Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Jan Kavan

 

22.7.1998-12.7.2002 - 3. ministr zahraničních věcí ČR . Od 12/1999 i místopředseda vlády ČR za ČSSD. Vlastní životopis

Narodil se 17. 10. 1946 v Londýně jako syn anglické učitelky a českého diplomata.

V listopadu 1950 byl otec, bývalý důstojník čs.zahraniční armády, odvolán z čs. velvyslanectví a rodina se přestěhovala do Prahy, kde byl otec JUDr. Pavel Kavan brzo poté zatčen v souvislosti s tzv. protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského a v roce 1952 odsouzen k 25tiletému vězení. Po téměř čtyřech letech byl propuštěn, ale v roce 1960 zemřel ve věku 46 let na následky věznění.

Jan Kavan studoval na fakultě sociálních věda publicistiky Univerzity Karlovy. Byl jedním z hlavních představitelů studentského hnutí šedesátých let a díky tomu se po invazi z roku 1968 octl i na seznamu tzv. představitelů a exponentů pravice, který vypracoval ÚV KSČ. V roce 1969 emigroval do Velké Británie, kde vystudoval mezinárodní vztahy na londýnské univerzitě (London School of Economics and Political Science). Poté studoval na univerzitě v Readingu a v Oxfordu (St. Anthony´s College) historii a politiku.

Vstup ČR do NATO, foto ČTK

ČTK: Vstup do NATO. Ministr Kavan spolu s ministry zahraničí Polska a Maďarska předal ministryni zahraničí USA Madeleine Albrightové ratifikační dokumenty NATO dne 12. 3. 1999 v Trumanově knihovně v americkém Independence.

Po celých dvacet let své emigrace aktivně pomáhal české opozici. Založil a řídil agenturu Palach Press a dvě nadace: Nadaci Jana Palacha (Jan Palach Information and Research Trust) a Východoevropskou kulturní nadaci (East European Cultural Foundation), které zajišťovaly publicitu českým politickým vězňům, Chartě 77 a dalším opozičním skupinám v západním tisku a televizi, organizovaly pašování literatury a rozmnožovací techniky do Československa a vývoz samizdatů, dokumentů Charty 77 i filmového materiálu z Československa do Londýna. EECF rovněž zajišťovala spojení mezi opozicí v Československu, Polsku, Maďarsku, NDR, Bulharsku a Slovinsku. Za publicitu Charty 77 byl Kavan v roce 1979 zbaven čs. občanství. V roce 1985 založil a redigoval čtvrtletník East European Reporter, který odebíraly západní ministerstva zahraničních věcí, velvyslanectví, známé výzkumné ústavy, univerzitní knihovny, novináři a politici. V čestné redakční radě byli spolupracovníci časopisu ze střední a východní Evropy, např. Petr Uhl, Jaroslav Šabata, Jiří Dienstbier, Václav Havel, Adam Michnik, Jacek Kuron, Miklos Haraszti apod.

V listopadu 1989 se Kavan, jako první reemigrant, vrátil do Prahy a ihned začal pracovat pro Občanské fórum. V únoru 1990 byl zvolen členem Koordinačního výboru OF a v červnu 1990 poslancem Federálního shromáždění, kde pracoval v zahraničním výboru. Po rozpadu OF vstoupil do poslaneckého klubu sociálně demokratické orientace (SDO). V březnu 1991 byl obviněn ze spolupráce s bývalou StB v letech 1969-70. V září 1994 byl rozsudkem soudu první instance a v lednu 1996 odvolacím soudem jednoznačně a definitivně očištěn. Od roku 1993 do roku 1996 pracoval jako předseda Vzdělávacího střediska na podporu demokracie i jako předseda a posléze místopředseda Helsinského občanského shromáždění v ČR (Helsinki Citizens Assembly). V letech 1993-4 přednášel několik semestrů v USA na Adelphi University and Amherst College.

Jan Kavan jako předseda Valného shromáždění OSN

OSN: předseda 57. VS OSN s generálním tajemníkem Kofi Annanem a jeho náměstkem Chenem.

V Británii byl v letech 1972-1990 členem labouristické strany. V roce 1993 vstoupil do ČSSD, kde pracoval do června 1998 jako předseda zahraniční komise ÚVV ČSSD a odborný mluvčí ČSSD pro zahraniční politiku. Rovněž zastupuje ČSSD ve výboru Socialistické Internacionály pro střední a východní Evropu, v němž byl v roce 1998 zvolen jeho místopředsedou. Od roku 1997 byl již dvakrát zvolen do předsednictva ÚVV ČSSD. V letech 1996-1997 byl parlamentním poradcem předsedy Sněmovny Miloše Zemana pro oblast zahraniční politiky.

V roce 1996 byl zvolen senátorem za Prostějovsko a Kojetínsko. V roce 1999 byl jmenován místopředsedou vlády pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Ve volbách dne 15. června 2002 byl znovuzvolen poslancem. Předseda 57. Valného shromáždění OSN 9/2002-9/2003.

Napsal přes sto článků pro denní tisk i odborné časopisy, zvláště v Británii a v USA. Redigoval dvě knihy o české opozici a přispěl do čtyř dalších, které vyšly v Británii a v USA.. Články publikoval především v anglosaském světě, ale i ve Francii, Dánsku, Itálii, Holandsku, Švédsku a jinde.

.