Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Česko a Slovensko by měla spojit nová dálnice. Při setkání na Pražském hradě se na tom shodli prezidenti Miloš Zeman a Andrej Kiska. Ten se na své první oficiální návštěvě Prahy sešel i s dalšími českými politiky a povečeřel taky s předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou.

Veronika PITROVÁ, redaktorka
--------------------
První dámu nechal doma, té české přivezl květinu. Andrej Kiska poprvé v Praze jako prezident. Miloš Zeman ho přivítal s vojenskými poctami. Ze všech světových vlajek vlaje právě na slovenská na Pražském hradě vůbec nejčastěji. Prezidenti se tradičně navštěvují na začátku a na konci svého mandátu. Ivan Gašparovič se před měsícem a půl loučil, Andrej Kiska se teď přijel uvést. Dnešní hostitel přitom v prezidentské kampani podporoval jeho protikandidáta premiéra Fica. Dnes šla ale minulost stranou a Miloš Zeman si setkání pochvaloval. Na obědě seděli státníci ne proti sobě, ale vedle sebe, aby si mohli lépe povídat.

Miloš ZEMAN, prezident republiky
--------------------
To je první základní změna, kterou jsme tady na Pražském hradě při příležitosti návštěvy slovenského prezidenta udělali.

Veronika PITROVÁ, redaktorka
--------------------
Obnovení značky Made in Czechoslovakia, tak jak to navrhovali premiéři Fico a Rusnok, prezidenti nepodpoří. Obě země chtějí ale více propojit hlavně dalšími dálnicemi. A řeč přišla i na euro. Slovensko by podle Zemana mělo být Česku inspirací. S evropskou měnou je podle něj spokojených 70 % Slováků. V Česku si ho přeje jen necelá třetina. Veronika Pitrová, Česká televize.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Ministr zahraničí České republiky Lubomír Zaorálek v Událostech, komentářích. Dobrý večer, pane ministře.

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Dobrý večer přeji.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Než se pustíme do povídání, pojďme si připomenout některá základní slova nebo základní názory prezidentů obou zemí.

Miloš ZEMAN, prezident republiky
--------------------
Shodli jsme se na tom, že vztahy mezi oběma zeměmi jsou doslova excelentní, a shodli jsme se také na tom, že existují rezervy, které bychom měli postupně využívat. Jednou z takových rezerv je rozšíření dopravního spojení mezi Českou a Slovenskou republikou.

Andrej KISKA, slovenský prezident
--------------------
Ztotožnili jsme se s panem prezidentem na tom, že musíme vytvářet víc cest, aby skutečně když se jde z východu Slovenska, když jedu z Popradu do Prahy, abych nemusel, abych nemusel jet přes Makou, ale aby se dalo skutečně jezdit po dálnicích, aby toto dálniční propojení jsme neměli jedno, ale tak jako začaly jednání naše vlády, aby tyto dálniční, těchto dálničních spojení jsme měli více.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Pane ministře, jsou skutečně česko-slovenské vztahy excelentní fakticky nebo je to diplomatická fráze, nebo je to na papíře někdy?

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
To, to není žádná diplomatická fráze, excelentní ... ony jsou velmi hluboce založené. Ludvík Vaculík říkal, že nás spojují ty společné děti a historie a mně připadá, že nás ta historie ta může taky rozdělovat, ale ta naše historie nás skutečně spojuje a připadá mi, že vidíme podobně věci a vlastně já to teďka vidím třeba i v té zahraniční politice, kde se hodně vídáme s kolegy, že vlastně to logicky nějak plyne, že máme společný zájem, jeden velmi společný silný zájem, chceme, aby střední Evropa byla respektovaná, aby to byl úspěšný region, aby byl braný vážně a aby rostla třeba jeho váha v Evropě. A mám dojem, že to jsou věci, ve kterých dokonce, aniž bychom na sebe nějak, abychom se nějak přetahovali, tak jsme schopni o to společně usilovat.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Vy jste říkal, že historie nás může rozdělovat, vždyť ona nás rozdělila historie, tak proč nás zároveň i spojuje? Nebo jak, ne proč, ale jak?

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Já si myslím, že nás spojuje proto, že v té naší společné historii nejsou špatné vzpomínky, že vlastně jsme si jednoduše nic neprovedli, že tam není nic, co bychom si vyčítali, což většinou bývá mezi těmi sousedními národy, že to je podle mě to specifikum. Asi je tu společný jazyk a pocit, že jsme si dokázali i pomoci v minulosti ...

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
A to už také není. Vždyť mladí lidé rozumí dnes slovensky? Není to ...

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Už to asi není ono, to máte, to máte, to máte pravdu, ale přesto si myslím, že v tom nahlížení na svět, já nevím, třeba na úlohu Německa jako, myslím, že se shodneme na tom, že Německo by mělo hrát roli toho čestného brokera mezi, srovnávat regiony Evropy. Myslím si, že když se podíváme konkrétně, tak mě to dokonce často překvapí, i když sedíme na jednáních zahraniční rady, jak se rychle dokážeme s kolegou a dokonce se to i ví, jako dokonce si z toho někteří dělají legraci, že když jeden chybí, říkají, tak to řeknete za něho, protože ta podoba toho pohledu na Evropu je prostě očividná.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
A proč tedy tak razantní odmítnutí ze strany slovenského prezidenta té značky Made in Czechoslovakia? To tam zaznělo na Pražském hradě. Ne, ne, ne, to už je mrtvá značka, každý si to ve světě musí vybojovat sám.

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Já to respektuju, protože mně připadá, že pro nás to Československo bylo spíše naše, pro Slováky to nebylo tak tolik jejich Československa jako to naše. A ta naše nostalgie po tom Československu asi na Slovensku úplně stejně není. Pro Slováky to je velká věc, že od toho roku 92 jsou samostatný stát. Takže já to respektuji, ale musím se přiznat, že já tu nostalgii po Československu mám také, ale Slovákům ji nevnucuju.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
No ale není to i faktický problém, protože, a ve světě se s tím určitě setkáváte taky, Czech Republic zná málo kdo, ale Czechoslovakia to funguje ještě pořád ve světě.

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Ale samozřejmě a to je tady důvod toho, že já ten pocit určité nespokojenosti mám v sobě od toho okamžiku, kdy se ta země rozdělila. Já jsem ten staromódní typ, kterého to dodnes trochu mrzí, i když už bych to nikde nezvedal, a ten důvod je v tom, že vlastně dneska si pořád uvědomuju a dokonce spíš časem silněji, jak to je obrovská věc, když země má tradici a to Československo byla prostě opravdu značka. To bylo něco, co mělo v Evropě to sehrálo určitou úlohu, od toho roku 1918 ten, to, co se tady odehrálo. Československo se stalo součástí evropské historie a dokonce i kdyby zůstalo v té podobě, tak by mělo podle mě větší mezinárodní váhu, to je bohužel jednoznačné, než se snažíme mít my dneska každý zvlášť. Možná proto se spojujeme v tom úsilí, abychom to dohnali.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
No a teď jsem se chtěl zeptat, za co všechno vlastně můžete jeden za druhé odpovědět? Jak jste říkal, jeden chybí, tak vy to řekněte za něj. Ve všem?

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
No ne, ve všem ne, to není to, není to totožné, ale určitě bych vám mohl vytipovat celou řadu věcí, protože ten typ těch ekonomik, kdyby se vzala energetická politika, teď zrovna tak řeknu vám konkrétní příklad. Shodli jsme se s panem ministrem Lajčákem dnes na jednání, že máme velmi, velmi blízký názor na otázku South Streamu, že prostě jsme a dokonce jsme se bavili o tom, jakým způsobem s tím dál budeme pracovat. Takže to jsou velmi konkrétní věci, které se týkají energetiky ...

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Takže vůči plynovodu Československo v uvozovkách existuje.

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Ano, ale to není jenom. Já si myslím, že máme podobný názor třeba na rozvoj energetiky, na roli jaderné energie. My tady se vůbec nejen, že se nepře..., jsme schopni táhnout za jeden provaz dokonce v Evropě. Když se vede debata o energetických sítích, tak myslím vám řeknu bez velkého přemýšlení, že se Slováky jsme schopni postupovat společně.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Když jsme u těch konkrétních věcí. Obranná spolupráce, o té mluví především slovenský prezident. Tak tam konkrétně čeho jsme schopni společně se, na čem jsme schopni se dohodnout?

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
No sdílení, sdílení. Pokud se budeme bavit o technice, tak je to většinou nákladná věc a vyplatilo by se nám do budoucna některé nákupy dokázat dělat společně od toho, co lítá ve vzduchu, až po, i když v této chvíli to asi není úplně akutní, ale jako dělat nákupy dlouhodobé, spojit strategie. To, že jsme členové Aliance, tak se dohodnout na tom, co bychom chtěli v té Alianci dělat a když se dohodneme, že to bude společně, tak to bude určitě výhodnější, než když to budeme dělat každý zvlášť. Budovat společné jednotky.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Je to tak trochu spojování toho, co se v roce 92 rozdělilo?

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Ale to bylo to, co dokonce tehdy tu trpkost z toho rozchodu u mě snižovalo, protože já jsem si už tehdy říkal, tak se teď rozejdeme, abychom se zítra v té Evropské unii zase sešli. A my jsme opravdu budovali ty hranice v tom Makově, který zmiňoval slovenský prezident, a my jsme tam budovali, abychom to potom zase rušili, takže, ale to mi připadalo, že je vlastně ...

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Víte, mimochodem já se setkal s názorem, že někteří nevědí, co je Makov. Jak to, že to nevědí, že to je hraniční přechod na Slovensko, když máme tak vynikající vztahy? Jestli nakonec skutečně třeba na té nižší ...

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Ale já to vím.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
... úrovni zas až tak dobré nejsou.

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Ale já to vím jenom, že jsem z Ostravy. Já to nevím, protože já to mám kousek a já rozumím panu prezidentovi, když je nespokojený s tím, jak na to severu se cestuje, protože tam by to chtělo slušnou dálnici, která tam samozřejmě chybí. To ví každý, kdo žije na severu Moravy. Pro mě je Slovensko něco, co je velmi blízko a možná i to souvisí s tím, že jsem ten mládenec ze starých časů, kterému ten jako kdyby dodnes se s tím úplně nespokojil. Ale myslím si, že hlavní argument, který mám, je ten, to je ta mezinárodní váha Československa. Vy jste řekl správně, že to je pořád známé a stále na to ve světě člověk naráží, že se mluví o Československu. To je země, která je pořád známá fotbalem a zbraněmi, tedy bohužel také vývozem zbraní, ale prostě ta, ta země pořád žije. A dokonce i my dneska, když někam jezdíme a navazujeme nebo jednáme o ekonomice, tak navazujeme na to renomé toho tehdejšího Československa. Ono je vlastně pořád živé jako, takže my jsme bohužel daleko od časů, aby Česko nebo Slovensko bylo tak silná značka jako dnes stále ještě ve světě je Československo.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
K té dálnici. To bude větší priorita než jiné dálnice v České republice, dálnice na Slovensko?

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
No, jestli to bude jiná priorita, to vám, jestli větší, já si myslím, že máme teď těch úkolů více. Máme podle mě stejně tak jako úkol dokončit dálnici spojení do Rakouska a do Vídně, podobný problém je to jižní Čechy a Německo, to znamená ...

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
No a teď co bude dřív? Slovensko nebo Rakousko? Nebo obě?

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
... ano, takže teď vám nedokážu, mám dojem, že je spíš chyba, že jsme nedokázali v tomto vytvořit v minulosti strategii, která by tyto hlavní tahy už měla vybudované.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Ale teď tedy vláda nemá jasno v tom, co bude dřív? To jste ještě nerozhodovali?

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Ne, ne, rozhodně se nedá teď říct, že by tohleto se vzalo jako hotová první priorita.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Prezident má ještě jeden úkol a ten úkol se jmenuje euro.

Miloš ZEMAN, prezident republiky
--------------------
70 % obyvatel Slovenska je spokojeno s eurem. U nás si zatím zavedení eura přeje jenom 30 % populace, mimochodem zhruba totéž číslo je v Polsku, a já tomu říkám strach z neznámého. Prostě euro nemám, o euru nic nevím, tak se ho bojím. Mimochodem v Rakousku je to taky 70 % spokojených občanů s eurem. No a pevně doufám, že k zavedení eura dojde v relativně blízké době. My dnes splňujeme všechna tři maastrichtská kritéria.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Pane ministře, kdy vláda ztratí strach z eura a jasně řekne, kdy euro zavede?

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Tak strach, je to vždy věc dohody. Máme koaliční vládu, musíte se na tom dohodnout, a je pravda, že ...

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Tak prezidenta se bojíte asi všichni tedy.

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
To si nemyslím. Já si myslím, že prezident tady v tomto to říká správně. Já si také myslím, že to je pro Slovensko výhoda to, že má euro a já věřím ...

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
A kdy u nás? Tedy kdy řeknete, že bude, tak? Ale jednoznačně a závazně.

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Tato koalice to nedokázala říct. Sociální demokracie si přála, abychom se dokázali na tom harmonogramu shodnout, ale ty formulace v tom programovém prohlášení odpovídají té společné dohodě. Já to teď vidím na tom horizontu 5, 6 let. Je to tedy zřejmě asi záležitost příštího období, ale mně připadá, že bychom měli si uvědomit a že bychom si měli uvědomit, že na Slovensku to skutečně pomohlo ekonomicky. Třeba získání investic a já si myslím, že se to ještě projeví. Já jsem přesvědčen, že Evropa se konsoliduje i ekonomicky a pak i ta debata tady u nás bude zajímavější.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Když jsme u toho eura. Skutečně máme ty obchodní zájmy společné se Slovenskem? Oni jsou v eurozóně, my ne.

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Tak samozřejmě dnes to není tak, že bychom měli totožné zájmy, protože jim to euro třeba taky pomůže v tom, že když se rozhoduje firma automobilová postavit někde fabriku, tak docela dobře se stane, že se rozhodne, že závod výzkumu a vývoje investici 3 miliard se rozhodne investovat na Slovensku právě s přihlédnutím k tomu, že Slovensko má euro. Takže tady to není tak, že bychom měli úplně totožné ty zájmy. A tady se dokonce může, a už se ukázalo, že to euro je při takovéto přitahování peněz se může být výhodou. Ale budiž, tohle je stav, který je. My jsme v tomto zaváhali a já bych si přál, abychom to dohnali.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Podobné otázky a podobná témata také pro slovenského ministra zahraničí Miroslava Lajčáka. Krátce předtím, než odjel z České republiky, s ním před Hrzánským palácem mluvila Magdaléna Rejžková.

Magdaléna REJŽKOVÁ, redaktorka
--------------------
Dnes se mluvilo o tom, že česko-slovenské vztahy jsou na fantastické úrovni, je to jen diplomatická fráze nebo je tomu tak ve skutečnosti?

Miroslav LAJČÁK, slovenský ministr zahraničí
--------------------
Je tomu tak ve skutečnosti. Jednak ta symbolika první návštěvy, kterou nikdo nezpochybňuje, právě naopak, ale i obsah jednání. My jednání absolutně otevřeně, nehrajeme na sebe žádné hry, nezkoušíme žádné triky. Máme na 99 % věcí stejný názor a všude, kde je to jen trochu možné, si vycházíme vstříc.

Magdaléna REJŽKOVÁ, redaktorka
--------------------
Proč pan prezident odmítl obnovení značky Made in Czechoslovakia?

Miroslav LAJČÁK, slovenský ministr zahraničí
--------------------
To je taková umělá diskuse. Reálně to právně už není možné. My chceme oživit naši spolupráci na třetích trzích, hlavně tam, kde opravdu Československo mělo zvuk, hlavně tam, kde mluvíme o dodávkách nějakých větších celků, které budou mít komponenty i z české i ze slovenské produkce. A už jak se to bude jmenovat, jak se to bude jmenovat, to opravdu není důležité a neměli bychom se pouštět do té diskuse. To není odmítnutí. Jednoduše Československo neexistuje a tím pádem ani značka Made in Czechoslovakia neexistuje. Ale existuje obrovská možnost, aby naše firmy společně působily.

Magdaléna REJŽKOVÁ, redaktorka
--------------------
Mluvilo se také o novém dopravním spojení. Jak rychle by se mohla nová dálnice začít stavět?

Miroslav LAJČÁK, slovenský ministr zahraničí
--------------------
No plány jsou. Ministři dopravy už mají všechno nakreslené a je to zavedené i do projektu v rámci financování z evropských peněz. Nechci jim vstupovat do kompetencí, abych mluvil, jak rychle, ale víte, že ta dokumentační fáze je hotová, to je velmi důležité. Myslím si, že s financování také není problém, čili jen jak rychle to dokážeme postavit, protože opravdu zaznělo to dnes, to, že máme dnes jen jedno dálniční spojení a to je na jih na Bratislavu, to už dneska nestačí.

Magdaléna REJŽKOVÁ, redaktorka
--------------------
A ještě co se týče té obchodní spolupráce. Myslíte si, že je reálné, že by Česko a Slovensko měly společné obchodní zastoupení v zahraničí?

Miroslav LAJČÁK, slovenský ministr zahraničí
--------------------
Zase takto se to nedá říct. Ale jsou věci, kde vzhledem ke struktuře naší ekonomiky si i konkurujeme, to je samozřejmé, ale naopak jsou věci, kde umíme velmi dobře kooperovat a spolupracovat. A o to jde, že neexistují jiné dvě země v Evropě, které mají tak velmi mnoho společného, které si tak dobře rozumí jazykově a které se dívají tak stejně, anebo shodně na většinu věcí. Naši lidé v oblasti byznysu se dobře znají, no a já dnes vím o celé řadě projektů, kde třeba je do české dodávky jsou slovenské komponenty a podobně, čili o to nám teď jde. Společné zastoupení, nejde o to, abychom vytvářeli instituce, anebo, nebo prostě nějaké, nějakou formu, jde o to, aby opravdu jsme umocnili pravděpodobnost úspěchu našeho působení hlavně mimo Evropu.

Magdaléna REJŽKOVÁ, redaktorka
--------------------
Kdybyste mohl dát Česku doporučení ohledně eura. Přijmout nebo nepřijmout?

Miroslav LAJČÁK, slovenský ministr zahraničí
--------------------
Já můžu vycházet ze slovenských zkušeností a ty jsou pozitivní. Jednoznačně pozitivní. Máme jistotu stabilní měny. Pomohlo to investicím, pomohlo to našemu exportu, pomohlo to pocitu jistoty u lidí, nezvýšily se ceny. Dnes je zhruba 70 % na podpoře eura, to znamená, lidi nechtějí slyšet o tom, že bychom se měli vrátit ke koruně a měli bychom stále spekulovat o tom, že jestli šel kurz nahoru, šel kurz dolů, takže pochopitelně rozhodnutí České republiky, rozhodnutí příslušných institucí České republiky, ale zkušenost Slovenska je pozitivní.

Magdaléna REJŽKOVÁ, redaktorka
--------------------
A když se ještě vrátíme k těm společným vztahům, jak jste vnímal rozpad federace?

Miroslav LAJČÁK, slovenský ministr zahraničí
--------------------
Vnímal jsem ho asi tak jako převážná většina našich občanů. Nebyl jsem s tím ztotožněný o to víc, že já jsem tehdy pracoval tady v Praze na federálním ministerstvu zahraničních věcí, to znamená, zastupoval jsem Československo. Vstupovali jsme do nejistoty, o to větší na Slovensku, že vládl Mečiar a ty demokratické deficity byly už tehdy očividné. A stejně tak jako převážná většina našich občanů i já dnes říkám, že tehdy jsme nebyli přesvědčení, do čeho jdeme a jestli je to dobrý nápad a dnes víme, že to bylo výborné rozhodnutí, protože opravdu ty vztahy jsou očištěné od jakékoli zlé krve, nikdo na nikoho nedoplácí, anebo nikdo nemá pocit, že ho ten druhý blokuje a zůstalo to, co je normální, poctivé, zdravé v těch našich vztazích a to je přirozená blízkost, která se projevuje úplně ve všem.

Magdaléna REJŽKOVÁ, redaktorka
--------------------
A ještě, pamatujete si, kde jste byl na silvestra v roce 1992?

Miroslav LAJČÁK, slovenský ministr zahraničí
--------------------
Já si to pamatuji velmi dobře, protože byl jsem československý diplomat mladý začínající na velvyslanectví v Moskvě, čili my jsme ty poslední dny rozdělovali majetek federace a tu noc konkrétní jsme vztyčovali slovenskou vlajku a poslouchali jsme slovenskou hymnu. Já jsem se vlastně poprvé učil slova, teda slova druhé sloky slovenské hymny, takže si to pamatuji velmi dobře.

Magdaléna REJŽKOVÁ, redaktorka
--------------------
A na závěr ještě jedna osobní otázka. Jezdíte do České republiky i nepracovně?

Miroslav LAJČÁK, slovenský ministr zahraničí
--------------------
Ale ano pochopitelně. Já si myslím, každý jezdí do České republiky nepracovně. Je mnoho důvodů. Za kulturou, za atmosférou Prahy, setkat se s přáteli, samozřejmě, že jezdím rád a jezdím často.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Tak to vidíte, pane ministře, žádná nostalgie po rozpadu Československa na rozdíl od vás.

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Ano, ano, ale to jsem říkal. Já to chápu, ale jedno bych možná řekl, jestli bych mohl ještě doplnit pana ministra Lajčáka. Kdybych měl říci, v čem je ta zvláštnost těch česko-slovenských vztahů, mně připadá, že to je opravdu jiné než jednání s ministrem jiné země. Tam nakonec přece jenom vždycky to jednání je, že každý má své zájmy a snaží se to takovéto uhrát vin vin. Prostě my máme tyto, hledáme průsečík, nějakou rozumnou dohodu. Ale mi připadá, že v případě jednání se slovenskou stranou to je přeci jen jiné. Ty naše vztahy jsou hodně časté a není to tak, že by si člověk neustále hlídal, abychom náhodou trochu neztratili. Mně připadá, že na obou stranách si dovedeme představit, že v nějaké věci jsme schopni vyjít tomu druhému vstříc, aniž bychom bezprostředně počítali, kde se nám to bude nebo nebude rentovat. Je to proto, protože toho je poměrně hodně mezi námi a zdá se, jako, jako kdybyste byl v rodině, tak když něco uděláte pro někoho, kdo je vám blízko, tak si hned nepředstavujete, že z toho chcete něco dostat. A to si myslím, že je i můj dojem z těch vztahů. Není to tak, že bychom, samozřejmě pan ministr správně upozornil na to, že se někdy naše zájmy kříží obchodně a konkurenční, ale na druhé straně já taky bych mohl uvést příklady, kdy jsme zjistili i třeba teď v Evropě nebo na Balkáně, že když budeme postupovat do nějakého tendru společně, tak máme větší šanci uspět, než když to děláme, než když to budeme dělat každý zvlášť.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Co vy si ještě pamatujete, pamatujete z politiky červen 92 až prosinec 92?

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Oproti panu Lajčákovi já jsem byl usedlý Ostravák. Já jsem byl v Ostravě a nedovedl jsem si představit, že jednou budu se podílet na česko-slovenských vztazích, takže, ale, ale říkám, ten pocit ...

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Čili vy jste nesledoval pozorně, jak se dělilo Československo, jestli se to, jestli se to mělo dojednat líp třeba pro Česko?

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
To jsem, to jsem sledoval pozorně, ale byl jsem ten, kdo s tím nesouhlasil, kdo se dožadoval referenda a kdo měl pocit, že se to ...

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
To by bylo k něčemu to referendum? Reprezentace by případný negativní výsledek referenda respektovaly tehdejší?

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Já jsem, já se přiznávám, že já jsem tehdy patřil k těm, kteří měli dojem, že na to, nebo kteří byli přesvědčeni, že tohle politická reprezentace nemá právo udělat bez nás občanů. Takže k tomu názoru se hlásím. A souvisí to s tím, co říkám, se pořád k tomu vracím i dnes, že jsme tehdy ne úplně byli schopni docenit nebo i ti, co to dělali, že skutečně ta mezinárodní váha toho tehdejšího Československa bude těžko obnovitelná v krátké době.

Daniel TAKÁČ, moderátor
--------------------
Děkuju za rozhovor, pane ministře, na shledanou.

Lubomír ZAORÁLEK, ministr zahraničí /ČSSD/
--------------------
Já děkuju za pozvání.