Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Zámek Štiřín

 

Počátkem 15. století byla zde vystavěna tvrz, kde roku 1562 nocoval král Maxmilián při své první panovnické cestě do Prahy. Po 30-ti leté válce došlo k přestavbě na zámek se zahradou a za hraběcího rodu Salm-Reifferscheid byl roku 1750 objekt přestavěn na vznosné trojkřídlé jednopatrové pozdně barokní sídlo. Z původní tvrze se zachovaly 3 klenuté místnosti v přízemí. Dnes celý areál slouží jako hotel, konferenční centrum či golfové hřiště a je rozpočtovou organizací MZV ČR.

Zámek ŠtiřínPrvní zmínky o osídlení oblasti okolo Zámku Štiřín pochází z dob před Kristem. Hojnost vody, která se zde nacházela, byla základem pro život v tehdejších osídlení. Nejstarší nám známý národ, který se v této malebné krajině usídlil, byli tajemní Keltové. Z těchto dávných dob se nám dochovaly pouze kruhové valy, které chránily tehdejší kmeny před útoky dravých šelem a nezvanými hosty. Keltové však tato území neobývali pouze kvůli vodě a hojnosti potravy, v okolí totiž nalezli zlato. Přesto tento kraj z neznámých důvodů opustili.

O mnoho let později kolem roku 500 po Kristu, využili jejich dobře umístěná opida Slované, kteří pokračovali v jejich způsobu života. Počátkem druhého milénia se kultivovali a rozšířili se do okolí. Počátkem 15. století byla nedaleko od tehdejších osad, pár kilometrů severozápadně vystavěna tvrz, kde roku 1562 nocoval král Maxmilián při své první panovnické cestě do Prahy. Po 30-ti leté válce došlo k přestavbě na zámek se zahradou a za hraběcího rodu Salm-Reifferscheid byl roku 1750 objekt přestavěn na vznosné trojkřídlé jednopatrové pozdně barokní sídlo, jehož středové křídlo ústí mohutným schodišťovým rizalitem s balkonem do čestného dvora tvořeného bočními křídly, z nichž k severozápadnímu je připojena obdélná kaple prostupující celou výšku budovy. Zahradní průčelí zámku má otevřené dvouramenné francouzské schodiště zdobené kamennými vázami. Z původní tvrze se zachovaly 3 klenuté místnosti v přízemí.

Zámek ŠtiřínRoku 1822 získává panství Štiřín se zámkem kníže Rohan a o devět let později hrabě Nostic-Rheinek, během jehož působení došlo k dalším stavebním úpravám. Roku 1870 koupil Štiřín s panstvím a s Popovicemi mědikovec a kotlář František Ringhoffer z Kamenice, jehož rod vlastnil zámek až do roku 1945. Během této éry dochází k poslední přestavbě zámku, konkrétně severního křídla a vstupní části a je zavedeno elektrické osvětlení.

Historicky nejcennější a nejzachovalejší místnosti v zámeckém interiéru jsou v prvním patře. Dnes slouží jako konferenční sály a salonky pro hosty. V letech 1985 - 1993 byla památka zcela mimořádným způsobem rehabilitována a úpravy byly prováděny výjimečně citlivým způsobem se záměrem hotelového využití.

Dnes je možno tento areál včetně zámeckého parku zařadit mezi nejlépe udržované historické stavby v České republice.



Zámecký dvůr - Dependance

Zámecký dvůr je budova podlouhlého tvaru, která sloužila jako hospodářská budova zámku. Byla vystavěna po Třicetileté válce za hraběcího rodu Salm-Reiffercheid. V této podobě se zachovala až do dob Ringhofferů, kdy proběhla elektrifikace objektu. Tmavým místem v historii tohoto objektu je však období totality, kdy se stal dočasně místem pro chov drůbeže. V roce 1997 se za pomoci Ministerstva zahraničních věcí navrátila do původního stavu. Nacházejí se v ní největší zámecké sály Salmův a Chvalův, v současné době využívané jako konferenční prostory. Budova je situována na okraj golfového hřiště, čímž nabízí velkolepý výhled na zámeckou zeleň.

Dům Atis

Zámek Štiřín - dům AtisNa místě současné nové stavby stál původně skladový objekt autoservisu, nevýrazná a nehodnotně upravená stavba, která nezapadala do okolního rázu parku a areálu bývalého hospodářského dvora zámku.

Vchází-li návštěvník do Dům Atisu, jakoby vstupoval do tří světů - do světa zámku, světa hospodářského dvora a světa sportu. Při koncipování pojetí nového objektu upíral autor ing. arch. Vladimír Kačer pozornost právě na působení prostředí na člověka a na to, jaké pocity bude návštěvník hledat a nacházet.

Sám autor chápe svou stavbu spíše jako sochu. Převládající znaky zařazují také Dům Atis k realizacím organické architektury. Samotné budování objektu se podobalo hudební skladbě a architekt dirigentovi. Jedním z cílů bylo, za zachování harmonie bývalého hospodářského dvora, vytvořit novou atmosféru a novou kvalitu. K inspiračním zdrojům významnou měrou přispělo porozumění tvorby Antoni Gaudího a Friedensreicha Hundertwassera.



Související informace

.