Jolka KRÁSNÁ, moderátorka

Teď pojďme k tomu prvnímu slibovanému tématu. Praha hostí výroční zasedání parlamentního shromáždění NATO. Na 350 poslanců a senátorů bude jednat v prostorách pražského Kongresového centra. Po summitu NATO v roce 2002 je to teprve podruhé v historii, kdy se česká metropole stává místem takto významné akce aliance. U telefonu v tuto chvíli je první náměstek ministra zahraničních věcí, státní tajemník pro evropské záležitosti Jiří Schneider. Dobrý den.

Jiří SCHNEIDER, 1. náměstek ministra zahraničních věcí

Dobré ráno.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka

Já už jsem, pane náměstku, říkala, že se jedná o velmi významnou akci aliance. Jak se ale vůbec aliance rozhoduje, kde se bude jednat, nebo-li proč se jednání vrací do Prahy až po deseti letech?

Jiří SCHNEIDER, 1. náměstek ministra zahraničních věcí

Tak to je jiný formát jednání. Tady se jedná o parlamentní shromáždění, které v takovémto formátu v Praze nejednalo. Tehdy to byl summit hlav států a vlád. Takže to jsou dva různé formáty. Mají svoji roli. Ten summit v roce 2002 byl významnější, protože tam se skutečně rozhodovalo, a taky se rozhodovalo o důležitých věcech. Například o přijetí dalších zemí, včetně Slovenska. To byla velmi symbolická a důležitá záležitost. Parlamentní shromáždění NATO má taky důležitou roli, i když nerozhoduje, není to exekutivní orgán, ale parlamenty členských zemí jsou velmi důležité. Oni rozhodují o nasazení vojáků, o tom, jakým způsobem budou spolupracovat, oni k tomu dávají mandát. Takže spolupráce poslanců, senátorů z členských zemí a také ze zemí partnerských je samozřejmě velmi důležitá. Politicky se tam dá projednat spoustu záležitostí, které se potom projednávají na těch exekutivních summitech.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka

Pojďme tedy k těm tématům jednání víkendového. Jak všichni víme, ozbrojené síly v Evropě se potýkají s rozpočtovými škrty. Nejen Česká republika nedodržuje doporučení NATO držet výdaje na obranu alespoň na 2 %. Bude toto jedno z hlavních témat?

Jiří SCHNEIDER, 1. náměstek ministra zahraničních věcí

Nepochybně je to jedno z hlavních témat. Já bych jenom chtěl upřesnit, vy říkáte zkratku doporučení NATO, je to správně, ale je to doporučení, které jsme si přijali a dali, akceptovali sami, členské státy. Vycházelo z předpokladu v tehdejší době, kdy jsme vstupovali, že toto je úroveň výdajů, která zaručí, abychom byli plnoprávnými a právoplatnými členy, kteří k něčemu přispívají. Takže samozřejmě o tom je teďka diskuse, jestli charakter, dnešní charakter bezpečnosti a ekonomická situace umožňují toto dodržet a jak postupovat koordinovaně, protože není horší věc, než když jednotliví spojenci postupují při úsporách a škrtech v obranných rozpočtech nekoordinovaně. To pak se na sebe nemohou spolehnout.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka

Další směřování Severoatlantické aliance, právě v souvislosti s tím, co jsme právě řekli, že řada zemí, včetně České republiky, pokračuje ve snižování svých výdajů na obranu. Jaké je tedy v této atmosféře to směřování NATO?

Jiří SCHNEIDER, 1. náměstek ministra zahraničních věcí

Tak NATO má pořád stejnou funkci, akorát že se mění mezinárodní prostředí, čili ta základní funkce je poskytovat společnou kolektivní obranu a nad to se vyrovnat i s tím, co náš svět přináší. To není jenom terorismus, ale jsou to i hrozby, které přicházejí z kybernetického prostoru. Tak to jsou všecko věci, které je, o kterých je potřeba hovořit. A já myslím, že je velmi důležité, že o tom mohou mluvit právě členové zastupitelských sborů, poslanci. Tam se vytváří ten názor, tam přicházejí vlády se svými návrhy, jak peníze pro obranu použít. Takže já myslím, že to je, jakkoli to je poradní orgán, nedělají se tam žádná rozhodnutí, tak je to důležitá platforma. Navíc schází se v době po chicagském summitu a v době, kdy víme, že hostitel chicagského summitu, prezident Obama, byl znovuzvolen, což dává další parametry zejména pro jednání o tom, jaké má být sdílení toho společného břemene mezi Amerikou a Evropou. Obě země, nebo obě tyhlety části Atlantiku, atlantických břehů se potýkají s ekonomickou situací a to já myslím, že to načasování je velmi dobré. Určitě se kolem toho debata bude vést.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka

Český úhel pohledu. Mění se role, význam České republiky jako členského státu NATO nyní, když česká armáda postupně opouští Afghánistán? Mění se něco?

Jiří SCHNEIDER, 1. náměstek ministra zahraničních věcí

Tak Afghánistán postupně opouštíme všichni. Společně jsme šli tam a společně půjdeme z Afghánistánu a chceme zajistit, aby Afghánistán byl zemí, která se o sebe bezpečnostně dokáže postarat. Česká republika před tím chicagským summitem zhruba před rokem jako předsednická země Visegrádské skupiny podpořila, nebo vlastně přišla s iniciativou, že bychom se měli bavit ve střední Evropě s našimi Visegrádskými partnery, s Polskem, Slovenskem, s Maďarskem a možná s dalšími zeměmi o tom, jak spolupracovat, jak sdílet ty náklady, které tady na obranu dáváme. Evropa je pověstná tím, že každý stát suverénně dával náklady na obranu, ale jaksi to do sebe nepasovalo a možná by se to dalo dělat chytřeji. Tak ten projekt té chytřejší obrany /nesrozumitelné/ a sdílení těch nákladů je něco, čím jsme se zabývali regionálně a chceme se o tom bavit i s dalšími partnery. Já jsem teď v Berlíně, kde jsem o tom mluvil s německými partnery. Takže to je něco, to je český příspěvek, český pohled, jak se vyrovnat s tou situací. Samozřejmě peníze na bezpečnost a obranu vydávat musíme a chceme, ale chtěli bychom to dělat způsobem, který odpovídá ekonomické situaci, to jest co nejracionálnějším způsobem ve spolupráci s našimi spojenci.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka

Pokud mám správné informace, v roce 2013 vyčlení Česko 766 vojáků do sil rychlé reakce NATO. O rok později už na tyto účely jich bude k dispozici jen 302 českých vojáků. Jak zásadní změny to jsou v kontextu celé aliance a dá se říct ale, že udržení jaksi zahraniční, nebo kontinuity zahraničních misí našich vojáků, to je hlavní priorita České republiky v rámci NATO?

Jiří SCHNEIDER, 1. náměstek ministra zahraničních věcí

Tak zahraniční mise v posledních deseti letech zastínila jedna veliká, a to je ta afghánská. Ale obecně platí, že Česká republika se podílí na zahraničních misích nejenom pod hlavičkou a vlajkou NATO. Více, stále více nabývají na významu početně nesrovnatelně nižší a z hlediska mandátu a nasazení také jiné mise, které jsou pod hlavičkou Evropské unie a týkají se vlastně nejbližšího okolí, zejména Afriky, Subsaharské Afriky, Somálska a já myslím, že česká armáda se samozřejmě bude podílet v souladu s tím projednaným mandátem i na těchto operacích. Takže samozřejmě česká armáda bez podílu na operacích, které děláme se svými spojenci, ať evropskými, nebo v rámci NATO, se podílet bude. Ale také se mění charakter těchto misí, a jak jsme zmínili, Afghánistán byl takový milník a žádná další takováhle masivní velká operace se nechystá. Jde o to, abychom přispěli tam, kde je potřeba. Nejde tolik o počty.

Jolka KRÁSNÁ, moderátorka

Říká první náměstek ministra zahraničních věcí, státní tajemník pro evropské záležitosti Jiří Schneider. Pane náměstku, děkuju vám za váš čas, za informace. Na shledanou.

Jiří SCHNEIDER, 1. náměstek ministra zahraničních věcí

 Na slyšenou.  ***