazuje spíš rentiérství. Ukazuje, že jestli s tím nic neuděláme, nerovnost se prohloubí, což bude mít politické důsledky. Piketty proto chce znovu vrátit nepopulární pojem politické ekonomie. A nesouhlasí s tím, že ekonomie je jen čistou vědou. Profesor Jiří Přibáň (působí i na právnické fakultě Waleské univerzity - pozn. red.) na toto téma řekl, že EU se stala depolitizovanou pouští expertního rozumu.

* Může podle vás vítězství favorizovaného magnáta Porošenka v ukrajinských prezidentských volbách navodit kýžený zlom v tamních poměrech?

Jedno zvolení neudělá žádný zlom. Ale velmi si přeji, aby se volby podařily, protože jiný scénář je špatný.

* Budou ale úspěšné, když nebudou v Luhanské a Doněcké oblasti?

Podle odhadů by se nemusely podařit zhruba v pěti procentech volebních okrsků. Bude se usilovat o to, aby příslušní voliči měli možnost hlasovat jinde. Asi to nebude dokonalé, ale kdyby se odhad pěti procent potvrdil, pak to by fundamentálně nemuselo volby zpochybnit.

* A co bude po nich?

Roste pocit, že by do konce roku měly následovat i volby parlamentní, což by pomohlo významně posunout situaci v zemi. Když se podíváte na úroveň parlamentního života, tak najdete řadu svérázů. Mám na mysli samozřejmost, s níž například jeden poslanec volí za pět dalších, a tak. Prezidentské jsou důležité proto, že odstraní výhradu vůči legitimitě (prozatímního) prezidenta. Proces im -peachmentu (sesazení Viktora Janukovyče ) nebyl z hlediska času ústavně dokončen, nesplnil ústavní podmínky.

* Krajně pravicové a nacionalistické skupiny na Ukrajině, které byly údernou silou převratu, ale stačily mezitím ovládnout silová ministerstva.

Poměry v ozbrojených složkách jsou velice komplikované. Hlavně proto, že nejsou pod kontrolou jedné armády. Vznikají tam různé útvary, které nejsou vůbec transparentní. V případě Dněpropetrovsku je vidět, že regiony si vytvářejí vlastní ozbrojené složky. Připadá mi, že je to tam trochu zvyklost z bezpečnostních složek, které si vytvářeli někteří oligarchové. Nemyslím ale, že přímo mezi ministry bych našel někoho, koho bych mohl přímo spojit s extremistickými organizacemi.

* Jak z hlediska rozvráceného ukrajinského státu vidíte jeho přibližování k EU?

Situace je velmi vážná. Evropa by měla přemýšlet, co dělala v uplynulých letech a co z toho pro sebe vyvodí. Připadá mi, že jsme si neuvědomili velikost problému, před kterým stojíme, a Rusko do toho vpadlo. Nijak nám nevadilo, že ukrajinská společnost je svým způsobem fungování na hony vzdálená tomu, co bychom měli chtít od parlamentní demokracie respektující základní pravidla. Tvářili jsme se, že to nevidíme, a klidně jsme spustili projekty asociačních dohod, protože věříme, že se tím v zemi situace nějak vyčistí. Představy, že provedou liberální reformy, které fakticky způsobí zvýšení nerovnosti a upevnění oligarchických struktur, to bychom přece neměli přijmout. To rozhodující se musí nicméně odehrát na Ukrajině samotné. Určitě existuje způsob, jímž tam můžeme být pozitivně činní. Ale musíme si dávat velký pozor: neměli bychom nikomu dávat do ruky hotové peníze, ale pohlídat si, aby pomoc došla těm, jimž je určena.

* Jak čtete úmysly ruského prezidenta Putina?

Pan Putin se stal nečitelnou postavou. Vyjádření nejsou moc pozitivní. Zazněly výroky, které volby zpochybňují. Nevíme, jak k tomu Rusko přistoupí. Dlouho se zdálo, že je pro ně docela výhodné udržovat na Ukrajině nynější stav rozbitosti, a řada taktických věcí se jim překvapivě dařila. Takže tato tendence může pokračovat.

* Co soudíte o odklonu Ruska od Evropy?

Dlouhodobě jsem přesvědčen, že vydat se touto cestou by bylo pro Rusko nešťastné rozhodnutí. Není pro něj alternativou vydat se na cestu do Číny, kam se nyní vypravil pan Putin. Připadá mi to jako trucpodnik. Přebudovat dodávky plynu je záležitostí řady let a představy Rusů a Číňanů o cenách byly dlouho odlišné. Evropa byla pro Rusko korektní a do budoucna perspektivní partner. Vždy si vzpomenu na slova Brzezinského (bezpečnostního exporadce prezidenta USA - pozn. red.), že Evropa je pro Rusko pokušení, kterému nakonec podlehne, protože pro něj není lepší alternativa, chceli se pozvednout.

* Hnutí Úsvit nyní oznámilo, že po Krymu se jeho poslanec Milan Šarapatka tentokrát vypravuje jako pozorovatel v rámci mise NATO a Organizace pro evropskou bezpečnost a spolupráci (OBSE) na volby do Kyjeva. Zastupuje oficiálně Česko?

Máme na Ukrajině dva dlouhodobé a 23 krátkodobých expertních pozorovatelů. Kromě toho stavíme i pozorovatele do voleb a mezi naše poslance zřejmě patří i pan Šarapatka. Organizátorem je OBSE. S tím NATO jde asi o překlep. Pokládal bych to za absurdní, aby se o to NATO pokoušelo. Navíc mně připadá nemožné, abych o tom nevěděl.

.