Ministerstvo zahraničních věcí ČR

česky   english  

rozšířené vyhledávání

Přejít na menu

Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo Twitter

Archiv MZV rozšiřuje otevírací dobu badatelny!

 

(Archivní článek, platnost skončena 01.05.2010.)

Pro zájemce o studium v badatelně MZV je s platností od 1.4. 2010 rozšířena otevírací doba badatelny na čtyři dny v týdnu. Archiv ministerstva zahraničních věcí, v rámci struktury MZV zařazený v současnosti do odboru administrativně-archivního, je tzv. specializovaným archivem. Jsou v něm ukládány materiály vzniklé z činnosti MZV týkající se především české zahraniční politiky a mezinárodních vztahů.

Archiv ministerstva zahraničních věcí (AMZV), v rámci struktury MZV zařazený v současnosti do odboru administrativně-archivního, je tzv. specializovaným archivem. Jsou v něm ukládány materiály vzniklé z činnosti MZV týkající se především české zahraniční politiky a mezinárodních vztahů. Přehled hlavních fondů naleznete níže. Termín "specializované archivy" a jejich úloha jsou definovány v § 51 a 52, zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Studium v archivu pro veřejnost
Po - Čt 9:00 - 15:30

Před vlastním studiem v AMZV je třeba splnit základní formální požadavek - obdržet povolení ke studiu. V drtivé většině případů žádosti o povolení studia je povolení poskytováno bez jakýchkoliv průtahů. Žádost o povolení studia musí obsahovat jméno žadatele, téma studia s jeho časovým vymezením, účel studia (např. diplomová práce) a poštovní adresu pro doručení povolení.Cílem práce studovny AMZV je vycházet badatelské veřejnosti maximálně vstříc. Studovat mohou jak občané České republiky, tak zahraniční badatelé.

Pro zajímavost - pro rok 2008 evidoval archiv celkem 1275 badatelských návštěv (tj., při vyloučení čtvrtků, pátků a uzavření badatelny v červenci a srpnu, průměrně přes 10 osob denně).

Informace o možnostech studia v Archivu MZV je možné získat na telefonním čísle badatelny Archivu +420-224 182 701 Upozorňujeme, že telefonní číslo na ústřednu MZV je +420 224 181 111.

Badatelský řád archivu MZV ČR (.pdf)

Studijní návštěvy archivu dle dohody po schválení písemné žádosti o povolení studia. V žádosti je třeba uvést téma studia, časový rozsah, k jakému účelu je studium podnikáno a poštovní adresu, na niž bude povolení

Internetová adresa archivu: www.mzv.cz/archivMZV .
E-mail: archiv@mzv.cz

Stručný přehled historie archivu MZV

Archiv MZV vznikl v lednu 1921 jako součást presidia MZV pod označením oddělení I/5 archiv. V čele archivu stál Dr. Jan Opočenský.

Základem archivních fondů byly archivy odboje, vznikající archiv státních smluv a postupně docházející politické zprávy ZÚ. Do agendy archivu náležela také spisová rozluka s Rakouskem po první světové válce, sahající zpět až k roku 1948 (viz Opočenský, Jan: Archivní úmluva republiky československé s republikou rakouskou. Praha 1923). Materiál spadající do této spisové rozluky a přináležející Československu, však nebyl uložen v AMZV. Fondy AMZV se rozrůstaly po 1. sv. válce také pořizováním opisů těch listin z vídeňských archivů, které nepatřily do spisové rozluky, ale měly přitom vztah k politickému životu ČSR. Po r. 1926 byl převzat mj. Pařížský archiv. Přechodně byl v péči AMZV také Archiv správy Pražského hradu.
Od samého počátku si archiv vedl odbornou příruční knihovnu ( v r. 1947 měla 8000 svazků a byla včleněna do ústřední knihovny MZV). R. 1932 byl archiv přestěhován z Toskánského paláce do nově zrekonstruovaného Černínského paláce.

Nacistické správě byl archiv MZV vydán 16. března 1939. Nadále, do konce 2. sv., války spadal archiv pod pravomoc říšského protektora.

Během likvidace MZV (1939 - 1940) byly dány do archivu veškeré registratury ministerstva a zastupitelských úřadů, pokud byly předány nacistům. Dělo se tak překotně a na úkor evidence. V době okupace byly některé části archivu převezeny do Berlína a po prozkoumání navráceny zpět. Některé fondy pocházející ze spisové rozluky z Rakouskem byly předány do st. archivu ve Vídni. Po vzniku Slovenského štátu byla provedena spisová rozluka se Slovenskem. Od r. 1942 byly pořizovány překlady některých důvěrných a tajných dokumentů, jež zajímaly okupanty. Z materiálů začalo být také publikováno, jak v novinách (Der Neue Tag, Böhmen und Mähren), tak v monografiích (Tajné fondy III. sekce).

Po druhé světové válce byly archivní fondy převzaty bez výraznějších ztrát, až na fondy z rakouské spisové rozluky a z rozluky se Slovenským státem. Byl převzat také fond londýnské exilové vlády.

Poválečné období je charakteristické zmenšováním počtu personálu a jeho častou fluktuací. Zároveň jsou zpracovávány především prvorepublikové fondy a fond londýnské exilové vlády.


Fondy uložené v Archivu

V AMZV je uloženo 216 archivních fondů především z let 1918 - 1999 (-2008). Nejstarší archiválií je zlomek hraniční mapy mezi Bavorskem a českým královstvím z r. 1838. Celková metráž archivních fondů činí 4 162 bm (běžných metrů), z nichž je cca 2360 bm zpracováno a z toho inventarizováno 558 bm.

Mezi významné fondy uložené v AMZV patří:

Pařížský archiv 1918 - 1921: obsahuje nejrůznější přípravné materiály pro mírovou konferenci a matriály z jednání této konference ve Versailles, Saint Germain a Trianonu (politická, hospodářská a vojenská agenda, reparace a finanční otázky, hraniční problémy, zprávy, hlášení, telegramy, rozhodnutí, analýzy, atp.). Jeden ze základních fondů, neopomenutelných při zkoumání mezinárodněpolitických souvislostí vzniku Československa a jeho zakotvení v mezinárodním právu. Zpracován a přístupný.

Londýnský archiv 1939 - 1945: obsahuje obyčejné i důvěrné spisy čs. exilové vlády v Londýně, sbírka fotografií. Zcela zásadní fond k dějinám československého odboje během druhé světové války. Ukazuje roli prezidenta Beneše a londýnské vlády při obhájení kontinuity Československa po Mnichovu 1938, mezinárodněprávní a diplomatické souvislosti tohoto procesu. Obsahuje materiály k dějinám jednotlivých československých zastupitelských úřadů, ať již předaných německé administrativě, či nikoliv. Jmenná spisovna fondu obsahuje celou řadu materiálů k jednotlivým členům a zaměstnancům vlády, pasovým záležitostem. Fond obsahuje také materiály k vojenským záležitostem, k náboru dobrovolníků. Zpracován, přístupný.

Konzulární odbor 1945 - 1990: obsahuje agendu konzulární, před. dědictví, pátrání, soukromé majetkové záležitosti, vyhoštění, státní občanství, apod. Mezi materiály je mj. také korespondence mezi jednotlivým ZÚ v majetkoprávních záležitostech, dále písemnosti týkající se československých státních příslušníků v zahraničí, vydávání cestovních povolení, pátrání po nezvěstných osobách, válečných zločincích, materiály týkající se repatriace a reemigrace. Zpracován, přístupný.

Ústřední restituční a reparační komise (1938) 1946 - 1953 (1981): obsahuje agendu nápravy škod po II. sv. válce a to jak formou reparací, tak i restitucí, přičemž reparace a restituce byly definovány jako závazek poraženého státu nahradit vítěznému státu a jeho příslušníkům ztráty a škody způsobené válkou, příp. okupací. Fond obsahuje materiály týkající se uplatňování československých reparačních a restitučních nároků, přípravu na jednání, podklady k jednotlivým případům, vysílání delegátů a odborníků na jednání. Ústřední restituční a reparační komise byla koordinančním útvarem pro vyřizování výše zmíněné agendy. Zpracován, přístupný.

Z hlediska krajanské agendy jsou dále nejvýznamnějšími fondy pro první republiku II. sekce a V. sekce (obsahuje konzulární agendu) a pro období po r. 1945 jednotlivé tzv. teritoriální odbory. Ty obsahují agendu vztahovou - ústředí s daným teritoriem - což zahrnuje také sledování migrace a emigrace osob, jejich krajanská sdružení, apod.


Na obrázku: Prohlášení z 15. března 1939, ve kterém byl státní prezident Hácha pod tlakem vojenské a ultimativní násilné hrozby donucen prohlásit, " že vkládá s plnou důvěrou osudy českého národa a české země do rukou Vůdce Německé říše". Spis je podepsán Adolfem Hitlerem a Emilem Háchou, jakož i ministry zahraničních věcí Joachimem von Ribbentropem a ministrem zahraničí Chvalkovským . (Plná verze). Materiál ze stránek českého velvyslanectví v Berlíně

Historie ministerstva zahraničních věcí: prohlédněte si texty o historii MZV ČR zpracovávané ve spolupráci s Archivem MZV

přílohy

OAZI - badatelský řád 12-2007 181 kB pdf (Acrobat dokument) 14.10.2008

.