Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Brazílie: První projekt z liberálních 60. let

 

V letech 2009 - 2010 proběhla celková rekonstrukce a modernizace budovy Zastupitelského úřadu v Brasilii. Rekonstrukci provedla firma Pozemní stavby Jihlava podle projektu architektů Magdaleny Hlaváčkové, Petra Hlaváčka a Ondřeje Korčáka. Rekonstrukce získala v roce 2011 cenu Zahraniční stavba roku, kterou uděluje Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství.

Brasilia - budova velvyslanectví ze 60. let

Stavba Velvyslanectví ČR v Brasília v jižním zastupitelském sektoru hl. města BFR, Brasília D.F.

Parcela je mírně svažitá k jihu s výhledem k jezeru Paranoa. V centru stojí atriová budova rozdělená na administrativní a obytnou část. Jedná se o původní projektovou dokumentaci rekonstruovaného objektu firmy Christiani-Nielsen z roku 1963 . Vnější oplášťování budov je z bílých kachliček (obdobně jako je v Praze budova DP v Holešovicích a budova MV ČR na Letenské pláni).

60. léta představovala zlomové období ve vývoji architektury československých ambasád. Právě tehdy se plně projevila zvýšená potřeba budování nových velvyslanectví, kterou podnítil poválečný vývoj. Částečná liberalizace komunistického režimu zároveň umožnila československým architektům opustit monopolní socialistický realismus a pracovat se současnými styly, které se prosazovaly v západní Evropě. Největší oblibu si získal brutalismus. Brutalistická architektura pracovala se železobetonem. Na rozdíl od zdobného socialistického realismu se nesnažila maskovat stavební postupy a jako dekorativních prvků využívala například nezakrytých stop po bednění a spár mezi panely. Brutalismus, který vycházel z pozdní tvorby nejslavnějšího architekta 20. století Le Corbusiera, zapustil v Československu silné kořeny. Přispěla k tomu ostatně i místní tradice. Podobně jako si zdejší meziváleční architekti oblíbili purismus a funkcionalismus, k jehož předním tvůrcům Le Corbusier patřil, jejich pováleční nástupci obdivovali architekturu, která z těchto slohů logicky vycházela a obdobným způsobem akcentovala přímé linie, pravé úhly a strohé fasády. Brutalismus se u nás postupem doby zdevalvoval sériovou výstavbou panelákových sídlišť. V 60. letech ale ještě otevíral prostor k neotřelým projektům a tvůrčím experimentům. V jeho duchu postavili architekti ateliérů pražského Projektového ústavu řadu zajímavých ambasád.

Pilotním projektem se stala budova velvyslanectví v Brasílii (1962 - 1965), na níž se pod vedením K. Filsaka a K. Bubeníčka autorsky podíleli i J. Šrámek a J. Bočan, kteří později tvořili v rámci samostatného ateliéru. Asi nejzdařilejší realizaci Filsakova a Bubeníčkova ateliéru představuje velvyslanectví v Dillí (1969). Mezi jejich další tvorbu se řadí i budova v Káhiře, realizovaná až v další dekádě. Nejproslulejším z brutalistických projektů se stala ambasáda v Londýně (1966 - 1970), která získala nejprestižnější britskou architektonickou cenu udělovanou organizací Royal Institute of British Architects. Londýnskou budovu vytvořil ateliér J. Šrámka, v němž působili také J. Bočan a Z. Rothbauer.

Do rozdělení ČSFR byly obě budovy nynějšího ZÚ ČR v Brazílii užívány jako obytná část pro celé zastupitelství včetně zázemí. Ve spodní části celého objektu byly umístěny hlavní vjezd s vrátnicí, kancelářská budova, rezidence vedoucího ZÚ a obchodního rady, dále společenská místnost s kuchyní, kinosál a podzemní garáže. Technická část jako kotelna a trafostanice byly umístěny v horní části, kde nyní sídlí ZÚ ČR.¨

V letech 2009 - 2010 proběhla celková rekonstrukce a modernizace budovy ambasády. Rekonstrukci provedla firma Pozemní stavby Jihlava podle projektu architektů Magdaleny Hlaváčkové, Petra Hlaváčka a Ondřeje Korčáka. Rekonstrukce získala v roce 2011 cenu Zahraniční stavba roku, kterou uděluje Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství.


.