Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Egypt: Monumentální budova v sousedství pyramid

 

Nejmohutnější architektonický komplex mezi českými ambasádami v Africe představuje velvyslanectví v egyptské Káhiře. Vytvořil ho architekt Karel Filsak ve spolupráci s Vladimírem Tomsem z ateliéru Epsilon Projektového ústavu hlavního města Prahy.

Velvyslanectví ČR v Káhiře

K. Filsak patřil k několika málo českým architektům, kteří i v padesátých letech sledovali moderní trendy. Jeho jméno je symbolem rozchodu se socialistickým realismem. Komplex byl vybudován v letech 1977 - 1980. Komplex byl vybudován v letech 1977 - 1980. Představoval jednu z posledních Filsakových realizací.

Filsak patřil k několika málo českým architektům, kteří i v padesátých letech sledovali moderní stavitelské trendy v západní Evropě. Snažil se je v určité míře aplikovat i v dominantní architektuře socialistického realismu, jak to ukázal například na sídlišti v Kladně - Rozdělově. Šedesátá léta mu otevřela v plné míře prostor pro využití zahraničních impulsů. Filsak kolem sebe soustředil řadu mladých architektů a začal v české architektuře prosazovat myšlenky tehdy módního brutalismu. V jeho ateliéru začínala řada osobností, které později působily ve službách československého ministerstva zahraničních věcí (manželé Machoninovi, J. Šrámek, J. Louda). Filsakových služeb začalo ministerstvo zahraničních věcí využívat už od přelomu padesátých a šedesátých let při výstavbě československých ambasád. V jeho ateliéru vznikly projekty velvyslanectví v Pekingu, Brasílii, Ženevě, Dillí. Poslední stavbu představovala ambasáda v Káhiře. Z Filsakových dalších realizací patří mezi nejznámější odbavovací hala ruzyňského letiště, pražský hotel Intercontinental nebo Barrandovský most.

Velvyslanectví ČR v Káhiře

Dominantou káhirského komplexu, umístěného na dohled pyramid v Gíze, se stal třináctipodlažní obytný věžový dům pro pracovníky velvyslanectví. Jeho protiváhu tvořila nízká, ale rozlehlá úřední budova. Areál doplnily rezidence velvyslance, škola, klub pro zaměstnance, zahrada, bazén a tenisový kurt. V duchu brutalistického slohu, který Filsak v šedesátých letech začal uvádět do české architektury, byly budovy postaveny z betonu a skleněných pásů oken, které členily hladkou nezdobenou fasádu. Filsak se při řešení káhirské ambasády nespokojil s použitím obecného stavebního vzoru, ale snažil se realizaci přizpůsobit charakteru místního prostředí. Pro vnější fasády vybral béžovou barvu, které připomínala barvu pouštního písku. Monumentální podobu dodaly obytnému bloku pásové lodžie, které vytvarovaly fasádu. Neplnily jenom estetický účel, ale vzhledem k tomu, že odstiňovaly přímé slunce, hrály i praktickou roli.

Komplex získal krátce po stavbě 1. cenu v Přehlídce architektonických prací. Text článku připraveného někdejším časopisem Architektura ČSSR v roce 1983 můžete nalézt zde, včetně historických fotografií:


Interiéry

Mohutné monumentálně řešené exteriéry doplňovaly jemněji pojaté interiéry úřední budovy. Přízemí sloužilo reprezentačním účelům. První patro mělo především kancelářskou funkci. Centrem úřední budovy se stalo, podobně jako u předešlé Filsakovy realizace velvyslanectví v Dillí, atrium. Atrium provzdušňovalo kancelářský blok, dodávalo mu světlo a odlehčovalo stavební hmotu. Přes všechny odlehčující prvky usilovaly Filsakovy stavby o monumentalitu. Tomu odpovídala i volba autorů, kterým Filsakův ateliér zadal výtvarnou výzdobu společenských prostor ambasády. Dominovali mezi nimi tehdy uznávaní pedagogové pražské akademie Karel Souček a Ladislav Čepelák a sochař Josef Klimeš. Jejich malby a reliéfy se pasivně nepodřizovaly architektuře, ale umocňovaly její monumentální působení.

Velvyslanectví ČR v Káhiře

Rozsáhlý pozemek velvyslanectví v Káhiře umožnil soustředit do jednoho areálu úřední budovu s reprezentačními prostory, byty velvyslance i zaměstnanců a místa pro jejich vzdělávání i rekreaci. Filsak tak mohl vytvořit jeden z mála architektonických komplexů, který v koncentrované podobě splňoval všechny potřeby větší diplomatické mise. Po rozdělení Československa slouží celý komplex nadále jako velvyslanectví České republiky. Roku 1997 byla ambasáda rozšířena o nástavbu velvyslancovy rezidence, kterou vytvořil spoluautor původního projektu Vladimír Toms.


Text: Robert Janás, tiskový odbor
fotografie: Marek Timár, Velvyslanectví ČR v Egyptě

.