Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

Estonsko: Budova velvyslanectví v restituované Vile Sporleder

 

V roce 1928 dům postavil Ernst Sporleder a jeho syn Ernst Conrad Sporleder, majitelé společnosti E. Sporleder Ltd., kteří zde do roku 1940 žili se svými rodinami. V prosinci 1940 byl dům znárodněn sovětskou vládou. Za německé okupace v letech 1941 – 1944 zde žil německý admirál, v období 1945 – 1994 byla vila ve státním vlastnictví bývalého SSSR, využívána jako bytový dům.

Velvyslanectví ČR v Estonsku - zezadu

V roce 1928 dům postavil Ernst Sporleder a jeho syn Ernst Conrad Sporleder, majitelé společnosti E. Sporleder Ltd., kteří zde do roku 1940 žili se svými rodinami.

V prosinci 1940 byl dům znárodněn sovětskou vládou. Za německé okupace v letech 1941 - 1944 zde žil německý admirál, v období 1945 - 1994 byla vila ve státním vlastnictví bývalého SSSR, využívána jako bytový dům. V roce 1969 proběhla generální rekonstrukce a dům byl rozdělen na 6 bytových jednotek

V roce 1994 byla vila vrácena v restituci dědicům Ernsta Sporledera ml., Věře Sporleder-Milan, žijící v Kanadě a Marii Bose-Sporleder, žijící v německém Freiburgu, kteří jej v roce 1998 odprodali estonské bance Krediidipank.

Ministerstvo zahraničních věcí ČR budovu zakoupilo v roce 2000, v roce 2003 proběhla kompletní rekonstrukce (na fotografii vlevo je vila zezadu). V roce 2004 proběhla dostavba domu, kterou prováděla česká firma Czasch, podle projektu Ing. arch. Jana Hemera, CSc z firmy Pikaz (viz fotografie vpravo).

Velvyslanectví ČR v Estonsku - zadní budova

Rekonstruované Velvyslanectví ČR v Estonsku bylo slavnostně otevřeno v den státního svátku 28.10.2004.

Rozsáhlý článek o budově velvyslanectví ČR v Estonsku byl publikován i v dubnovém čísle 4/2005 časopisu Architekt, spolu s dalšími fotografiemi

 

AUTORSKÁ ZPRÁVA

Pro sídlo nového velvyslanectví České republiky v Estonsku byla vybrána vila z meziválečného období; zdevastovaná, zato však v příjemném prostředí parku carevnina letohrádku v blízkosti pobřeží mořského zálivu. Genius loci byl zachován pečlivou rekonstrukcí -replikou historického objektu pro potřeby úřadu. V sousedství byla do uzavřené zahrady vestavěna nová budova rezidence se dvěma byty, garážemi a s technickým vybavením.

Průčelí původní vily bylo rehabilitováno podle plánů z roku 1927, nové je však využití vnitřních prostor. Znovu vybudován byl hlavní vstup, předložené schodiště a vstupní hala; pro nové a vnitřní konstrukce však již byly použity typicky české materiály: sklo a masívní žula. Trojramenné slavnostní skleněné schodiště se vine kolem centrálně zavěšeného pětimetrového lustru z Kamenického Šenova, na fasádách se motiv skla znovu uplatňuje překrytím hlavního i vedlejšího vstupu, výplní zábradlí a motivem salónku z ohýbaného dvojskla. Objekty úřadu a rezidence spojuje i odděluje neutrální článek obslužného schodiště s rameny z vykonzolovaných žulových stupňů, které jsou zespodu modelovány do měkké kamenné vlnovky a odlehčeny skleněným zábradlím.

Čtyřpodlažní krychle rezidence kontrastuje svou formou, materiály i detailem s historickou budovou. Přísný rastr fasády z estonského dolomitu je v horní části zjemněn místním motivem diagonálně kladeného obložení ze skandinávského smrku. Průčelí, téměř bez otvorů vůči severním mořským větrům, se přes balkony a terasu zcela otevírá k jihu do zahrady. Klidová část mezonetové rezidence velvyslance je přístupna vnitřním schodištěm ze společensko-reprezentační obytné haly, jejíž jídelní a konverzační prostory odděluje volně stojící oboustranné krbové těleso. Do obytné haly rezidence je ze společenských prostor úřadu přístup jak přímo, tak i přes repre zahradu se stupňovitým oválným amfiteátrem.
Interiér úřadu je navržen z finského nábytku ISKU, rezidence je vybavena českým nábytkem.

.