Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Hodnosti a funkce diplomatů

 

Přehled hodností diplomatů a rozdíly diplomatických hodností a funkcí

Soubor kvalifikačních požadavků a předpokladů nutných pro kariérní postup, stejně jako pravidla a procedury při přiznávání diplomatických hodností jsou zakotveny v Kariérním řádu Ministerstva zahraničních věcí. Přiznávání diplomatických hodností je hlavním nástrojem personální práce, výlučným mechanismem kariérního postupu pracovníků české zahraniční služby, má důležitou motivační funkci a vytváří podmínky pro stálé zvyšování profesionální úrovně zahraniční služby i jejich jednotlivých pracovníků.

V české diplomatické službě, podobně jako u většiny cizích států, se v souladu s mezinárodní praxí používají níže uvedené diplomatické hodnosti:

  hodnost rank
vedoucí diplomaté: velvyslanec (nejvyšší hodnost) Ambassador
rada - vyslanec Minister Counsellor
vyšší (seniorní) diplomaté: velvyslanecký rada Counsellor of Embassy
nižší (juniorní) diplomaté: I. tajemník 1st Secretary
II. tajemník 2nd Secretary
III. tajemník 3rd Secretary
attaché (nejnižší diplomatická hodnost) attaché (bývá propůjčována i nediplomatickým pracovníkům na dobu výkonu funkce - hospodářům úřadů a dalším, například u rizikových zemí)

Funkce diplomatů

Zde jsou objasněny rozdíly diplomatickými hodnostmi a funkcemi, které mohou být pro veřejnost často nejasné, mj:

  • mimořádný a zplnomocněný velvyslanec - funkce, vedoucí úřadu - jmenován prezidentem republiky po projednání vládou a na návrh ministra zahraničí. Musí se žádat hostitelská/přijímací země, která na znamení souhlasu vydává tzv. agrément. Bez něho se velvyslanec nemůže ujmout funkce. Odmítnutí nebo neudělení agrémentu je ostrým krokem proti žádající zemi.
  • chargé d´affaires - funkce, vedoucí úřadu - jmenován ministrem zahraničí ČR, nemusí se žádat o souhlas hostitelské/přijímací země.
  • generální konzul - vedoucí generálního konzulátu (zastupuje ČR jen na určitém území, nikoliv v celé zemi)
  • velvyslanec se zvláštním posláním - funkce k plnění konkrétního úkolu
  • velvyslanec - nejvyšší diplomatická hodnost (viz úvod tohoto článku). Každý velvyslanec nemusí být nutně vedoucím velvyslanectví (tj. mimořádným a zplnomocněným velvyslancem).

Mimořádný a zplnomocněný velvyslanec

Hodnost velvyslanec je považována kariérním řádem za nejvyšší kariérní stupeň diplomatického pracovníka. Není zde tedy přímá spojitost s funkcí"mimořádného a zplnomocněného velvyslance" ČR. Funkci mimořádného a zplnomocněného velvyslance České republiky u hlav jiných států uděluje v souladu s Ústavou ČR prezident republiky na základě projednání ve vládě ČR na návrh ministra zahraničních věcí. Diplomatický pracovník v této funkci má vždy propůjčenu či přiznánu hodnost velvyslanec. Mimořádný a zplnomocněný velvyslanec musí k výkonu své funkce obdržet souhlas přijímající země (tzv. agrément). Za datum započetí jeho mise je považováno předání pověřovacích listin hlavě cizího státu (prezidentovi republiky, králi atp).

Diplomatický pracovník v hodnosti velvyslance však nemusí být jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem ČR. V případě větších a významných úřadů může dojít k situaci, že na jednom úřadě je více diplomatů v hodnosti velvyslance. Jen jeden z nich však může být "mimořádným a zplnomocněným velvyslancem", tedy vedoucím úřadu jmenovaným prezidentem republiky na návrh MZV.

Existuje i funkce " velvyslanec se zvláštním posláním", pověřený projednáváním specifických úkolů. Například v letech 2000-2001 byl jeden z českých velvyslanců pověřen projednáváním otázek spojených s druhou světovou válkou.

V minulosti byly také uděleny "čestné hodnosti velvyslance". Ministr zahraničních věcí Jan Kavan rozhodl na návrh personální rady Ministerstva zahraničních věcí o udělení čestné hodnosti velvyslanec první skupině bývalých diplomatických pracovníků, kteří byli v letech 1948-1953 z MZV propuštěni a v padesátých letech z politických důvodů vězněni.

Chargé d´affaires (vedoucí úřadu)

Funkce chargé d´affaires (CDA) přísluší diplomatovi pověřenému vedením zastupitelského úřadu, který není řízen mimořádným a zplnomocněným velvyslancem. Vídeňská úmluva o diplomatických stycích rozlišuje funkce chargé d´affaires en pied a chargé d´affaires ad interim. Při jmenování CDA vysílající stát nežádá o souhlas hostitelské země (o tzv. agrément) a jeho jmenování je pouze oznamováno cizímu ministerstvu zahraničí.

  • Chargé d´affaires en pied (e.p.) je stálým vedoucím zastupitelského úřadu, do jehož čela vysílající stát nedeleguje mimořádného a zplnomocněného velvyslance. Jmenování CDA e.p. může signalizovat i politické důvody, kdy není zájem vztahy povyšovat na "plnou" velvyslaneckou úroveň.
  • Chargé d´affaires ad interim (a.i.) je diplomatický pracovník pověřený dočasným vedením zastupitelského úřadu po dobu nepřítomnosti mimořádného a zplnomocněného velvyslance, který stojí nebo má stát v jeho čele (například v mezidobí před jmenováním nového velvyslance). V případě dlouhodobého vyslání "chargé d´affaires ad interim" může signalizovat i zájem na dočasnosti takového řešení.

Funkce chargé d´affaires nesouvisí s diplomatickými hodnostmi. Nicméně především diplomaté pověření funkcí chargé d´affaires en pied patří zpravidla mezi vedoucí a vyšší diplomaty. Česká republika má delší dobu vztahy na úrovni chargé d'affaires například na Kubě.

Attaché a přidělenci

V běžné řeči užívaná funkce obchodního, kulturního a jiného "atašé" nijak nesouvisí s nejnižší diplomatickou hodností " attaché". Hovorové pojmenování zde určuje druh práce vykonávané diplomatem - bez závislosti na hodnosti. Např. "kulturní atašé", tak může mít jakoukoliv diplomatickou hodnost - nejen ataché ale i velvyslanecký rada atp. Přesnější je proto používání českého výrazu " přidělenec" (kulturní přidělenec atp).

Diplomaté v zahraničí obvykle mívají v popisu práce následující 4 základní okruhy

  • politická agenda
  • obchod a ekonomika (vedoucí obchodně ekonomického úseku - OEÚ ZÚ)
  • kulturní agenda (obsahuje často i agendu školské spolupráce a krajanských vztahů)
  • tisková agenda (obsahuje i agendu internetové prezentace)

V závislosti na místě vyslání může být rozdělení práce na diplomatické misi podstatně detailnější.


Nediplomaté a místní síly na zastupitelských úřadech ČR

Zastupitelské úřady České republiky zaměstnávají i administrativně-technické pracovníky a tzv. místní síly, které pracují v nediplomatických funkcích a pomáhajících zajišťovat provoz zastupitelského úřadu. Jedná se např. o následující práce:

administrativní síla (sekretářka, administrativní síla na konzulárním či obchodně ekonomickém úseku), překladatel, řidič, řemeslník, domovník, uklízečka, telefonistka, vrátný/informatik, zahradník, hlídač, pomocný pracovník.


Hodnosti na generálních konzulátech

Pro diplomatické pracovníky vyslané na konzuláty na zastupitelských úřadech, generální konzuláty, a konzulární jednatelství se v souladu s Vídeňskou úmluvou o konzulárních stycích po dobu jejich přeložení do zahraničí používají níže uvedené diplomatické hodnosti:

  • generální konzul - pro rady - vyslance, případně velvyslance
  • konzul - pro I. tajemníky a velvyslanecké rady
  • vicekonzul- pro III. a II. tajemníky
  • konzulární jednatel - pro attaché

Podle dosaženého stupně kariérního postupu se diplomatičtí pracovníci zařazují do následujících čtyř profesních skupin:

  • vedoucí diplomaté - radové-vyslanci a velvyslanci
  • vyšší diplomaté - velvyslanečtí radové
  • nižší diplomaté - attaché, tajemníci (první, druhý, třetí)
  • diplomaté v přípravě

 

.