V roce 2015 vyprší smlouva o pronájmu 14 nadzvukových letounů Jas 39 Gripen. V minulých dnech se Ministerstvo obrany obrátilo na možné dodavatele letounů hned v několika zemích s dotazem, zdali u nich existuje potenciál pro případnou nabídku nadzvukových letounů pro Armádu ČR.

Naše otázka tedy zní:

* PETR HULINSKÝ místopředseda Výboru pro obranu a bezpečnost PS PČR a stínový ministr obrany za ČSSD

Výbor pro obranu a bezpečnost PS PČR, jehož jsem místopředsedou, měl na své březnové schůzi projednávat na základě návrhu poslanců ČSSD otázku zajištění ochrany vzdušného prostoru ČR. Ministr obrany Alexandr Vondra však požádal o odložení projednávání tohoto bodu. V této souvislosti mne tedy zaráží, že ministerstvo obrany obeslalo ministerstva obrany Francie, USA, Švédska a konsorcium Eurofighter dopisem ohledně případné nabídky nadzvukových letounů po ukončení pronájmu 14 švédských letounů Jas-39 Gripen. Je evidentní, že nás čeká diskuse o tom, zda zachovat schopnost českého stíhacího letectva, bez něhož by ČR ztratila schopnost samostatně bránit svůj vzdušný prostor. Kromě konce pronájmu Gripenů musíme brát v potaz i to, že již máme zastaralou radiolokační výzbroj a končí také životnost protiletadlových raketových komplexů KUB. Nicméně přechod na jiný typ stíhacích letounů by znamenal velmi složitý a nákladný proces, protože armáda investovala jednu miliardu korun do pozemní podpory Gripenů. Přesto bych možnost přechodu na jiný typ letounu předem nevylučoval. V souvislosti s budoucností našeho stíhacího letectva je také důležité otevřít i další otázku: nemělo by se uvažovat i o spolupráci s našimi nejbližšími spojenci v NATO? Mám na mysli například společnou ochranu vzdušného prostoru se Slovenskem.

* ALEXANDER ČERNÝ místopředseda Výboru pro obranu a bezpečnost PS PČR, stínový ministr KSČM pro resort obrany

Armáda vždy byla, amusí být i do budoucna, rozhodujícím činitelem obrany. Nelze spoléhat pouze na naše členství v NATO. Proces vyzbrojování, a pro leteckou techniku to platí dvojnásob, je běh na dlouhou trať. Nadzvukové letouny se nepořizují na jedno volební období, ale na desítky let. Je nezbytné přeorientovat strukturu výstavby ozbrojených sil, především armády, na obranu domácího teritoria. Znamená to rozvíjet schopnosti pozemní, letecké a protivzdušné obrany státu. Nadzvukové letectvo je v systému protivzdušné obrany nezastupitelné a nenahraditelné. Pokud se ho vzdáme, bude to stav nevratný. Jsem pro nadzvukové letouny.

VIKTOR PAGGIO poslanec Parlamentu ČR, člen Grémia VV

Ano, potřebuje, protože nadzvukové letectvo je nezbytnou součástí armády 21. století. Moderní způsob vedení boje vyžaduje vzdušnou převahu, kterou mohou zajistit jenom technicky vyspělé nadzvukové stroje. Přestože se v nejbližších letech nedá očekávat, že by Česká republika musela bránit své území proti nepřátelské armádě, musíme plnit závazky vůči spojencům v NATO. Zde je na místě zmínit úspěšnou misi českých stíhačů, kteří se od roku 2009 pod hlavičkou NATO účastnili ochrany vzdušného prostoru pobaltských států (tzv. air policing). Podobné akce dodávají našim pilotům celou řadu zkušeností a České republice dobré jméno mezi spojenci. Minulý rok dokonce čeští stíhači na prestižním mezinárodním cvičení v Nizozemsku porazili své kolegy a stali se absolutně nejlepší „tygří letkou“ NATO. Měli bychom zachovat a rozvíjet jejich potenciál. O zrušení nadzvukového letectva se mluví zejména v souvislosti s jeho vysokou cenou. Z mého pohledu ji lze snížit dvěma kroky - za prvé transparentním výběrovým řízením, ve kterém se reálně utkají cenové nabídky několika zájemců, a za druhé rozšířením mezinárodní spolupráce s některým z našich sousedů. Nejpřirozenějším partnerem by samozřejmě bylo Slovensko.

* JAN VIDÍM /ODS/, místopředseda výboru pro obranu a bezpečnost PS PČR

Vlastní nadzvuková letadla jsou znakem prestiže a schopnosti státu ochránit si svůj vzdušný prostor, včetně situací, kdy je třeba doprovodit civilní letadla v nouzi. Vzhledem k ohromným finančním závazkům, které jsou s případným nákupem nebo pronájmem nadzvukových stíhaček spojeny, se však nabízí otázka, zda by nebylo vhodnější využít kapacity spojenců a zajistit takovou ochranu letadly jiných členských států Severoantlantické aliance. Osobně se kloním k této variantě. Každopádně očekávám, že o této klíčové strategické otázce proběhne ještě detailní odborná i politická diskuze napříč politickým spektrem. Ta by měla nejpozději do konce tohoto roku vyústit v jasné závěry a dohodu na vládní úrovni.

ZDENĚK BEZECNÝ /TOP09/, místopředseda VOB PSP ČR

Existence vlastního českého nadzvukového letectva je důležitá. Nejde jen o symbolický význam jakéhosi potvrzení naší suverenity, ale především o udržení faktické schopnosti obrany vlastního vzdušného prostoru a cenný příspěvek k našim spojeneckým závazkům. Ztráta této schopnosti by mohla být nevratná, neboť nejde jen o vlastní nadzvukové stroje, ale také o udržení pozemní infrastruktury a zvláště o výcvik našich nadzvukových pilotů, kteří dosud patří k nejlepším v rámci NATO. Neexistence stíhacího letectva by nás stejně nezbavovala odpovědnosti za ochranu našeho vzdušného prostoru, která by ze strany spojenců nebyla zadarmo. Otázku kontinuity českého nadzvukového letectva je třeba řešit i s ohledem na to, aby se našlo řešení, které bude odpovídat finančním možnostem našeho státu. V úvahu připadá samozřejmě širší mezinárodní spolupráce při řešení této otázky.  ***