Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

2004: Patnáct let demokratické diplomacie: Kontinuita české zahraniční politiky od roku 1989

 

Hlavní události z dějin československé a české diplomacie v letech 1989 - 2004 v datech a s fotografiemi. V prvních patnácti letech od pádu Železné opony došlo k hlavním změnám v české zahraniční politice: byla stažena sovětská vojska, rozpadla se Varšavská smlouva, podařilo se vypořádat česko-německé vztahy a Česká republika vstoupila do NATO a Evropské unie.

Pád železné opony
Přesně měsíc po vypuknutí "sametové revoluce", 17. 12 1989, symbolicky padla železná opona, která po čtyři desetiletí rozdělovala Evropu. Ministři zahraničních věcí Československa a Rakouska, Jiří Dienstbier a Alois Mock společně přestřihli dráty na československo - rakouských hranicích mezi obcemi Hatě a Kleinhaugsdorf.

Ministři Dienstbier a Mock stříhají hraniční dráty 17.12.1989, foto ČTK

Ještě před vánočními svátky byly přestřiženy dráty i na československo - německých hranicích. Symbolický akt vykonal 23. 12. 1989 společně s ministrem zahraničních věcí Československa Jiřím Dienstbierem jeho německý protějšek Hans-Dietrich Genscher u obce Nové Domky u Rozvadova.

Stažení sovětských vojsk z Československa
K mimořádným úspěchům československé diplomacie patřilo rychlé vyřešení otázky stažení sovětských vojsk z našeho území. Tímto krokem Československo zřetelně předběhlo ostatní státy bývalého komunistického bloku a uzavřelo cestu teoretické možnosti zvratu polistopadového vývoje. Dohodu mezi vládou ČSFR a SSSR o odchodu vojsk z území ČSFR podepsali 26. 2. 1990 v Moskvě ministři zahraničních věcí Jiří Dienstbier a Eduard Ševarnadze za přítomnosti prezidentů obou států, Václava Havla a Michaila Gorbačova.

Podpis dohody o odchodu vojsk SSSR: Dienstbier, Ševarnadze, Havel, Gorbačov 26.2.1990, foto ČTK

Odsun sovětských vojsk z území Československa proběhl plynule ve třech etapách v letech 1990 - 1991. 25. 6. 1991 podepsali v Praze příslušní zmocněnci Protokol o ukončení odsunu sovětských vojsk, za československou stranu generálporučík Rudolf Ducháček, za sovětskou generálplukovník Eduard Vorobjov. Podpisem bylo oficiálně ukončeno období téměř třiadvacetiletého pobytu sovětských vojsk v naší vlasti. Slavnostního aktu se vedle obou zmocněnců zúčastnil prezident Václav Havel, předseda parlamentní komise pro dohled nad odsunem sovětských vojsk Michael Kocáb a velvyslanec SSSR v Československu Boris Pankin.

Zrušení Varšavské smlouvy, Černínský palác: Havel a Dienstbier 1.7.1991, foto ČTK

Zrušení Varšavské smlouvy
Poté co byly 25. 2. 1991 rozpuštěny vojenské struktury Varšavské smlouvy, se v Černínském paláci v Praze dne 1.7. 1991 uskutečnilo poslední zasedání Politického výboru organizace. Na tomto zasedání ve Velkém sále paláce došlo k oficiálnímu zrušení paktu. Zánik Varšavské smlouvy v sídle MZV znamenal definitivní rozpad východního bloku. Tento krok se stal základním předpokladem k pozdější integraci naší republiky do NATO a Evropské unie. Historické zasedání řídil prezident Václav Havel jako nejvyšší představitel hostitelské země. V čele československé delegace se jej zúčastnili také předseda vlády Marián Čalfa a ministr zahraničních věcí Jiří Dienstbier.

Podpis Česko - německé deklarace: Helmut Kohl a Václav Klaus 21.1.1997, foto ČTK

Vypořádání česko - německých vztahů
Složitým problémem, který od druhé světové války zatěžuje českou politiku, je otázka vypořádání česko - německých vztahů. Důležitý krok v tomto směru znamenalo uzavření česko - německé deklarace. Deklarace byla podepsána 21. 1. 1997 v Praze premiéry a ministry zahraničních věcí obou zemí, za českou stranu Václavem Klausem a Josefem Zieleniecem, za německou Helmutem Kohlem a Klausem Kinkelem. Pro českou diplomacii bylo zásadní otázkou prosazení oboustranného závazku nezatěžovat vzájemné vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti. Snaha o zahrnutí tohoto bodu do dokumentu byla úspěšná a po ratifikaci Deklarace parlamenty obou zemí získala i právní závaznost. Na základě Deklarace vznikly Česko - německý fond budoucnosti a Česko - německé diskuzní fórum, instituce, které její myšlenky prosazují v praxi.

Vstup ČR do NATO, foto ČTK

Česká republika vstupuje do NATO
Přes počáteční úvahy polistopadové politiky o československé neutralitě se záhy ukázalo nezbytné zapojit republiku do širšího systému kolektivní bezpečnosti. Tato potřeba se stává stále aktuálnější se vznikem a růstem nových bezpečnostních rizik na přelomu tisíciletí. Československá a později česká diplomacie proto už od začátku devadesátých let usilovala o vstup do NATO. Po přechodných krocích získání statutu přidruženého delegáta a zapojení do programu Partnerství pro mír se Česká republika stala členem NATO. Ratifikační dokumenty předal ministryni zahraničí USA Madeleine Albrightové ministr zahraničních věcí České republiky Jan Kavan 12. 3. 1999 v Trumanově knihovně v americkém Independence. 16. 3. 1999 pak byla za přítomnosti českého premiéra Miloše Zemana a ministra obrany Vladimíra Vetchého před bruselským sídlem NATO slavnostně vztyčena česká vlajka.

Předání žádosti o vstup do EU: Dini a Klaus 23.1.1996, foto ČTK

Žádost o vstup do Evropské unie
Jednu z nejdůležitějších priorit zahraniční politiky České republiky představovala integrace do Evropské unie. 23. 1. 1996 předseda vlády Václav Klaus předal v Římě Lambertu Dinimu jako premiérovi předsednické země EU žádost České republiky o členství v EU. Oficiální žádost přednesená českým premiérem Klausem odstartovala vyjednávací proces, který úspěšně vyvrcholil vstupem České republiky do EU.

Podpis smlouvy o přistoupení k EU: Klaus a Špidla 16.4.2003, foto ČTK

Vstup ČR do Evropské unie
Dne 16. 4. 2003 podepsali na summitu v Athénách český prezident Václav Klaus a předseda vlády Vladimír Špidla Smlouvu o přistoupení k Evropské unii. Česká republika se dne 1. 5. 2004 stala členem Evropské unie.

 

Historie Ministerstva zahraničních věcí
www.mzv.cz/historie
koordinátor projektu: Jan Vytopil
text: Robert Janás, Ph.D.
publikováno 2005

.