Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Jaroslav Šedivý

 

8.11.1997-17.7.1998 - 2. ministr zahraničních věcí ČR. Od 1/1998 i místopředseda vlády ČR, bezpartijní.

Šedivý

Jaroslav Šedivý (1929) je absolventem Filozofické fakulty Karlovy univerzity v Praze (1952, historie, slavistika), doktorát získal v roce 1962.

Po dvou letech povinné vojenské služby (1952-54) se stal odborným pracovníkem Slovanského ústavu Akademie věd v Praze, od roku 1957 pak vědeckým pracovníkem Ústavu mezinárodní politiky a ekonomie v Praze.

Jeho odborná práce směřovala zejména k historii československé zahraniční politiky.

V únoru 1970 byl z ústavu propuštěn pro svou činnost v roce 1968 a během sovětské invaze. Od srpna 1970 byl 6 měsíců vězněn a obviněn z podvracení republiky. Pracoval poté v různých profesích, mj. jako lesní dělník, řidič a dlouhá léta jako čistič oken. V září 1989 byl přijat do Prognostického ústavu Akademie věd, aby vypracoval analýzu mezinárodně politického prostředí tehdejšího Československa.

V prosinci 1989 se stal poradcem ministra zahraničí Dienstbiera a v červnu 1990 byl jmenován velvyslancem České a Slovenské Federativní republiky a posléze České republiky ve Francii. V prosinci 1994, po ukončení práce ve Francii, byl jmenován ředitelem odboru analýz a plánování na MZV ČR v Praze. V prosinci 1995 se stal velvyslancem ČR v Belgii a Lucembursku a pověřen zastupováním zájmů ČR v NATO a ZEU.

Šedivý - NATO

Generální tajemník NATO Javier Solana (vpravo) gratuluje ministru zahraničí Jaroslavovi Šedivému během zasedání ministrů zahraničí NATO v Bruselu, na kterém podepsal protokol o přistoupení ČR k NATO. Foto ČTK - 16.12.1997

Ministr zahraničních věcí České republiky 1997-1998. Velvyslanec ve Švýcarsku 1999 -2002.

Publikoval studie z oblasti mezinárodních vztahů a historie české zahraniční politiky. Jeho kniha na toto téma "Politika a vztahy", vydaná v lednu 1969 v Bratislavě, byla v roce 1972 stažena z knihoven. Protože mu v letech po sovětské okupaci nebylo dovoleno publikovat vlastní práce, napsal a uveřejnil dvě knihy pod vypůjčeným jménem, jednu o historii děkabristů v Rusku ("Pokořená revoluce", Praha 1978) a druhou o Metternichovi ("Metternich kontra Napoleon") ve dvou vydáních 1985 a 1988. V roce 1991 vyšla v ruském překladu pod jménem autora v Moskvě. Tyto knihy byly pak publikovány pod jeho jménem: " Metternich kontra Napoleon" v roce 1998, o děkabristech pod novým titulem " Děkabristé: anatomie nezdařené vzpoury" v roce 2000. V roce 1997 vydal v Praze knihu o počátcích nové české zahraniční politiky po změnách v roce 1989, nazvanou "Černínský palác v roce nula". V roce 1999 vyšla jeho nová kniha "Tajemství a hříchy rytířů templářského řádu".

Je ženatý, žena Marie, syn Jiří a dcera Hana.

.