Ministerstvo zahraničních věcí ČR

   česky      english     

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo

V pondělí 20. 1. 2014 přijal pozvání Diplomatické akademie MZV ČR pravidelný host, novinář Jefim Fištejn, a přednášel na téma Rusko ve 21. století.

 

V pondělí 20. 1. 2014 přijal pozvání Diplomatické akademie MZV ČR pravidelný host, novinář Jefim Fištejn, který donedávna působil v roli ředitele ruského vysílání redakce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda a řadí se mezi přední domácí odborníky na postsovětský prostor. Ve své přednášce na téma „Rusko ve 21. století“ se zaměřil na otázky ruské zahraniční politiky v roce 2013, na poslední vývoj a prognózy týkající se ruské ekonomiky, nově přijaté zákony i na pozoruhodný pokus o ideologické zakotvení stávajícího společensko-politického řádu.

Rok 2013 se podle Fištejna nesl především ve znamení narůstajícího sebevědomí Ruska navenek, opřeného především o loňský diplomatický úspěch země v otázce syrských chemických zbraní, a posilovaného dalšími příhodnými faktory. V prvé řadě se Rusko dostalo do mediálně vděčné role v případu Edwarda Snowdena, který zemi přinesl nečekanou příležitost vystupovat ze zásadových pozic. Zároveň Rusko zůstává ve středu zájmu mezinárodní veřejnosti jako pořadatel vrcholně prestižního sportovního podniku – nadcházejících olympijských her v Soči.

Korektiv tohoto vývoje nicméně představují projevy stagnace a recese ruského hospodářství spojené se zhoršenými vyhlídkami do budoucna. Jefim Fištejn probral situaci v rozhodujících sektorech národního hospodářství, ruskou rozpočtovou a finanční politiku i její souvislost s děním jinde ve světě.

Poslední okruhem byla analýza legitimizačního diskursu formulovaného politickými představiteli země, v prvé řadě prezidentem Vladimirem Putinem. Ve středu průkopnického pokusu, ruské zřízení explicitně ideově situovat a zakotvit, stojí představa symbiózy mezi univerzálně platnými hodnotami a hodnotami, jež mohou Rusové považovat za svůj osobitý přínos – etatismem, vlastenectvím, lidovostí. Takto formulovaná specifika zemi v důsledku vedou k tomu, aby sama sebe výslovně chápala jako obhájkyni tradičních hodnot, tedy těch hodnot, jimž se na Západě údajně nedostává dostatečné pozornosti. Jefim Fištejn poukázal na některé nečekané ohlasy, které tato koncepce vyvolala v západním politickém prostředí, i na její konkretizaci v nové legislativě, především v tzv. „zákoně o zákazu propagace homosexuality“.

.